Mzdy v roce 2025 porostou, shodují se zaměstnanci i firmy, 70 procent lidí ale není spokojeno s tempem

Reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, způsobené předchozí silnou inflační vlnou. Podle nejnovějších dat Alma Career z průzkumu Datařův průvodce 2025* totiž zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy jen mírně – do pěti procent. 71 % lidí ovšem takové navýšení považuje za nedostatečné. Pro většinu to totiž bude znamenat, že nárůst hodnoty jejich příjmů ani letos nepřekoná všechny ztráty způsobené mimořádným růstem životních nákladů v důsledku inflační vlny spojené s ruskou invazí na Ukrajinu.

Z výsledku aktuální vlny průzkumu Datařův průvodce, do kterého se zapojilo 788 zaměstnavatelů s více než 10 zaměstnanci, vyplývá, že 62 % oslovených společností letos plánuje navýšit mzdy svým zaměstnancům, avšak 74 % z toho spíše mírně – nejvýše do pěti procent.

A co na to zaměstnanci? Podle podzimního průzkumu Alma Career JobsIndex očekává letos růst mzdy 58 % respondentů. Polovina z nich však počítá s navýšením maximálně o 5 %, zatímco více než 10 % čeká jen každý desátý. Očekávání ale neznamená, že s ním jsou lidé spokojeni. Navýšení do pěti procent totiž považuje více než 70 % zaměstnanců za nedostatečné. S vyšším než 5% nárůstem už by byla převážná většina (69 %) z nich spokojená. To je ovšem více, než většina firem plánuje přidávat.

Zdroj grafu: Datařův průvodce, Alma Career

Dohánění inflace – jak kdo a jak kde

V uplynulých letech – zejména v roce 2022 a 2023 - zasáhla českou ekonomiku vysoká inflace, která snížila reálné příjmy většiny pracujících. Jednoduše řečeno, za svůj výdělek si toho lidé dnes koupí méně než před nástupem bezprecedentního zdražování na přelomu let 2021/2022. A většina bohužel stále také méně než v roce 2019, před nástupem pandemie covidu. Zejména díky loňskému slušnému tempu růstu mezd (za celý rok 2024 nominálně o 7,1 %, reálně o 4,6 %) se sice hospodaření většiny lidí o něco zlepšilo, propad reálných příjmů z předešlých let to však stále nestačilo vyrovnat.

Růst mezd byl totiž v uplynulých letech velmi rozdílný v jednotlivých sektorech a profesích – zatímco někteří zaměstnanci si i reálně polepšili, jiní dostali přidáno mnohem méně a zažili výrazné propady reálných výdělků. Nejvyšší růst reálné mzdy za posledních pět let zaznamenali dle dat ČSÚ zaměstnanci v energetice (+3,4 %), administrativních a podpůrných činnostech (+2,1 %) a realitním sektoru (+0,7 %). Naopak propad ve mzdách zažili pracovníci ve veřejné správě a obraně (-12,7 %), vzdělávání (-10,3 %) nebo v kulturním sektoru (-9,0 %). Výrazně se také snížila reálná mzda v zemědělství (-8,9 %).

