Komise navrhla zastoupení eurozóny u MMF

Vznik fiskální rady pro země platící eurem či reprezentace eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) jsou částmi plánu, který dnes představila Evropská komise (EK) k posílení evropské hospodářské a měnové unie. Místopředseda komise pro euro Valdis Dombrovskis na tiskové konferenci zdůraznil, že prohlubování měnové unie musí být průhledný proces, otevřený všem osmadvaceti členům Evropské unie.

Podle návrhu komise by eurozónu měl v MMF zastupovat šéf euroskupiny, tedy předseda jednání ministrů financí zemí platících eurem. V současnosti je jím Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Dombrovskis před novináři zdůraznil potřebu, aby euro znělo jedním hlasem.

Komise hodlá i přes nesouhlas některých členských zemí ještě do konce roku předložit první návrhy směrem ke vzniku evropského systému pojištění vkladů. Tuto poslední zatím neexistující část bankovní unie má jako klíčová priorita evropské exekutivy v budoucnu doplnit také unie kapitálových trhů.

Už v příštím roce by měla podle Dombrovskise začít jako poradní a nezávislý orgán pracovat pětičlenná Evropská fiskální rada. Hodnotit má fiskální rámec EU, radit eurozóně jako celku i spolupracovat s rozpočtovými radami jednotlivých zemí. Komise také navrhuje vytvořit vnitrostátní rady, které by hledaly cesty k větší konkurenceschopnosti členských zemí.

Nově přepracovaný "evropský semestr", tedy cyklus koordinace hospodářských a fiskálních politik v unii, by měl v brzké budoucnosti více zohledňovat témata, jako jsou zaměstnanost a sociální problematika. Evropská pravidla pro správu hospodářských záležitostí byla naposledy významněji upravována v reakci na nedávnou krizi.

