WSJ: Těžba surovin může být na Ukrajině obtížná

Rozvoj rozsáhlých ukrajinských zdrojů bude vyžadovat obrovské investice a mnohé z regionů, ve kterých se tyto zdroje nacházejí, jsou v oblastech okupovaných Ruskem. Napsal to americký list The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Dohoda má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně 20 z 50 nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité. Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina 17 prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů. Největší komerční zájem by mohl být o titan a lithium.

Před začátkem ruské invaze v roce 2022 měla Ukrajina podle údajů Kyiv School of Economics na celosvětové produkci titanu podíl šest procent. Titan se používá například při konstrukci raket, letadel a válečných lodí.

Na Ukrajině se nacházejí také zhruba tři procenta světových zásob lithia, které se používá v bateriích. Spojené státy považují lithium za zásadní pro ekonomiku a národní bezpečnost a očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejícím desetiletí výrazně vzroste.

Ukrajinská vláda zveřejnila mapy s vyznačením polohy různých ložisek nerostných surovin. Většina z těchto map ale vychází ze studií uskutečněných ještě v době Sovětského svazu, uvedl bývalý ředitel Ukrajinské geologické služby Roman Opimach. Tato státní instituce na Ukrajině reguluje a kontroluje těžbu a využívání nerostných surovin.

Na řadě nalezišť nikdy nebyla zahájena těžba. Aby nové doly byly komerčně životaschopné, musí jejich majitelé uskutečnit řadu nových studií, uvedl ředitel pro strategii firmy UkrLithiumMining Denys Alošyn. Jeho firma buduje první ukrajinský důl na lithium v centrální Kirovohradské oblasti.

"Panuje představa, že někdo vezme lopatu a začne ze země kopat peníze," řekl Alošyn. Upozornil, že jeho společnost od roku 2017 vynaložila přes 20 milionů USD (asi 440 milionů Kč) na získání licence a provedení studií. Před zahájením těžby budou podle něj zapotřebí ještě další investice nejméně za 350 milionů USD na závěrečné studie a vybudování zařízení na těžbu a zpracování horniny, ve které je lithium z malé části obsaženo. Ziskovost je ale už podle něj prokázána, protože z rudy z tohoto naleziště se už podařilo vyrobit lithium-karbonát v kvalitě vhodné pro baterie.

Zhruba 20 až 40 procent ukrajinských ložisek strategických nerostů se nachází v oblastech, které v současnosti okupuje Rusko, upozornil analytik společnosti Benchmark Minerals Intelligence George Ingall. Kdyby válka skončila zítra, bude podle něj prioritou lithium. Upozornil, že ze dvou projektů na těžbu lithia v rané fázi se jeden nachází na území okupovaném Ruskem. Dvě ze čtyř známých ložisek lithia jsou pak v oblastech pod ruskou kontrolou.

Představitelé Ruska naznačili, že jejich snaha získat kontrolu nad důležitými minerály může být strategická, protože se snaží vytvořit si pozici pro mírová jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že kvůli ložiskům nerostných surovin se Rusko neplánuje stáhnout z okupovaných území Ukrajiny. "Máme tam snad jen tak nechat vzácné zeminy a odejít?“ řekl.

Trump konkrétně vyjádřil zájem o kovy vzácných zemin na Ukrajině. Snaží se totiž posílit dodávky ze zdrojů mimo Čínu, která v současnosti tomuto trhu dominuje.

Ukrajina má několik ložisek vzácných zemin, například gallia. Podle analytika Ingalla se však zdá, že tato ložiska jsou poměrně malá a žádné z nich nebylo zatím těženo ani významně prozkoumáno. Kromě toho se zhruba polovina ložisek vzácných zemin teď nachází v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, největší část z nich na frontové linii v Doněcké oblasti.

