Smart Money Trading: Co je to periodicita ve footprint grafech? (39. díl)

V minulé kapitole jsme si rozebrali téma volume footprintu, kde jsme si řekli, jaký je vztah volume footprintu s price action včetně rozdílu mezi zobrazování volume footprintů. V dnešní kapitole se podíváme na další téma, a to periodicitu ve footprintech, jelikož je to věc, kterou mnoho lidí nebere v úvahu či ani neví, že něco takového existuje, přitom vám to zase může pomoci zlepšit váš obchodní systém jakožto jedna z dalších konfluencí tradingu.

Úvod

Footprint grafy se v posledních letech staly nepostradatelným nástrojem pro stále širší skupinu traderů. Pokud už s nimi nějakou dobu pracujete, jistě víte, že jejich síla spočívá v tom, že dokážou odhalit skutečnou aktivitu na trhu, tedy nejen to, kde se cena pohybovala, ale i jakým způsobem tam došla. Footprint odkrývá rovnováhu mezi kupujícími a prodávajícími, ukazuje agresivitu jednotlivých stran a pomáhá identifikovat, kde se v trhu koncentrují velcí hráči či kde začíná a končí potencionální trend. To je znalost, kterou vám obyčejný svíčkový graf jednoduše neposkytne.

Jenže samotný footprint ještě není zárukou úspěchu. Stejně jako u jakéhokoli jiného nástroje, i zde záleží na nastavení, se kterým pracujete. A jedním z možných parametrů je periodicita, tedy okamžik, kdy se na grafu vykreslí nová svíčka nebo bar. Možná to na první pohled působí jako drobnost, zda se vám svíčka vykreslí každou minutu, po tisíci zobchodovaných kontraktech nebo po určitém cenovém pohybu. Ve skutečnosti ale právě volba periodicity rozhoduje o tom, jestli bude váš graf čitelný a užitečný, nebo se naopak utopí v šumu a zavede vás k chybným závěrům.

Většina začínajících obchodníků pracuje pouze s časově založenými grafy. Je to logické, protože jsou nejrozšířenější, jednoduše dostupné a v každé platformě nastavené jako výchozí volba. Jenže trh není statický a neřídí se hodinami. Jsou chvíle, kdy se během pěti minut zobchodují desítky tisíc kontraktů a cena prudce vystřelí. A pak jsou období, kdy je trh mrtvý, účastníci vyčkávají a svíčka za svíčkou se vykresluje, aniž by se na ceně cokoli podstatného odehrálo. A právě tady přichází na scénu jiné způsoby periodicity, a to například objemové a volatilní grafy. Ty nám umožňují podívat se na trh skrze jeho skutečnou aktivitu, nikoli jen skrze časový řez.

V tomto článku se podíváme na to, jaké druhy periodicity můžete ve footprint grafech využívat, v čem se od sebe liší a co vám mohou přinést. Ukážeme si výhody a nevýhody jednotlivých přístupů a doplníme je o praktické příklady z různých trhů. Cílem je, abyste po přečtení dokázali vybrat takovou periodicitu, která vám pomůže čistěji číst trh, odfiltrovat zbytečný šum a soustředit se na to, co je opravdu důležité, a to skutečný tok objednávek a chování velkých hráčů.

Co znamená periodicita v tradingu?

Abychom si vůbec mohli říct, jak periodicitu správně využívat, je nutné nejprve pochopit, co tento pojem vlastně znamená. Periodicita v tradingu představuje princip, podle kterého se v grafu vykresluje nová svíčka nebo bar. Většina obchodníků si tuto skutečnost ani neuvědomuje, protože začínali u klasických časových grafů, kde se nové svíčky tvoří automaticky po uplynutí předem stanoveného časového intervalu (1 minuta, 1 hodina…). Jenže čas je pouze jedna z možností, jak graf strukturovat.

