Fed hýbal s úrokovými sazbami letos poprvé. Trump na americkou centrální banku tlačil od své lednové inaugurace, žádal snížení sazeb někam k 1 % a jeho souboj s Jeromem Powellem se zvrtl v osobní urážky.
Americká centrální banka dlouho odmítala sazby upravovat kvůli inflačním tlaků. Povolila až teď. Mohlo by se proto zdát, že inflace se v USA konečně uklidnila. Jenže Fed ve skutečnosti kývl na snížení sazeb navzdory tomu, že inflační tlaky nejen přetrvávají, ale dokonce se stupňují.
V srpnu byla meziroční inflace v USA 2,9 procenta. Tedy jasně nad dvouprocentním „bezpečným“ pásmem Fedu. Odborníci navíc upozorňují, že zvyšování cen spojené s Trumpovou celní válkou, se do ekonomiky ještě úplně nepromítlo. Argumentů pro to nesnižovat sazby kvůli inflaci je proto dost.
Jenže Fed tentokrát úmyslně odhlédl od inflačních dat a řídil se druhým faktorem, který hraje při rozhodování o sazbách klíčovou roli – podmínkami na trhu práce.
Data z pracovního trhu v USA totiž zůstávají za očekáváním analytiků. Volných míst nevzniká tolik i kvůli tomu, že se na trhu projevují dopady Trumpových deportací a utlumení migrace.
Fed proto přistoupil ke snížení sazeb primárně proto, aby podpořil hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.
Že ale americká centrální banka zavelí ke snížení, to ještě neznamená, že automaticky půjdou dolů úplně všechny sazby. Změna se dotkne hlavně krátkodobých půjček. Dlouhodobé úvěry nebo hypotéky jen tak levnější nebudou. I výkonnost amerických dluhopisů se může klidně zvyšovat.
Pro akciový trh rozhodnutí Fedu zatím znamená úlevu a růst. Popsaných problémů, které se mohou investorům postavit do cesty, je ale dost.
Filip Kalčák