"Doly na kovy vzácných zemin vyžadují neuvěřitelné kapitálové výdaje, aby se mohly rozjet," řekl Ingall. "V USA je mnoho dolů, kterým se nedaří získat investice na to, aby mohly začít těžit. Působí to spíše jako součást geopolitické strategie než jako skutečná snaha získat větší kontrolu nad zásobami vzácných zemin," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Rozmach čínské ekonomiky po 40 letech končí, známky problémů jsou všude
  Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Problémy jsou podle něj patrné po celé Číně.
• WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
  Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy.
• WSJ: Rusko plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
  Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil.
• WSJ: Ruský oligarcha nabízí Ukrajině miliardu dolarů, aby se vymanil ze sankcí
  Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.
• WSJ: Řecko je ohledně referenda rozdělené
  Řecký premiér Alexis Tsipras svým rozhodnutím uspořádat o nadcházejícím víkendu referendum o návrzích...
• WSJ: Saúdskoarabský ropný gigant Aramco zvažuje prodej akcií za 50 miliard USD
  Saúdská Arábie zvažuje prodej dalších akcií společnosti Saudi Aramco. Na burze by prodala akcie až za 50 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč), což by při současném ocenění představovalo 2,5 procenta akcií firmy. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Aramco je nejcennější ropnou společností na světě a pokud Rijád plány prosadí, půjde o největší transakci tohoto druhu. Mluvčí společnosti Aramco odmítl věc komentovat.
• WSJ: Spojené státy chtějí omezit přístup Číny ke cloudovým službám
  Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se chystá omezit přístup čínských společností k americkým cloudovým službám. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom dnes informoval americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Reuters v souvislosti se soupeřením Pekingu a Washingtonu v oblasti technologií připomíná oznámení Číny z počátku týdne ohledně omezení vývozu některých kovů široce používaných v polovodičovém průmyslu.
• WSJ: Světu se Bidenův návrh na minimální daň nelíbí
  Návrh administrativy amerického prezidenta Joea Bidena využít režimu nové globální daně jako politického a ekonomického krytí pro své vlastní zvyšování daní ve Spojených státech už naráží na problémy. To je skutečný význam toho domnělého průlomu v jednání, v němž americká ministryně financí Janet Yellenová navrhla, aby ve světě existovala minimální daň 15 procent ze zisků globálních firem. Ve svém komentáři to píše redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Šéf Binance plánuje odstoupení a přiznání viny za praní špinavých peněz
  Generální ředitel největší světové kryptoměnové burzy Binance Changpeng Zhao, v branži označovaný podle začátečních písmen svého jména jako CZ, plánuje odstoupit z funkce a přiznat vinu za porušení amerických zákonů proti praní špinavých peněz. Firma, kterou zakládal, také souhlasí, že zaplatí Spojeným státům pokutu 4,3 miliardy dolarů (asi 96,5 miliardy Kč). S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom na svém webu píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle jeho zdrojů takový krok může zachovat schopnost společnosti pokračovat v další činnosti.
• WSJ: Šéfové firem čekají od Bidena větší předvídatelnost
  Šéfové amerických podniků čekají od nově zvoleného prezidenta Joea Bidena zejména větší předvídatelnost, méně překvapivých rozhodnutí a celkově tradičnější vztahy s Bílým domem. Chtějí také, aby se Biden hned na začátku zaměřil na boj s pandemií způsobenou šířením nového koronaviru. Napsal to ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Trump zvažuje, že na ministra financí a poté šéfa Fedu navrhne Kevina Warshe
  Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o variantě, že na post ministra financí navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu Kevina Warshe s ujednáním, že v roce 2026 by mohl být nominován do čela americké centrální banky (Fed). Právě tehdy totiž vyprší mandát současného předsedy Fedu Jeroma Powella. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Sám Trump se k této věci nevyjádřil a jeho tým na dotaz listu nereagoval. Deník upozornil, že nemusí jít o konečné Trumpovo rozhodnutí.