Jinými slovy, periodicita je filtr, kterým nahlížíme na dění v trhu. Představte si, že sledujete film. Můžete se rozhodnout, že se budete vždy dívat jen na pětiminutové úseky, ať už se v ději odehraje cokoli. To odpovídá časové periodicitě. Nebo se můžete rozhodnout, že přeskočíte vždy o tolik minut, kolik trvá, než na plátně proběhne 20 postav, to by byla objemová periodicita. A nakonec si můžete zvolit, že budete sledovat jen ty části, kde se skutečně něco změní, kde dojde k posunu v ději, to odpovídá volatilnímu přístupu. V každém případě sledujete stejný film, ale pokaždé zcela jiným způsobem a pokud postavíte 3 lidi, kteří se budou dívat na tento film těmito přístupy, tak každý si odnese jiný děj. Druhá otázka pak bude, kdo byl jak spokojený s informacemi, ale to už je subjektivní.

Pokud si to shrneme, tak máme 3 hlavní druhy periodicity:

1.     Časově založené periodicity (Time-Based)
2.     Objemově založené periodicity (Volume-Based)
3.     Periodicity založené na volatilitě (Volatility-Based)

Stejné je to i s grafy. Časová periodicita dává všem svíčkám stejnou váhu bez ohledu na to, co se na trhu právě děje. Objemová periodicita se zaměřuje na skutečnou obchodní aktivitu, a tedy odráží, jak moc jsou účastníci ochotní do trhu vstupovat. Volatilní periodicita se zase soustředí čistě na cenový pohyb a ignoruje období, kdy se cena nehýbe. Každý z těchto přístupů má své výhody a nevýhody a každý z nich vykreslí realitu trochu jiným světlem. Proto je tak důležité pochopit jejich rozdíly, aby si obchodník dokázal vybrat ten, který nejlépe odpovídá jeho stylu a konkrétnímu trhu, na kterém působí.

Časově založené periodicity

Nejtradičnějším a zároveň nejrozšířenějším způsobem, jakým obchodníci pracují s grafy, jsou časové periodicity. Princip je jednoduchý. Každá nová svíčka nebo bar se vykreslí po uplynutí určitého časového intervalu. Může jít o sekundy, minuty, hodiny nebo dny, záleží jen na volbě obchodníka. Pětiminutový graf tedy vždy vykreslí novou svíčku každých pět minut, a to bez ohledu na to, kolik se v té době zobchodovalo kontraktů nebo jak daleko se cena posunula.

Časové grafy jsou natolik zakořeněné v obchodní praxi, že je většina začínajících traderů považuje za „normální“ a jiné přístupy jim často připadají příliš šílené. Mají své nesporné výhody, především ty, že jsou snadno dostupné v každé platformě, jejich logika je na první pohled jasná a umožňují jednoduché porovnání mezi různými trhy nebo časovými úseky. Pokud někdo obchoduje akcie, forex nebo futures a otevře si denní graf, okamžitě chápe, co znamená, že svíčka reprezentuje průběh jednoho obchodního dne. Jsou tedy srozumitelné a univerzální. Časová periodicita ale dokáže stejně snadno zkreslit klid i extrémní dynamiku trhu.

Časově založené periodicity tedy představují přirozený výchozí bod, ale pro aktivního intradenního obchodníka nemusí být vždy tou nejlepší volbou. Fungují dobře pro swingové obchodníky, kteří chtějí mít rychlý přehled o delším horizontu, nebo pro ty, kdo preferují jednoduchost a nechystají se do velkých detailů. Pokud se však snažíte číst order flow a detailně sledovat aktivitu velkých hráčů v trhu, musíte počítat s tím, že časová periodicita vám může často ukázat více šumu než podstatných informací. A právě proto je dobré podívat se i na další možnosti, jak periodicitu nastavit, a přizpůsobit graf skutečné aktivitě trhu, nikoliv pouze ubíhajícím minutám.

Objemově založené periodicity

Zatímco časově založené grafy jsou pevně svázané s ubíhajícími minutami a hodinami, objemové grafy se řídí úplně jinou logikou. Nový bar nebo svíčka se zde nevytvoří podle času, ale až ve chvíli, kdy se na trhu zobchoduje předem stanovené množství kontraktů. Pokud si například nastavíte hranici na pět tisíc, graf vygeneruje novou svíčku vždy tehdy, když přes trh projde právě tento objem. V době, kdy je aktivita vysoká, může pět tisíc kontraktů protéct během několika minut, zatímco v klidnějších obdobích to může trvat o dost déle. Výsledkem je graf, který se přizpůsobuje tempu trhu a zrychluje nebo zpomaluje podle toho, jak moc jsou účastníci aktivní.

