Česká ekonomika se po letech inflace, energetické krize a mimořádných šoků podle všeho stabilizuje, definitivní návrat k normálu je ale stále nejistý. „Jakýkoliv šok nás z něj může dostat,“ říká Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky. V rozhovoru vysvětluje, proč tuzemský růst táhne hlavně domácí poptávka, jak velké riziko dál představuje Německo, proč Česká národní banka zatím nemá velký prostor pro snižování sazeb a co mohou s českou ekonomikou udělat geopolitické otřesy, dražší energie i zhoršující se stav veřejných financí. Rozhovor vznikal v době zvýšené geopolitické volatility; klíčovým faktorem dalšího vývoje zůstává délka a intenzita energetického šoku.

Stav české ekonomiky

Česká ekonomika vstupuje do roku 2026 po několika turbulentních letech – pandemii, energetické krizi i vysoké inflaci. Dá se říct, že se ekonomika konečně vrací do „normálu“?

Ono to ve světle aktuální situace kolem Íránu a výrazně vyšších a zároveň volatilních cen ropy spíše vypadá, že se z těchto dříve mimořádných událostí stal normál. Jenom vzpomeňme na posledních pár let, co všechno globální i naše ekonomika zažila – pandemii covid-19, válku na Ukrajině, energetickou krizi let 2022 a 2023. A nyní opět něco v bledě modrém. Každopádně platí, že česká ekonomika se z pohledu hospodářského růstu vrátila někam ke svému potenciálu, inflace je v cílovém koridoru centrální banky. Ano, z tohoto pohledu můžeme hovořit o tom, že jsme kolem normálu. Ale samozřejmě platí, že jakýkoliv šok nás z něj může dostat. A tím může být i aktuální válka v Iránu a hrozba opětovné energetické krize. Zejména v případě, že se ceny energetických komodit udrží zvýšené po delší dobu.

Prognózy počítají letos s růstem českého HDP kolem tří procent. Jaké jsou podle vás hlavní motory tohoto růstu – spotřeba domácností, investice, nebo export?

Spíše lehce pod třemi procenty a ve světle aktuální zvýšené geopolitické nejistoty a dražších pohonných hmot to může být o pár desetin méně. Ale podstatné je, že růst je robustní v tom smyslu, že se na něm podílejí v podstatě všechny Vámi zmíněné poptávkové složky. Prim bude hrát ta domácí v podobě spotřeby domácností s tím, jak svižně rostou reálné mzdy, a investice, když se k těm loňským zvýšeným na straně veřejného sektoru letos přidají i privátní investice. A kladně by měla pomoci i zahraniční poptávka. Povzbudivé je, že se našim exportérům dařilo i v loňském roce, který byl poznamenán dramatickým zvyšováním celních sazeb na dovoz do USA a jejich chaotickým zaváděním. Přesto naši producenti na zahraničních trzích uspěli.

Česká ekonomika byla v posledních letech hodně závislá na výkonu Německa. Jak velké riziko dnes představuje zpomalující německý průmysl?

Do pandemie covidu se česká průmyslová výroba z pohledu své dynamiky, tedy pokud šlo o růst nebo pokles, pohybovala téměř jedna ku jedné s tím, jak se dařilo německým průmyslníkům. Ta míra naší závislosti byla vskutku enormní. Pandemie a zejména energetická krize ukázaly, že Německo, například kvůli vzdání se jaderné energetiky, má v tomto smyslu obrovský problém – v reálném vyjádření se německá průmyslová výroba propadla na hodnoty zhruba o deset let zpět. Naši průmyslníci se postupně začali od těch německých odpoutávat a na rozdíl od nich jsme dnes, pokud jde o celkový objem reálné průmyslové produkce, dokonce mírně nad předpandemickou úrovní. Vzhledem k naší geografické poloze je ale jasné, že Německo bude nadále naším nejvýznamnějším obchodním partnerem. Čili, když to shrnu, zpomalující německý průmysl je problém, ale o něco menší než v minulosti.

Inflace a úrokové sazby

Inflace se v Česku po několika letech vrátila blízko dvouprocentního cíle. Je podle vás tento návrat trvalý, nebo stále existují faktory, které mohou ceny znovu rozhýbat?