"Nadcházející dva roky musíme využít k tomu, abychom vytvořili konsensus pro dalekosáhlejší změny, kterých bude zapotřebí k dokončení hospodářské a měnové unie," poznamenal Dombrovskis. Podle komisaře pro finanční záležitosti Pierra Moscoviciho je totiž nynější balíček návrhů zaměřen na znovunastartování hospodářské a sociální konvergence v měnové unii. Další fáze má podle něj být politická a potřeba tak nejspíš budou i změny základních unijních smluv.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• Komentář Lagardeové na konferenci ECB
  Evropská centrální banka (ECB) dnes rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu Kč) a prodloužila i jeho platnost. Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procent a zveřejnila nový hospodářský výhled.
• Komerční banky ECB předčasně splatí úvěry
  Komerční banky z eurozóny splatí příští týden Evropské centrální bance (ECB) v předstihu levné tříleté úvěry v objemu
• Komerční banky předčasně splatí ECB další levné úvěry
  Komerční banky z eurozóny předčasně splatí další levné krizové úvěry, které jim zhruba před rokem ve dvou...
• Komisař Breton připomněl Muskovi přísná pravidla EU pro sociální sítě
  Bruselu nepřísluší komentovat koupi firmy Twitter miliardářem Elonem Muskem, řekl včera komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Připomněl však, že sociální síť musí plnit pravidla EU pro odstraňování nelegálního obsahu, na jejichž zpřísnění se před několika dny shodli vyjednavači za Evropský parlament a členské země EU. Musk v minulosti prohlašoval, že chce ze sociální sítě twitter učinit platformu, která by přijímala co nejširší okruh uživatelů včetně některých, jejichž účty firma v minulosti trvale zablokovala kvůli porušování pravidel pro obsah příspěvků.
• Komisaři chtějí kvůli pandemii dluhopisy, šéfka EK je rezervovaná
  Evropská komise nemá zcela jednotný pohled na vydání takzvaných koronových dluhopisů, o něž před úterním jednáním ministrů financí usiluje většina zemí eurozóny. Zatímco eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni včera tento nástroj pro pomoc ekonomikám stiženým koronavirovou krizí podpořili, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na jejich aktivitu reagovala velmi rezervovaně. K dluhopisům se zatím odmítavě staví zvláště Německo a Nizozemsko, ačkoli i část politiků těchto zemí připouští, že by vzhledem k hloubce očekávané recese mohly být na místě.
• Komisař Rehn varoval před odchodem Kypru z eurozóny
  Evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn včera varoval před odchodem Kypru z eurozóny...
• Komise: Brexit může znamenat o půl procenta nižší výkon ekonomiky
  Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie může znamenat, že k roku 2017 může mít eurozóna i celá...
• Komise: Českou ekonomiku čeká stagnace, za celý rok vzroste jen o 0,1 procenta
  Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
• Komise: EU bude letos stagnovat
  Evropská unie jako celek bude letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně hrubý domácí produkt (HDP)...
• Komise chce aktivněji pracovat se zeměmi, které chtějí euro
  Evropská komise plánuje aktivněji pracovat s členskými zeměmi EU, které mají zájem o přijetí eura. Novinářům to včera řekl místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis. Zároveň ale zdůraznil, že do eurozóny nebude žádný stát "tažen silou".
• Komise navrhla zřízení Evropského měnového fondu
  Vznik Evropského měnového fondu (EMF) na základě struktury Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nebo možnost zřízení funkce ministra financí a hospodářství Evropské unie patří mezi návrhy, kterými chce Evropská komise (EK) prohloubit unijní hospodářskou a měnovou unii. Plány zveřejnila unijní exekutiva pouhý týden před prosincovým summitem EU, na jehož okraji se bude zvláštní schůzka zemí eurozóny a států, které mají euro přijmout, věnovat právě otázce budoucnosti měnové unie.
• Komise přišla s další sadou kroků pro případ brexitu bez dohody
  Evropská komise dnes předložila členským zemím EU další soubor nouzových opatření, kterými se unie chystá na možný odchod Británie ze společenství bez dohody. Sada jednostranných opatření se týká například programu studentských výměn Erasmus+, pravidel koordinace sociálního zabezpečení, ale také letošního unijního rozpočtu.
• Komise zhoršila letošní odhad růstu ekonomiky EU na 3,7 procenta
  Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle dnešní makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta.
• Kommersant: Gazprom zvažuje zastavení dodávek plynu do "nikoli přátelských" zemí
  Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.
• Kommersant o alternativních indexech: Ukazatele iluzí
  Ekonomická média po celý rok informovala i o těch nejmenších změnách ukazatelů - burzovních, průmyslových, spotřebitelských cen, důvěry a mnoha dalších. Existují ale i jiné indexy a jak napsal ruský hospodářský list Kommersant, některé mohou nejen pobavit, ale také poskytnout užitečné informace.
• Kommersant: Omezení dovozu kvůli sankcím doléhá na další ruské firmy
  Počet ruských podniků, na které Západ uvalil sankce za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, se za rok prakticky zdvojnásobil. Z původních asi 1600 se zvýšil zhruba na 2900 a s přihlédnutím k přidruženým firmám celkový počet takto zasažených společností už dosahuje 9800. S odvoláním na analytiky servisu Kontur.Prizma o tom dnes informoval ruský list Kommersant.
• Kommersant: Rusko zvažuje zvýšit daně v odvětví ropy a plynu o tři biliony rublů
  Rusko s ohledem na rozpočtový deficit zvažuje, že v letech 2023 až 2025 zvýší daně v odvětví ropy a zemního plynu až o tři biliony rublů (1,2 bilionu Kč). S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal list Kommersant. Ruské ministerstvo financí odmítlo zprávu komentovat.
• Komoditní měny mají potenciál
  Ropa dosáhla svého dna v únoru a od té doby přidala téměř 100 %, rázem se přidalo uhlí a teď už i elektřina...
• Komoditní měny oslabují
  Kanadský dolar (CAD) pokračuje stejně jako další měny vázané na komodity v propadu, protože perspektivy dalšího globálního vývoje jsou nejasné.
• Komoditní měny po jednání v Dauhá klesly
  Komoditní měny dnes klesají poté, co se hlavní těžařské země nedohodly na zmrazení těžby ropy. Ze situace...