Ranní okénko - Ekonomický sentiment v eurozóně nad očekáváními

Čtěte více

• Ranní okénko - Dostupná data signalizují zhoršení průmyslu v eurozóně
  Včerejším zveřejněním březnové inflace byl vyčerpán tuzemský kalendář pro tento týden. Čeká nás ale ještě zajímává sada měsíčních dat z eurozóny a USA, která zpřesní pohled na výkon těchto ekonomik během prvního čtvrtletí.
• Ranní okénko - Dozvíme se, které složky nejvíce přispěly k růstu českého HDP ve třetím čtvrtletí
  Kromě hojného počtu ekonomických dat přinese nastávající týden také uvolňování restriktivních opatření v několika evropských státech včetně Česka. Na včerejším mimořádném jednání vláda rozhodla, že ve čtvrtek 3. prosince dojde k přechodu do třetího stupně PES. To znamená, že v omezené podobě bude možné otevřít restaurace, obchody i ostatní služby. Nicméně nařízení, jako například dodržování rozestupů nebo omezený počet zákazníků budou platit i nadále. Uvolnění opatření by v nejbližších dnech měly oznámit také vlády Velké Británie, Irska a Francie.
• Ranní okénko - Dozvíme se strukturu českého HDP
  Dolar startuje do nového měsíce dalším oslabením a dostal se tak až na úroveň 1,2 EUR/USD z května 2018. Koruna se pohybuje spolu s polským zlotým a maďarským forintem a aktuálně se nachází u hranice 26,23 EUR/CZK.
• Ranní okénko - Druhý odhad amerického HDP by měl potvrdit ekonomické oživení
  Dnešní evropský ekonomický kalendář je prázdný, odpoledne ovšem dorazí řada důležitých dat z USA. Jako jeden z prvních je na řadě týdenní údaj o stavu tamního trhu práce, který je tentokrát kvůli Dnu díkuvzdání zveřejněn s jednodenním předstihem. Dle odhadu trhu došlo v týdnu končícím 21. listopadu k nepatrnému poklesu počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti z 742 na 730 tisíc. Počet pokračujících žádostí měl poklesnout zhruba o 370 tisíc na 6 milionů. Lze předpokládat, že v následujících týdnech bude počet lidí zaregistrovaných v podpůrných programech klesat jen pozvolna, jelikož druhá pandemická vlna lidem komplikuje sehnání práce.
• Ranní okénko - Důvěra evropských investorů se vzpamatovává
  Dnes se dozvíme lednový údaj o bilanci českého zahraničního obchodu. Tomu se během pandemie daří velice slušně, když export průmyslového zboží poměrně svižně najel zpátky na předchozí obrátky, zatímco import zůstává v útlumu, čímž vylepšuje celkovou bilanci. I od lednového výsledku si tak slibujeme pěkných 36,1 mld. Kč, přičemž trh je jen mírně menší optimista s 32,3 mld. Kč.
• Ranní okénko - Důvěra se zlepšila, až na průmysl
  Na závěr týdne máme ekonomický kalendář relativně prázdný. V eurozóně se dozvíme údaj o růstu peněžního agregátu M3. Ten měl dle konsensu analytiků zůstat v srpnu v meziročním srovnání beze změny na 10,2 %.
• Ranní okénko - ECB naplnila očekávání
  Dnes je druhý den jednání Evropské rady v Bruselu. Z Německa dorazil finální údaj o listopadovém vývoji spotřebitelských cen, který potvrdil, že tamní inflace nadále zůstává v negativním teritoriu (-0,3 % y/y). Odpoledne bude v USA zveřejněn prosincový (předběžný) výsledek indexu spotřebitelské důvěry od University of Michigan.
• Ranní okénko - ECB se zřejmě vyjádří k růstu výnosů
  Evropský datový kalendář je pro dnešek prázdný, a za pozornost tak bude stát hlavně pravidelné měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky. Budeme zvědavi na podobu její nové makroekonomické prognózy, o něco méně pak na samotné rozhodnutí o nastavení monetární politiky, která pravděpodobně zůstane beze změn. Očekává se ovšem přinejmenším jasný verbální signál prostřednictvím šéfky ECB Lagardeové, kterým zareaguje na probíhající svižný růst výnosů na evropských dluhopisech. Ten je tažen kromě globálního vývoje i rostoucími očekáváními ohledně budoucího vývoje sazeb ECB, která přitom vzhledem k prognóze inflace žádnou změnu směrem k více jestřábímu přístupu nechystá. Rostoucí výnosy dluhopisů se pak ECB příliš nehodí do krámu, když mohou potenciálně ohrožovat finanční stabilitu v některých členských zemích. Lze tak předpokládat, že Lagardeová trhu důrazně vzkáže, že se současnou situací není ztotožněna a je ochotna proti ní případně i zakročit, například zintenzivněním nákupů dluhopisů prostřednictvím ECB.
