Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů fyzických osob zůstává v rámci V4 podobné jako v minulých letech

Čtěte více

• Studenty vysokých škol sužuje výrazný růst nákladů. Měsíčně dnes už běžně vydají přes 17 000 korun - za bydlení, jídlo, dopravu či učební materiály
  Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
• Studený máj pro české stavebníky
  Před měsícem jsme se radovali ze silných dat, kterými čeští stavebníci vstoupili do druhého čtvrtletí, květnové statistiky náš však vrátily zpátky na zem. Po dubnovém meziměsíčním růstu o 3,6 % (WDSA) totiž za květen stavební produkce reálně klesla o výrazných 5,1 %. K poklesu přispěly obě složky: inženýrské stavitelství se propadlo o 8,8 %, pozemní se snížilo o 2,9 %. Z meziročního pohledu se tak propad prohloubil z dubnových -0,2 % až na -6,8 % v květnu.
• Studia Disney a Universal žalují firmu Midjourney kvůli autorským právům
  Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv, uvedla dnes agentura Reuters.
• Studie: Brněnský byt již stojí stejně, jako stál pražský před pandemií
  Brněnské starší byty dosáhly stejné prodejní ceny, jakou měl pražský byt těsně před vypuknutím pandemie. V loňském 4. čtvrtletí stouply meziročně v celé ČR ceny prodávaných starších bytů o 19 procent na 46.119 korun za metr čtvereční. Vyplývá to ze studie realitní skupiny European Housing Services (EHS), kterou má ČTK k dispozici.
• Studie: Byty v největších městech v ČR nadále zdražují
  Byty v největších městech Česka ve třetím čtvrtletí nadále zdražovaly. Ceny meziročně nejvíce stouply v Hradci Králové (o 22,1 procenta), Ostravě (o 21,8 procenta) a Ústí nad Labem (o 20,6 procenta). Nejdražší byty byly v Praze s průměrnou cenou 105.307 korun za metr čtvereční, nejlevnější v Ústí nad Labem s cenou 26.163 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z analýzy společnosti FérMakléři.cz, kterou má ČTK k dispozici. Porovnávala ceny bytů v osmi největších městech z devíti, údaje za Liberec nejsou k dispozici.
• Studie Fidelity International ukazuje, že investoři zůstávají oddaní „E“, „S“ i „G“, nicméně přetrvávají překážky
  Společnost Fidelity International (Fidelity) odhalila klíčové závěry ze svého průzkumu „Professional Investor DNA Survey“, který provedla ve spolupráci s Crisil Coalition Greenwich. Cílem bylo zjistit ochotu investorů začlenit ESG aspekty při alokaci svého portfolia. Do studie se zapojilo přes 120 institucionálních investorů a zprostředkovatelů z Evropy a Asie.
• Studie: Firmy z Evropy a USA přesunují výrobu zpět ze zahraničí
  Firmy z Evropy a Spojených států čím dál více přesunují svou výrobu ze zahraničí zpět do domovských zemí a jejich okolí. Vyplývá to podle agentury DPA ze studie, kterou dnes představila poradenská společnost Capgemini. Podle studie strategii pro takový návrat výroby již začaly připravovat či realizovat téměř tři čtvrtiny dotazovaných velkých podniků. Téměř polovina již zahájila investice do tohoto přesunu.
• Studie Forvis Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 4 %, v dalších zemích Visegrádu rostla mezi 10 % a 12 %
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 1 849 EUR (46 557 Kč), což je druhou nejvyšší hodnotou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Před Českou republiku se již v loňském roce dostalo Polsko a letos svou pozici s průměrnou mzdou 1 988 EUR (50 057 Kč) udrželo. Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 5 009 EUR (126 125 Kč).
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR už není v rámci zemí V4 nejvyšší, Slovensko zavedlo 24% sazbu
  Obecná sazba daně z příjmů právnických osob je už druhým rokem v České republice 21 %. V rámci Visegrádské čtyřky (V4) došlo letos k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku, kde z původních dvou sazeb 15 % a 21 % byla pro rok 2025 zavedena i sazba 10 % pro firmy s menšími výnosy a rovněž sazba 24 % pro firmy s výnosy nad 5 milionů EUR. V Maďarsku zůstala obecná sazba zachovaná na 9 % a v Polsku na 9 % a 19 %. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, žádný další stát daňové sazby nesnížil, naopak ke zvýšení sazeb došlo vedle zmíněného Slovenska i v Litvě a v Estonsku.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR vzrostlo, v rámci zemí V4 zůstává nejvyšší
  Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19procentní sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.