Zkraje letošního roku se inflace dokonce dostala znatelně pod cíl centrální banky – v lednu činil meziroční růst spotřebitelských cen 1,6 %, v únoru dokonce pouhých 1,4 %. Významnou roli tady sehrálo převedení poplatků na obnovitelné zdroje z domácností na stát. To podle nás odepsalo zhruba tři desetiny procentního bodu. Tento efekt do inflace ale bude patrný pouze letos, pokud se příští rok v lednu nebude opakovat, což je vysoce nepravděpodobné. V příštím roce tak podle nás bude inflace opět nad dvouprocentním inflačním cílem. Výše ji bude tlačit i uvolněná fiskální politika. Aktuální inflační hrozbou jsou samozřejmě ceny pohonných hmot. A právě tady je nově důležité, že po posledních událostech se zvyšuje riziko dočasného zrychlení inflace přes ceny ropy a energií, i když jádrové tlaky zůstávají primárně doménou služeb a bydlení.

Česká národní banka drží sazby relativně vysoko i přesto, že inflace výrazně zpomalila. Je to podle vás správná strategie?

Zpomalila celková inflace, a to hlavně kvůli zmíněným cenám energií. Ty ale stejně centrální banka nemá pod kontrolou, což se ukazuje právě nyní s souvislosti s Íránem, zrovna tak jako ceny potravin. Po očištění o tyto položky a administrativně určované ceny zůstává tzv. jádrová inflace, kterou měnová politika centrální banky ovlivňuje. A tady je nutno podotknout, že jsme se zatím k dvouprocentnímu cíli nedostali – v prvních dvou měsících letošního roku se jádrová inflace nacházela na 2,7 %. Významnou roli zde sehrávají obecně ceny služeb a ceny všeho, co nějakým způsobem souvisí s bydlením. Navíc nás čeká období uvolněnějších veřejných financí. Z tohoto pohledu nevnímám, že by ČNB držela sazby vysoko. Navíc – a to je novinka posledních dní – pokud by se energetický šok začal výrazněji přelévat do jádrové inflace a očekávání, bankovní rada dává najevo připravenost reagovat i opačným směrem, tedy zpřísněním.

Kdy podle vás může začít další výraznější cyklus snižování sazeb – a jak rychlý by mohl být?

Samozřejmě, pokud by přišel nějaký šok recesního charakteru, který by byl doprovázen poklesem inflace a inflačních očekávání výrazně pod cíl, centrální banka by snížením úrokových sazeb bezesporu reagovala. Pokud ale odhlédneme od tohoto scénáře, příliš prostoru pro snížení úrokových sazeb nevidíme. Podle nás bude klíčová role dlouhodobějšího nastavení fiskální politiky. Pokud by to situace umožnila, tak si dovedu představit návrat sazby ČNB k neutrální úrovni sazby, tedy na 3 % z aktuálních 3,50 %. To ale my v Komerční bance předpokládáme spíše až někdy v polovině příštího roku. A po posledním vývoji platí ještě víc než před pár týdny, že nejde jen o otázku kdy dolů – v krajním scénáři delšího energetického šoku může být na stole i varianta, že sazby zůstanou déle beze změny, případně by ČNB musela uvažovat o zpřísnění.

Jak velkou roli dnes v inflaci hrají mzdy a sektor služeb, který bývá v Česku tradičně nejodolnější vůči zpomalení cen?

Řekl bych, že zásadní, a potvrzuje to i rétorika některých centrálních bankéřů. Například viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové. Mzdy v průběhu loňského roku překvapovaly svou vysokou dynamikou. Tady je ale třeba vždy dávat růst reálných mezd do souvislosti s produktivitou. Reálné mzdy se teprve v závěru loňského roku dostaly na předpandemickou úroveň, ale zdaleka ne na historicky nejvyšší. I když došlo k určitému uzavření mezery mezi vývojem reálných mezd a produktivitou, pro nás to nepředstavuje bezprostřední inflační nebezpečí. V případě sektoru služeb souhlas, je to významný inflační tahoun, jak jsem už zmiňoval.

Domácnosti a spotřeba

Reálné mzdy začaly po několika letech opět růst. Znamená to, že se české domácnosti konečně vracejí k vyšší spotřebě?