• WSJ: Turci kvůli slabé domácí měně více nakupují bitcoin a tether
  Turci kvůli prudkému propadu domácí liry více nakupují kryptoměny bitcoin a tether. Je o ně největší zájem za posledních pět čtvrtletí, píše na svém webu deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: USA a Čína se dohodly na novém dialogu o reformách
  Spojené státy a Čína se dohodly, že se budou scházet dvakrát do roka, aby jednaly o reformách v obou zemích a řešily vzájemné spory. Jednání budou probíhat mimo rámec rozhovorů o druhé fázi americko-čínské obchodní dohody. Na svém webu o tom včera informoval list The Wall Street Journal (WSJ). Washington a Peking spolu již dva roky vedou obchodní válku a na své zboží vzájemně uvalují cla.
• WSJ: USA jsou v zájmu dohody s Čínou ochotny zrušit plánovaná cla
  Spojené státy Číně navrhly, že od 15. prosince nezavedou další cla na čínské zboží, jak to měly v úmyslu. S odkazem na své zdroje to dnes uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ). Washington doufá, že se díky těmto ústupkům podaří uzavřít první část obchodní smlouvy mezi oběma největšími světovými ekonomikami. Spojené státy podle zdrojů blízkých jednání také navrhly, že nynější cla na čínské zboží v objemu 360 miliard dolarů (8,3 bilionu Kč) ročně by mohly snížit na polovinu.
• WSJ: USA zmírní cla uvalená na automobilový průmysl
  Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes zmírní dopad svých cel na automobilové díly tím, že výrobcům kompenzuje některá cla uvalená na zahraniční součástky v automobilech vyráběných v USA. Zároveň chce zabránit tomu, aby se na cla na dovoz automobilů ze zahraničí nabalovaly další dovozní poplatky. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Clo na dovoz automobilů ve výši 25 procent USA vybírají od 3. dubna, od 3. května potom vstoupí v platnost také cla na dovoz dílů.
• WSJ: Visa a Mastercard přehodnocují podporu kryptoměny Facebooku
  Společnosti Visa a Mastercard a další finanční partneři, kteří dříve uvedli, že pomohou vytvořit a udržet platební systém pro kryptoměnu sociální sítě Facebook s názvem libra, přehodnocují své zapojení do projektu po negativních vyjádřeních vlád v USA a Evropě. Informuje o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje. Obávají se totiž, že se dostanou pod drobnohled regulačních úřadů.
• WSJ: Volby v USA rozhodla ekonomika
  O výsledku prezidentských voleb ve Spojených státech rozhodla ekonomika. Podle serveru The Wall Street Journal...
• WSJ: Vyhlídky střední Evropy zastiňuje závislost na výrobě aut
  Závislost řady ekonomik ve střední a východní Evropě na automobilovém průmyslu by se mohla stát problémem, neboť toto odvětví zažívá celosvětově zpomalení a čelí velkým změnám v poptávce i v technologiích. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ). Upozorňuje přitom, že Slovensko je světovou jedničkou z hlediska poměru počtu vyrobených automobilů k počtu obyvatel.
• WSJ: Zájem o takzvané meme stocks mezi drobnými investory odeznívá
  Spekulativní obchody s akciemi, které si před rokem oblíbili někteří drobní investoři a pro které se vžil pojem meme stocks, už z valné části opadly. Tito drobní a často i nezkušení investoři se naopak vracejí ke spolehlivým titulům, a to nejen ke stabilním fondům, ale i k akciím označovaným jako blue chips, tedy k tomu nejkvalitnějšímu, co na trhu je. Upozornil na to ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ), který to dokládá na sérii grafů.
• WSJ: Zkrachovalá společnost FTX se snaží o restart své kryptoburzy
  Zkrachovalá společnost FTX se snaží oživit svou kryptoměnovou burzu. S odvoláním na nového ředitele firmy Johna Raye to dnes napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Právníci firmy na žádost o komentář nereagovali. FTX zkrachovala loni v listopadu a její pád vyvolal otřes v celém odvětví kryptoaktiv. Úřady případ označily za jeden z největších podvodů americké historie.