Přírůstek reálné průměrné mzdy v sekcích CZ-NACE, rok 2024 k roku 2019, v %

Zdroje: mzdová statistika ČSÚ; cenová statistika ČSÚ

„V letech 2022 a 2023 jsme byli svědky bezprecedentního propadu reálných příjmů drtivé většiny zaměstnanců. Celkem slušné nominální tempo růstu mezd v daných letech vůbec nestačilo kompenzovat mimořádný nárůst životních nákladů v důsledku ruské agrese proti Ukrajině a související inflační vlny, energetické krize a dalších potíží, které jsme velmi silně pocítili i u nás. Nejvážnější dopady to bohužel mělo na lidi s nejnižšími příjmy, u nichž je velmi vysoký podíl základních výdajů na bydlení, energie a potraviny, které byly inflací zasaženy nejsilněji. Vloni se již inflaci podařilo zkrotit, mzdy opět začaly v meziročním srovnání i reálně růst – ovšem stačilo to pouze k umazání méně než poloviny z předchozího propadu kupní síly výdělků. Více než polovina zaměstnanců tak i koncem loňského roku měla určité potíže ve svém hospodaření, plných 21 % uvádělo velmi vážné potíže vyjít s příjmy od výplaty k výplatě,” komentuje analytik společnosti Alma Carreer Tomáš Ervín Dombrovský a dále doplňuje: “Proto lidé mají i nyní výrazně větší očekávání, co se tempa růstu mezd a platů týče. Vyrovnání propadů reálných příjmů z období mimořádné inflace a skutečnou úlevu v hospodaření většiny zaměstnanců můžeme očekávat nejdříve na konci roku 2025, spíše až počátkem roku 2026.  Ačkoliv průměrná mzda v Česku na konci posledního čtvrtletí 2024 vzrostla na 49 299 korun, medián (střední hodnota) mezd je výrazně nižší – necelých 42 tisíc, u žen dokonce pod 39 tisíc korun. To vede k pokračující frustraci zaměstnanců a k tlaku na zaměstnavatele, aby kromě finančního ohodnocení nabízeli i jiné benefity – například možnost vzdělávání nebo lepší pracovní podmínky. Celkově tak trh práce prochází proměnou, která zdůrazňuje potřebu dlouhodobých investic do lidského kapitálu,“ uzavírá Dombrovský.

Rychlejší cesta k vyšším příjmům: změna práce

Vyšší mzdou si v roce 2025 polepší hlavně lidé se specifickými kvalifikacemi a technologicky orientované profese, které jsou na trhu práce dlouhodobě nedostatkové. Růst mezd plánují především výrobně zaměřené podniky. Firmy, které chtějí v letošním roce projít modernizací procesů a výroby, počítají se zvýšením platů dokonce v 76 % případů.

V technických oblastech podniky také často plánují nabírat nové posily (celkem 33 % firem předpokládá v roce 2025 růst počtu zaměstnanců). Naopak 17 % firem se chystá stavy zaměstnanců snižovat. To se dotkne nejvíce pracovníků v administrativě a ve snadno nahraditelných profesích.

Zdroj grafu: Datařův průvodce, Alma Career

Dlouhodobě přitom platí, že míra nezaměstnanosti v ČR je v porovnání s ostatními zeměmi EU velmi nízká. V únoru 2025 sice dle evidence Úřadu práce mírně vzrostla na 4,4 %, ale jde spíše o změny plynoucí z jednoduššího přístupu lidí do evidence úřadů práce než o trend skutečně výrazně rostoucí nezaměstnanosti. „Na českém trhu práce je stále obrovský nedostatek určitých profesí a pozic. Cestou k lepšímu platu je proto nejen zvyšování kvalifikace a hledání nového zaměstnání, ale také zjištění, jak se na dané pozici aktuálně vydělává. To jde v dnešní době zjistit už i online,“ komentuje situaci Miroslav Dravecký z portálu na srovnání mezd Platy.cz.

Tomu ovšem brání řada faktorů. Výsledky průzkumu JobsIndex z podzimu 2024 například ukazují, že plných 22 % zaměstnanců nemá vůbec žádné rezervy pro případ výpadku příjmů, celkem 69 % má dosažitelné rezervy nejvýše na tři měsíce, což je ale stále poměrně nedostatečné. Hledat nové hlavní zaměstnání a případně se rekvalifikovat si tak nemohou jednoduše dovolit. Plných 39 % zaměstnanců navíc uvedlo, že jejich mzda neodpovídá hodnotě jimi odváděné práce a hospodářským výsledkům jejich zaměstnavatele. Odměňování ve firmě vnímají jako nefér a hledají způsoby, jak si přilepšit jinými cestami, například si hledají druhou práci nebo pracují přesčas.

S rekvalifikacemi a snadnější změnou zaměstnání by měla pomoci i před pár dny schválená tzv. Flexinovela Zákoníku práce, která přinese také výraznou změnu ve výši a průběhu podpory v nezaměstnanosti a podpory v rekvalifikacích.

* Průzkum Datařův průvodce pro společnost Alma Career coby hlavního partnera již několik let zpracovávají společnosti G82 a Simply5. Do aktuální vlny výzkumu se v prosinci 2024 zapojilo 788 zaměstnavatelů. 17 % dotázaných společností mělo více než 1 000 zaměstnanců, 49 % 100-1000 zaměstnanců, 28 % 20-99 zaměstnanců, 7 % 10-19 zaměstnanců.