Schválený půlbilionový český schodek svět letos ještě nezneklidní, vláda by se ale měla vyvarovat třeba „druhého rouškovného“. A od příštího roku je třeba razantně oddlužovat
Ministerstvo financí i letos bude hospodařit s až 500miliardovým schodkem. Vládě to dnes posvětila Poslanecká sněmovna. I politici tak pochopili to, co bylo zřejmé už od konce loňska: a sice, že schodek 320 miliard, plánovaný doposud, je neudržitelně mělký.
V pražské Letenské ulici tak po měsících otálení konečně – a v režimu legislativní nouze –zohlednili rozpočtový dopad podzimní vlny pandemie a zejména daňového balíčku, který citelně snížil daň ze mzdy, a ještě k tomu navýšil základní slevu na daňového poplatníka.
Plán letošního schodku státního rozpočtu je nicméně nyní realističtější než dosud. Ministerstvo ovšem bude čelit opět kritice, do jisté míry opodstatněné. To proto, že postupuje „od zdi ke zdi“. Zatímco dosud plánovalo schodek neudržitelně mělký, nynější návrh vyhlíží maximální možný deficit pro změnu neopodstatněně hluboký.
Žádný z nejčernějších scénářů, zohledňujících již dopad podzimní vlny i balíčku, nepředpokládá půlbilionovou „sekeru“. Odhady letošního deficitu se prakticky vesměs pohybují v pásmu od 400 do 450 miliard korun. Ministerstvo financí tak žádá o minimálně 50miliardový bianco šek. Ve volebním roce je poskytnutí takového šeku jako poskytnutí láhve rumu alkoholikovi, jenž zrovna prožívá muka odvykací kúry; můžeme věřit, že zatne zuby a odolá, pravděpodobněji však svodu podlehne.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová už v lednu vypustila balónek takzvaného „druhého rouškovného.“ V rámci toho prvního dostali důchodci koncem loňského roku na ruku 5000 korun. Státní rozpočet to vyšlo na patnáct miliard korun. To je mimochodem více, než jej v souhrnu stály kompenzační bonusy pro OSVČ. To dobře ilustruje priority vlády.
Těžko sázet na to, že na své priority vláda zapomene nyní, když odpočítává už jen měsíce do voleb. Pokud jí nakonec poslanecká sněmovna 500miliardový schodek posvětí, a tedy poskytne onen minimálně 50miliardový bianco šek, je takřka jisté, že důchodcům, početné a loajální voličské skupině, dárek v podobě „druhého rouškovného“ přijde. Zřejmě se tak stane až později v letošním roce, například v létě. Tak, aby důchodci do říjnových voleb nezapomněli, kdo a jak je vlastně obdaroval. Ostatně ministryně Maláčová poté, co testovací balonek vypustila, odkazuje, že se o „druhém rouškovném“ bude jednat právě až v létě.
Vhod může ministryni přijít současná debata o zavedení povinného nošení respirátorů třídy FFP2 v obchodech nebo MHD. Déletrvající povinnost nosit respirátory by i přes dočasné prominutí DPH na ně znamenala značnou finanční zátěž zejména pro nejchudší pětinu českých domácností, což jsou často právě domácnosti důchodců. Vzhledem k tomu, že respirátory jsou dražší než roušky, nelze vyloučit, že by se vláda odhodlala k výplatě „druhého rouškovného“, spíše však „respirátorovného“ ve výši třeba 7500 korun. To by státní rozpočet tedy vyšlo na zhruba 23 miliard korun. Pořád jde o necelou polovinu zmíněného bianco šeku.
Vláda má ovšem potenciální letošní uplácení voličů posvěcené z mezinárodních pater, což ještě zintenzivní svůdnost dodatečného zadlužení. Ratingové agentury Moody’s a Fitch Ratings, jejichž hodnocení je pro mezinárodní investory stěžejní, ve svých letošních posudcích nejen zachovaly Česku a jeho dluhu stávající rating, ale také výhled. To znamená, že v současnosti nepředpokládají v oblasti českých veřejných financí vývoj, který by mohl vést ke zhoršení ratingu.
