Vývoj jádrové inflace v USA

13.11.2017 V centru dění tento týden bude projednávání americké daňové reformy. Na obou březích Atlantiku se to také bude hemžit vystoupeními centrálních bankéřů. Z dat zaujme především další odhad růstu HDP za 3Q v eurozóně, který by měl udržet solidních 0,6 % y/y a dalších evropských států. Hospodářský růst v 3Q bude oznámen i v regionu centrální Evropy. Ten by podle našeho odhadu měl zpomalit, což bude hlavně patrné v ČR. Tento týden kromě dat zaplní i vystoupení centrálních bankéřů Druhý odhad HDP eurozóny nepřinese žádnou změnu. Předstihové ukazatele během léta vykreslovaly růžový obrázek, který by Eurostat měl potvrdit. Pokračující pozitivní údaje indikátorů důvěry naznačují, že solidní tempo ekonomického růstu by mělo pokračovat i v závěrečném čtvrtletí roku. Navíc ekonomové SG jsou schopni identifikovat především pozitivní rizika související s vývojem HDP. Odhadovaná struktura růstu HDP v 3Q by měla spočívat na spotřebě domácností a vyšší investiční aktivitě. Tvrdá data, jako průmyslová aktivita, obrázek o růstu HDP potvrzují, ovšem s výjimkou zářijového údaje. Ten především v Německu a Itálii zakolísal, což hodnotíme, ale jako jednorázový jev. Německý hospodářský růst v 3Q by měl vykázat stejnou dynamiku jako celek eurozóny. Ekonomové SG předpokládají, že struktura zveřejněná na konci listopadu ukáže na neutrální vliv čistých exportů a relativně solidní podporu růstu ze strany soukromé spotřeby a investic. ZEW index v listopadu výrazně přidal. Ten zatím za ostatními srovnatelnými ukazateli zaostával. Odhad SG ovšem naznačuje, že právě v listopadu by už konečně mohl jejich vývoj dohnat. Spotřebitelská inflace v USA v říjnu zpomalí na pouhou desetinu procenta meziměsíčně. Jádrová inflace tak vykázala vyšším tempo růstu. Tu v říjnu přestaly ve větším měřítku ovlivňovat nájmy a ceny ubytování. Novým velkým hybatelem jádrové inflace tak budou ceny léků a také ceny ojetých aut. Prodej aut také stojí za růstem maloobchodních tržeb v USA. Jejich důležitou skupinou je prodej nákladních vozidel, která představují pro dealery vyšší marži. Evropská inflace za říjen bude potvrzena na hodnotách prvotního odhadu, tedy 1,4 % y/y při 0,1 % m/m. Data o vývoji amerického průmyslu v říjnu přinesou spíše pozitivní zprávy. Meziměsíční růst by měl akcelerovat o desetinu na 0,4 % m/m. I využití kapacit se podle odhadu ekonomů SG zvýšilo. Pátek pak po celém týdnu bude klidnější. Vystoupení M. Draghiho by po úterní konferenci ve Frankfurtu, kde vystoupí špičky světových centrálních bank včetně šéfa ECB M. Draghiho, by jeho další řeč tento týden nemusela přinést nic dalšího nového. Klidný vývoj kurzu eura vůči dolaru pokračoval i minulý týden Minulý týden pokračoval kurz eura proti dolaru v nezajímavém vývoji, který byl determinován jak slabým trendem, tak i nízkou volatilitou kolem něj. Kurz USD/EUR minulé pondělí otvíral na hladině kolem 1,161, aby do pátku oslabil o 0,4 % na 1,166. Kurz neměl mnoho impulsů k reakci, protože zásadních dat jsme se minulý týden nedočkali a ta ostatní potvrzovala nastavené trendy vývoje v jednotlivých ekonomikách. Ani politické události nepřinesly zásadní informace. Americký prezident cestoval po Asii a do úterý 14. 11. ještě bude. Proto i projednávání daňové reformy bude pokračovat až tento týden. V Evropě se zase nepodařil žádný posun v jednání ohledně Brexitu. Růst HDP v regionu ve 3. čtvrtletí zpomalil Finální údaje polské spotřebitelské inflace potvrdí první odhad. Za akcelerací meziměsíční dynamiky cen stojí hlavně potraviny a pohonné hmoty. Vývoj jádrové inflace by měl podle odhadu ekonomů SG zůstat na stabilním tempu 0,9 % y/y. Silná průmyslová aktivita v Polsku v září pravděpodobně podpořila růst exportů. Riziko růstu importů je vysoké, ačkoliv data z předcházejícího měsíce ukázala, že silná poptávka domácností má na import neutrální dopad. Hlavním hybatelem oživených importů proto bude případně rostoucí investiční aktivita. Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku v regionu pravděpodobně zpomalil. Zásadní dopad do mezičtvrtletního tempa je odhadován pro Českou republiku. Automobilový průmysl kvůli celozávodním dovoleným během prázdnin vykázal nižší růst, což podle nás není plně reflektováno odhadovanou sezónností. Nicméně to je pouze statistický fenomén, proto z toho nevyvozujeme žádné závěry pro celoroční růst. Dynamika HDP v Polsku zpomalila pouze mírně. Hlavním faktorem tamního ekonomického tempa je spotřeba domácností. Pozitivně přispěl i čistý export a také obnovený růst investic. Dynamika cen průmyslových výrobců v České republice v říjnu zpomalila navzdory nadále rostoucím cenám ropy. Meziroční tempo růstu zpomalilo také v důsledku nízké srovnávací základy z loňského roku. Nižší věk odchodu do důchodu v Polsku, který začal platit od října, přinesl nejspíše další tlaky na růst mezd, ale také omezil růst zaměstnanosti. Tamní sociální pojišťovna odhaduje, že asi 2 % pracovní síly může odejít do důchodu dříve, než umožňovala dřívější úprava. Tito pracovníci by nemuseli být na pracovním trhu nahrazeni díky vyšší produktivitě firem nebo z důvodu nedostatků zaměstnanců. Na druhou stranu toto se bude týkat spíše menšího množství lidí, protože většina těch, na které se vztahuje posun důchodového věku je už i tak mimo pracovní trh. Vyšší inflace podpořila trend sílící české měny Uplynulý listopadový týden přinesl pravidelnou měsíční dávku informací o vývoji české ekonomiky. Reálná data potvrdila, že i konec třetího čtvrtletní byl příznivý. Průmysl v září těžil z dobré kondice automobilové výroby, a to nejenom díky stále rostoucí poptávce po dražších modelech, ale svou roli sehrálo i zvýšení kapacit. Chladnější zářijové počasí naopak stimulovalo vyšší výrobu tepla a elektřiny. Akcelerace domácích zakázek ukázala na narůstající investiční aktivitu, která podle nás poroste i v dalších měsících. Při nedostatku pracovníků na trhu práce jsou dodatečně investice bez dalšího najímání zaměstnanců nutností. Firmy tak budou moci dostát rostoucí poptávce po své produkci a zároveň zvyšovat produktivitu, což je při sílícím kurzu české koruny nutnost především pro exportéry. Trh práce ukázal svou sílu i v prvním měsíci posledního letošního čtvrtletí. Podíl nezaměstnaných osob v říjnu poklesl o další 0,2 pb na 3,6 %, a to nejen díky sezónním faktorům. Dobrou zprávou je, že tento pozitivní trend se projevuje ve všech okresech ČR. Podíl uchazečů na jedno volné pracovní místo poklesl na pouhých 1,2. Není potom divu, že maloobchodní tržby v září zaznamenaly také solidní dynamiku. Vysoké prodeje zaznamenaly oděvy a obuv (vlivem chladnějšího počasí). Ceny v ekonomice pak tyto pozitivní trendy reálné ekonomiky reflektují. Meziroční inflace v říjnu akcelerovala na 2,9 %, při meziměsíčním růstu 0,5 %. Na tomto vývoji se podílely všechny hlavní složky, potraviny, pohonné hmoty i jádrové ceny. Podle naší prognózy ale inflace dosáhla svého vrcholu a v příštích měsících by měla zpomalovat. Dokonce roku se bude ještě pohybovat u horní hranice tolerančního pásma centrální banky a příští rok bude klesat až k inflačnímu cíli, protože předpokládáme, že ČNB bude dále zvyšovat své úrokové sazby. Kurz koruny na data z minulého týdne reagoval posílením z pondělních otvíracích hodnot pod 25,70 CZK/EUR až na páteční uzavírací úrovně kolem 25,50. Hlavním impulsem pro tento vývoj se ukázalo zveřejnění spotřebitelské inflace ve čtvrtek, kdy nad očekávání vyšší číslo přineslo okamžité posílení měny o 0,3 %.