• Ranní okénko - ECB zklidnila dluhopisový trh, průmysl zřejmě poklesl
  Dnes ráno nás čeká údaj o české průmyslové výrobě za leden. Průmyslový sektor si během pandemie vede dobře, když předstihové indikátory ukazují na jeho další expanzi. Na druhé straně se v poslední době formují komplikace. Výrobci se potýkají se zádrhely v dodavatelsko-spotřebitelských řetězcích a situace je vyostřena především v automobilovém průmyslu z důvodu nedostatku čipů potřebných pro výrobu. Jeho významná váha v celkové výrobě tak stáhne lednový výsledek dolů. Navíc měl letošní leden nevýhodu, když čítal o dva pracovní dny méně. V souhrnu očekáváme meziroční pokles průmyslové výroby o 5,5 % po prosincovému růstu o 5,8 %. Výše zmíněné komplikace dolehnou na výsledek průmyslové výroby i v dalších měsících. Technicky ale meziroční výsledek pozitivně ovlivní srovnávací základna, jelikož se začne projevovat silný propad průmyslu z jara minulého roku: v březnu a v dubnu se průmyslová výroba propadla meziročně o 10 %, respektive o 35 %.
• Ranní okénko - Ekonomický sentiment v Česku se zlepšuje
  Pro makroekonomická data dnes budeme muset do Spojených států. V odpoledních hodinách našeho času odtud dorazí dubnová edice průzkumu spotřebitelské důvěry a trh je na ni již dopředu optimisticky naladěn. Již březen přinesl výrazné zlepšení spotřebitelského sentimentu, když ten pod vlivem štědré fiskální podpory a částečného uvolňování restrikcí vystřelil o téměř dvacet bodů a dosáhl hodnoty 109,7 bodu. Vzhledem k nadále se zlepšující epidemické situaci, klesajícímu počtu Američanů bez práce a postupujícímu očkování lze pozitivní vývoj očekávat i tentokrát. Trh sází na výsledek 113,0 bodu, což by sice stále nestačilo na předpandemických cca 130 bodů, ovšem bylo by to již velice blízko dlouhodobému průměru.
• Ranní okénko - Ekonomika USA potvrdí svůj náskok
  První na řadě se zveřejněním výsledků HDP za první kvartál 2021 jsou v tomto týdnu Spojené státy. Americká ekonomika měla dle odhadů v 1Q21 růst mezikvartálně o (neanualizovaných) 1,7 % (po 1,1 % k/k v 4Q20). S ohledem na jednorázové šeky domácnostem a postupné otevírání ekonomiky se profil růstu oproti 4Q20 pravděpodobně lišil: hlavním tahounem měla být spotřeba a již méně růst investic. Pozorovatelný by měl být také nárůst výdajů v sektoru služeb v relativním srovnání se spotřebou zboží. Jako limitující faktor se patrně ukáže být zahraniční ochod. Silná domácí poptávka měla tendenci působit ve směru růstu importů, zatímco objemy exportů byly tlumeny nízkou poptávkou například v eurozóně.
• Ranní okénko - EU je blíže kompromisu s Maďarskem a Polskem
  Dnešek odstartujeme údajem o tuzemské inflaci za listopad. Očekáváme, že inflace pokračovala v postupném zpomalování, konkrétně z říjnových 2,9 % na 2,8 % meziročně. Poslední šetření cen potravin indikuje mírnější zdražení oproti říjnu. Nicméně v meziročním srovnání by ceny potravin měly nadále působit ve směru snižování dynamiky inflace. Ceny pohonných hmot by měly zhruba stagnovat, i když výhledově očekáváme, že jejich meziroční pokles bude odeznívat. Jádrová inflace setrvala v posledních měsících zvýšená (okolo 3,7 % y/y), a byla tak tahounem růstu cen. Od listopadového vývoje neočekáváme její výraznější snížení. Citelnější pokles jádrové inflace předpokládáme až v příštím roce, kdy se projeví oslabená poptávka vlivem koronaviru a posilující koruna.
• Ranní okénko - Evropská nezaměstnanost by v lednu měla stagnovat
  Z eurozóny dnes dorazí lednový údaj o míře nezaměstnanosti, která by podle odhadů měla stagnovat na prosincových 8,3 %. Zůstává tak oproti předpandemickým cca 7,4 % zvýšená a z letního maxima na 8,6 % zatím výrazněji nepoklesla. Významná část Evropanů přitom nadále zůstává technicky zaměstnána díky vládním podpůrným programům, a je tudíž v ohrožení v případě jejich ukončení. Evidovaná nezaměstnanost i díky tomu na evropské poměry zůstává relativně pod kontrolou, když se i nadále nachází pod pětiletým průměrem (8,5 %). Zázraky se nečekají ani od evropských maloobchodních tržeb, které v lednu podle odhadů klesnou o 1,4 meziměsíčně, tedy o 1,2 % meziročně.