Ratingové agentury působí mezinárodní, a vnímají tak celosvětový kontext. V něm růst českého vládního zadlužení nijak varovně nevybočuje z trendu loňského, tak mimořádného roku.
Celkový světový dluh loni vzrostl o 24 bilionů dolarů na historicky rekordní úroveň 281 bilionů dolarů, vyplývá z nových dat Institutu pro mezinárodní finance. Tato hodnota odpovídá úrovni 355 procent světového hrubého domácího produktu. Po přepočtu odpovídá uvedená suma 24 bilionů dolarů hodnotě necelých 557 bilionů korun. Zadlužení české vlády loni vzrostlo o 410 miliard korun. Tento nárůst, projevující se historicky rekordním schodkem státního rozpočtu čítajícím necelých 370 miliard korun, se tedy podílel na loňském nárůstu celosvětového zadlužení z přibližně 0,07 procenta.
Česká ekonomika přitom podle údajů Mezinárodního měnového fondu loni představovala zhruba 0,33 procenta ekonomiky světové v přepočtu podle parity kupní síly měny a 0,29 procenta bez tohoto přepočtu. Česká vláda přitom loni hospodařila s celkovými výdaji státního rozpočtu takřka 1843 miliard korun. Její výdaje tak činily necelou třetinu loňského nominálního HDP ČR. Na světovém HDP se tak výdaje české vlády loni podílely ze zhruba 0,1 procenta. Loňský podíl nárůstu zadlužení české vlády na celkovém nárůstu globálního zadlužení je tak nižší, než by odpovídalo loňskému podílu české vlády na světovém HDP.
Z tohoto orientačního srovnání je tedy evidentní, že loňské rekordní zadlužování české vlády opravdu nijak varovně nevybočovalo z globálního trendu. Podstatná část světa, zdaleka nejen Česko, se totiž loni enormně zadlužovala kvůli dopadům šíření nákaze covid-19. Ratingové agentury to registrují.
To, že ratingové zatím agentury zůstávají v klidu, a nesignalizují zhoršení ratingu, ani výhledu českých veřejných financí, ale pochopitelně nemá být pobídkou tuzemské vládě k dalšímu enormnímu zadlužování. Dříve či později – a spíše dříve než později – budou chtít mezinárodní investoři vidět věrohodný plán konsolidace tuzemských veřejných financí. Ostatně, i ratingové agentury podmiňují další příznivé hodnocení českého zadlužení zřetelným zotavováním veřejných financí už od příštího roku.
Pokud vše půjde dobře a tuzemské vlády – nynější i nadcházející – budou jednat z hlediska mezinárodních investorů věrohodně, zůstanou přijatelné i náklady obsluhy českého dluhu. Vždyť v letech 2020 až 2024 má podle Moody’s růst poměr úrokových splátek na českém veřejném dluhu k příjmům naší veřejné pokladny průměrným ročním tempem 1,8 procenta. Ve skupině srovnatelných zemí typu Belgie nebo Británie to přitom ve stejném období mají ve střední hodnotě v průměru 2,4 procenta.
Pokud však naše vlády věrohodně postupovat nebudou, úrokové náklady se mohou rapidně navýšit. Méně veřejných peněz by pak zbylo na příslovečné školy, nemocnice, dálnice a železnice.