16.02.2024 Lednové přecenění ukázalo na výrazné rozdíly mezi rozžhavenou ekonomikou Spojených států a zchlazenou eurozónou, potažmo Českou republikou. Dosavadní vývoj inflace bude mít silný dopad na nastavení měnové politiky Fedu a ECB v letošním roce. Zatímco ve výhledu na začátku roku jsme predikovali, že úroky začnou klesat dříve v USA, nyní makrodata favorizují v uvolňování měnové politiky spíše eurozónu.

18.10.2021 Americká inflace v září mírně vzrostla z 5,2 na 5,4 % a kvůli zdražujícím energiím a nákladům na bydlení zřejmě v následujících měsících žádný výrazný obrat směrem dolů neuvidíme. Přesto je zde několik faktorů, které by měly zabránit neustále rostoucí inflaci a opakování 70. let.

12.12.2022 Naposledy v tomto roce rozhodnou o nastavení měnové politiky centrální bankéři Fedu a ECB. Zasedání se ale konají i jinde, například v Bank of England nebo SNB (Švýcarská národní banka). Z ekonomických dat poskytnou zaktualizovaný pohled na vývoj v Q4 indikátory PMI. V Česku nás čeká hlavní údaj týdne již dnes ráno – spotřebitelská inflace. Na vývoj cen z opačného konce se pak podíváme koncem týdne v rámci PPI, cen průmyslových výrobců. Nebude chybět ani inflace v USA, kde budou navíc zveřejněna data z maloobchodu. Pro finanční trh má tak tento týden hned několik potenciálních hybatelů.

10.09.2025 Dnes zjistíme finální údaj srpnové inflace z České republiky. Dle předběžného odhadu se meziroční inflace v srpnu snížila z červencových 2,7 % na 2,5 %. Ačkoli byla inflace nižší, než předpokládala ČNB, stále předpokládáme, že ČNB na zářijovém zasedání zvolí úrokovou stabilitu. Rozhodující je struktura inflace, protože ceny služeb stále rostou tempem, které se blíží 5 %. Tento vývoj je úzce spjatý s dynamickým růstem mezd, které zvyšují kupní sílu domácností a zároveň zvyšují náklady firem v sektoru služeb, kde mzdová složka hraje zásadní roli. Předpokládáme, že finální údaj zůstane totožný s předběžným údajem, tak jak tomu bylo dosud pokaždé.

10.04.2024 Dnešní den bude patřit inflačním datům. Vývoj spotřebitelských cen za březen bude zveřejněn ve Spojených státech i České republice. Celková inflace v USA v meziročním srovnání sice podle našeho odhadu o dvě desetiny stoupne na 3,4 %, v meziměsíčním srovnání ale na tempu růstu ubere, a to i ve své jádrové složce. Česká inflace by se měla dostat těsně pod dvouprocentní cíl centrální banky. Na úroveň 2,5 % y/y by pak měla zvolnit jádrová inflace.

13.07.2021 V Německu byla dnes ráno potvrzena červnová inflace na 2,3 % (v květnu 2,5 %). Česká inflace na sebe nenechá dlouho čekat. ČSÚ ji zveřejní již za několik málo minut. Očekávání trhu se během včerejšího dne ještě pozměnila a medián trhu se posunul z meziročních 2,8 % na 2,7 % (v květnu 2,9 %). A tematicky budou ladit i data z USA, kde dnes taktéž vyjde červnová statistika inflace. Trh ji odhaduje na 4,9 % (v květnu 5,0 %). Kromě inflace nás čeká jen průzkum mezi malými americkými podniky (NFIB).

17.03.2017 V rozhovoru pro Hospodářské noviny viceguvernér M. Hampl řekl, že si dokáže představit exit z kurzového závazku i o chvilku později než v polovině roku. Podle Hampla by opuštění závazku o něco později nebránilo naplnění inflačního cíle a bylo by bezpečnější. Jako důvod k tomuto argumentu uvedl, že by došlo k dalšímu posunu cenové hladiny v ČR oproti eurozóně. Obdobně jako jiní členové bankovní rady i Hampl zopakoval, že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v polovině roku. Úrokové sazby by pak mohly začít růst v průběhu několika měsíců od exitu. Argument M. Hampla o pozdějším exitu nepřímo upozorňuje na existující riziko podstřelení 2 % inflačního cíle ČNB, pokud by se kurzový závazek opustil ve chvíli, kdy by inflace ještě nebyla robustní. Nicméně současný vývoj inflace – nejen růst celkové inflace, ale i zrychlování jádrové inflace – spolu s vyjádřeními dalších členů bankovní rady nahrává opuštění kurzového závazku spíš již ve druhém čtvrtletí. Podle posledního průzkumu agentury Reuters 7 z 15 analytiků čeká opuštění kurzového závazku v květnu, 6 v dubnu a 2 v červnu.

10.02.2021 Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.

01.11.2021 Ve středu přijde na řadu zasedání americké centrální banky (Fed), které může být zlomové. Mělo by totiž dojít k oznámení o postupném útlumu kvantitativního uvolňování (QE), tzv. tapering. Nyní stále dochází k odkupům aktiv ze strany Fedu v objemu 120 mld. USD měsíčně, především amerických vládních dluhopisů. Jaký dopad bude mít tento začátek konce QE na trhy?