Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu poměrně výrazně zlepšila

Čtěte více

• Důvěra v českou ekonomiku (květen)
  „Nálada spotřebitelů mírně ochladla, nicméně indikátor důvěry v ekonomiku se stále nachází výrazně výše než před rokem. Může tak jít pouze o dočasné zmírnění optimismu, který byl tažen zejména poklesem inflace.”
• Důvěra v českou ekonomiku mírně nižší, ale pořád vysoko
  Úterní obchodování s českou korunou a polským zlotým bylo klidné bez výraznějších impulzů oběma směry. Koruna se proti euru pohybovala v úzkém pásmu kolem úrovně 27,40 CZK/EUR, kde také odpoledne uzavírala (oproti pondělí tak oslabila o desetinu procenta). Zlotý naopak o tři desetiny procenta posílil a zaznamenal tak novou nejsilnější úroveň za posledních devět měsíců: 4,10 PLN/EUR.
• Důvěra v českou ekonomiku poklesla
  Koruna se i včera udržela v blízkosti kurzového závazku. Během dne jen mírně oslabila z ranních úrovní těsně nad 27,02 směrem k 27,05 CZK/EUR. Koruně...
• Důvěra v českou ekonomiku (říjen 2024)
  „Navzdory našim očekáváním se důvěra spotřebitelů v říjnu zvýšila poměrně výrazně. Zlepšení o 2,8 bodu je nejvyšší růst od dubna letošního roku. Vzhledem k mírně optimistickým výhledům na hospodářský růst a stabilní inflaci kolem 2% cíle předpokládáme, že důvěra spotřebitelů mírně poroste a bude se držet nad dlouhodobým průměrem.“
• Důvěra v českou ekonomiku se propadá nejvýrazněji za více než jedenáct let. Je to ale jenom začátek, koranavir ještě teprve plně udeří
  Důvěra v českou ekonomiku se propadá nejvýrazněji za více než jedenáct let. Je to ale jenom začátek, koranavir ještě teprve plně udeří . Důvěra v českou ekonomiku je v tomto měsíci nejslabší od října 2013, tedy za 6,5 roku. Příslušný ukazatel důvěry v ekonomiku přitom mezi letošním únorem a březnem ztratil 3,2 bodu, takže meziměsíční pokles důvěry v ekonomiku je v březnu nejvýraznější od února roku 2009. Tehdy česká ekonomika utrpěla „náraz“ v důsledku vrcholící světové finanční krize.
• Důvěra v českou ekonomiku se snížila
  Celkový index ekonomické důvěry na začátku roku klesl. Ještě v závěru minulého roku se sice důvěra v ekonomiku mírně zvýšila, ale leden navázal trendovým poklesem. Z hlediska úrovně souhrnného indexu důvěry se nacházíme na srovnatelných hodnotách jako v létě 2014.
• Důvěra v českou ekonomiku se v březnu zvýšila
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku stoupl v březnu o 1,7 bodu na 99,5 bodu, což je nejvyšší úroveň od května 2022. Zlepšila se nálada podnikatelů i spotřebitelů. Důvěra podnikatelů rostla napříč všemi segmenty. Dosáhla 99,6 bodu a přiblížila se tak svému dlouhodobému průměru. Zároveň byla nejvyšší od poloviny roku 2022. Nejvíce vzrostla v obchodě (+2,3 bodu), dále ve vybraných službách (+1,8 bodu), v průmyslu (+1,3 bodu) a ve stavebnictví (+1,1 bodu). Nejoptimističtější byli podnikatelé v hodnocení poptávky v oblasti služeb. Výsledek v průmyslu byl nejoptimističtější od října loňského roku. Českým průmyslníkům by v nadcházejících měsících mohly náladu zlepšovat vyhlídky na lepší výkonnost německého průmyslu, který by měl nakopnout vládní balík v hodnotě 500 mld. EUR určený na (nejen) infrastrukturní investice.