Objemové grafy se dají interpretovat dvěma způsoby. První je takzvaný „volume chart“, kde jde čistě o celkový počet zobchodovaných kontraktů. Druhý přístup je „delta chart“, který se nezaměřuje jen na objem, ale na jeho strukturu neboli sleduje rozdíl mezi agresivními kupujícími a prodávajícími. Delta tedy dokáže ukázat, zda daný objem táhla spíše nákupní strana, nebo jestli převládali prodejci. Tento detail je pro obchodníky pracující s order flow nesmírně cenný, protože odhaluje skrytou sílu nebo slabost trhu, která by v klasickém časovém grafu zůstala neviditelná.

Hlavní výhodou objemové periodicity je to, že graf dokáže „ožít“ v obdobích vysoké aktivity. Když do trhu vstoupí velcí hráči a začne se obchodovat ve velkých objemech, svíčky se vykreslují rychleji a poskytují traderovi okamžitý a detailní pohled na dění. Takový graf jasně zdůrazní agresivní nákupy nebo prodeje a pomůže odlišit situace, kdy se jedná o skutečný impuls, od momentů, kdy jde ceny pouze do strany bez zájmu obchodníků.

Na druhou stranu není tento přístup bez nevýhod. Klíčové je správně nastavit objemovou hranici, která odpovídá konkrétnímu trhu. Co funguje na e-mini S&P 500, nemusí vůbec dávat smysl na ropě, měnových párech nebo na Bitcoinu. Obchodník musí znát typické objemy a podle toho experimentovat s nastavením, aby výsledný graf nebyl ani příliš rychlý, ani příliš pomalý. V období velmi nízké aktivity navíc může objemový graf působit nepřehledně, svíčky se budou tvořit jen zřídka a trader může mít pocit, že se na obrazovce neděje vůbec nic a tím pádem získá nutkání manipulovat znova s objemovou hranicí.

Jako ilustraci si můžeme vzít rozdíl mezi pětiminutovým grafem a objemovým grafem s nastavením na pět tisíc kontraktů u E-mini S&P. Představme si situaci během zveřejnění důležitého makroekonomického reportu. V pětiminutovém grafu uvidíme jednu jedinou svíčku, která pokryje celý prudký pohyb, trh vyletí o několik bodů, uvnitř svíčky se protočí obrovský objem, ale všechny tyto informace se sloučí do jednoho celku. Naopak pětitisícový volume graf vygeneruje během stejného času hned několik svíček, každou s jasně čitelnou strukturou. Obchodník tak dokáže vidět, kde do trhu vstoupili agresivní kupující, jak na ně reagovali prodejci a zda se pohyb skutečně opírá o sílu velkých hráčů. Tento rozdíl v čitelnosti je přesně tím důvodem, proč mnoho profesionálních intradenních traderů dává objemovým grafům přednost před těmi časovými.

Periodicity založené na volatilitě

Třetí možností, jak nastavit periodicitu footprint grafů, je přístup založený na volatilitě. Na rozdíl od časových nebo objemových grafů se zde nové svíčky nevytvářejí ani podle uplynulých minut, ani podle zobchodovaného objemu. Rozhodující je samotný pohyb ceny. Volatilní grafy proto reagují přímo na tržní dynamiku a jejich hlavním cílem je odfiltrovat období, kdy se na trhu nic neděje, a zvýraznit ty momenty, kdy cena skutečně „žije“.

Nejznámější a mezi tradery nejpoužívanější jsou takzvané tickové grafy. Tick je definován jako jeden jediný obchod, bez ohledu na to, jak velký objem tento obchod představuje. Pokud si nastavíte například 2000 ticků na Bitcoinu, znamená to, že se nová svíčka vytvoří vždy po 2000 jednotlivých obchodních transakcí. V aktivních obdobích se svíčky vykreslují velmi rychle, protože na trhu proudí obrovské množství obchodů. Naopak ve chvílích klidu se graf zpomalí a zobrazí jen několik málo svíček, což obchodníkovi umožní zaměřit se na podstatné okamžiky.

