Inflace v eurozóně mírně zrychlila

Klíčové body

• Inflace HICP v eurozóně vzrostla na 2,9 % r/r.
• Hlavním zdrojem cenových tlaků zůstávají energie.
• Zářijové zvýšení sazeb ECB je o něco pravděpodobnější.

Předběžný odhad červencové spotřebitelské inflace (HICP) v eurozóně ukázal mírné obnovení cenových tlaků. Celková inflace HICP zrychlila z červnových 2,8 % na 2,9 % meziročně, v souladu s očekáváním trhu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 %. Inflace se tak již pátý měsíc drží nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB), ale zůstává pod květnovým maximem 3,2 %. Červencový výsledek nepředstavuje nový výrazný inflační skok. Potvrzuje však, že návrat k inflačnímu cíli nebude plynulý.

Hlavním zdrojem zrychlení inflace byly opět energie. Jejich ceny vzrostly o 10,0 % meziročně po červnovém zvýšení o 8,5 %, meziměsíčně pak o 2,4 %. Energetická složka nadále odráží vyšší ceny ropy a plynu spojené s konfliktem na Blízkém východě. Pro ECB je podstatné, že se dražší energie mohou se zpožděním promítnout do nákladů na dopravu, výrobu a služby. Samotný růst cen energií však ještě neznamená, že se inflace v eurozóně plošně vymyká kontrole.

Méně příznivým signálem je mírné meziroční zvýšení jádrové inflace z 2,4 % na 2,5 %. Inflace ve službách zrychlila z 3,2 % na 3,3 % a ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o 0,9 % po červnových 0,7 %. Tyto změny jsou zatím malé, naznačují však, že inflační problém nelze omezit pouze na cenu ropy. Zejména služby zůstávají pro ECB citlivou oblastí, protože více odrážejí domácí poptávku, mzdy a schopnost firem přenášet vyšší náklady do konečných cen.

Zatím také nejsou patrné přesvědčivé důkazy, že by energetický šok vyvolával výrazné sekundární dopady prostřednictvím mezd. Nejnovější ukazatele ECB očekávají růst sjednaných mezd kolem 2,6 % v letošním roce a 2,7 % na začátku roku 2027. Mzdový vývoj je tedy podstatně umírněnější než v předchozím inflačním období a omezuje riziko trvalejší mzdově-cenové spirály.

Červencová inflace posiluje argument pro další zvýšení sazeb ECB, sama však o zářijovém rozhodnutí nerozhodne. ECB v červenci ponechala depozitní sazbu na 2,25 % a zdůraznila, že bude sledovat délku energetického šoku i jeho přenos do širšího cenového vývoje. Ve prospěch zvýšení sazeb hovoří inflace nad cílem a překvapivě odolná ekonomika eurozóny, jejíž HDP ve 2. čtvrtletí vzrostl o 0,4 % mezičtvrtletně. Silnější růst snižuje obavy, že by čtvrtprocentní zvýšení sazeb samo o sobě přivedlo ekonomiku do recese. Základním scénářem proto zůstává zvýšení depozitní sazby na 2,50 % v září. ECB však do té doby bude mít ještě k dispozici srpnovou inflaci a novou makroekonomickou prognózu.

Současnou situaci nelze jednoduše srovnávat s rokem 2022. Energetický šok je menší, růst mezd umírněnější a dlouhodobá inflační očekávání zůstávají ukotvená poblíž 2 %. Rizikem je především délka období vysokých cen energií, protože s postupem času roste pravděpodobnost jejich přenosu do dopravy, potravin, zboží a služeb. Dosavadní údaje proto ukazují zvýšenou, ale stále převážně zvládnutelnou inflaci, nikoli začátek nové plnohodnotné inflační vlny.

V souhrnu červencový výsledek potvrzuje, že návrat inflace ke 2 % bude pomalý a kolísavý. Energie zůstávají hlavním problémem a mírné zrychlení jádrové inflace a služeb vyžaduje zvýšenou pozornost. Proti tomu působí slabší růst cen potravin, umírněné mzdy a stabilní dlouhodobá očekávání. ECB tak nemusí reagovat sérií rychlých kroků, další zvýšení sazeb o 25 bazických bodů se však po červencových datech jeví pravděpodobněji. Rozhodující bude, zda srpnová inflace ukáže na rozšiřování inflačních tlaků mimo energie.

FAQ

Jaká byla červencová inflace?

Meziročně 2,9 %.

Co nejvíce zdražovalo?

Energie.

Zvýší ECB sazby v září?

Je to základní scénář.

