Rusko platí za ukrajinskou válku denně 900 milionů dolarů, píše Newsweek

Rusko za válku Ukrajině denně vydá 900 milionů dolarů (21 miliard korun). Uvádí to americký týdeník Newsweek s odkazem na šéfredaktora vojenského zpravodajského serveru SOFREP Seana Spoontse. Ten do výdajů Moskvy počítá platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí a raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu.

Spoonts k výdajům řadí také všechny vypálené rakety, například řízené střely s plochou dráhou letu stojí každá okolo 1,5 milionu dolarů. Jeho výpočet nezahrnuje ruské ztráty způsobené ekonomickými sankcemi, které byly na Rusko uvaleny. Podle Bílého domu tyto sankce mohou zůstat v platnosti, i kdyby Rusko svou armádu stáhlo.

Rusku se nepodařilo vést válku podle původního harmonogramu, upozorňují západní pozorovatelé. Mluvčí Pentagonu John Kirby připomněl, že Rusové všude na Ukrajině při postupu naráží na ukrajinský odpor.

Rusko za válku platí nejen finančně, ale také velkými lidskými ztrátami, i když jejich počet nezveřejňuje.

Stanice CNBC už v březnu uvedla, že Rusové budou pociťovat dopad válečných nákladů desítky let. Ruská ekonomika by se podle CNBC mohla vrátit do situace před 30 lety a nízká životní úroveň bude Rusy provázet příštích pět let. Mezinárodní finanční institut, který zastupuje firmy ve více než 70 zemích, se domnívá, že ruský hrubý domácí produkt se letos sníží až o 15 procent.

Časopis Forbes napsal, že jen potopení ruského křižníku Moskva znamená ztrátu 750 milionů dolarů. Podle dubnových zpráv Ukrajinci od začátku bojů zničili ruské armádě 5000 kusů jejího vybavení, z nichž nejdražší byla právě loď Moskva.

Kirby řekl, že navzdory ohromným zbrojním nákladům se Rusům nedaří zasahovat vybrané cíle přesně řízenými střelami. Podle mluvčího za tím může být například neschopnost lidí, kteří techniku obsluhují.

Vysoké náklady válka znamená také pro Ukrajinu. Její prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že oprava infrastruktury a náprava ekonomiky si vyžádá miliardy dolarů. List The Wall Street Journal tyto náklady odhadl až na 600 miliard dolarů.