Vedle tickových grafů existují i další formy volatilních periodik. Range bary například vytvářejí novou svíčku pokaždé, když se cena posune o předem stanovený rozsah, například pět bodů. To znamená, že každá svíčka má stejnou velikost, ale čas, za který se vytvoří, se může dramaticky lišit. Reversal bary zase reagují na změnu směru, kdy se svíčka uzavře a otočí, pokud se cena pohne proti předchozímu směru o definovaný počet bodů. A nakonec je tu klasická metoda point & figure, která se úplně odvrací od času a kreslí graf pouze podle toho, zda cena překročila určitý cenový práh nahoru nebo dolů. Tyto alternativy se používají méně často, ale pro specifické strategie mohou být velmi účinné.

Výhodou těchto grafů je jejich schopnost filtrovat nepodstatná období, kdy trh prakticky stojí. Pokud například obchodujete americké indexy, jistě víte, jak nudná dokáže být noc před otevřením newyorské seance. Časový graf by vám i v tomto mrtvém období vykresloval svíčku za svíčkou, ačkoli cena zůstává ve velmi úzkém rozpětí. Tickový nebo range graf se v takových chvílích téměř zastaví, takže na monitoru máte místo šumu čistý a přehledný obraz. Jakmile se ale trh probudí, svíčky začnou naskakovat rychle za sebou a graf vám poskytne okamžitý obraz o skutečném tempu a charakteru pohybu.

Nevýhodou je, že správné nastavení bývá o něco složitější než u časových grafů. Každý trh má svou typickou likviditu a volatilitu, a proto to, co funguje na Bitcoinu, nemusí mít žádný smysl třeba na ropě nebo exotických měnových párech. Trader si musí nastavení postupně otestovat, vyzkoušet různé hodnoty a sledovat, kde graf poskytuje nejlepší čitelnost. Pro začátečníka může být tento proces frustrující, ale v praxi se vyplatí. Výsledkem je totiž pohled na trh, který mnohem lépe odpovídá skutečné aktivitě než tradiční časový graf.

Praktický příklad najdeme právě na Bitcoinu. Pokud obchodník použije pětiminutový graf během období vysoké volatility, dostane několik obrovských svíček, které sice zachycují prudké pohyby, ale jejich vnitřní struktura zůstává skrytá. Naopak 2000 tickový graf vykreslí za stejný čas desítky svíček, které přesně ukážou, kde vstoupili agresivní kupující, kde se objevili silní prodejci a jak se vyvíjel skutečný boj o cenové úrovně. Podobně to funguje i na indexech, zatímco pětiminutový graf E-mini S&P během makro reportu nabídne jen jednu extrémně dlouhou svíčku, tak 3500 tickový graf zobrazí detailní sekvenci nákupů a prodejů na základě které je možné mnohem přesněji odhadnout další vývoj.

Periodicity založené na volatilitě jsou tedy ideální pro intradenní obchodníky, kteří potřebují čistý obraz o aktivitě a chtějí eliminovat mrtvá období. Vyžadují více experimentování a znalostí než grafy časové, ale právě proto se stávají oblíbeným nástrojem profesionálů, kteří potřebují rozlišovat mezi skutečným pohybem a pouhým šumem.

Závěr a strnutí

Když se podíváme na časovou, objemovou a volatilní periodicitu vedle sebe, je zřejmé, že každý z těchto přístupů nabízí odlišný pohled na tentýž trh. Časové grafy jsou tradiční, jednoduché a univerzálně čitelné, což z nich dělá skvělý výchozí bod zejména pro začínající obchodníky nebo pro ty, kdo chtějí mít rychlý přehled o delším časovém horizontu. Slabší jsou ale v intradenním kontextu, to znamená, že nedokážou odlišit období skutečné aktivity od momentů, kdy se trh jen líně pohybuje do strany.