Jednoznačně ano. Vývoj spotřeby domácností a reálných mezd jde opravdu ruku v ruce. Další roli pak hrají očekávání, a tady se spotřebitelská důvěra v posledních měsících drží na historicky nadprůměrných úrovních. Domácnosti jako celek pak mají i významné úspory, z hlediska příjmové struktury domácností to ale platí spíše o horní třetině domácností s nejvyššími příjmy. Nicméně i aktuálně pozorujeme, že míra úspor domácností zůstává zvýšená, znatelně nad předpandemickými úrovněmi.

Češi v posledních letech výrazně omezili úvěry na bydlení. Vidíte už na hypotečním trhu známky oživení?

Omezení hypotéčních úvěrů je dávnou minulostí. Loňský rok dokonce patřil z pohledu poskytnutých úvěrů na bydlení k jedněm z nejúspěšnějších v historii, konkrétně druhý nejlepší v historii dle objemu úvěrů. I tady hraje významnou roli růst mezd. To zpřístupňuje hypotéky širšímu okruhu žadatelů. Navíc i když spíše mírně, přesto se v průběhu loňského roku úroková sazba hypoték snižovala. A přestože se hypoteční sazby ještě donedávna stabilizovaly kolem úrovní zhruba okolo 4,5 %, poslední týdny přinesly opět mírný nárůst v reakci na růst dlouhých tržních sazeb a energetickou nejistotu. Nicméně zatím to vypadá, že minimálně z pohledu poskytování nových hypoték bude i letošek úspěšným rokem. Horší to může být pro ty, kteří budou letos refixovat své úvěry z let na počátku této dekády, kdy byly úrokové sazby opravdu nízké. Letošní výše sazeb a následně celkových splátek může mnoho domácností nepříjemně překvapit, byť i zde mzdový růst pomůže. Celkově ale zřejmě bude cenová trajektorie hypoték teď citlivější na vývoj na Blízkém východě a na dlouhé tržní výnosy.

Dá se říct, že české domácnosti jsou dnes finančně opatrnější než před pandemií?

S určitou nadsázkou si dovolím tvrdit, že jestli nedávná perioda vysoké inflace něčemu pomohla, tak zvýšení finanční gramotnosti a zvýšení povědomí o tom, že peněžní prostředky na běžných či spořicích účtech nám uchování kupní síly v případě inflace nezajistí. Tvorba úspor je krok nezbytný, ale nepostačující. Opravdu se zvýšil zájem o různé investiční produkty a investiční řešení. A ve finále to je něco, z čeho může mít prospěch celá ekonomika.

Veřejné finance

Veřejné finance zůstávají jedním z velkých témat české ekonomiky. Je podle vás současná trajektorie rozpočtů dlouhodobě udržitelná?

Tak na jedné straně se můžeme chlácholit, a je to pravda, že mnohé země jsou na tom z pohledu celého veřejného dluhu dramaticky hůře. Ovšem vzhledem k tomu, že to aktuálně vypadá, že téměř ve všech zemích se zapomnělo na to, že jsme vlastně před pouhými necelými 15 lety prožívali evropskou dluhovou krizi, může se stát, že za pár let na globální úrovni může přijít nějaká další. A samozřejmě malé otevřené ekonomiky s mělčími dluhopisovými i měnovými trhy budou zranitelnější.

Velkým problémem současné struktury, zejména státního rozpočtu, je obrovský podíl mandatorních výdajů a v podstatě minimální prostor pro investiční výdaje. Příjmy státního rozpočtu každoročně rostou, typicky o vyšší jednotky procent, prostředků na výdajích se přesto nedostává. Oproti minulosti je dnes lepší situace v tom, že to vypadá, že minulá i současná vláda mají nachystané projekty. Tomu tak v minulosti nebylo a prostředky se pak využívaly dost neefektivně. Nikdy ale na všechny projekty prostředky nebudou, tak to funguje v privátním sektoru, a stejnému omezení prostě čelí i ten veřejný. Navíc se nejedná pouze o omezení finanční, ale i kapacitní. I český stavební sektor má po dlouhodobém útlumu omezené kapacity. Prostě je třeba prioritizovat!

Jak velký problém může být pro českou ekonomiku stárnutí populace a tlak na výdaje státu?

Dlouhodobé projekce, které připravuje Národní rozpočtová rada, jsou jasné – demografie totiž funguje neúprosně a my se dokonce nacházíme v situaci, která je kvůli extrémně nízké porodnosti pod pesimistickým scénářem. Již 30. léta budou obrovskou výzvou nejen pro důchodový systém, ale i pro ten zdravotní.

