Rozbřesk: Nákupní boom se zatím v ČR nekoná, koruna dál těží z příznivého sentimentu

Čtěte více

• Rozbřesk: Může Fed ještě ublížit americkému dolaru?
  Tento týden v horkém křesle vystřídá evropskou ECB americký Fed. Obě dvě největší centrální banky mají po sérii horších čísel chuť povolit při utahování měnové politiky. U ECB to není velká změna, protože utahování v pravém slova smyslu ještě ani nezačalo. U Fedu je to jinak. Americká centrální banka signalizuje v tomto roce stále dvojité zvýšení sazeb (se kterým zatím počítáme i my), ale trh jí nevěří. Na zasedání v tomto týdnu ke změně sazeb nedojde, klíčová bude tisková konference guvernéra Powella a vodítka pro zbytek roku. Půjde nejen o to, kdy a jak rychle sazby zase mohou mířit vzhůru, ale i o tempo současného utahování měnové politiky skrze odprodeje aktiv z bilance Fedu. Tržní očekávání nám už v tuto chvíli přijdou značně holubičí a dolar tedy pravděpodobně těžko od Fedu schytá další ránu.
• Rozbřesk: Mzdy brzdí, nezaměstnanost narůstá a guvernér ČNB očekává stabilizaci koruny
  Včera zveřejněné mzdy v podstatě uzavřely sadu dat za první kvartál a docela jasně naznačily, že doba jejich rychlého zvyšování už skončila. Nejpomalejší růst průměrné mzdy za poslední tři roky nebo té reálné dokonce za posledních šest let ukazuje, že se poměry na dříve stále více napjatém trhu práce začínají v důsledku koronakrize měnit.
• Rozbřesk: Mzdy nepotvrdily optimismus ČNB, OPEC chce prudce omezit produkci a čeká na souhlas Ruska
  Zatímco finanční trhy se nyní zabývají spíše oceňováním důsledků šířícího se koronaviru a odhadují, kam až v rámci preventivní paniky zajde Fed a ECB, ČNB se dnes nepodařilo naplnit svou optimistickou prognózu, na jejímž základě v únoru překvapivě zvýšila své úrokové sazby.
• Rozbřesk: Mzdy tlačí firmy do investic
  Po dalším zpřesnění jsme se dozvěděli, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku nasadila docela svižné tempo a ve srovnání s prvním kvartálem roku vzrostla 0,7 %. Meziroční tempo sice už tak oslnivě nevypadá (2,4 % vs. 4,1 %), avšak podepsal se na něm především vysoký srovnávací základ z loňského roku. Z pohledu již dříve zveřejněných čísel, kterým se věnuje nesrovnatelně větší pozornost, sice nejde o žádnou dramatickou změnu, avšak včera zveřejněná čísla umožňují mnohem podrobnější vhled do dění v českém hospodářství, respektive v jednotlivých sektorech. Třeba jak utrácejí, spoří, investují apod. Podívejme se proto na některé ze zajímavých momentů letošního roku.
• Rozbřesk: Nabídkový šok drtí český průmysl, koruna vyčkává na novinky z ČNB
  Ještě sice nemáme v rukou ani březnové výsledky průmyslu, které ukážou, jak na toto největší tuzemské odvětví dopadl nabídkový šok, respektive dobrovolné odstávky v autoprůmyslu nebo zamrznutí dodavatelských řetězců, a už je k dispozici soft náhled na dubnový vývoj v podobě indexu nákupních manažerů (PMI).
• Rozbřesk – Načasování exitu ČNB se nemění?
  Od letošního posledního zasedání bankovní rady se neočekávala žádná revoluce a toto očekávání se také naplnilo. Bankovní rada potvrdila nastavení kurzového režimu a ponechala úrokové sazby beze změny. Zároveň ČNB nezměnila svůj tvrdý ani měkký závazek, takže i nadále platí, že centrální banka nespustí exit dříve než ve druhém čtvrtletí příštího roku, a nadále považuje za nejpravděpodobnější termín polovinu roku. ČNB je rovněž připravena intervenovat s cílem zmírnění případných kurzových výkyvů při exitu.
• Rozbřesk: Nadělí ČNB pod stromeček vyšší sazby?
  Bankovní rada ČNB v tuto chvíli zjevně není ve všem úplně za jedno. Všeobecná shoda panuje na tom, že ekonomika si zaslouží vyšší sazby. Rozdíly jsou ohledně toho, jak akutní situace je a jak rychle by tedy sazby měly jít vzhůru. Poslední listopadová prognóza ČNB je spíše zdrženlivější a počítá s růstem sazeb až v příštím roce. Část centrálních bankéřů včetně viceguvernéra Mojmíra Hampla a Vojtěcha Bendy si však myslí, že sazby by měly jít vzhůru rychleji. Proč?