• Studie: Investoři porazili inflaci v USA, v Evropě naopak pohořeli
  I po zohlednění inflace se za posledních 25 let zvýšila hodnota investic do akcií (S&P 500) v USA téměř 2,5krát. Naopak v Eurozóně inflace stoupala rychleji než akcie (Stoxx 600), a to o 18 % (1999-2023). Investoři do pražské burzy na tom jsou za poslední čtvrtletí o trochu lépe, jelikož hodnota jejího indexu PX převýšila inflaci o 77 %.
• Studie ke 35 letům inflace v Česku a na Slovensku: smrštění úspor a zisk na akciových indexech
  Od počátku uvolňování cen v Československu zbylo z tisícovky v matraci 125 korun. Prodělalo se také na spořících, respektive termínovaných vkladech, a to jak v Česku, tak na Slovensku. Mírně nad inflaci dosáhly státní dluhopisy. V případě investice do akciového indexu S&P se však střadateli za posledních 35 let rozrostla jedna tisícikoruna na téměř 11 tisíc korun českých v reálné výši, tedy po odečtení inflace.
• Studie: Koronavirová krize ovlivní investice do startupů minimálně
  Vklad financí do startupů navzdory koronavirové krizi dál plánuje až 84 procent investorů. Nejperspektivnější budou e-commerce, vývoj on-line nástrojů pro výuku na dálku, zdravotnictví a výzkum, nanotechnologie a IT. Naopak současný stav zasáhne hlavně začínající startupy a dále startupy z cestovního ruchu, gastronomie či automobilového oboru. Na základě studie Startup Report 2019/2020 to zjistila mezinárodní advokátní kancelář DLA Piper.
• Studie: Koronavirus sníží letos emise leteckého průmyslu o 38 pct.
  Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy by letos mohly klesnout o více než třetinu. Epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem prudce snížila poptávku po letecké přepravě a tento trend by mohl pokračovat, protože firmy přehodnocují své potřeby létat. Vyplývá to ze zprávy hospodářského institutu Australia Institute, na kterou upozornila agentura Bloomberg.
• Studie Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 10 %, je nejvyšší ze zemí Visegrádu
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 683 eur (40 324 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemích však aktuálně nabízí lidem Rakousko, a to 4 497 eur (107 746 Kč). Rakousko se tak dostalo před Německo, kde průměrná mzda poklesla o 2 procenta na 4 045 eur (96 917 Kč). Nejnižší průměrná mzda 377 eur (9 033) je v Kyrgyzstánu, v Kosovu a současně i Uzbekistánu 400 eur (9 584 Kč) a na Ukrajině 469 eur (11 237 Kč). Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích.
• Studie Mazars: Zdanění příjmů firem je v ČR nejvyšší ze zemí V4
  Sazba daně z příjmů právnických osob činí v České republice 19 %. To je nejvyšší obecná sazba ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Pokud však zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet nejdráž. Například Maďarsko má sice nejnižší obecnou sazbu ve výši 9 %, v některých odvětvích však může celková sazba daně ze zisku dosahovat až 50 %.
• Studie: Mnozí investoři nakupují akcie takřka naslepo – proč bychom měli výzkumu věnovat více než průměrných 6 minut?
  Představte si, že přijdete do autobazaru a okamžitě koupíte nejnablýskanější vystavené auto, aniž byste se s ním vůbec projeli, zkontrolovali najeté kilometry, nebo nakoukli pod kapotu. Na první pohled může vypadat skvěle, ale nemáte nejmenší ponětí, jaké problémy se skrývají uvnitř a jak se mohou prodražit. To zní celkem riskantně, nebo ne? Podle překvapivého nového výzkumu však právě tak přistupuje mnoho drobných investorů k nákupu akcií. A u akcií obecně platí, že skrytá rizika mohou stát více než mechanické problémy.
• Studie: Plán EK odložit aukce povolenek připraví rozpočty zemí CEE včetně ČR o 1,9 miliardy eur
  Státy Evropské unie v regionu střední a východní Evropy mohou přijít o stovky milionů eur do svých rozpočtů v případě...
• Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1849 eur, rostla nejpomaleji ve V4
  Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o čtyři procenta na 1849 eur (46.557 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegradské skupiny (V4) kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. České mzdy zůstávají ve V4 druhé nejvyšší po Polsku. Ze sousedních zemí je průměrná mzda v soukromém sektoru nejvyšší v Rakousku, kde dosahuje 5009 eur (126.125 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
• Studie Spiegelu potvrzuje, že Rusko loni zažívalo prudký růst vývozu
  Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).