Objemové grafy už reagují na to, kolik se toho na trhu reálně obchoduje. V okamžicích, kdy přichází velcí hráči a protékají masivní objemy, se graf zrychlí a poskytne detailní náhled na order flow. Tady se odhalí, zda stojí pohyb na silných kupcích či prodejcích, nebo jde jen o prázdný výstřel bez podpory. Nevýhodou je, že vyžadují dobré nastavení, tedy obchodník musí vědět, jaký objem je pro daný instrument přirozený, aby graf nebyl příliš rychlý ani příliš pomalý.

Volatilní periodicity pak jdou ještě o krok dál. Nezajímá je čas ani celkový objem, ale samotný pohyb ceny nebo počet jednotlivých obchodů. Díky tomu odfiltrují hluchá období a zvýrazní skutečnou dynamiku trhu. To z nich dělá ideální nástroj pro denní obchodníky a scalpery, kteří potřebují jasně vidět, kdy se něco děje, a ignorovat, kdy se neděje nic. Na druhou stranu nejsou tak intuitivní, vyžadují experimentování a u každého trhu jiné nastavení.

Pokud bychom to shrnuli jednoduše, časová periodicita dává rovnoměrný, ale často zkreslený obraz. Objemová periodicita ukazuje, kde je v trhu skutečný zájem, ale musíme znát „normál“ pro daný instrument. A volatilní periodicita filtruje hluk a reaguje na pohyb, ale vyžaduje více zkušeností a testování. Správná volba proto není univerzální, což znamená, že swingový obchodník může zůstat u denních svíček, zatímco intradenní trader pravděpodobně sáhne po tickových grafech nebo objemových barových nastaveních.

Pokud si tedy shrneme vše do tabulky, tak by to vypadalo následovně:

Smysl tabulky je ukázat, že periodicita nemusí být jen o minutách a dnech (což je nejznámější), ale existují i pokročilejší alternativy jako objemové a volatilní grafy. Každý typ periodicity nabízí jiný řez reality trhu a tím pádem i jiný pohled na order flow.

V příští kapitole se podíváme na to, jak sestavit kvalitní trading plán.

Radek Zalubil
Tým FXstreet.cz

Související články

Smart Money Trading: Volume Footprint (38. díl)
V minulé kapitole jsme si rozebrali téma delta footprintu, kde jsme si řekli, jak takový delta footprint vypadá, jak ho použít v praxi včetně toho, co jednotlivé barvy a čísla v tomto footprintu znamenají. A v dnešní kapitole se podíváme na to, co je to volume footprint. Ačkoli se někomu může zdát, že tento footprint bude to samé jako delta footprint, jelikož oba ukazují teoreticky stejná čísla, které vychází ze stejných dat, tak to není úplně to samé a každý z těchto footprintů má jinou vypovídající hodnotu. Pojďme se na to postupně podívat.

Smart Money Trading: Delta ve footprint grafu (37. díl)
V minulé kapitole jsme si rozebrali to, jak určovat bias na trhu neboli směr trhu. Ukázali jsme několik nástrojů, díky kterým můžeme předběžně neboli před každou obchodní session určit potencionální směr na daný den nebo alespoň na určitou denní session. V dnešní kapitole se podíváme znova na footprinty a to konkrétně na deltu ve footprint grafu. První si ale znova řekneme, co je tento graf zač a co je to vůbec delta ve footprint grafu. Pojďme se na to tedy podívat.

Smart Money Trading: Footprint charts – co to je? (35. díl)
V minulé kapitole jsme si rozebrali téma wicků (knotů) v tradingu včetně například toho, kdy a jak chceme vidět knot u inducementu nebo i barvu svíčky s knotem u tohoto inducementu a následně i procentuální rozdělení knotů v závislosti na mitigaci. V dnešní kapitole se podíváme na trochu jiné téma, a to na footprint grafy. Možná všude na internetu vidíte velmi složité indikátory, které jsou zabudované do grafů a stále jim nemůžete porozumět. V dnešní kapitole si vysvětlíme úvod do tohoto světa a pojmeme to co nejvíce jednoduše, aby to pochopil každý z vás. Co jsou to teda ty footprint grafy?