• Rozbřesk: Nadílka nových státních dluhopisů bude příští rok výrazně menší
  Výrazně méně nových státních dluhopisů slibuje pro rok 2020 nová Strategie financování a řízení státního dluhu, kterou vydalo Ministerstvo financí ČR. Zatímco ještě v tom letošním MF potřebovalo pro financování splatného dluhu a schodku rozpočtu cca 329 mld. korun, které mělo podle svých záměrů (aktuální strategie) na trhu vypůjčit, v příštím roce je o poznání skromnější. Na pokrytí starých dluhů a naplánovaný rozpočtový deficit bude potřebovat vydat papíry jen za 271 mld. A ve svém výhledu navíc počítá, že v následujících dvou letech bude nabídka nových papírů ještě chudší, tedy pokud se letos nepřikloní více na kratší konec křivky.
• Rozbřesk: Na dnešním menu prodloužení nouzového stavu i likvidace superhrubé mzdy
  S jistou mírou nadsázky se dá říct, že dnes se bude v poslanecké sněmovně rozhodovat o podobě letošních Vánoc. Na pořadu dne totiž má být prodloužení nouzového stavu, který by měl podle vládního návrhu trvat až do 20. prosince. Nouzovým stavem jsou přitom podmíněna restriktivní opatření zasahující primárně odvětví služeb zaměřených na konečného zákazníka, takže se dnes může de facto rozhodovat o tom, kdy se bude znovu volně nakupovat v „kamenných“ obchodech, chodit do restaurací, k holiči atp.
• Rozbřesk: Nákaza v Česku se rychle šíří, koruna slábne a může dojít na negativní scénář ČNB
  Česká národní banka může být spokojena. Koruna v posledním týdnu viditelně ztrácí a přiblížila se úrovním předpokládaným poslední prognózou centrální banky. Problém je, že na vině, krom poklesů akciových trhů, je i rychlý růst nakažených v Česku.
• Rozbřesk: Nálada na bodu mrazu
  Podnikatelé v Německu se do budoucna dívají stále s větší nedůvěrou. Takto jednoduše lze shrnout včerejší neslavný výsledek Ifo, který potvrzuje rostoucí obavy nejenom v průmyslu, ale i ve stavebnictví, obchodě i ve službách. Očekávání podnikatelů jsou v tuto chvíli už níže než při poslední krátké recesi a dají se tak porovnávat pouze s vývojem v roce 2009. Navíc dál padají a vůbec nesignalizují ani náznak stabilizace, jak se mohlo zdát po výsledcích PMI zveřejněných minulý týden.
• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice neklesá
  Zatímco německá ekonomika balancuje na hranici recese a tamní podnikatelé se dívají do dalších měsíců s obavami, v ČR je situace stále překvapivě o poznání jiná. Tuzemské hospodářství v závěru loňského roku zrychlilo (už v pátek se dozvíme, proč vlastně) a o strachu z blízké budoucnosti nemůže být vlastně ani řeč. Alespoň tak vyznívá i včera zveřejněný průzkum důvěry mezi podnikateli a spotřebiteli. Celková důvěra v ekonomiku sice není v rámci aktuálního cyklu na maximu, avšak daleko od něj také není.
• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice roste covidu navzdory, koruna vkročila do 2021 s optimismem
  Prosincové podnikatelské nálady potvrdily pro Česko příznivou zprávu – průmysl si přes silnou druhou vlnu pandemie nevede vůbec špatně. Česko sice vévodí smutnému covidovému žebříčku, když dosáhlo největšího počtu nakažených na světě (na milion obyvatel). Zdá se však, že podobně jako v Německu průmyslová výroba zatím není výrazněji zasažena. Poslední index PMI v průmyslu ukazuje nejen na solidní růst výroby i nových zakázek, ale i na nabírání nových zaměstnanců v páteřním odvětví české ekonomiky.
• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice znovu klesá
  Zatímco v německé ekonomice je největší vlna pesimismu snad už pomalu na ústupu, v české se zatím nic nemění a důvěra v ekonomiku dál slábne. A to jak v podnikatelském sektoru, tak mezi spotřebiteli. Listopadový konjunkturální průzkum totiž opět potvrdil zhoršování důvěry především v největším tuzemském odvětví – v průmyslu, kde důvěra poklesla až na šestileté minimum.