• Důvěra v českou ekonomiku se v červnu zvýšila
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v červnu stoupl o 1,3 bodu na hodnotu ve výši 101 bodů, a to při shodném vývoji jeho složek. Důvěra podnikatelů vzrostla o 0,8 bodu na 99,8 bodů a zůstala tak jen těsně pod svým dlouhodobým průměrem. Spotřebitelský sentiment se výrazně zvýšil o 3,1 bodu na 106,5 bodu, což představuje nejvyšší hodnotu od března letošního roku. Náladu spotřebitelům vylepšuje výhled na jejich budoucí finanční situaci, klesly i obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. K lepší náladě spotřebitelů podle našeho názoru pomáhají i klesající ceny potravin a nižší ceny na čerpacích stanicích.
• Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu a květnu zlepšila nejvýrazněji v historii měření. V průmyslu mají nejlepší náladu dokonce od roku 2017, spotřebitelé se ale stále bojí výrazné inflace
  V květnu se všechny hlavní ukazatele důvěry v českou ekonomiku poprvé vrátily nad předpandemickou úroveň. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 99,7 bodu. Nachází se tedy jen 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020.
• Důvěra v českou ekonomiku se v květnu zvýšila
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku stoupl v květnu o výrazné 4,3 body na 101,0 bodu, což je nejvyšší úroveň od května 2022. Zlepšila se nálada podnikatelů i spotřebitelů. Důvěra podnikatelů se zvýšila především v oblasti služeb, a to o 6,6 bodů. Zde byli optimističtí především respondenti ve finančním sektoru, kteří očekávají růst poptávky. Podstatně lépe na tom byla i důvěra podnikatelů v průmyslu (+3,9 bodu). Ti očekávají v nadcházejících měsících zvýšení tempa růstu výrobní činnosti. Indikátor důvěry se tak dostal poprvé od července 2022 nad svůj dlouhodobý průměr.
• Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu mírně zhoršila
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v srpnu mírně poklesl, a to o 0,6 bodu na hodnotu 100,5 bodu. Důvěra podnikatelů stagnovala na červencové úrovni 100,2 bodů a udržela se tak na svém dlouhodobém průměru. Spotřebitelský sentiment se naopak o 3,3 bodu snížil (na 102,3 bodu). Spotřebitelé se obávají především zhoršení ekonomické situace v příštích dvanácti měsících, mírně větší obavy mají i o vývoj své vlastní finanční situace. Do nálady spotřebitelů se zřejmě promítají vyšší ceny na čerpacích stanicích a negativní zprávy z Blízkého východu.
• Důvěra v českou ekonomiku se vyvíjí nejlépe za posledních čtyři roky
  Nynější uklidnění situace na Blízkém východě by ji mělo dále podpořit - přestože čerpací stanice v Česku nadále pohonné hmoty zdražují, i když cena ropa je již níže než před zahájením úderu Izraele na Írán.
• Důvěra v českou ekonomiku se v záři zlepšila
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v září vzrostl o 0,8 bodu na 101,9 bodu. Ukazatel se tak dostal na nejvyšší úroveň od září 2019. Zlepšila se jak nálada podnikatelů (o 0,1 bodu), tak i spotřebitelů (o 4,5 bodu). Mezi podnikateli je nálada nejlepší od června 2022. Oproti srpnu se zlepšila důvěra v průmyslu (+2,0 bodu), ve stavebnictví i obchodu (+3,0 bodu, respektive +1,2 bodu).
• Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu. Důvěra v průmyslu je nejnižší od roku 2009, od světové finanční krize, nebereme-li v potaz tři kritické covidové měsíce duben až červen 2020
  Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
• Důvěra v českou ekonomiku (únor)
  „Spotřebitelé pravděpodobně pozitivně vnímají klesající meziroční míru inflace. Navíc se všeobecně v letošním roce očekává růst reálných mezd po dvou letech propadů. Není tedy překvapením, že vnímání stavu ekonomiky ze strany spotřebitelů je díky tomu pozitivnější. Opačný trend je patrný mezi podnikatelskými subjekty a svědčí o tom, že ani rok 2024 nebude pro českou ekonomiku jednoduchý a HDP poroste jen velmi mírně.”