Smart Money Trading: Pokročilá analýza volume (28. díl)
V minulé kapitole jsme si rozebrali to, proč je dobré se specializovat na 1 až 2 obchodní instrumenty a jaké jsou toho výhody. To vše v konceptech likvidity, ale své si najdou i obchodníci, kteří obchodují jiné strategie. V dnešní kapitole se podíváme na trochu složitější téma, a to na analýzu volume neboli to, jak pochopit objemovou analýzu v obchodování, jelikož s objemy též ICT a SMC koncepty pracují. Každopádně si to zkusíme popsat co nejvíce jednoduše na příkladech.

Smart Money koncept a ICT trading
Jak obchodovat podle Smart Money Concepts (SMC)? Nový seriál od FXstreet.cz, kde se velmi podrobně naučíte používat tuto obchodní metodu.

Čtěte více

• Smart Money Concepts (SMC): Asia Mid-Line (11. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali Asia high a Asia low, kde jsme zmiňovali pojem Asia mid-line jen okrajově. Asia session se řadí sama o sobě do timingu a má v sobě zahrnuty 3 základní technické konfluence a to jsou výše zmíněné high a low a taky mid-line. V dnešní kapitole si tento poslední pojem rozebereme více do hloubky a ukážeme si, jak Asia mid-line využít v našem tradingu a jak z ní benefitovat. První si ale znova napíšeme teoretické rámce, bez kterých bychom nemohli pochopit praktické příklady na grafu. Co je to tedy Asi amid-line?
• Smart Money Concepts (SMC) - obchodování podle velkých hráčů (2. díl)
  V minulém dílu jsme si rozebrali úvod do ICT (Inner Circle Trader) konceptu a v dnešním díle si rozebereme trochu odlišný styl, tedy SMC (Smart Money Concepts). Oba koncepty jsou postaveny na vnímání likvidity na trhu, nicméně se trochu liší v různých otázkách a každý z nich má své výhody i nevýhody oproti druhému. Každopádně pokud se chystáte věnovat strategiím na bázi likvidity, je nutné znát ICT i SMC.
• Smart Money: EOTP – Efficiency Of The Pullback (14. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali POI a OB, bez kterých se v našem systému neobejdeme, jelikož podle nich zadáváme obchody a umísťujeme SL. Naopak v dnešním článku se podíváme na jednu věc, která má s POI a OB mnoho společného, a to je EOTP neboli Efficiency Of The Pullback. Jedná se o samotnou konfluenci a teorii, kterou někteří obchodníci používají v různých obchodních kombinacích. V tomto článku si znova rozepíšeme teoretický úvod, abychom vše správně pochopili a následně přejdeme k praktickým příkladům na grafu.
• Smart Money: EPA a IPA - Efficiency a Inefficiency Price Action (15. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali EOTP neboli Efficiency Of The Pullback, což nám pomohlo k identifikaci POI/OB, které může či nemusí podržet cenu. V dnešní kapitole se podíváme na konfluenci, která se nazývá EPA a IPA neboli Efficiency a Inefficiency Price Action.
• Smart Money: Kalibrace order bloků a Smart Money Divergence
  V tomto článku se podíváme na jednu z možností zpřesnění vstupů k order blokům a dále také na to, jak je možné využít Smart Money Divergence k potvrzení vstupu do obchodu.
• Smart money koncept a výběry likvidity
  Pokud vaše obchody často skončí na stoplossu, patrně jste se stali likviditou pro někoho většího. Co to znamená a jak tomu zabránit se dozvíte v tomto článku či v ebooku, který si zdarma můžete stáhnout v závěru.
• Smart Money: POI, Order Block a Mitigace – kde nakupovat a prodávat (13. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali základní likviditu EQH a EQL, což budou základní stavební kameny naší strategie hned po inducementech, ale ještě než přejdeme k složitějším věcem, je nutné si představit poslední z těch „jednodušších“ pojmů, se kterými budeme pracovat, což je POI, OB a mitigace. Všechny tyto tři pojmy budeme dost využívat při obchodování, a proto si je v dnešní kapitole taky detailně představíme jak teoreticky, tak i na praktických příkladech. Věřím, že spousta z vás se s nimi už setkala, každopádně aby všichni porozuměly následujícím kapitolám, tak si je představíme.