• Rozbřesk: Nálada v eurozóně láme rekordy, ale euro nemá sílu dobrá čísla ocenit
  Kdo si myslel, že eurozóna už jede na plný plyn, spletl se. V listopadu podle poslední sady čísel ještě přišlápla “pedál více k podlaze” - podnikatelské nálady vyskočily na nejvyšší úrovně za posledních šest a půl roku, a to není vše.
• Rozbřesk: Nálady obrat k lepšímu zatím nevěstí
  Po pátečních žalostných výsledcích PMI za Německo, který se v průmyslu propadl na šest a půl leté minimum, si trhy mohly spravit náladu o něco příznivějším vývojem Ifa. To dopadlo lépe než minule, a to jak z pohledu hodnocení současnosti, tak i očekávání 9 000 německých firem. Na první pohled tak vidíme kontrast mezi PMI a čísly Ifa, nicméně až tak dramaticky rozdílnou informaci nám podávat nemusejí, když se podíváme o něco více do hloubky.
• Rozbřesk: Nálady v průmyslu ukáží, zda Německo uniká z recesní pasti
  Ekonomika eurozóny především kvůli průmyslu ke konci uplynulého roku prudce šlápla na brzdu. I když díky službám stále rostla, průmysl v eurozóně efektivně v druhé polovině roku spadl do recese a další pokles lednové nálady v průmyslu (PMI) neznačí nic dobrého ani pro začátek roku 2019. Na vině jsou vedle (pravděpodobně jednorázových) problémů automobilek s novými emisemi i trvalejší faktory. Především rostoucí politická rizika (brexit a obchodní přestřelky) a slábnoucí Čína výrazněji omezují globální investice. To se odráží jednak ve slabších vývozech, ale současně ve slabších investicích. Nejvíce zranitelná je z velkých ekonomik logicky nejprůmyslovější a vůči asijským trhům nejotevřenější ekonomika Německa, které jen těsně v závěru roku uniklo z pasti technické recese.
• Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce nepolevuje
  Sérii příznivých zpráv přicházejících z české ekonomiky včera doplnily nejnovější údaje z trhu práce. Podle nich se znovu snížila míra nezaměstnanosti a počet volných pracovních míst dále narostl. Potvrzuje se tak, že tuzemské hospodářství sice prochází fází zpomalení, která ovšem není nijak dramatická či nebezpečná. Napětí na trhu přetrvává a vlastně ani nepolevuje.
• Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce tlačí mzdy stále nahoru, libra si trochu ulevila
  Zatímco potvrzený výsledek HDP za druhé čtvrtletí odpovídal přesně poslední prognóze ČNB, vývoj mezd ji dokonce předčil. Podle včera zveřejněných údajů dosáhlo v tomto období tempo růstu průměrné mzdy v ČR 7,2 % a bylo tak jen o tři desetiny procentního bodu pomalejší než v úvodu roku. Reálně si zaměstnanci polepšili meziročně o 4,3 %. Samozřejmě jde jen o průměrná čísla, na která jako tradičně nedohlédnou dvě třetiny pracovníků, nicméně zle si nevedl ani medián, který se tentokrát zvýšil o 6,9 %. Je na něm vidět nejenom samotné zpomalení růstu hranice, která dělí zaměstnance na dvě poloviny, ale i jeho zaostávání za průměrem. Ukazuje totiž, že po třech letech, kdy se zvyšovaly především nižší mzdy, se tentokrát rychlejší navyšování mezd (a platů) odehrává u zaměstnanců s vyššími příjmy, a tak nepřekvapí dvojciferný nárůst platů ve školství nebo necelých devět procent ve zdravotnictví, tj. odvětví pod dominantní kontrolou státu.
• Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce zatím jen symbolicky polevuje
  Napětí na českém trhu nepolevuje, i když nezaměstnanost v posledních měsících narůstá. Tedy alespoň podle údajů z úřadů práce, podle kterých se v lednu zvýšila na 3,1 %, zatímco ještě před dvěma měsíci byla o půl procentního bodu níže. S přelomem roku nicméně přichází pravidelné zvyšování počtu nezaměstnaných v důsledku vypršení úvazků na dobu určitou, sezónních prací nebo optimalizace zaměstnanosti ve firmách. Není to nic nového, překvapivého a vlastně ani veskrze dramatického. Stále totiž byla lednová nezaměstnanost nejnižší minimálně od roku 2005 (dřívější data jsou počítána odlišným způsobem, a tak jsou nesrovnatelná) a pokud ji očistíme o sezónnost, tak je stále pod hranicí tří procent. Když k tomu připočteme další nárůst volných pracovních míst, kterých je stále více než nezaměstnaných – v některých okresech dokonce desetinásobně – vypadá to, že na českém trhu práce zůstává vše při starém.