Letošní schodek až 500 miliard tak ratingové agentury patrně ještě „skousnou“. Budou však stále intenzivněji signalizovat, že od roku 2022 už bude třeba tuzemské veřejné finance zásadně ozdravovat. Tento zcela stěžejní úkol však už tedy ale čeká až na vládu, která vzejde z letošních voleb. I to hovoří pro to, že zmíněný bianco šek letos nezůstane bez využití v rámci snahy o dosažení politických, nikoli ekonomických cílů.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom, Trinity Bank
člen Národní ekonomické rady vlády
Čtěte více
-
Schodek státního rozpočtu trhá rekordy
„Zatímco zaměstnanci v soukromém sektoru si utahují opasky, platy státních zaměstnanců vzrostly. Polepšili si i důchodci, kterým byly na začátku roku valorizovány penze,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. -
Schodek 116 miliard pro rok 2021 je nerealisticky nízký. Mnohem spíše to bude cifra až třikrát vyšší, v pásmu 320 až 350 miliard
Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje ministerstvo financí, je nerealisticky nízký. Důvodem je to, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsensu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. A zejména proto, že nezahrnuje výpadky, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy. -
Schodek 500 miliard i letos! Ministryně financí Schillerová konečně sundala růžové brýle, letošní schodek tak bude nejvyšší v historii
Ministerstvo financí navrhuje zvýšit schodek letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun. Návrh v pondělí projedná vláda. Ministryně financí Alena Schillerová a její spolupracovníci tedy konečně sundali růžové brýle. -
Schrnutí EUR/USD
Dnes v dopoledních hodinách vydala společnost Markit's Index PMI z eurozóny, který vzrostl o 0,8 bod... -
Schůzka FOMC: Powell si strategicky nechal pootevřená dvířka
Prosincová schůzka nepřinesla žádné velké změny. Úrokové sazby zůstaly stejné a Fed jen zopakoval svůj názor, že ekonomika šlape podle plánu. Během následné diskuse byl velkým tématem nedávný vývoj na repo trhu. -
Schůzka FRS stane se významnou událostí tohoto týdne.
Na Evropských trzích, obchodní dynamika v Pátek byly poněkud odlišná. Indexy periferních zemí klesali. Španělsky IBEX... -
Schůzka prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi v Bundestagu byla úspěšná
Schůzka prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi v Bundestagu byla úspěšná. Stále se však na jeho osobu... -
Schůzka Trump-Xi investorům udělala radost
Akciové trhy ve Spojených státech zakončily páteční obchodování v ziscích. Všechny hlavní indexy, a to Dow Jones, S&P 500 a Nasdaq si shodně polepšily o 0,8 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se dařilo téměř všem sektorům s výjimkou energetických společností (-0,2 %). Nejlépe se umístila síťová odvětví se zhodnocením 1,5 %, následovaná trojicí odvětví zdravotní péče, technologií a průmyslu, která si připsala zisky ve výši 1,1 %. -
Schůzka velkých ropných producentů v Dauhá se blíží. Co čekat?
V neděli 17. dubna se uskuteční konference velkých ropných producentů v katarském Dauhá. Mělo by se jí zúčastnit všech... -
Schválené prodloužení pronájmu Gripenů zvýší deficit
Regionální měny včera zažily klidné obchodování, pohyby jejich kurzů proti euru byly jen minimální. Koruna během dne velmi mírně posílila... -
Schyľuje sa v rozvíjajúcich ekonomikách k menovým krízam?
V posledných týždňoch zaznamenali prudký prepad argentínskeho pesa a tureckej líry. Peso stratilo od polovice apríla voči doláru zhruba 20% zo svojej hodnoty a líra zhruba 15%. Pod menším tlakom sú aj niektoré ďalšie meny rozvíjajúcich sa ekonomík. Primárnou príčinou je rast dôvery v schopnosť americkej centrálnej banky FED zvyšovať úrokové sadzby (za ktorým stál návrat jadrovej inflácie nad dvojpercentný cieľ), ktorý poslal nahor úročenie amerických dlhopisov a tým pádom aj dolár. A keďže Turecko aj Argentína si požičiavajú a dlžia nemalé čiastky v dolároch (nielen verejná, ale aj súkromná sféra), tak kombinácia vyššieho dolárového úročenia a silnejšieho dolára vyvoláva obavy o ich budúci ekonomický rast. -
Schyluje se k návratu OPECu?