• Smart Money technická analýza: Jak na knoty v tradingu? (34. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali order blocky, breaker blocky a jejich mitigaci, což nám dalo ucelený pohled na vstupní zóny v konceptech likvidity. Tato kapitola obsahovala i 3 druhy značení těchto zón včetně pravděpodobnosti mitigace. Dnešní kapitola technické analýzy bude zase na trochu jiné téma, a to ohledně wicků neboli knotů (stínů) svíček. Podíváme se na to, jak v těchto konceptech můžeme vstoupit na těchto knotech svíček i to, jaký pro nás mohou mít různé velikosti význam s ohledem na inducement.
• Smart Money Trading: Braní partials (scaling out) - vyplatí se vám to? (31. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali momentum, což je konfluence, která nám může napovědět sílu trhu v určitém směru a vytváří nám tak lepší celkový obraz o aktuální situaci na trhu. V dnešní kapitole se podíváme na trochu jiné téma, a to na to, zda se vám vyplatí brát partials, kolik vás to může stát peněz a v jakých případech se takové braní partials vyplatí. Pokud ale někdo z vás neví, co je to partials, tak si to v rychlosti řekneme.
• Smart Money Trading: Co je to inducement? (16. díl)
  V minulé kapitole jsme probírali EPA a IPA neboli efficiency a inefficiency price action, díky čemuž jsme si mohli dát objektivní podmínku, zda vůbec vstoupíme do obchodu nebo ne. V dnešním článku se ale podíváme na jednu z nejdůležitějších konfluencí, jelikož inducement tvoří hlavní část technické analýzy v konceptech likvidity. Určitě spousta z vás už tento pojem slyšela, každopádně pokud nevíte, co přesně znamená, co se po inducementu očekává, kde ho přesně zaznačit a jak ho využít, tak tento článek je pro vás. Pojďme si ale prví říct, co je to inducement.
• Smart Money Trading: Delta ve footprint grafu (37. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali to, jak určovat bias na trhu neboli směr trhu. Ukázali jsme několik nástrojů, díky kterým můžeme předběžně neboli před každou obchodní session určit potencionální směr na daný den nebo alespoň na určitou denní session. V dnešní kapitole se podíváme znova na footprinty a to konkrétně na deltu ve footprint grafu. První si ale znova řekneme, co je tento graf zač a co je to vůbec delta ve footprint grafu. Pojďme se na to tedy podívat.
• Smart Money Trading: Denní cyklus – klasický (19. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali to, jak si zvolit obchodní time-frame (TF) v souvislosti s inducementy, což je jedna z důležitých vlastností k ziskovosti těchto konceptů na bázi likvidity. V dnešní kapitole začneme probírat denní cykly, které jsou celkově 4 a dnes začneme prvním, a to je klasický. V této kapitole budeme dost využívat timing, protože si budeme vysvětlovat jednotlivé pohyby v daných sessions, takže pokud jste nečetli kapitolu o timingu (kapitola 8) a případně i kapitoly k Asia session (kapitola 10 a kapitola 11), doporučuji si je před touto kapitolou pročíst.
• Smart Money Trading: Denní cyklus - London blow-up (22. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali třetí denní cyklus a to one-way, který je trendující a dá se velmi dobře odvodit i den předem. Naopak v dnešní kapitole se podíváme na další z denních cyklů, a to na London blow-up, který bude mít lehce i znaky one-way cyklu, každopádně bude jinak stavěný. První se klasicky podíváme na teoretický úvod a následně přejdeme na praktické ukázky. Co je to tedy London blow-up?
• Smart Money Trading: Denní cyklus - One Way (21. díl)
  V minulé kapitole jsme rozebírali druhý z denních cyklů a to rip-off neboli pomalou smrt, který je pro obchodníky obchodující koncepty likvidity ten nejvýnosnější, jelikož se pohybuje do strany a vybírá jednotlivé highs a lows. Naopak v dnešní kapitole se podíváme na úplný opak tohoto cyklu, a to na one way. Jak už můžete z názvu pochopit, bude se jednat především o trendující cyklus, který ale můžeme dost dobře odvodit už den předem. První se podíváme na teoretický úvod a poté přejdeme k praktickým příkladům na grafu. Co je to tedy one way cyklus?
