Průměrná mzda dosáhla úrovně 46 924 korun

Čtěte více

• Průlomová dohoda EU na zastropování cen plynu, a tedy i elektřiny, je tu. Znamená prohru Německa, které se obává, že Unii nyní hrozí „maďarský scénář“
  Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se dnes odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Strop bude odpovídat hodnotě 180 eur za megawatthodinu a bude platit od poloviny února. Pokud cena plynu na nizozemské burze, které je určující pro ceny v celé EU, překročí tři dny po sobě uvedenou úroveň stropu, aktivuje se takzvaný korekční mechanismus. Ten v praxi znamená, že na burze nebudou provedeny obchody znějící na cenu vyšší, než je právě 180 eur za megawatthodinu.
• Průlomové partnerství: Microsoft a Stockholm Exergi budou dekarbonizovat
  Technologický gigant Microsoft uzavřel klíčové partnerství se švédskou energetickou společností Stockholm Exergi v rámci průlomového kroku v boji proti změně klimatu. Spolupráce představuje významný krok v iniciativách zaměřených na řízení emisí uhlíku a partnerství mezi technologickým lídrem a dodavatelem energie poukazuje na to, jak může společné úsilí vést k významnému pokroku směrem k udržitelnější a uhlíkově neutrální budoucnosti.
• Průlom společnosti Micron v oblasti umělé inteligence, zisky Číny: Trhy jsou připraveny na nové rekordy
  Po týdnech ticha v oblasti umělé inteligence, kdy se pozornost soustředila na výrazné snížení úrokových sazeb Fedu, se o rozruch na trzích postarala nečekaně společnost Micron.
• Průlom v umělé inteligenci společnosti DeepSeek vyvolal výprodej technologických akcií v hodnotě 1 bilionu dolarů
  Průlomový model umělé inteligence čínského startupu DeepSeek otřásl světovými technologickými trhy a vyvolal výprodej akcií technologických firem v USA a Evropě v hodnotě 1 bilionu dolarů. Nový model umělé inteligence, který se o víkendu dostal na první místo v žebříčku App Store společnosti Apple, vyvolal otázky ohledně ocenění velkých společností, které do umělé inteligence výrazně investují, včetně společností Microsoft, Meta Platforms a Alphabet.
• Průměrná délka doby splatnosti dosáhla rekordu. Zažila nejvyšší skok od krize v roce 2008
  Loňský rok se stal rekordním z hlediska nárůstu průměrné délky doby splatnosti pohledávek. Celosvětově doba splatnosti vzrostla o tři dny na 59 dnů, což je nejvyšší skok od roku 2008, kdy započala celosvětová finanční krize. Nárůst potřetí za sebou zaznamenal i ukazatel potřeby pracovního kapitálu (WCR), jenž se zvýšil o 2 dny na celkových 76 dnů. Vyplývá to z nejnovější analýzy Allianz Trade.
• Průměrná hodnota úroku z hypotéky v červenci vzrostla na 2,34 %, zájem o tyto úvěry přesto neklesá ani během léta
  Podle údajů Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů se průměrná úroková sazba u hypotéky dostala v červenci na dosud nejvyšší hodnotu od začátku letošního roku, a sice na 2,34 %. Odborníci očekávají, že její růst bude v reakci poskytovatelů úvěrů na opakované zvyšování základních úrokových sazeb České národní banky pokračovat i v dalších měsících. Ačkoli sazby rostou, zájem Čechů o hypotéky neslábne ani v jinak klidnějším letním období. To potvrzuje i společnost Broker Consulting, jejíž konzultanti klientům v červenci zprostředkovali hypotéky v o téměř 30 % vyšším objemu než ve stejném měsíci loňského roku.
• Průměrná hypoteční sazba padá ke dnu
  „V prvních třech čtvrtletích letošního roku bylo sjednáno o 17 704 hypotečních úvěrů méně než ve stejném období loňského roku. Klienti přestávají slyšet na snižování úrokových sazeb. Odrazují je vysoké ceny nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná inflace za loňský rok těsně pod 11 %
  Spotřebitelská inflace klesla z listopadových 7,3 % na 6,9 % v prosinci, zatímco trh očekával stagnaci okolo listopadové hodnoty. Zásadní roli hrál efekt statistické základny, která byla v posledním čtvrtletí roku 2022 snížena vládním opatřením na pomoc domácnostem s energiemi. Pokud by nebyl brán v úvahu tzv. úsporný tarif, inflace by činila 4,2 %.
• Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla úrovně 2,4 procenta
  „Rok 2024 přinesl zkrocení inflace. To v kombinaci se zvýšením reálných mezd podpořilo spotřebu domácností, která se stala hlavním motorem růstu naší ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná mzda, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Průměrná mzda v české ekonomice vykázala v závěru loňského roku výrazný nárůst, roli sehrály mimořádné odměny ve zdravotnictví. Meziroční nárůst průměrné nominální mzdy o 6,5 % byl nejsilnější od druhého čtvrtletí roku 2019, pohled na jednotlivá odvětví ale odhaluje velmi nevyrovnaný vývoj. Mzdový růst ve zdravotní a sociální péči na úrovni 31 % anebo ve vzdělávání o 10,6 % kontrastuje s nízkým mzdovým růstem anebo dokonce poklesem v jiných odvětvích české ekonomiky.
• Průměrná mzda nad 40 tisíci, reálně ale klesla
  Průměrná česká mzda vzrostla v závěrečném kvartálu roku 2021 o 4,0 %. Po očištění o inflaci to ale znamená zápornou dynamiku reálných mezd ve výši -2,0 %. To je zklamání jak vůči našemu odhadu, odhadu trhu, tak i vůči prognóze ČNB. Za slabším vývojem stojí mj. i pokles mezd ve zdravotnictví a stagnace v automobilovém průmyslu.
• Průměrná mzda reálně klesla
  Průměrná mzda v 1. čtvrtletí reálně klesla o 6,7 % meziročně, přičemž trhy očekával pokles o 6 %. Nominálně průměrná mzda stoupla o 8,6 % meziročně.
• Průměrná mzda roste v České republice reálně o 4,6 %!
  Ve třetím čtvrtletí vzrostla průměrná nominální mzda meziročně o 7 % na 45 412 Kč. Medián dosáhl 40 482 Kč. V reálném vyjádření vzrostly mzdy o 4,6 %.
• Průměrná mzda se reálně zvýšila o 3,9 procenta
  „Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že po celý letošní i příští rok porostou reálné mzdy. Díky tomu se bude zvyšovat spotřeba domácností, která je hlavním motorem růstu české ekonomiky. Lepší ohodnocení zaměstnanců povede k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty i daně z příjmů fyzických osob,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průměrná mzda v ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Průměrná mzda v české ekonomice vykázala v letošním prvním čtvrtletí meziroční růst 3,2 %, což znamená o něco slabší výsledek, než se čekalo. Průměrná nominální mzda v prvních třech měsících letošního roku vykázala nejpomalejší meziroční růst od loňského druhého čtvrtletí.
• Průměrná mzda v ČR poprvé překonala úroveň 35 tisíc i 36 tisíc korun. Komentář k odhadu vývoje
  Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí podle našeho předpokladu reálně meziročně o 3,6 procenta. Vzhledem k tříprocentní meziroční inflaci to značí, že nominální průměrná mzda stoupla v období od října do prosince 2019 meziročně o 6,6 procenta. Stoupla tedy z nominální úrovně 33 871 korun ve čtvrtém čtvrtletí 2018 na zhruba 36 100 korun.
• Průměrná mzda v ČR překonala očekávání, teprve podruhé v historii ČR je nad 35 tisíci korunami. Mzdám svědčilo rychlé letní nastartování průmyslu, zhruba 2,6 milionu zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou
  Průměrná mzda v ČR překonala v letošním třetím čtvrtletí teprve podruhé v historii hranici 35 tisíc korun. Činila 35 402 korun. Je to ovšem částka, na kterou dosáhne zhruba jen třetina zaměstnanců, další přibližně dvě třetiny na ni nedosáhnou. To znamená, že na tuto průměrnou mzdu nedosáhne přes 2,6 milionů tuzemských zaměstnanců, zatímco zhruba 1,3 milionu z nich ano.
• Průměrná mzda v ekonomice, ČR, 1Q 2023
  Průměrná nominální mzda v české ekonomice v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 %.
• Průměrná mzda v ekonomice, ČR, 1Q 2024
  Průměrná nominální mzda v české ekonomice v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 %, což byl nejslabší meziroční nárůst nominální mzdy od počátku loňského roku.
• Průměrná mzda v ekonomice, ČR, 2Q 2023
  Průměrná nominální mzda v české ekonomice v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,7 %.