Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK

Čtěte více

• Deficit rozpočtu v listopadu podle očekávání výrazně rostl
  Tradičně více deficitní listopad přinesl prohloubení salda státního rozpočtu na -269,1 mld. Kč, což je zhruba o 60 miliard více než na konci října. Při pohledu na vývoj v posledních třech letech se nejedná o nic neobvyklého, kdy v průměru od roku 2020 do roku 2022 rostl deficit během listopadu také o 60 miliard Kč. V kontextu celoročního plánu (-295 mld. Kč) by při obdobném vývoji jako v posledních letech (za poslední 3 roky v průměru -22,5 mld. Kč) měl státní rozpočet skončit zhruba na naplánované úrovni a nepřekročit 300miliardovou hranici.
• Deficit se dále prohlubuje a přesahuje 165 mld. Kč
  Po čtvrtině letošního roku dosáhl deficit vládních financí 166,2 mld. Kč. Pro březen jde o historicky nejhorší výsledek, v loňském roce deficit dosahoval necelých 60 mld. Kč, v covidovém roce 2021 pak 125 mld. Kč. Nadále se v rozpočtu negativně projevují prohlubující se výdaje v sociální oblasti a zároveň výdaje vynakládané na zastropování cen elektřiny a plynu. Na druhé straně rozpočtu se čeká na připsání peněz z daně z neočekávaného zisku, kde Ministerstvo financí počítá s dodatečným příjmem ve výši 85 mld. Kč. K tomu v březnu ještě nedošlo, stát již ale vybral zhruba 8 miliard korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Zde zákon o státním rozpočtu předpokládá celkový výběr ve výši 15mld. Kč.
• Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok
  Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč.
• Deficit SR během září opět poklesl
  V září deficit státního rozpočtu poklesl na 180,7 mld. Kč a jedná se tak o čtvrté zlepšení v řadě. Pozitivně se během září projevilo zejména připsání daně z neočekávaných zisků (25,6 mld. Kč), kdy druhá část by měla dorazit během prosince. Dále výrazně rostly i výběry z daně z příjmu právnických osob, kde dosavadní plnění již přesahuje plán pro celý rok. Rychle rostoucí výdaje přesto i nadále budou představovat brzdu v plánované konsolidaci.
• Deficit státního rozpočtu činí 335 miliard
  Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 335,0 mld. Kč. po zářijových 326,3 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k nárůstu až o 60 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2,1 %, téměř stejně jako v září (o 2,0 %). Na druhé straně se meziroční dynamika celkových výdajů snížila na 5,9 % ze zářijových 7,2 % (v srpnu o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření v říjnu činilo -61 mld. Kč. oproti -73,6 mld. Kč. v září.
• Deficit státního rozpočtu dál narůstá
  Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl schodek státního rozpočtu už 335 mld. korun a byl tak o 61 mld. vyšší než ve stejném období loňského roku. Vzhledem k tomu, že v loňském i letošním roce byla aplikována různá podpůrná opatření zasahující jak příjmovou, tak výdajovou stranu a navíc došlo i ke změnám v rozpočtovém určení daní (měnil se podíl obcí na výběru daní), je meziroční srovnávání příjmů a výdajů státu dost problematické.
• Deficit státního rozpočtu letos dosáhne nejspíše 250 miliard korun, může však přesáhnout i 300 miliard. Schodek „jen“ 100 miliard je nyní už utopie
  Ministerstvo financí uvádí, že schodek státního rozpočtu ČR dosáhne za letošní rok úrovně přesahující 100 miliard korun. Už v tuto chvíli musí být zřejmé, že důležitou roli sehrává spíše slůvko „přesahující“ než cifra „100 miliard“. Ta je totiž uvedena jen proto, aby se skok z původního rozpočtovaného schodku, 40 miliard, nezdál až příliš velký. Sto miliard, to je prostě nyní již utopicky nízká suma, vzhledem k okolnostem.
• Deficit státního rozpočtu letos může kvůli koronaviru být až 315 miliard korun
  Letošní recese v ČR je den ode dne pravděpodobnější. Nynější stav nouze její pravděpodobnost rapidně zvyšuje. Pravděpodbnost nyní činí zhruba 75 procent. Česká ekonomika totiž minimálně měsíc pojede „na půl plynu“. Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu.