Globální ekonomika a geopolitika

Světová ekonomika čelí řadě geopolitických rizik – od obchodních sporů až po konflikty na Blízkém východě. Jak citlivá je na tyto šoky česká ekonomika?

Česko je průmyslová ekonomika, navíc poměrně energeticky náročná, a zároveň jsme exportní země. Takže to je samozřejmě významné riziko.

V poslední době se znovu diskutuje o protekcionismu a clech v globálním obchodě. Jak velký dopad by to mohlo mít na exportně orientovanou českou ekonomiku?

Samo o sobě velký. Ekonomové jsou si již několik staletí jistí, že co prospívá celkové prosperitě, to je volný obchod. Žádná země není tak velká, aby si vše produkovala sama, a hlavně efektivně. Specializace prostě funguje i v zahraničním obchodě – mám se zaměřit na to, co umím efektivně vyrobit – teorie komparativních výhod prostě funguje. A o to více to platí pro malé exportně orientované ekonomiky, jako je ta česká.

V záplavě těch špatných zpráv kolem zvyšování cel na dovoz do Spojených států je vlastně dobrou zprávou to, že obchodní protistrany situaci neeskalují tím, že by oplácely stejnou mincí. Výsledkem je tak spíše hledání jiných obchodních partnerů a teritorií. A platí to i pro Česko. Přímý vývoz do USA vloni klesl, i když nebyl ani předtím nijak zásadní z našeho pohledu, celkově ale naše vývozy vloni neklesly. Začali jsme prostě vyvážet jinam, například do Polska.

Finanční trhy

Jak podle vás aktuální makroekonomické prostředí ovlivňuje českou korunu?

Na můj vkus překvapivě málo. Zejména aktuální průběh íránské krize zvládá česká koruna téměř bravurně. Její volatilita je relativně malá, oslabení, které pozorujeme, také není nijak dramatické, a je dokonce výrazně nižší než například u maďarského forintu či polského zlotého. Podle našich dealerů se sice znatelně zvedly objemy obchodů na trhu s českou korunou, zahraniční investoři měli tendenci část svých korunových pozic likvidovat, zejména čeští vývozci jsou ale schopni odcházející eura z tuzemského trhu kompenzovat svými eurovými inkasy.

Z obecných makrofundamentů pořád platí, že koruna se pohybuje proti euru v teritoriu kladného úrokového diferenciálu, když korunové úrokové sazby zůstávají nad eurovými. A příznivý je zejména růstový diferenciál, kdy předstih růstu české ekonomiky oproti hospodářství eurozóny či Německa je výrazný. Podpůrným faktorem zůstává i to, že korunu – vedle úrokového a růstového diferenciálu – stabilizují také masivní devizové rezervy ČNB, takže reakce na ropný šok zatím působí relativně umírněně.

Může návrat inflace k normálu znamenat, že se investoři znovu začnou více zaměřovat na české dluhopisy?

Pokud se inflace udrží v tolerančním pásmu inflačního cíle, byl by to pro tuzemské státní dluhopisy samozřejmě pozitivní faktor, který spoluurčuje jejich reálný výnos. Střednědobě se ovšem obáváme, že spíše převáží negativní efekt zvýšené nejistoty a rozvolnění fiskálních politik u nás i v zahraničí. Z krátkodobého pohledu je nejen pro dluhopisy klíčové, jak se bude vyvíjet konflikt na Blízkém východě.

Jak by měl drobný investor přemýšlet o portfoliu v prostředí relativně stabilní inflace, ale stále nejisté globální ekonomiky?

V zásadě platí nepanikařit v době krize a držet se svého investičního horizontu, případně využívat propady cen k postupnému dokupování. Platí, že zejména v případech nejistoty je klíčová diverzifikace.

Výhled

Jaká jsou podle vás největší ekonomická rizika pro Česko v příštích dvou až třech letech?

Z těch vnějších to je jednoznačně geopolitika, další institucionální vývoj v Evropské unii a cenová i fyzická dostupnost energií. Z domova budeme bedlivě sledovat vývoj veřejných financí, a to zejména z titulu, zda a jak budou prostředky získané na dluh efektivně proinvestovány či půjdou na spotřebu.