Zdroj: Reuters, ČTK, Newsweek, The Wall Street Journal, CNBC

Čtěte více

• Rusko odeslalo úroky z dolarových dluhopisů podle plánu, čeká na výsledek
  Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí dnes uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zda peníze dorazily na účty věřitelů, oznámí později. Převod peněz pro účely těchto plateb zajišťuje Ruské federaci americký finanční ústav Citibank, informovala agentura Reuters.
• Rusko odkoupilo část svých dolarových dluhopisů za rubly
  Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to včera ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
• Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu
  Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu rublu vůči dolaru. Oznámila to včera ruská vláda. Opatření potrvá do konce příštího roku. Státní rozpočet by mohl z dodatečné daně na vývoz hnojiv, některých kovů a dalších komodit získat ročně navíc 600 miliard rublů (143 miliard Kč), napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroje.
• Rusko omezilo objem peněz, které mohou Rusové posílat příbuzným do zahraničí
  Ruská centrální banka omezila objem peněz, které mohou Rusové prostřednictvím bankovních převodů posílat svým příbuzným do zahraničí, a to na maximálně 5000 dolarů (zhruba 118.000 Kč) měsíčně. Informoval o tom dnes ruský list Kommersant s odvoláním na dopis centrální banky. Podle dopisu je opatření součástí kroků k zajištění finanční stability.
• Rusko omezilo podporu rublu
  Ruská centrální banka se rozhodla výrazně omezit podporu domácí měny. Banka dnes oznámila, že si...
• Rusko patrně zakáže vývoz některých výrobků a surovin, neví se ale kterých
  Ruský prezident Vladimir Putin včera podepsal výnos, který umožní zakázat vývoz ze země některých výrobků a surovin. Cílem opatření je zaručit národní bezpečnost a aktivity ruského průmyslu, uvedl Kreml. Jakého zboží a kterých zemí se bude zákaz týkat, později určí ruská vláda, uvedly zahraniční agentury. Moskva o opatření informovala krátce poté, co USA zakázaly dovoz ruské ropy či plynu.
• Rusko plánuje investice do rozšíření produkce vzácných kovů
  Rusko plánuje investice do produkce kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro řadu odvětví, včetně zbrojního, telekomunikačního či obnovitelných zdrojů energie. Země připravila projekty, které budou vyžadovat investice nejméně za 1,5 miliardy dolarů (33,2 miliardy Kč), jejichž cílem je, aby se Rusko do roku 2030 stalo druhým největším producentem těchto kovů na světě za Čínou. Agentuře Reuters to řekl námětek ruského ministra průmyslu a obchodu Alexej Besprozvannych.
• Rusko plánuje podle ministra financí příští rok malý přebytek rozpočtu
  Rusko plánuje v příštím roce malý přebytek rozpočtu, než se znovu v následujícím roce vrátí k deficitu. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Loni deficit ruského rozpočtu činil 4,1 bilionu rublů (1,2 bilionu Kč), což představovalo 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
• Rusko plánuje zvýšit příští rok rozpočtové výdaje o 26 procent
  Rusko se chystá na příští rok zvýšit rozpočtové výdaje o 25,8 procenta na 36,6 bilionu rublů (8,7 bilionu Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedl ruský premiér Michail Mišustin. Moskva potřebuje peníze na válku na Ukrajině a na organizaci prezidentských voleb, které chystá na březen.
• Rusko plánuje zvýšit rozpočtové výdaje a výrazně nezvyšovat dluh
  Rusko letos zvýší rozpočtové výdaje a chce zajistit, aby se nezvyšoval státní dluh. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo financí při představení rozpočtových plánů na příští tři roky. Slíbilo také, že bude usilovat o makroekonomickou stabilitu.
• Rusko podle Bílého domu v případě vpádu na Ukrajinu čeká tvrdá reakce USA
  Pokud se jakékoliv ruské vojenské síly přesunou přes hranici na Ukrajinu, setkají se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a jejich spojenců. Ve středečním prohlášení krátce po projevu prezidenta Joea Bidena to uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
• Rusko podle centrální banky nebude dodávat ropu zemím, jež zavedou cenový strop
  Rusko nebude dodávat ropu zemím, které se rozhodnou zavést na ruskou ropu cenový strop. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Návrh na zavedení horní hranice ceny s cílem omezit příjmy Ruska se koncem minulého měsíce rozhodla zvážit skupina velkých světových ekonomik G7.
• Rusko podle prezidenta Putina ustálo sankce Západu
  Ruská ekonomika ustála nové sankce, které Západ přitom považoval za drtivé, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto "nešikovné" pokusy o izolaci ruského hospodářství zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února.
• Rusko podle Putina hodlá přeorientovat vývoz energií z EU k novým partnerům
  Rusko hodlá přeorientovat vývoz svých energetických surovin na perspektivnější partnery, než je Evropská unie, a to na rychle rostoucí trhy v Asii, na Blízkém východě, v Latinské Americe a v Africe, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu vysílaném televizí. Rusko se potýká s dopady západních sankcí, které mají Moskvu přimět k ukončení války proti Ukrajině.
• Rusko podle Putina odolává západním sankcím, zmínil se však o potížích
  Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenko od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.
• Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv, čeká ho transformace
  Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.
• Rusko podle šéfky senátu neplánuje zestátňovat aktivity odcházejících firem
  Rusko neplánuje zestátňovat aktivity zahraničních podniků opouštějících zemi. Uvedla to dnes podle agentury RIA Novosti předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v souvislosti s návrhem zákona o uvalování vnější správy na tyto aktivity.
• Rusko podle výboru investorů nesplnilo dluhové závazky
  Rusko nesplnilo své závazky vůči věřitelům, protože neuhradilo úroky z dluhopisů v hodnotě zhruba 1,9 milionu dolarů (44 milionů Kč). K tomuto závěru dnes dospěl výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Rusko se tak ještě více přiblížilo k platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
• Rusko podpořilo rubl desítkami miliard USD
  Ruská centrální banka minulý měsíc vynaložila na podporu domácí měny 22,3 miliardy dolarů a 2,3 miliardy...
• Rusko pohrozilo právními kroky, pokud se ho Západ pokusí dotlačit k bankrotu
  Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.