
Když nejde o peníze, ale o nervový systém
Během konzultací často vidím, že problém po sérii ztrát není finanční, ale neurologický.
Mozek vnímá ztrátu stejně jako fyzickou bolest – aktivuje se stejná oblast (přední cingulární kůra), která reaguje i při fyzickém zranění.
Tělo i mysl tedy reagují stejně: napětí, neklid, obranná reakce.
V tu chvíli už nejde o strategii, ale o psychologickou odolnost vůči nejistotě.
Proč ztráty bolí víc, než zisky
Behaviorální ekonomie to popisuje jasně: averze ke ztrátě (Kahneman & Tversky, 1979).
Ztráta 100 dolarů bolí přibližně dvakrát víc, než potěší zisk stejné částky.
Tento asymetrický dopad vede mozek k přehnaným reakcím – předčasné uzavírání zisků, vyhýbání se dalším obchodům, nebo naopak snahu ztrátu „dohnat“.
Ve skutečnosti tedy nejde o to, že trader neumí strategii – ale že neumí regulovat emoční odezvu na ztrátu.
Tolerance versus rezistence
Je důležité rozlišovat následující pojmy:
Rezistence znamená potlačit emoce a „vydržet to“.
Tolerance znamená emoce unést vědomě, aniž by řídily chování.
Odolný trader není ten, kdo necítí stres.
Je to ten, kdo ho cítí – ale dokáže s ním zůstatv kontaktu, aniž by změnil strategii z paniky.
Proč mozek neumí pracovat s náhodou
Ztrátová tolerance je v jádru schopnost žít s pravděpodobností.
Ale mozek chce jistotu.
Když po několika ztrátách nevidí logiku, začne vymýšlet příběhy, jako např. že "trh se změnil" nebo že "můj systém už nefunguje", apod.
Největší chyba nastává právě v tomto momentu – mozek se snaží odstranit nepohodlí, ne zlepšit výsledky.
A tak začíná fáze přehnané kontroly, ladění, hledání dokonalého vstupu.
Ve skutečnosti ale trader nebojuje s trhem, ale se svým nervovým systémem.
Studie, které to potvrzují
Výzkumy neuroekonomů (Lo & Repin, 2002) ukazují, že během finančních ztrát prudce stoupá variabilita srdečního tepu a úroveň kortizolu.
Zvýšený stres přitom zhoršuje kognitivní flexibilitu – mozek přestává vidět širší kontext a upíná se na krátkodobou úlevu.
Tím se paradoxně ztrácí právě ta schopnost, kterou trading vyžaduje nejvíc: rozhodovat se chladně v nejistotě.
Jak budovat ztrátovou toleranci
Ztrátová tolerance není vrozená. Dá se trénovat – podobně jako fyzická kondice.
Z praxe s tradery se nejvíc osvědčily tyto postupy:
Drawdown je ok: Mějte dopředu jasně stanovené, co je přirozený pokles výkonnosti. Prvním krokem je tedy vždy akceptace, tedy připuštění drawdownu jako naprosto přirozené možnosti.
Zpomalte interpretaci: Po ztrátovém období nedělejte závěry z emocí. Vyčkejte několik dní, než mozek „vychladne“. Okamžité reakce a změny samotné strategie po pár ztrátových obchodech vnímám jako jeden z největších problémů.
Trénujte přítomnost: Dechové techniky, krátké pauzy, mindfulness – pomáhají snižovat fyziologickou reaktivitu, což jsme spolu rozebírali už v mnoha předchozích článcích.
Změňte vnímání ztráty: Je to trochu klišé, ale zkuste více vnímam ztrátové obchody jako investici do poznání, ne jako trest.
Vytvořte rituál po ztrátě: Místo sebekritiky krátké vědomé zastavení – „Tohle je fáze učení. Ne problém.“
Závěr
Ztrátová tolerance není o apatii ani o bezcitnosti.
Je to dospělost vědomí, které chápe, že růst vždy obsahuje i propady.
Východní filozofie by řekla, že jde o „nedualitu“ – přestat dělit výsledek na dobrý a špatný, ale vidět ho jako součást procesu.
Skutečně zralý trader není ten, kdo má nejpřesnější systém, ale ten, kdo dokáže zůstat v systému i tehdy, když se mu dočasně nedaří.
Protože ziskové strategie jsou běžné.
Ztrátová tolerance – ta je vzácná.
Pepa Zeman
Tým FXstreet.cz