Co by podle vás měla být hlavní ekonomická priorita české vlády, pokud chce udržet konkurenceschopnost země?

V dobách nejistoty jsou klíčové kroky ke stabilitě podnikatelského prostředí a udržení jeho konkurenceschopnosti. Zde se samozřejmě jedná o energie. Důležité je snižování byrokratické zátěže a ponechání volnosti českému podnikatelskému sektoru. Jeho flexibilita je totiž pro budoucnost klíčová. To se ukázalo v posledních krizích.

Když se podíváte na horizont pěti let – jste spíše optimista, nebo skeptik ohledně vývoje české ekonomiky?

Obecně se snažím být realistou a počítat s pesimističtějším i optimističtějším vývojem. Sám sebe ale ke skeptikům neřadím. Spoustu věcí máme ve vlastních rukách.

Jan Vejmělek

Jan Vejmělek je hlavní ekonom a vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum Investiční bankovnictví v Komerční bance. Vystudoval Fakultu financí a účetnictví VŠE v Praze, kde také dokončil doktorské studium v oboru Hospodářská politika a správa. Absolvoval rovněž postgraduální program CFA Institute (USA).

V Komerční bance působí od roku 1998, od roku 2002 vede odbor Ekonomický a strategický výzkum a od roku 2010 zastává pozici hlavního ekonoma. Se svým týmem se zaměřuje na makroekonomickou analýzu české ekonomiky a finanční trhy.

Současně působí jako odborný asistent na VŠE v Praze. Je členem Výboru pro rozpočtové prognózy, výkonné rady Prague Economic Papers a profesních organizací v oblasti finančních trhů.

Související články

FXstreet.cz přináší rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky Janem Vejmělkem
Tradingový portál FXstreet.cz přináší velmi rozsáhlý rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky. Jan Vejmělek pro náš portál každoročně připravuje predikce finančních trhů, takže společně spolupracujeme již mnoho let a s jeho názory na trhy se velmi často ztotožňujeme a považujeme ho za jednoho z nejlepších analytiků na českém trhu. A vzhledem k tomu, co se děje na finančních trzích, jsme se rozhodli realizovat společně tento velmi zajímavý, důležitý a rozsáhlý rozhovor. Probrali jsme všechna témata aktuálních finančních trhů opravdu velmi podrobně.

