Inflace v červnu klesla na 1,5 % a skončila pod odhady

Čtěte více

• Inflace v červenci mírně vyšší, ČNB dnes úrokové sazby nezmění
  Podle předběžného odhadu vzrostla v červenci meziroční míra inflace z 1,5 % na 1,7 %, zatímco v meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 %. Na rozdíl od předchozích měsíců tentokrát nešlo o výraznější překvapení. Hlavní položkou, která pomáhá držet inflaci viditelně pod 2% cílem centrální banky, zůstávají levnější potraviny. Ceny v kategorii potravin a nealkoholických nápojů v meziročním srovnání klesly o 3,1 %, přičemž ještě silnější cenová deflace je patrná u cen zemědělských výrobců i v potravinářském průmyslu. Směrem vzhůru inflaci táhly dražší pohonné hmoty, které reagovaly na opětovné napětí na Blízkém východě, a také silnější jádrové tlaky, zejména vyšší inflace ve službách. Ta v meziročním srovnání zrychlila na 4,7 % z červnových 4,5 %, pravděpodobně s přispěním sezónně dražších dovolených.
• Inflace v červenci mírně zpomalila
  „Zatímco v červnu dosáhla inflace svého letošního maxima ve výši 2,9 %, v červenci tempo růstu spotřebitelských cen zpomalilo na 2,7 %. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,5 %, což bylo ovlivněno především sezónními faktory, jako jsou letní dovolené,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Inflace v červenci nečekaně výrazně narostla, kvůli zdražení dovolených, čokolády i vody. Koruna v reakci posílila
  Červencová míra meziroční inflace v Česku překonala všechna expertní očekávání. Činí totiž 2,2 procenta. Odhady se přitom pohybovaly od 1,7 do 2,1 procenta, se střední hodnotou na úrovni rovných dvou procent. Inflace překonala i odhad České národní banky, která ve své aktuální prognóze čekala hodnotu dvou procent. Všechna očekávání překonává i vývoj meziměsíční inflace, jež činí 0,7 procenta.
• Inflace v červenci nepřekvapila, ČNB podrží sazby stabilní
  Předběžný odhad inflace v červenci žádné překvapení nepřinesl. Spotřebitelské ceny vzrostly meziměsíčně o 0,5 %, což znamená zvolnění meziroční dynamiky z 2,9 % na 2,7 % v souladu s tržním koncensem. Dochází tak k naplnění našeho základního scénáře pozvoleného poklesu inflace z červnového vrcholu, který by měl pokračovat i v nejbližších měsících. Statistický úřad včera zveřejnil pouze předběžný odhad bez detailního pohledu do struktury (ten bude zveřejněn v pátek). I v hrubých obrysech je však zřejmé, že sektor služeb zůstává hlavním ohniskem proinflačních tlaků.
• Inflace v červenci potvrzena pod 2 %
  Spotřebitelská inflace v červenci byla víceméně v souladu s tržním konsenzem. Podle předběžného odhadu ČSÚ spotřebitelské ceny v červenci vzrostly o 0,6 % m/m a o 1,7 % r/r. Inflace tak zůstává pod inflačním cílem ČNB, kam se vrátila v červnu poté, co se v dubnu a v květnu nacházela nad 2 % kvůli výraznému zdražení pohonných hmot. Meziroční růst jádrové inflace se v červenci pravděpodobně i nadále držel těsně pod hladinou 3 %.
• Inflace v červenci vzrostla na 2,2 %
  Po nečekaném červnovém poklesu inflace na dvouprocentní cíl překvapily v červenci spotřebitelské ceny svižnějším růstem – v meziročním srovnání o 2,2 %. Naše očekávání bylo nastaveno na zvolnění růstu na 1,9 %, zatímco analytický koncensus i ČNB očekávaly stagnaci na 2,0 %. V meziměsíčním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny o 0,7 %. Zásluhu na tom měly zejména vyšší ceny rekreace a kultury, jejichž příspěvek k celkovému růstu činil 0,5 %. Konkrétně jde o skokové zdražení dovolených (+25,1 %), které v červnu sezónně netypicky stagnovaly.