Čtěte více

• Inflace v eurozóně již na 3,8 %
  Největší problém představují ceny energií, jejichž meziroční růst zrychlil ze 14,3 % na 18,8 %. Ve srovnání se srpnem energie zdražily o 3,9 %. Projevují se zde vysoké ceny ropy a zemního plynu, omezení nabídky i mimořádně vysoké rafinérské marže. Růst cen energií vysvětluje podstatnou část zářijového zrychlení celkové inflace. Obnovily se ale také cenové tlaky u potravin, alkoholu a tabáku, kde inflace vzrostla z 1,1 % na 1,4 %. Zvláště ceny nezpracovaných potravin zrychlily z 2,7 % na 4,0 % a meziměsíčně se zvýšily o 1,3 %. Energetický šok tak začíná doprovázet méně příznivý vývoj některých dalších volatilních položek.
• Inflace v eurozóně klesá pomaleji
  Celková inflace se v únoru podle předběžných odhadů snížila na 2,6 % meziročně oproti 2,8 % v lednu. Trhy očekávaly snížení na 2,5 % meziročně. Rovněž jádrová inflace klesla na 3,1 % meziročně oproti 3,3 % v lednu, přičemž trhy očekávaly pokles na 2,9 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celkový index spotřebitelských cen v březnu podle předběžných odhadů klesl na 6,9 % meziročně oproti 8,5 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 7,1 % meziročně. Jádrová inflace se podle očekávání trhů v březnu zvýšila na 5,7 % oproti 5,6 % v únoru.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celková inflace v březnu klesla podle předběžných odhadů na 2,4 % meziročně oproti 2,6 % v únoru. Trhy očekávaly pokles na 2,5 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 2,9 % meziročně oproti 3,1 % v únoru, přičemž trhy očekávaly pokles na 3 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Index spotřebitelských cen v listopadu podle předběžných odhadů klesl na 10 % meziročně oproti 10,7 % v říjnu. Trhy očekávaly pokles na 10,4 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 5 % meziročně. Po překvapení poklesu inflace v Německu poklesla i inflace v Nizozemí a to meziročně z 16,8 % v říjnu na 11,2 % v listopadu.
• Inflace v eurozóně klesla
  Index spotřebitelských cen v lednu podle předběžných odhadů klesl na 8,5 % meziročně oproti 9,2 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 8,9 % meziročně. Jádrová inflace zůstala na 5,2 % meziročně jako v prosinci, přičemž trhy očekávaly pokles na 5,1 % meziročně.
• Inflace v eurozóně klesla
  Celková inflace klesla v květnu podle předběžných odhadů na 6,1 % meziročně oproti 7 % v dubnu. Trhy očekávaly pokles na 6,3 % meziročně. Jádrová inflace klesla na 5,3 % meziročně oproti 5,6 %, přičemž trhy očekávaly pokles na 5,5 % meziročně.
• Inflace v eurozóně koriguje propad, analýza EUR/GBP
  Italská míra nezaměstnanosti opět roste. Výsledek za třetí kvartál ukázal růst z 12,1 procent na 12,3 procenta. T...
• Inflace v eurozóně – měnově politickou otočku nečekejme
  Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku?
• Inflace v eurozóně mírně zrychlila
  Celková inflace dosáhla v únoru podle předběžných odhadů 1,9 % meziročně oproti 1,7 % v lednu. Trh očekával 1,7 % meziročně. Rovněž jádrová inflace rostla o 2,4 % meziročně po lednových 2,2 %, přičemž trh očekával růst 2,2 % meziročně.
• Inflace v eurozóně místo očekávaného poklesu vzrostla
  Index spotřebitelských cen v lednu podle předběžných odhadů vzrostl na 5,1 % meziročně oproti 5 % v prosinci. Trhy očekávaly pokles na 4,4 % meziročně.
• Inflace v eurozóně na cílové úrovni oproti prognózám? Holubičí signály z ECB
  „Inflačního cíle může být dosaženo dříve, než naznačovaly poslední prognózy,“ uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Piero Cipollone.
• Inflace v eurozóně nadále neúprosně roste. Co by měla ECB dělat?
  Podle zveřejněných údajů indexu spotřebitelských cen v eurozóně inflace meziročně poskočila o 8,1 % oproti konsensuální předpovědi růstu 7,7 % a 7,4 % za předchozí sledované období. To staví ECB do velmi obtížné pozice.
• Inflace v eurozóně na 10 %
  Index spotřebitelských cen vzrostl v září podle předběžných odhadů na 10 % meziročně oproti 9,1 % v srpnu. Trhy očekávaly růst 9,7 % meziročně.
• Inflace v eurozóně nečekaně zpomalila. Rozčarování z Trumpa nekončí
  Obecná inflace v eurozóně v srpnu zpomalila na rovná dvě procenta. Z hlediska Evropské centrální banky je však ještě závažnější stále poměrně mdlá dynamika jádrové inflace. To vykázala meziroční růst opět pouze ve výši jednoho procenta. Trh přitom v obou případech čekal rychlejší cenový růst. Nižší inflace přitom může oddálit zahájení zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky.
• Inflace v eurozóně pod dvěma procenty zvyšuje tlak na ECB
  V úterý zveřejněná zářijová inflace v eurozóně potvrdila to, co již naznačovaly dřívější údaje z členských státu – růst spotřebitelských cen v zemích platících eurem se z meziročního pohledu dostal poprvé od června 2021 pod dvouprocentní cíl ECB, když poklesl na 1,8 procenta. Do značné míry to sice bylo spojeno se zlevněním pohonných hmot i jejich vysokou srovnávací základnou, o desetinu procentního bodu, na meziročních 2,7 procenta, však poklesla i klíčová jádrová inflace. Celková i jádrová inflace tak v letošním třetím čtvrtletí celkově zaostaly za zářijovou prognózou ECB.
• Inflace v eurozóně podle očekávání
  Celková inflace v červnu podle předběžných odhadů rostla podle očekávání trhů o 2 % meziročně oproti 1,9 % v květnu. Jádrová inflace rostla podle očekávání trhů o 2,3 % meziročně jako v květnu.
• Inflace v eurozóně podle očekávání
  Celková inflace v prosinci podle předběžných odhadů vzrostla podle očekávání trhů o 2,9 % meziročně oproti 2,4 % v listopadu. Jádrová inflace vzrostla o 3,4 % meziročně oproti 3,6 % v listopadu.
• Inflace v eurozóně podle očekávání
  Inflace v srpnu podle předběžných odhadů dopadla přesně dle odhadu trhu když vzrostla o 0,2 % meziměsíčně a o 2,2 % meziročně.
• Inflace v eurozóně podle očekávání trhů
  Celková inflace v červnu podle předběžných odhadů klesla meziročně na 2,5 % oproti 2,6 % v květnu. Jádrová inflace zůstala v červnu na 2,9 % meziročně jako v květnu, když trhy očekávaly pokles na 2,8 % meziročně.