Čtěte více

• ČNB: Česká národní banka - rozhovor Mojmír Hampl
  Přinášíme vám rozhovor s viceguvernérem České národní banky Mojmírem Hamplem na téma forex trading a regulace forexových makléřů v ČR. Otázky panu Hamplovi pokládal v rozhovoru redakční tým FXstreet.cz.
• David Varga z Fintokei: Spojení brokera a prop firmy je budoucnost tradingu
  Fintokei se během krátké doby stala největší prop firmou v Česku i lídrem v Japonsku. Stojí za ní silné zázemí Purple skupiny s více než desetiletou zkušeností v tradingu. Díky kombinaci stabilního brokera a flexibility prop tradingu Fintokei nabízí obchodníkům nejen přístup k virtuálnímu kapitálu, ale také profesionální vzdělávání a podporu. Firma se zaměřuje na růst v Asii, inovace v tradingové platformě a vytváření úspěšných profesionálních traderů s dlouhodobými výsledky. O tom co dalšího chystá a jak vnímá konkurenci si s FXstreet.cz povídal David Varga, spoluzakladatel společnosti Fintokei.
• Exkluzivní rozhovor s Raghee Horner - žena na forexu
  Raghee Horner (38 let) je obchodnice s více než patnácti lety zkušeností na finančních trzích (e-mini futures, komodity) a z toho 11 let na měnovém trhu FOREX. Své zkušenosti předává studentům z celého světa. Je autorkou více než 100 článků o investování, aktivním obchodování a psychologii na trzích. Její přesné FX analýzy grafů a komentáře ke konkrétním obchodům se objevují na světových finančních portálech a v prestižních investičních TV pořadech v USA. Raghee aktuálně patří k TOP světovým forex traderům a její výsledky ukazují, že tento byznys není určen jen pro muže.
• FTMO: Prop Tradingem od nuly k miliardám
  Zakladatelé české prop tradingové společnosti FTMO Marek Vašíček a Otakar Šuffner v rozhovoru pro FXstreet.cz popisují své začátky, proč jim trvalo několik let, než měli první klienty? V rozhovoru také prozradí, proč jsou jedni z nejdražších ve svém odvětví, proč odešli ze Spojených států, jaký byl historicky největší payout, či z jakých zemí se rekrutují nejlepší obchodníci. Bavili jsme se také o tom, co může placená challenge traderům nabídnout nebo zda do podnikání šli s vidinou miliardových valuací.
• FXstreet.cz přináší rozhovor s členem bankovní rady ČNB Oldřichem Dědkem
  Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s končícím členem bankovní rady ČNB. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co pomáhá držet silnou českou korunu i bez intervencí ČNB, jaká jsou inflační očekávání v tuzemské ekonomice nebo jak moc jsou v Česku předražené nemovitosti. Řeč přišla také na to, co centrální banka sleduje především a za jakých okolností by bylo potřeba ještě zvýšit úrokové sazby nebo zda bychom s eurem měli nižší nebo vyšší inflaci. Profesor Dědek také prozradil, čemu se hodlá věnovat po skončení svého mandátu v bankovní radě.
• FXstreet.cz přináší rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem
  Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s ekonomem, členem NERVu Dominikem Stroukalem, který se dlouhodobě věnuje Bitcoinu a dalším kryptoměnám. Již v roce 2015 vydal první českou knihu o Bitcoinu. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jakou budoucnost čeká právě u kryptoměn, zda byly NFT čistou spekulací, co očekává od inflace a České národní banky či proč je lepší nechat si českou korunu. Dominik také přidal pár tipů na netradiční investice.
• FXstreet.cz přináší rozhovor se stratégem finančních trhů České spořitelny
  Tradingový portál FXstreet.cz přináší rozsáhlý rozhovor s investičním stratégem České spořitelny Miroslavem Plojharem. Povídali jsme si o tom, jak to funguje v investičním oddělení této největší banky v Česku, nicméně hlavním tématem je aktuální situace na finančních trzích. V rozhovoru se tak dozvíte, jak se mohou vyvíjet kapitálové, měnové a další trhy v nejbližším období a co na trzích očekávat. Velký prostor v rozhovoru má samozřejmě také česká koruna, která je bedlivě sledovaným trhem v poslední době.
• FXstreet.cz přináší rozhovor se stratégem londýnské ING Petrem Krpatou
  Tradingový portál FXstreet.cz přináší další zajímavý rozhovor. Tentokrát nám na naše dotazy odpovídal zkušený investiční bankéř Petr Krpata, který pracuje jako ředitel strategie pro měny a úrokové sazby v londýnské ING Bank. Zeptali jsme se ho například, jaké bylo nastoupit do světa tohoto byznysu přesně v období, kdy vypukla globální finanční krize. Nechybí samozřejmě také predikce některých měnových párů pro letošní rok.
• FXstreet.cz přináší rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky Janem Vejmělkem
  Tradingový portál FXstreet.cz přináší velmi rozsáhlý rozhovor s hlavním ekonomem Komerční banky. Jan Vejmělek pro náš portál každoročně připravuje predikce finančních trhů, takže společně spolupracujeme již mnoho let a s jeho názory na trhy se velmi často ztotožňujeme a považujeme ho za jednoho z nejlepších analytiků na českém trhu. A vzhledem k tomu, co se děje na finančních trzích, jsme se rozhodli realizovat společně tento velmi zajímavý, důležitý a rozsáhlý rozhovor. Probrali jsme všechna témata aktuálních finančních trhů opravdu velmi podrobně.
• FXstreet.cz přináší rozhovor s ředitelem brokerské společnosti ActivTrades, která vstupuje na český a slovenský trh
  Brokerská společnost ActivTrades patří mezi celosvětově uznávané brokery a řadí se mezi průkopníky ve světě online obchodování. Ricardo Evangelista je hlavní analytik a výkonný ředitel společnosti ActivTrades Europe SA, která poprvé vstupuje na česko-slovenský trh. Tradingový portál FXstreet.cz přináší rozhovor s Ricardem, ve kterém jsme se ho ptali na současné tržní podmínky, budoucnost tradingu a co tato společnost může nabídnout česko-slovenským traderům. To a ještě mnohem více se dozvíte v tomto zajímavém rozhovoru.