Zástupci producentů ropy sdružení v OPECu se v Alžíru dohodli na koordinovaném omezení produkce. Podle dosud známých informací by mělo jít o snížení produkce o cca 250-750 tisíc barelů denně. Prozatím sice šlo jen o neformální jednání či konzultace (jak uvedl saúdskoarabský ministr pro ropu al-Falih), nicméně i tak je na trzích jejich dopad více než patrný. Cena ropy Brent po nečekaných zprávách vzrostla včera odpoledne asi o 7,5 % a dostala se do blízkosti 49 USD/barel. -
Siahne nám ECB hlbšie do peňaženiek
Nové maximá vysoké rizikoPočas včerajšie... -
Siemens a největší německé IPO za více než 20 let
Německý koncern s názvem Siemens připravuje jednu ze svých největších primárních veřejných nabídek akcií – IPO v Německu za období více než 20 let. Celková cena zdravotnické divize s názvem Healthineers by tak mohla přesáhnout 40 miliard eur, což je více než jeden bilion korun. Půjde tak zřejmě o opravdu největší IPO od privatizace Deutsche Telekom v roce 1996. -
Siemens nabídne ¼ akcií své zdravotnické divize
Největší evropský průmyslový konglomerát Siemens již v první polovině příštího roku nabídne akcie své zdravotnické divize Healthineers. Půjde asi o největší primární úpis na německé burze za 20 let. -
Siemens zvedl akcie o 5 %
Německá průmyslová skupina Siemens hlásí úspěch. Společnost Siemens zvýšila svůj zisk o 7 % na celkovou částku 2,4 miliardy eur. Akcie se jí zvýšily o více než 5 %. -
Siemens – Korekce růstu
Siemens: Tento týden v úterý došlo k vzestupu cen akcií Siemens, ve kterém došlo k porušení úrovně z 26. března 2018 (102 – 140 EUR) a maxima z 23. března 2018 (102,5 – 102,66 EUR). V tuto chvíli mají obchodníci otevřenou cestu k otestování mezery z 20. března 2018 (104,6 až 105 eur). Aktuální nabídka proto vede k posunu ceny akcií společnosti Siemens. Velký vrchní stín naznačuje, že obchodníci mohou mít ve středu iniciativu. Nejbližší podporou je díra z 26. března 2018 (99,78 € – 100 €). Pokud bude přerušena, bude možné, že ceny spadnou do okolí 95,5 – 96 EUR. Obchodníci potvrdí svou výhodu až po překročení maxima z 27. března 2018 (103 € – 103,2 €). Pak bude možné ozkoušet úroveň 105 €. Dalším cílem pro poptávku bude hodnota kolem summitu ze 16. března 2018 (107 EUR – 107,58 EUR). -
Siemens – Přerušení podpory
Akcie Siemens během pátečního obchodování přerušily místní podporu, která byla dána od 5. března 2018 (102,1 – 102,2 EUR). To vedlo k potvrzení, že obchodníci mají převahu. V důsledku toho mají otevřenou cestu k otestování díry od 9. listopadu 2017 (99,38 € – 100 €). Další potenciální zóna poptávky se nachází v oblasti (95,5 – 96 EUR). Obchodníci převezmou krátkodobou iniciativu až po překročení maxima z 23. března 2018 (102,5 – 102,66 EUR). Po průlomu této hodnoty bude možné očekávat růst ceny do blízkosti díry z 20. března (104,6 – 105 EUR). Dalším cílem pro poptávku bude hodnota ze 16. března 2018 (107 € – 107,58 €). Po tomto průlomu budou mít obchodníci otevřenou cestu k testování úrovně z 20. února 2018 (112,5 € – 112,68 €). -
Siemens – Test důležité podpory
Směnný kurz akcií společnosti Siemens se dostal po čtvrteční ceně blízko k podpoře na úrovni 102,1 € – 102,2 €. Pokud by byla tato podpora propíchnuta, mají obchodníci otevřenou cestu k otestování díry z 9. listopadu 2016 (99,38 € – 100 €). Další potenciální zóna poptávky se nachází v oblasti 95,5 – 96 EUR. Obchodníci mohou přijmout iniciativu až po summitu 16. března (107 € – 107,58 €). Pak budou mít otevřený způsob, jak vyzkoušet vrchol z 20. února 2018 (112,5 € – 112,68 €). -
Siemens – V blízkosti místního odporu
Akcie Siemens se nachází velmi blízko k místnímu odporu, což je vrchol z 27. dubna 2018 (105,60 € – 105,66 €). V...
