Češi chtějí zpět do první ekonomické ligy! Spoléhají na firmy a efektivní stát

Čtěte více

• Češi dokážou bohatství vytvořit, ale ne udržet. Peníze nechávají mizet do zahraničí a čekají, kdo to za ně vyřeší
  Česká republika je bohatá země. Lidé, kteří zde žijí, svou prací vytvářejí ekonomické hodnoty, za které by se nemuseli stydět nikde na světě. Dokonce ani v zemích, které sami považují za vzor. Bohatství ale nestačí jen vytvořit. Aby byli lidé spokojení, je potřeba ho také udržet. A to se v Česku nedaří. Peníze místo toho necháváme ve velkém odtékat do zahraničí. Například jen banky loni v tuzemsku vytvořily zisk přes 104 miliard korun. Většina z této sumy skončí ve formě dividendy u jejich zahraničních matek.
• Češi drží 40 % finančních aktiv v hotovosti nebo na účtech. Přicházejí tak o možnost jejich zhodnocení
  Rychlé zdražování sice probudilo zájem Čechů o investování, jako ochrany před inflací, přesto však stále drží zbytečně velkou část svých peněz v hotovosti nebo na běžných účtech. Podle aktuálních údajů tvoří tyto prostředky až 40 % celkových finančních aktiv domácností. Zatímco část populace žije od výplaty k výplatě s nulovým zůstatkem na kontě, jiní nechávají na účtech dlouhodobě ležet desítky až stovky tisíc korun a připravují se tak o potenciální zhodnocení. I přes rostoucí popularitu investování v Česku existuje podle analytičky WOOD & Company Evy Sadovské stále značný prostor pro efektivnější nakládání s úsporami.
• Češi dřou skoro nejvíce v EU, každý týden odpracují téměř o dvě hodiny více, než je unijní průměr. Jinak se ale v Evropě pracuje méně a méně, lidé jsou pohodlnější i než třeba před deseti lety
  V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin. Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy. Mnozí Evropané uvykají pohodlnému životu s větším rozsahem volného času.
• Češi důvěřují kryptoměnám minimálně, investovat ale chce desetina
  Češi důvěřují kryptoměnám minimálně. Virtuální měny, jako jsou bitcoin, ethereum, litecoin a další, jsou důvěryhodné pro tři procenta české populace. Kryptoměny jsou ale nejzvažovanější možností v případě investice do měn. Přemýšlí o nich 11 procent lidí. Dvě třetiny Čechů však o investici do měn vůbec neuvažují, polovina ani neplánuje nakoupit hotovost v nějaké měně. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro obchodníka s měnami TopForex. On-line dotazování se v únoru účastnilo 525 respondentů.
• Češi důvěřují malým podnikatelům. Za jejich produkty a služby si rád připlatí každý třetí
  Mikro a malí podnikatelé jsou páteří české ekonomiky, o jejich důležitosti nepochybuje 80 % Čechů. Podle celostátního průzkumu Barometr: Touha prosperovat – část 2: České mikro a malé podniky v roce 2023 jim důvěřuje více než polovina dotázaných, což je nejvíce ze všech zkoumaných subjektů. I díky tomu je více než třetina Čechů ochotná si za jejich služby připlatit. Průzkum vznikl v rámci programu na podporu podnikání Mastercard Strive™ Česko, ze společné iniciativy Centra pro inkluzivní růst společnosti Mastercard a neziskové organizace Care Česká republika.
• Češi hledají víc než jen vysoký plat. Mladí chtějí flexibilitu, starší zase jistotu
  Priority českých zaměstnanců se mění. Zatímco ještě před několika lety dominovala při výběru zaměstnavatele výše mzdy, dnes uchazeči stále více zohledňují firemní kulturu, stabilitu společnosti, pracovní prostředí nebo možnost flexibility. Významné rozdíly jsou patrné mezi mladší a starší generací.
• Češi hodně spoří, úspory však domácí ekonomice příliš nepomáhají
  Češi začínají být národem spořílků a podobně jako Němci budou značnou část svého jmění ukládat dál stranou. To je v zásadě závěr analýzy ČNB zveřejněné v poslední Zprávě o měnové politice. Centrální banka předpokládá, že míra úspor zůstane v nejbližších letech na 18% - tedy přibližně šest procentních bodů nad dlouhodobým průměrem. To samo o sobě není špatná zpráva, protože vyšší míra úspor může zvyšovat odolnost bilancí domácností i celého finančního systému a ulehčovat financování “perspektivních” projektů v české ekonomice. Tady však narážíme na dva problémy.
• Češi chtějí kratší pracovní týden. Jenže si jej plošně nemohou dovolit, pokud tedy nechtějí skončit jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
  Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který dnes zveřejnila ČTK.