• Deficit státního rozpočtu letos zřejmě zamíří znatelně pod 300 mld. Kč
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát letos v lednu hospodařil s přebytkem ve výši 3,9 mld. Kč. Oproti loňskému prvnímu měsíci jde o zlepšení o 35,4 mld. Kč. To je výsledkem jednak určitého omezení výdajů v důsledku aktuálního rozpočtového provizoria a v menší míře i vyšších daňových příjmů vlivem pokračujícího růstu ekonomiky. Na meziročním snížení výdajů o 30 mld. Kč se podílel především menší vynaložený objem prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.
• Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 271,4 mld. CZK
  Stát za celý loňský rok hospodařil se schodkem 271,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o 17,1 mld. CZK mírnější a oproti schváleným 282 mld. CZK menší o 10,6 mld. CZK. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu v hotovostním vyjádření loni 3,4 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
  V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.
• Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
  V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
• Deficit státního rozpočtu prolomil 400 miliard
  Za prvních jedenáct měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 401,5 mld. Kč po říjnových 335,0 mld. Kč. Prohloubení deficitu je celkem vysoké, když jsme v prognóze počítali s tím, že deficit kumulovaně do konce roku nepřevýší 400 miliardovou hranici. Pro státní rozpočet je přítěží zhoršení epidemické situace, což se projevuje negativně jak na straně příjmů (přes utlumenější ekonomickou aktivitu), tak na straně výdajů (částečně přes znovu zapnutou covidovou pomoc, například Antivirus).
• Deficit státního rozpočtu se prohloubil
  Hospodaření státního rozpočtu skončila na konci listopadu deficitem ve výši 269,1 mld. Kč oproti 210,7 mld. Kč v říjnu.
• Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil na 259,2 mld. CZK
  Stát hospodařil ke konci letošního listopadu se schodkem 259,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o téměř 10 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v listopadu k poměrně výraznému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Na příjmové straně totiž v listopadu chybí čtvrtletní zálohy u významných daní a současně dochází k tradičnímu nárůstu výdajů. Letošní meziměsíční zhoršení o 58,5 mld. CZK z této tendence nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu za prvních 11 měsíců 3,2 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu se v říjnu dále prohloubil
  Ke konci října se deficit státního rozpočtu prohloubil na 286,7 mld. Kč. Říjen obecně z pohledu státního rozpočtu patří mezi mírnější měsíce a historicky k výraznějšímu prohloubení dochází až v listopadu. Ke konci roku totiž obvykle vrcholí investiční aktivita státu, očekávat lze i růst výdajů na pomoc s cenami energií. Celkově by v letošním roce měl deficit dosáhnout 375 miliard Kč, kdy původní pozměňovací návrh předpokládal navýšení deficitu z 280 na 330 mld. Kč. Nakonec ale na základě dvou koaličních návrhů došlo k prohloubení schodku o dalších 45 mld. Kč.
• Deficit státního rozpočtu se v září prohloubil na 181,7 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního září se schodkem 181,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl zhruba na úrovni předchozího roku. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 % nejnižší od roku 2019.
• Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK
  Státní rozpočet v lednu 2024 hospodařil se schodkem 26 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 19,2 mld. CZK hlubší deficit. Srovnání s loňským rokem je však tentokrát výrazně ovlivněno výdaji na regionální školství, které letos byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, nikoliv v únoru.
• Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
• Deficit trhá rekordy
  Virová pandemie se během května již naplno projevila v bilanci českých veřejných financí, jejichž schodek dosáhl 157,4 mld. Kč. Zcela tak vymazal vzpomínky na krizový rok 2010, kdy za stejné období činil pouhých 95,4 mld. Kč. I po dvojité revizi, které český plán na letošní rok doznal, se zdá být krajně nepravděpodobné, že by se jej podařilo udržet. Na vině je pochopitelně dočasné uzavření velké části ekonomiky, které významně snižuje příjmy, a také podpůrná/záchranná/stabilizační opatření, která si vynucují růst výdajů. Ačkoliv se epidemiologická situace zřejmě výrazně zlepšuje, a květen tak snad na dlouhou dobu bude posledním karanténním měsícem, ani zbytek roku nevěstí pro rozpočet nic růžového. Mnoho nákladných podpůrných opatření zůstává v platnosti a po jejich odeznění se naopak zřejmě o slovo přihlásí rostoucí nezaměstnanost a pokles koupěschopnosti.