• Inflace v červenci zpomalila
  „Spotřebitele nadále trápí rostoucí ceny potravin a služeb. Naopak ceny energií se snižují, což pomáhá udržovat inflaci v rámci tolerančního pásma,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace v červenci zrychlila výrazně méně, než jsme čekali
  Tuzemská inflace v červenci překvapila tím, že nadále zpomalovala. Meziměsíční růst spotřebitelských cen se snížil z 1,6 % na 1,3 %, po sezonním očištění pak z 1,4 % na 1,2 %. Překvapení je to především proto, že podle již zveřejněných ceníků jednotlivých distributorů energií došlo od července k výraznému zdražení elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ však cena energií vzrostla meziměsíčně v průměru pouze o 1,6 %, což bylo dokonce méně, než měsíc před tím (růst o 2,1 % m/m).
• Inflace v červenci zůstala utlumená
  Koruna se včera nad hranicí technického závazku 27,02 CZK/EUR pohybovala pravděpodobně pouze díky zásahům centrální banky. Ta také včera zveřejnila statistiku ohledně intervenčních nákupů za červen. V červnu uvolnila na trh koruny za 313 mil. EUR, což je sice v relaci s minulými měsíci, ale i tak poměrně hodně, protože koruna strávila na hranici závazku pouze prvních deset dní v měsíci.
• Inflace v červnu klesla na 1,5 % a skončila pod odhady
  Česká inflace klesla v meziročním vyjádření z květnových 2,1 % na 1,5 % v červnu a byla tak nižší, než se čekalo. Náš odhad červnové inflace činil 1,7 %, zatímco tržní konsensus byl ještě o desetinu vyšší. Ještě větší je pak odchylka vůči květnové prognóze ČNB, která pro červen očekávala stagnaci na 2,1 %.
• Inflace v červnu překvapivě spadla na 1,5 %
  Předběžný odhad inflace za červen přinesl výrazné překvapení. Spotřebitelské ceny podle ČSÚ meziměsíčně klesly o 0,3 %, což stlačilo meziroční inflaci z květnových 2,1 % na pouhých 1,5 %. Trh přitom očekával stagnaci cenové hladiny v meziměsíčním vyjádření a meziroční inflaci na úrovni 1,8 %.
• Inflace v červnu spadla na 1,5 procenta. Bez zásahů vlády by se pohybovala kolem dvou procent – zde je výpočet
  Červnová meziroční inflace v Česku zpomalila na 1,5 procenta z květnových 2,1 procenta. Jde o příznivý výsledek, na němž se vedle restriktivní měnové politiky České národní banky významně podílejí také letošní opatření vlády. Konzervativní výpočty založené na datech České národní banky a Českého statistického úřadu ukazují, že bez nich by červnová inflace pohybovala kolem úrovně dvou procent, tedy zhruba o půl procentního bodu více.
• Inflace v červnu vzrostla letos dosud nejvýše, hlavně kvůli drahým potravinám a službám. Nicméně potraviny by neměla dále zdražovat špatná úroda, která sice může být letos podprůměrná, ne však katastrofálně
  Míra inflace v Česku vykázala v červnu meziroční hodnotu 2,9 procenta, vyplývá z předběžných údajů ČSÚ. Pokud bude údaj potvrzen, což je poměrně pravděpodobné, jedná se o nejvyšší letošní meziroční inflaci. Vyšší byla inflace naposledy v prosinci 2024, kdy meziročně činila rovná tři procenta. I tak ale stále i letos v červnu zůstává, byť těsně, v tolerančním pásmu České národní banky, resp. jejího inflačního cílování. Navíc, hodnota 2,9 procenta není překvapující. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ji ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali. Proto ostatně ani koruna výrazněji nereaguje.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky. K dalšímu nárůstu meziroční inflace (po 2,4 % v květnu a 1,8 % v dubnu) významně přispěl technický efekt nižší srovnávací základny loňského roku.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky. K dalšímu nárůstu meziroční inflace (po 2,4 % v květnu a 1,8 % v dubnu) významně přispěl technický efekt nižší srovnávací základny loňského roku.
• Inflace v České republice
  Dle ekonomické předpovědi, kterou v květnu 2021 vydala organizace OECD, by se HDP v roce 2021 mělo zvýšit na 3,3 % a příští rok vzrůst na 4,9 %. Zpráva naznačuje, že mezi důvody pomalého ekonomického oživení patří výrazné šíření koronaviru, vysoká míra úmrtí na toto onemocnění (v porovnání s jinými zeměmi ze skupiny OECD) i pomalé očkování v zemi.
• Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
  Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
• Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní
  Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.
• Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců
  Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců. V únoru byla inflace v ČR podle všeho šestá nejnižší v EU – pouze 2,1 procenta –, takže nižší ji měly pouze Lotyšsko, Itálie, Litva, Dánsko a Finsko.