Makroekonomické modely

26.08.2024 Na pondělí je naplánována pouze jedna makroekonomická událost. V zásadě tyto zprávy nejsou v tuto chvíli potřeba, protože to, čeho jsme svědky, jsou každodenní výprodeje dolaru bez ohledu na jakékoli fundamentální nebo makroekonomické pozadí. Indikátory, události, zprávy, reporty, modely – nic z toho nemá v tuto chvíli žádný význam. Proto zpráva o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby v USA skutečně může vyvolat reakci trhu a dokonce růst americké měny, ale jak tato reakce a růst ovlivní trh globálně, zůstává nejisté

05.01.2024 Ve druhém článku pokračuji ve zkoumání světa fundamentální analýzy (FA) a prohlubuji naše chápání jeho klíčových aspektů. V předchozím článku jsme se seznámili se základy této důležité metody analýzy trhů a pochopili, proč hraje v investování nezastupitelnou roli. Nyní však přejdeme k hlavním pilířům FA, které nám umožňují lépe pochopit a předvídat pohyb trhů.

02.08.2019 Česká národní banka dnes představila detaily své nové makroekonomické prognózy postavené na aktualizované verzi jejího predikčního modelu. Centrální banka v ní zlepšila výhled růstu HDP České republiky pro letošní i příští rok o desetinu procentního bodu na 2,6, potažmo 2,9 %. Její optimismus vychází hlavně z předpokladu solidního výkonu zemí eurozóny, kde počítá s růstem o 1,2 % pro rok 2019 a 1,5 % pro 2020, zatímco my očekáváme zpomalení z 1,1 % na 1,0 %. Nesdílíme tak ani odhad bankéřů na nadcházející žně pro české exportéry, kterým věští růst dokonce o 7 %. I pro vývoj kurzu české měny ČNB očekává pozvolné posilování, ačkoliv mírně snížila jeho tempo. Dle našeho názoru je výhled centrální banky skutečně příliš optimistický a to hlavně s ohledem na situaci v eurozóně a intenzitu českého exportu. Poslední údaje z Německa ukazují na pokračující ochlazování ekonomické aktivity a podobně ani české předstihové indikátory zatím nevěstí obrat k lepšímu, když například poslední index PMI pro Českou republiku vykázal nejnižší hodnotu za 10 let. Výhledu do blízké budoucnosti nepomáhá ani pokračující mezinárodní napětí spojené s konflikty mezi USA a Čínou či s nekonečným odcházením Spojeného království z EU. Český růst tak v letošním roce odhadujeme na 2,4 %, v tom příštím na 2,2 % a koruna podle nás dále mírně oslabí.

26.11.2010 Vysokoškolskí súdruhovia a euroKeď sa už včera zdal...

22.06.2023 Interní model společnosti Fidelity International ukazuje, že dluhopisové fundamenty a ocenění od pandemie lépe předpovídají investiční výnosy než nálada, což odráží měnící se tržní a makroekonomické podmínky.

18.03.2026 Po dlouhá léta působily evropské banky jako ti nejméně okouzlující hosté na večírku. Příliš regulované, příliš roztříštěné, příliš pomalé. Možná užitečné, ale málokdy inspirující. Posledních pět let však vypráví mnohem příznivější příběh. Evropské banky, které byly považovány za nudné, se tiše staly jednou z nejsilnějších částí trhu. Tento nadprůměrný výkon odráží znovuobjevení jejich silných stránek: stabilní vklady, široká distribuce, zlepšující se návratnost kapitálu a obchodní modely, které vypadají odolněji, když peníze již nejsou zadarmo.

21.12.2022 Bankovní rada ČNB stejně ponechala 2T repo sazbu již šestý měsíc v řadě beze změny. Současně rozhodla, o tom, bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Potřeba intervencí ze strany ČNB ve prospěch silnější koruny ale upadá s tím, jak korunu opouští globální depreciační tlaky.

21.12.2022 ČNB v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %. Současně bylo rozhodnuto o tom, že centrální banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Potřeba intervencí ze strany ČNB ve prospěch silnější koruny ale upadá s tím, jak korunu opouští globální depreciační tlaky.

26.05.2022 IDEA: Skandinávské akciové trhy dlouhodobě dosahují lepších výsledků (viz graf), přičemž v posledních 15 letech byl severský trh sedmkrát nejvíce výkonný ze všech vyspělých zemí světa. Vedou si tak vysoko nad očekávání, neboť tvoří pouhá 2 % světového HDP a tržní kapitalizace a 0,3 % populace.

23.03.2022 Spotřebitelská důvěra v eurozóně zřejmě poklesla v důsledku negativních ekonomických dopadů války na Ukrajině. Avšak například v porovnání s příchodem pandemie, kdy se index spotřebitelské důvěry propadl během dvou měsíců o 15,5 bodů, očekáváme mírnější efekt: z únorových -8,8 bodů se index podle nás dostal na -11,8. Spotřebitelská důvěra totiž byla v eurozóně na ústupu už v závěru minulého roku především kvůli zvyšující se inflaci. Ruská válka na Ukrajině tento problém ještě umocňuje a k tomu ohrožuje ekonomické oživení.