• Smart Money Trading: Denní cyklus - Rip-off (20. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali první z denních cyklů, a to klasický denní cyklus, ve kterém hledáme primárně dva obchody a který nastává přibližně 3krát do měsíce. V dnešní kapitole budeme pokračovat v denních cyklech a rozebereme si cyklus rip-off, který je pro nás, jako obchodníky, kteří využívají strategii na bázi likvidity, ten nejvýnosnější. První se znova podíváme na teoretické základy a následně si rozebereme příklady na grafu. První otázka tedy je, co je to denní cyklus rip-off?
• Smart Money Trading: Footprint charts – co to je? (35. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali téma wicků (knotů) v tradingu včetně například toho, kdy a jak chceme vidět knot u inducementu nebo i barvu svíčky s knotem u tohoto inducementu a následně i procentuální rozdělení knotů v závislosti na mitigaci. V dnešní kapitole se podíváme na trochu jiné téma, a to na footprint grafy. Možná všude na internetu vidíte velmi složité indikátory, které jsou zabudované do grafů a stále jim nemůžete porozumět. V dnešní kapitole si vysvětlíme úvod do tohoto světa a pojmeme to co nejvíce jednoduše, aby to pochopil každý z vás. Co jsou to teda ty footprint grafy?
• Smart Money Trading: Momentum (30. díl)
  V předchozí kapitole jsme probírali psychickou přípravu v jednotlivých etapách tradingu a to konkrétně v backtestingu, následně demo obchodování a finální části live tradingu. V dnešní kapitole se podíváme na další dost používanou konfluenci momentum. Momentum se dá chápat různě, existují různé techniky, jak tuto konfluenci používat a každá její definice může být přizpůsobena různým trading strategiím. My se dnes podíváme na to, jak tuto konfluenci chápat v rámci konceptů likvidity.
• Smart Money trading: Načasování v konceptech likvidity (8. díl)
  V minulé kapitole jsme si řekli, co je to imbalance a jak ji správně chápat v kontextu ICT a SMC. Dnes se podíváme na další složku našeho konceptu, a to je timing neboli načasování. Pokud jste dlouhodobý investor či poziční trader, tak vás timing v daném dnu nemusí vůbec zajímat, každopádně pokud jste intradenní obchodník, tedy obchodník, který obchoduje na denní bázi, tak by vás timing měl dost zajímat, protože v průběhu dne se otevírají burzy po celém světě, a to v daný okamžik může vyvolat zajímavý pohyb, který se v dost případech dá predikovat v kombinaci s dalšími konfluencemi, proto je dobré timing znát a rozumět mu.
• Smart Money Trading: Obchodní pozice velkých hráčů – jak na COT report? (23. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali denní cyklus, a to konkrétně London blow-up neboli londýnskou explozi. V dnešní kapitole se ale podíváme na trochu jiné téma, než jsou denní cykly, a to na COT report, jelikož tento report se využívá i při obchodování v konceptech likvidity a celkově smart money konceptu. Dá se říct, že je to jednoduchá konfluence, která vám pomůžete odhadnout bias trhu (výhled), každopádně musíte se v něm vyznat a nastavit si pro něj svá pravidla. První si ale řekneme, co je to vůbec COT report?
• Smart Money Trading: Obchodní time-frame a inducementy (18. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali speciální typy inducementů, se kterými budeme v budoucnu dost počítat a díky kterým můžeme výborně vyfiltrovat inducementy, které nebudeme brát v potaz. Pokud jste nečetli předchozí kapitolu, tak si ji doporučuji nastudovat, protože dnes z ní budeme využívat informace. Celkově obchodníci podle likvidity mají někdy problém v tom, z jakého time-framu (TF) si mají zvolit inducementy, jak si je podle time-framu vyfiltrovat a s tím i to, jaký inducement má pro ně větší váhu. Na to vše se podíváme v dnešní kapitole a řekneme si, co je ideální pro jednotlivé typy obchodníků.