• Češi chtějí ochránit své peníze před inflací jejich „zaparkováním“ ve fondech
  Investicím do fondů přichází Češi na chuť stále více. Jde totiž o nejdostupnější formu investování peněz s možností zajímavého zhodnocení. Podle výzkum Equa bank investuje do fondů 31 % dospělých Čechů1). Nejčastěji investují pravidelně každý měsíc a menší částku – s jasným cílem ochránit peníze před inflací. Dávají proto přednost rizikovějším, ale potenciálně výnosnějším akciovým a smíšeným fondům.
• Češi chtějí u energií jistotu. Čtvrtinu nepřesvědčí ani nižší cena
  Od eskalace konfliktu ve východní Evropě a vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uplynulo několik let. Zkušenost s vyvolanou energetickou krizí ale stále ovlivňuje, podle čeho si Češi vybírají dodavatele energií. Pro 94 % lidí je důležité, aby dodavateli nehrozilo náhlé ukončení činnosti. Téměř polovina pak řadí jeho finanční stabilitu mezi tři nejdůležitější kritéria výběru, hned za cenu (a někdy i před ni). Ukázal to průzkum společnosti Revido realizovaný prostřednictvím agentury Ipsos.
• Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci
  Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
• Češi investují do úsporného bydlení: Roste zájem o Půjčku na udržitelné bydlení i dotační poradenství Skupiny KB
  Češi chtějí bydlet energeticky úsporněji a pohodlněji. Zájem o financování těchto rekonstrukcí prostřednictvím Půjčky na udržitelné bydlení od Modré pyramidy, stejně jako o související dotační poradenství poskytované poradci Skupiny KB, v letošním roce roste. Klienti čím dál častěji využívají podporu z programů Oprav dům po babičce a Nová zelená úsporám Light.
• Češi i přes zlevnění pohonných hmot dále tankují dráže než Italové či Francouzi, plyne z dat Evropské komise. Zlevnění přináší i včerejší zasedání americké centrální banky
  Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 43 haléřů na průměrných 42,39 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 47,08 Kč/l, což je o 26 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.
• Češi jako štědří příbuzní i přátelé: Peníze nejčastěji půjčují rodině. Třetině z nich se ale celá částka nevrátí
  Češi se nezdráhají pomáhat, a to ani půjčováním svých peněz ostatním. Rozlišují ale, na co konkrétně druhým prostředky poskytnou. Nejčastěji jsou ochotni finančně vypomoci blízkým na nutné výdaje. Nemladší dospělá generace půjčuje jednotky tisíc, starší i násobně více. Vyplývá to z průzkumu fintechové společnosti BONDSTER, dle něj si pětina Čechů půjčila více než jednu průměrnou mzdu a 10 % dokonce sáhlo do úspor kvůli rodině či přátelům i pro více než 100 000 korun. Třetině lidí se ale jejich štědrost nevyplatila.
• Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii
  Češi loni za ně utratili 106 miliard korun – historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani na jednu jedinou dovolenou ročně, ani kdyby měla být jen v Česku.
• Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii, loni za ně utratili 106 miliard korun
  Češi jezdí na delší dovolené do zahraničí nejvíce v historii, loni za ně utratili 106 miliard korun – historicky vůbec poprvé se na ně více vydávají letadlem než autem. Hned 2,3 milionu Čechů ale nemá dost peněz ani na jednu jedinou dovolenou ročně, ani kdyby měla být jen v Česku.
• Češi jsou k umělé inteligenci skeptičtí, k práci i v osobním životě ji ale používá třetina
  Češi mají k umělé inteligenci rovnoměrně rozdělený postoj, neutrální vztah je mezi nimi téměř stejně častý jako pozitivní a negativní. Důvěra v AI s věkem prudce klesá, jako nástroj ji ale příležitostně používá každý třetí. Většina její častější využití v bankovnictví predikuje, finanční rady od umělé inteligence by si ale k srdci nevzali. Vyplývá to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisenbank.
• Češi jsou národem chalupářů. Jaká je aktuální situace na trhu s chatami a chalupami?
  Letní sezóna tradičně přináší zvýšený zájem o rekreační nemovitosti a rok 2024 není výjimkou. V České republice, známé svou chatařskou a chalupářskou kulturou, jsme v posledních letech byli svědky významných změn, které ovlivňovaly jak ceny, tak oblibu jednotlivých regionů.
• Češi jsou nejvíce „odíraným“ národem v Evropě, plyne z dat OECD a Světové banky. Ve své výplatě dostávají nejmenší část toho, co skutečně odpracují; ale i tak „drží pusu a krok“
  Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci (viz tabulka níže).
• Češi jsou od zrušení karenční doby o třetinu „více nemocní“, loni prostonali rekordních 91 milionů dní. Opětovné zavedení karenční doby by fiktivní nemocnost snížilo a pomohlo i trhu práce
  Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrzuje. Loni totiž prostonali celkem přes 91 milionů dní, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jde o mnohaletý rekord. S výjimkou roku 2021, který byl ovšem ještě poznamenán pandemií onemocnění covid-19, se totiž jedná o nejvyšší počet prostonaných dní od roku 2007. Zrušení karenční doby je hlavním trvale působícím důvodem citelného nárůst počtu prostonaných dní.