• Důvěra v českou ekonomiku v červenci stagnovala
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v červenci v podstatě stagnoval, když vzrostl o 0,1 bodu na hodnotu ve výši 101,1 bodů. Důvěra podnikatelů vzrostla o 0,4 bodu na 102 bodů a dostala se tak opět na svůj dlouhodobý průměr. Spotřebitelský sentiment se ale naopak snížil o 0,9 bodu na 105,6 bodu. Spotřebitelé se obávají především zhoršení ekonomické situace v příštích dvanácti měsících, mírně větší obavy mají o vývoj své vlastní finanční situace. Vzhledem k tomu, že se jedná o výsledky za červenec, mohl se do nálady spotřebitelů promítnout růst cen na čerpacích stanicích v důsledku opětovného rozhoření konfliktu na blízkém východě.
• Důvěra v českou ekonomiku v červnu poklesla
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v červnu poklesl o 0,9 bodu na 100,1 bodu. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak sice jedná o nižší hodnotu, nad úrovní 100 bodů se však ukazatel kromě měsíce května nacházel naposledy v dubnu 2022. Zhoršila se nálada především mezi podnikateli, nicméně i tak se tento indikátor stále drží na svém dlouhodobém průměru.
• Důvěra v českou ekonomiku v květnu ochladla
  „Důvěra v českou ekonomiku v květnu ochladla, a to jak u podnikatelů, tak i u spotřebitelů. Index důvěry totiž klesl z dubnových 97,2 na květnovou hodnotu 94,1. Souhrnný indikátor důvěry podnikatelů v ekonomiku se snížil o 2,8 bodu na hodnotu 95,2, velmi varující přitom je, že nejhlubší ochlazení důvěry se v květnu projevilo v průmyslu (-8,2 bodu). Kritickým signálem pro tento pokles optimismu v průmyslu byly poslední údaje o průmyslové produkci, která rostla jen díky výrobě aut. Ve většině ostatních průmyslových odvětví poklesla, a dokonce se v březnu poprvé od podzimu roku 2021 v meziročním srovnání snížila hodnota nových zakázek, což nepochybně bylo pro chmurnější pohled českých firem na svou budoucnost určující.
• Důvěra v českou ekonomiku v květnu znovu oslabila
  Květnové konjunkturální průzkumy ukázaly další zhoršení nálady v české ekonomice. Souhrnný indikátor důvěry klesl o 1,6 bodu na 99,7 a dostal se tak pod svůj dlouhodobý průměr. Zhoršila se jak důvěra podnikatelů, která klesla na 99 bodů, tak i důvěra spotřebitelů. Ta klesla výrazněji, na 103,4 bodu, stále však zůstává nad dlouhodobým průměrem. Nálada domácností se v posledních dvou měsících citelně zhoršila. Stojí za tím obavy ze slabšího ekonomického vývoje, vyšších cen energií a obecně vyšší nejistota v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě.
• Důvěra v českou ekonomiku v květnu znovu oslabila
  Květnové konjunkturální průzkumy ukázaly další zhoršení nálady v české ekonomice. Souhrnný indikátor důvěry klesl o 1,6 bodu na 99,7 a dostal se tak pod svůj dlouhodobý průměr. Zhoršila se jak důvěra podnikatelů, která klesla na 99 bodů, tak důvěra spotřebitelů. Ta klesla výrazněji na 103,4 bodu, stále však zůstává nad dlouhodobým průměrem. Nálada domácností se v posledních dvou měsících citelně zhoršila. Stojí za tím obavy ze slabšího ekonomického vývoje, vyšších cen energií a obecně vyšší nejistota v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě.