Komentář: Příští rok očekávejme kolem povolenek ETS 2 stejné šílenství. Jejich dopad bude i při zastropování značný

Čtěte více

• Komentář: Nejdůležitější události 46. týdne v Evropě a USA
  Ministři financí eurozóny se v pondělí nedohodli na uvolnění další finanční pomoci Řecku ve výši...
• KOMENTÁŘ (nezaměstnanost, ČR, březen 2021)
  Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v březnu klesla z úrovně 4,3 % na 4,2 %. Jde o příjemné překvapení: pro březen sice bývá meziměsíční pokles nezaměstnanosti obvyklý díky působení sezónních faktorů, v rámci pandemické situace ale nebylo zdaleka jisté, že se tyto příznivé sezónní faktory letos v březnu projeví v dostatečně silné míře. V meziročním srovnání byla míra nezaměstnanosti o 1,2 procentního bodu vyšší než loni v březnu, což znamená, že se meziroční růst míry nezaměstnanosti nepatrně zmírnil z úrovně 1,3 procentního bodu zaznamenané v únoru.
• Komentář odborníka k dnešnímu jednání ČNB
  Dnešní zasedání České národní banky přineslo hlasování o zvýšení sazeb, pro něž hlasovali hned dva členové bankovní rady, Marek Mora a Vojtěch Benda. Ti se rozhodli hlasovat pro zvýšení i navzdory hrozícímu zpomalení tempa růstu průmyslu a HDP v ČR i Německu, obavám z obchodních válek nebo faktu, že ČNB by v rámci Evropy byla jednou z mála bank, která by sazby zvyšovala. Ve světě je aktuálně obvyklou praxí sazby spíše snižovat nebo udržovat na stabilních hodnotách. ČNB je pak výjimečná také tím, že má sazby dlouhodobě poměrně vysoko, a patří tak k centrálním bankám s nejvyššími sazbami v Evropě.
• Komentář Paula Greera: Vítězství brazilské pravice je pro trhy pozitivní, nyní záleží i na fiskální reformě
  Jair Bolsonaro vyhrál prezidentské volby v Brazílii nad levicovým kandidátem Fernando Haddadem. Výsledek tak byl v souladu s očekáváními, která v posledních třech týdnech naznačovala jeho velké vítězství. Brazilská riziková aktiva zaznamenala v posledních dvou měsících značné zotavení, neboť trh byl znatelně spokojenější s předpokladem vítězství Bolsonara, než s návratem Strany pracujících reprezentované Haddadem k moci. To je, vzhledem k nedávné historii Brazílie s prezidentem Dilmou, k nadměrnému uvolňování aktiv a korupčnímu skandálu Lava Jato, pochopitelné.
• KOMENTÁŘ (PMI průzkum, eurozóna, září 2021 – předběžný výsledek)
  Růst ekonomické aktivity v eurozóně letos v září dle předběžných výsledků PMI průzkumu zpomalil druhý měsíc v řadě, přičemž zpomalení oproti srpnu bylo poměrně výrazné.
• KOMENTÁŘ (PMI ve zpracovatelském průmyslu, červenec 2022)
  Aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu prohlubuje svůj pokles, průzkum PMI podporuje očekávání ochlazení české ekonomiky jako celku.
• KOMENTÁŘ (PMI ve zpracovatelském průmyslu, srpen 2021)
  Růst aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu dle průzkumu PMI v srpnu mírně zpomalil: zpracovatelský sektor hlásí silný růst zakázek, zároveň jej ale i nadále trápí výrazné prodlevy a komplikace na straně dodávek potřebných surovin a dílů.
• Komentář: Podíl zahraničních držitelů českých dluhopisů v listopadu klesl; státní dluh na konci roku zřejmě vzroste
  Podle dnes ráno zveřejněných údajů se v listopadu dále snížil podíl zahraničních držitelů českých státních dluhopisů. Celkový objem vládních obligací dosáhl 1600 miliard korun, z toho zhruba 1400 miliard bylo korunových dluhopisů na domácím trhu. A zahraniční investoři jich na konci listopadu drželi 586 miliard, tedy 42 %. Tento podíl přitom dosáhl vrcholu jen nedávno; v září činil 51,3 %. Od té doby tedy strmě klesá. Za tím stojí dva důvody. Postupně se splácely krátkodobé dluhopisy, které Ministerstvo financí vydávalo v posledních několika málo letech, aby vydělalo na záporných výnosech panujících na trhu kvůli intervencím ČNB. A zároveň nejsou pro zahraniční investory (krátkodobé „spekulanty“) české dluhopisy tak atraktivní, jak byly ještě před pár měsíci.
• Komentář: Průmysl má již vrchol tohoto cyklu za sebou
  Indexy průmyslové aktivity PMI z regionu za září rozhodně nenadchly. Je zřejmé, že růstová dynamika má již v tomto cyklu svůj vrchol za sebou. Hodnota českého PMI spadla na nejnižší úroveň za poslední dva roky.
• KOMENTÁŘ (průmyslová výroba, ČR, červenec 2021)
  Tuzemský průmysl si v červenci po očištění o kalendářní vlivy připsal meziroční nárůst výroby o 7,0 %.
• Komentář Radka Jáče k rozhodnutí bankovní rady ČNB
  Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, repo sazba tedy zůstává na úrovni 0,25 %, což je plně v souladu s očekáváním finančního trhu.
• Komentář Radomíra Jáče k průmyslové výrobě
  Průmyslová výroba vykázala v lednu meziroční pokles o 4,4 %, což bylo do značné míry dáno nepříznivými kalendářními efekty, neboť letošní leden měl o dva pracovní dny méně než stejný měsíc loňského roku.
• Komentář Raiffeisenbank: Bankovní statistika - březen 2020
  Celková suma aktiv bankovního sektoru v březnu vzrostla o 3,7 % meziměsíčně. Meziroční tempo růstu se díky tomu skokově zvýšilo na 8,7 %. Hlavní zásluhu na březnovém růstu má úvěrová aktivita úvěrových institucí (+12,1 % meziměsíčně) i klientů (+2,4 % meziměsíčně). Mimořádný přírůstek zaznamenaly také položky ostatní bilanční aktiva (+106 mld. Kč) a dluhové cenné papíry v držení bank (+85 mld. Kč)
• Komentář Raiffeisenbank: Bankovní statistika - březen 2021
  Celková suma aktiv bankovního sektoru si za měsíc březen připsala 0,3 % a ukončila první čtvrtletí na hodnotě 8 757 mld. Kč. V tomto měsíci byl veškerý nárůst realizován v položkách Pohledávky za klienty (+3,3 % meziměsíčně) a Dluhové cenné papíry v držení bank (+4,6 % meziměsíčně). Celkový růst bilanční sumy pak zbrzdila položka Vklady a úvěry u centrálních bank (-4,6 % meziměsíčně). V meziročním srovnání dosahuje aktuální tempo růstu celkových aktiv hodnoty 2,9 %.
• Komentář Raiffeisenbank: Bankovní statistika - červen 2021
  Bilanční suma bankovního sektoru dosáhla ke konci června hodnoty 8 817 mld. Kč, což představuje meziměsíční pokles o 2,2 %. Hlavní roli sehrálo snížení vkladů a úvěrů u centrálních bank o téměř 167 mld. Kč a pokles v položce pohledávek za klienty (-82 mld. Kč). V meziročním srovnání dosahuje tempo růstu celkových aktiv hodnoty 4,7 %.
• Komentář Raiffeisenbank: Bankovní statistika - duben 2021
  Bilanční suma bankovního sektoru v dubnu vzrostla o 3,1 % a v nominálním vyjádření poprvé překročila hranici 9 000 mld. Kč (9 029 mld. Kč). Za měsíčním nárůstem stojí stále pokračující trend růstu bankovních vkladů, který se odráží v navýšení v bilančních položek – Vklady a úvěry u centrálních bank (+7,2 % meziměsíčně) a Dluhové cenné papíry v držení bank (+4,3 % meziměsíčně). V meziročním srovnání je celková suma aktiv vyšší o 4,2 %.
• Komentář Raiffeisenbank: Ceny průmyslových výrobců již u 6%
  Ceny průmyslových výrobců si i v červnu udržely svižné tempo, když meziměsíčně vzrostly o 0,8 % (v květnu o 0,9 %). Meziročně se tak dostaly z 5,1 % na 6,1 % a skončily víceméně v souladu s naším i tržním odhadem.
• Komentář Raiffeisenbank: Ceny ve výrobní sféře spadly do deflace
  Ceny průmyslových výrobců v dubnu opět výrazně poklesly. Oproti předešlému měsíci se podruhé v řadě snížily o 0,5 %, což znamenalo propad cen v meziročním srovnání do deflace na -0,8 %. Oproti předpokladům trhu byl zaznamenaný meziroční pokles cen mírnější o tři desetiny procentního bodu. Na meziročním poklesu cen se největší měrou podílelo odvětví rafinovaných ropných produktů a výroby chemických látek, kde se nejvíce projevily nízké ceny ropy na světových trzích. Nižší byly i ceny v oblasti zpracování kovů a v těžbě a dobývání. Na druhé straně ceny u elektřiny, plynu a páry pokračují v rychlém růstu, když meziročně přidaly 8,6 %. Nezanedbatelný nárůst cen byl zaznamenán i v oblasti potravinářské výroby, kde inflace dosáhla 4,5 %.
• Komentář Raiffeisenbank: Česká ekonomika je odolnější, než se čekalo
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za první čtvrtletí letošního roku mezikvartální pokles o 0,3 % (v 4Q20 růst o 0,6 % k/k). V meziročním srovnání tím došlo ke snížení meziročního poklesu z -4,8 % na -2,1 %.
• Komentář Raiffeisenbank: Česká ekonomika utrpěla nízkou poptávkou
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku mírně horší výsledek, než jsme očekávali my i trh. Meziroční pokles nakonec činí 11,0 %, což odpovídá snížení o 8,7 % oproti předchozímu kvartálu. Hrubá přidaná hodnota, tj. rozdíl mezi hodnotou celkové produkce a mezispotřebou, poklesla prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Významný pokles zaznamenal sektor ubytování a pohostinství (-17,5 %) a zpracovatelský průmysl (-14,7 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo pouze odvětví informačních a komunikačních činností.