• Ranní okénko - Evropská spotřebitelská důvěra zřejmě zůstane utlumená
  Dnes se dočkáme předběžného výsledku průzkumu spotřebitelské důvěry v zemích eurozóny. Zde se zázraky neočekávají, když trh vyhlíží jen nepatrný růst z -15,5 na -15 bodů, přičemž odhad RBI je ještě mírně pesimističtější s -15,6. Sentiment evropských spotřebitelů se přitom ani v létě nestačil vzpamatovat z první vlny pandemie, když po propadu k -22 bodům stačil vzrůst jen k letním zhruba -14 a od té doby paběrkuje poblíž této hodnoty. Ještě před příchodem koronaviru přitom činil -6,4 bodu a jeho pětiletá průměrná úroveň činí -8,0. Těžko se ovšem evropským spotřebitelům divit, když měsíce neslyší o ničem jiném, než dalších a dalších kolech ekonomických uzavírek.
• Ranní okénko - Evropské maloobchodní tržby potěšily
  Hlavní makroekonomickou událostí dnešního dne bude zveřejnění dat o české inflaci za měsíc březen. Podle našeho názoru se meziroční cenová dynamika po únorových 2,1 % zvýší na 2,3 %, přičemž největší podíl by na tomto mělo mít postupné vzpamatovávání cen ropy, které se následně hlavně přes pohonné hmoty propisují do spotřebitelského indexu. Otázkou ovšem zůstává, jak na pokračující pandemii zareagují například ceny dovolených. Trh oproti nám očekává ještě mírně svižnější růst cen, když vyhlíží 2,4 %.
• Ranní okénko - Evropský průmysl opět chladne
  Dnes v dopoledních hodinách dorazí únorové vydání ZEW indexu pro Německo i celou eurozónu. Oproti lednu se tentokrát pro Německo neočekává velká změna, když by hodnocení aktuální situace mělo stagnovat poblíž -66,5 bodu, tedy sice výše, než činila nejslabší hodnota z loňské první vlny pandemie (-93,5), ovšem nadále suverénně pod pětiletým průměrem (28,2). Příčinou této skepse jsou pochopitelně pokračující epidemické uzavírky. Naději nabízí alespoň druhá složka indexu, tedy očekávání do budoucna, která by měla zůstat poblíž 60 bodů. To je z historického pohledu výrazně nadprůměrný výsledek, byť je nutné jej brát s rezervou, jelikož reflektuje vidinu odražení od skutečně velice hlubokého dna. Podobným vývojem patrně projde i index očekávání v celé eurozóně, který v lednu vykázal 58,3 bodu a přibližně tak kopíruje ten německý.
• Ranní okénko - Fed by mohl komentovat budoucí trajektorii nákupu aktiv
  Dnešní ekonomický kalendář odstartuje index cen českých průmyslových výrobců následovaný indikátory PMI pro eurozónu a USA. Odpoledne upoutá pozornost trhu zasedání americké centrální banky Fed.
• Ranní okénko - Fed jedná o měnové politice
  Hlavní dnešní událostí bude měnověpolitické zasedání americké centrální banky. Změna nastavení úrokových sazeb nebude na pořadu dne a neočekává se ani přehodnocení nákupu aktiv jakožto korekce tlaku na státní dluhopisové výnosy. Ty na rozdíl od těch evropských reflektují očekáváné brzké oživení ekonomiky, zatímco ekonomický výhled eurozóny je méně růžový. Centrální bankéři by v tomto kontextu mohli uvítat fiskální podpůrný balíček čítající 1,9 biliónu dolarů. Nedávná vystoupení představitelů centrální banky naznačila, že Fed je na pozadí ekonomického oživení připraven tolerovat odražení úrokových sazeb od nízkých hodnot, čímž vyjadřuje, že utahování měnových podmínek úměrné ekonomické situaci nebude vyhodnoceno jako problematické. Navzdory lepšícímu se ekonomickému výhledu by Fed mohl mírnit euforii trhu komentářem k pracovnímu trhu, jelikož od mandátu plné zaměstnanosti je aktuální situace výrazně vzdálena. Z pohledu inflace by mohlo zaznít, že možné výkyvy směrem ke svižnějším spotřebitelským cenám budou vyhodnoceny jako dočasné a neovlivní měnověpolitický postoj Fedu. Dle průzkumu od Bloomberg (5.-10. března) počítají dotázaní analytici s navýšením úrokových sazeb až koncem roku 2023. Jak vidí trajektorii sazeb sama centrální banka bude zřejmé z aktualizace makroekonomické prognózy.
• Ranní okénko - Fed nemá kam spěchat
  Dnešní ekonomický kalendář nabízí jen dvě události. Německý Gfk index měřící spotřebitelskou důvěru, který byl zveřejněn zkraje dne, a měnověpolitické zasedání amerického Fedu, na které si však budeme muset počkat až do večerních hodin.
• Ranní okénko - Fiskální pomoc a inflace v USA
  Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.