Ekonomický sentiment v eurozóně

28.08.2026 Ekonomický sentiment v eurozóně (měřený indexem ESI) dnes vyslal povzbudivý signál, když v srpnu vzrostl z červencových 97,1 bodu na 98,4 bodu. Mezi největšími ekonomikami eurozóny stály za zlepšením především Německo a Francie, pozitivně přispěla i Itálie. Naopak ve Španělsku se důvěra mírně zhoršila, přesto však zůstává mezi nejsilnějšími ekonomikami měnové unie.

19.08.2026 FX výhled pro dnešek. Kurz koruny vstupuje do středečního obchodování bez výraznějšího pohybu. Eurokoruna se ráno drží poblíž 24,20 EUR/CZK a vzhledem k absenci silného domácího impulsu očekáváme obchodování především kolem současných úrovní. U dolarkoruny se kurz pohybuje kolem 20,90 USD/CZK. Z grafů posledního týdne je patrný především sestup dolaru vůči koruně, zatímco na EUR/CZK jsou změny podstatně menší. Základním scénářem pro dnešek je pokračování klidnějšího obchodování. Překvapení u evropských dat může přinést krátkodobou volatilitu, zejména prostřednictvím eura a libry.

29.09.2025 Wall Street směřuje ke konci seance v mírně pozitivním teritoriu. Futures na Nasdaq 100 (US100: +0,5 %) a S&P 500 (US500: +0,2 %) se obchodují výše, US2000 je beze změny a US30 mírně klesá (-0,05 %).

29.09.2025 Dnešní seance na evropských akciových trzích se odehrává v mírně pozitivní náladě – většina hlavních indexů zaznamenává zisky a investoři těží ze zlepšeného sentimentu na globálních trzích.

29.09.2025 11:00 – Ekonomický sentiment v eurozóně (září): Ekonomický sentiment: 95,5 (očekávaná hodnota: 95,2. Předchozí: 95,2).

29.04.2025 Dnešek přinese zejména indikátory sentimentu. Ten hlavní pro eurozónu od Evropské komise by měl za duben vykázat pokles způsobený obavami z dopadů amerických cel. Průmysl by měl sice zaznamenat nepatrné zlepšení v důsledku efektu předzásobení amerických výrobců a spotřebitelů, důvěra v případě evropských služeb a spotřebitelů ale podle nás klesla. Narůstající obavy spotřebitelů by pak měl potvrdit i ukazatel od GfK pro Německo. Ostře sledována pak bude také spotřebitelská důvěra v USA. Tam bude zveřejněn rovněž počet volných pracovních pozic za březen, který by se měl mírně snížit. Dnes zasedá i maďarská centrální banka, která ale zřejmě ponechá sazby beze změny.

28.03.2024 Růst tuzemské ekonomiky v loňském závěrečném čtvrtletí by dnes měl být potvrzen na dřívějších 0,2 % q/q. Nově zveřejněný vývoj tuzemské míry úspor a zisků napoví, zda pokračovala vysoká akumulace úspor tuzemskými domácnosti, která spolu s předchozím propadem reálných mezd přispívala k útlumu spotřebitelské poptávky. Revizi HDP za Q4 23 neočekáváme ani v případě USA, kde ekonomika vzrostla o silných 3,2 % q/q anualizovaně. Dnešek je zároveň v zámoří i Evropě posledním obchodním dnem před Velikonocemi. V pátek jsou v USA přesto na programu důležité statistky příjmů, výdajů a zejména pak deflátory soukromé spotřeby za únor.

27.03.2024 Ekonomický sentiment v eurozóně se mírně zlepšuje. Celková důvěra v ekonomiku se březnu oproti únoru zvýšila o 0,8 b. na 96,3 b. V rámci struktury byl nárůst poměrně plošný, když se nálada zlepšila ve službách, průmyslu i u spotřebitelů. To nejhorší tak snad má ekonomika eurozóny již za sebou. Její oživení však podle nás bude v letošním roce pouze pozvolné.

28.02.2023 Ústup cenových tlaků v tuzemské výrobní sféře by dnes měly potvrdit lednové ceny průmyslových výrobců. Maďarská centrální banka podle nás znovu ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Dolar by mohla podpořit únorová spotřebitelská důvěra z USA, od které očekáváme v prostředí napjatého trhu práce viditelné zlepšení.

27.02.2023 Ekonomický sentiment v eurozóně se v únoru oproti lednu prakticky nezměnil. Zůstal tedy lehce pod dlouhodobým průměrem. Konsenzus trhu však se zlepšením celkové důvěry počítal, a tak byly dnešní údaje určitým zklamáním. Ve struktuře došlo na jednu stranu k mírnému zhoršení nálady ve službách a průmyslu, zatímco spotřebitelé, maloobchod a stavebnictví zaznamenaly zlepšení.

28.05.2021 Čtvrteční obchodování pokračovalo v klidném trendu posledních dní. Ani páteční kalendář příliš impulsů nepřinese. Ekonomický sentiment v eurozóně by měl za květen vykázat další růst. Hlavním tahounem by však namísto průmyslu měl být sektor služeb, který těží z uvolňování vládních opatření ve většině zemí. Americká data příjmů domácností vykážou dvouciferný pokles po skokovém březnovém růstu z důvodu vládního stimulu. Korunu na cestě k silnějším úrovním brzdí již velmi vysoké sázky na zvyšování úrokových sazeb.

31.03.2021 Po zveřejnění míry inflace v Německu je dnes na řadě eurozóna. Německé spotřebitelské ceny navázaly na únorový růst a v březnu vykázaly přesně v souladu s konsensem trhu +0,5 % m/m a +1,7 % r/r. Výsledek utvrzuje v očekávání zrychlení inflační dynamiky i v eurozóně jako celku. Trh vyhlíží pro březen meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,0 % oproti 0,2 % v únoru, což by meziroční inflaci pozvedlo na 1,4 % z předchozích 0,9 %. Míra inflace by se tak dostala na stejnou úroveň, jako v lednu minulého roku. Stejně jako v případě Německa se očekává, že byla tlačena vzhůru především vyššími cenami ropy, které se odrážejí od velmi nízké srovnávací základny z minulého roku. To se projevuje ve zdražení energií. Například v Německu byly ceny energií zahrnující i pohonné hmoty v březnu meziročně o 4,8 % vyšší, zatímco v prosinci 2020 ještě byly hluboko v deflaci na -6,0 %. Ropa bude působit profilačně i v příštích měsících. Celkově ale letos RBI nepočítá s výrazně silnými inflačními tlaky a za celý rok očekává inflaci v průměru na 1,6 % (v roce 2020 dosáhla 0,3 %). S trvajícím lockdownem je ovšem stále třeba mít na paměti, že výpočet CPI je zkreslený z důvodu chybějících údajů o cenách, jelikož obchody a služby zůstávají zavřené.

20.02.2018 Nejdůležitějším indikátorem dneška bude důvěra finančních trhů v německou ekonomiku měřená indexem institutu ZEW. Očekáváme její výrazný propad kvůli výprodeji na akciových trzích, nejistotě na politické scéně i ohledně mzdového vyjednávání. Tento pokles by ale měl být jen dočasný. Ekonomický kalendář je dnes plný v Polsku, kde bychom se měli dočkat příznivých dat z reálné ekonomiky. V Česku může obchodování výrazněji ovlivnit snad jen případné vystoupení centrálních bankéřů.