Trh s polovodiči čelí studené válce. Hrozí Intelu imploze?

Intel je uznáván jako předchůdce technologického vývoje kalifornského Silicon Valley a přední výrobce procesorů a grafických čipů, který umožnil stavbu počítačů, notebooků a smartphonů. Společnost mnoho let odolávala odklonu výroby polovodičů do Asie a byla považována za vlajkovou loď amerického výrobce polovodičů.

Právě polovodiče, používané v masovém měřítku téměř v každém zařízení, jsou pro trh technologií ekvivalentem ropy jako trh s automobily nebo uranu pro trh jaderných elektráren. Jsou nenahraditelní a kriticky potřební a dnes jsou epicentrem konfliktu pro dvě největší světové ekonomiky.

Hrozí trhu s čipy zhroucení?

Problémy s čipy předznamenala pandemie, kdy výrobci čipů omezovali výrobní kapacitu blokádou a zpomalením spotřeby v očekávání zpomalení, po kterém nebyli schopni pokrýt prudký nárůst poptávky po zařízeních způsobený mj. trend práce na dálku, obliba virtuální zábavy a dočasný boom zakázek v ekonomice nepřímo způsobený nízkými úrokovými sazbami, neobezřetnou fiskální politikou vlád a jednoduše značnými rezervami nevyužité hotovosti spotřebiteli během pandemie. Automobilky si začaly stěžovat na prodlužování termínů polovodičů kvůli předchozí objednávkové politice „just in time“, která měla za cíl omezit tvorbu zbytečných rezerv. Trh zasáhla vlna požárů v klíčové infrastruktuře. Mezi těmi, které vyhořely, byla továrna ASL vyrábějící čipy 3nm a 5nm technologií poblíž Berlína, japonská továrna Nittobo dodávající laminát pro procesory, továrna na senzory Asahi Kasei Microdevices a také japonská továrna Renaissance Electronics Corp., která byla jedním z největších světových výrobců. mikroprocesorů pro automobilový průmysl. To vše se promítlo do klíčových nedostatků, prostojů a prodloužených dodacích lhůt. V roce 2022 se zdálo, že to nekončí, protože Čína začala svou hru s Američany blokujícími potenciál Říše středu.

Teoretická válka mezi Čínou a Spojenými státy o Tchaj-wan, během níž by byla zničena infrastruktura ostrova, by vyústila v implozi trhu s polovodiči, z níž by utrpěly západní technologické společnosti jako Intel, AMD, ale také kupci čipů jako Apple a Tesla. většina (protože Čína je již prakticky odpojena od tchajwanských dodavatelských řetězců). Pentagon opakovaně poukazoval na pravděpodobnost takového konfliktu. Nedávno tak učinil i ředitel CIA William J. Burns, který naznačil, že čínská chuť podrobit si Tchaj-wan bude s postupem současného desetiletí narůstat. Akciový trh má dnes pro výrobce čipů pesimistickou budoucnost. S globální recesí a geopolitickými třenicemi mezi Pekingem a Washingtonem se dnes kolaps zdá pravděpodobnější než kdykoli předtím. Spojené státy se však zjevně nechystají pustit a poukazují na zvýšenou spolupráci a větší přítomnost na ostrově.

USA si příliš pozdě uvědomily, že potřebují domácí výrobu polovodičů více než kdy jindy, protože Tchaj-wan je stále nejisté místo. Postupující globalizace posledních desetiletí umožnila Američanům na chvíli zapomenout. Tváří v tvář nedostatku čipů pro navigaci, motory a elektroniku letos automobilky přijdou o zhruba 20 miliard dolarů. Podle analytiků Deutsche Bank bude globální „technologická studená válka“ stát svět jen v příštích pěti letech více než 3,5 bilionu dolarů. Mohlo by to také zahrnovat až 4% pokles HDP ekonomik, jako je Čína, Jižní Korea a země Evropské unie. Umožnění Číně ovládat Tchaj-wan by předznamenalo čínskou dominanci a monopol na trhu s čipy, což by v praxi znamenalo silný čínský vliv na globální ekonomiku a americké výrobce technologií. Průmyslová infrastruktura tchajwanského trhu přesné výroby je tak silná, že by svět pravděpodobně musel čekat více než deset let, než přebuduje své schopnosti. USA pracují na návrhu zákona o pronájmu půdy pro spojenecký Tchaj-wan, který by ostrovu pomohl pronajmout si vojenskou techniku ​​od Američanů za navrhovaných 10letých podmínek splácení.

Trh výrobců čipů zaznamenává masivní zpomalení tváří v tvář možné globální recesi, která by v obklopení vysoké inflace, úrokových sazeb a rostoucích výrobních nákladů mohla být předzvěstí zničení poptávky po nových technologiích. Zdroj: Bloomberg

Jaká je dohoda s Tchaj-wanem?

Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductors je zodpovědná za přibližně 65 % celkové světové výroby polovodičů a 90 % výroby jejich modelů nejnovější generace. Téměř 60 % celosvětových výnosů z polovodičů je konsolidováno na Tchaj-wanu. Díky kapacitě škálovat výrobu čipů v 5 nm a menších čipech se Tchaj-wan ukázal jako poutní místo technologických gigantů. Vzhledem k trendu cpát polovodiče do co nejmenších a nejúčinnějších čipů a přístupu k levnější a efektivní tchajwanské pracovní síle, americké společnosti toužily přesměrovat výrobu a zaměřit se na design a duševní vlastnictví. Bylo to částečně díky levné výrobě na Tchaj-wanu, že giganti jako Intel, AMD a Apple byli schopni získat vyšší marže z prodeje produktů. Díky své masivní výrobní kapacitě se Tchaj-wan stal globálním epicentrem geopolitických třenic. Byznys s polovodiči je nesmírně obtížný. Vybudování továrny na polovodiče trvá i 2 roky (při současných nedostatcích to může trvat déle) a vzhledem k enormním nákladům a koordinaci dodavatelských řetězců se investice vrátí až za dalších 5 let. ČLR považuje Tchaj-wan za nedílnou součást svého vlastního území, což způsobuje další problémy v dodavatelských řetězcích a hrozí uzavřením Tchajwanského průlivu, nejnavštěvovanější trasy pro nákladní dopravu na světě. Tím Říše středu brzdí globalizaci a naráží na obchodní model společností jako Intel a AMD.

V současné době představuje čínská výroba polovodičů pouze 5 % celosvětové poptávky s produkty, které stále obvykle napodobují západní technologii. Například výrobci z Evropské unie stále drží dvojnásobný 10% podíl Číny na celosvětovém trhu s čipy. Říše středu však nechce pokorně přijmout pozici závislosti. V roce 2020 Čína utratila 350 miliard dolarů za dovoz polovodičů, což je částka, která převyšuje výdaje na dovoz ropy. Číňané pracují na alternativní metodě výroby čipů třetí generace smícháním nitridu galia s karbidem křemíku, což by mohlo potenciálně znamenat snadnější škálování výroby a výkon čipu. Do roku 2025 by čínské výdaje na technologický pokrok mohly dosáhnout až 1,5 bilionu dolarů, přičemž lví podíl z toho půjde na trh s polovodiči. Do roku 2025 Čína také plánuje zvýšit domácí produkci natolik, aby zcela pokryla vlastní potřeby.

Mezitím Tchaj-wan uznal, že díky geopolitickým třenicím, „úzkým místům“ v dodavatelských řetězcích a narativu zemí o rozšiřování vlastní výrobní kapacity se jeho role monopolu může časem zmenšit. Evropská unie, jejímž cílem je do roku 2030 držet 20% podíl na celosvětovém trhu s čipy, se také rozhodla rozšířit své výrobní kapacity polovodičů. Proto Tchajwanci, škádlící si nedalekou Čínu, plánují konsolidovat výrobu doma tím, že budou povzbuzovat talentované specialisty k imigraci a podporovat domácí společnosti, které budují technologie umožňující škálování výroby.

Generální ředitel TSMC Mark Liu však v minulosti zdůraznil, že Tchaj-wan stále není schopen vyrábět sám a spoléhá na technologie navržené převážně v USA. Pro Tchaj-wan samozřejmě spolupráce s USA něco stojí. Prostřednictvím nátlaku Američanů během prezidentství Donalda Trumpa se TSMC uklonila hrozbám, že zruší americké smlouvy a zastaví převody duševního vlastnictví a zablokovala export pro Huawei, čímž přišla o miliardy dolarů na zisku a stálého zákazníka. Signály o kontrolách vývozu v USA proudily již v roce 2015, kdy Spojené státy zablokovaly vývoz čipů Xeon a Xeon Phi společnosti Intel do Říše středu. Podobný tlak USA pociťuje i korejský Samsung, který má 16% podíl na globálních příjmech z polovodičů.

Čínský drak nedýchá oheň?

Dosud největším dovozcem tchajwanských chipsů byla samozřejmě Čína. Export do Číny se dnes zhoršil a Číně samotné kromě hluboké ekonomické krize hrozí i technologický kolaps. Čipové továrny Říše středu jsou schopny vyrábět čipy v technologii 14 nm, která umožňuje jejich instalaci do praček, myček a automobilů, ale ne do notebooků nebo chytrých telefonů. USA zároveň blokují čínský dovoz nátlakem na výrobce, aby komponenty do Číny neprodávali.

V minulosti Čína experimentovala s pokročilou výrobou čipů, ale v této oblasti nebyla úspěšná. Velké společnosti jako SMIC stále nedohnaly požadavky nových technologií a podle analytiků jsou 5 až 6 let pozadu za tchajwanským přesným průmyslem. V roce 2019 přilil olej do ohně vysoce profilovaný debut Hongxin Semiconductor Manufacturing. Společnost se sídlem ve Wu-chanu utratila téměř 20 miliard dolarů na investice, získala státní dotace a zavázala se vyrábět 30 000 polovodičů. V roce 2020 však zkrachovala, aniž by dodala jedinou. Čína je zatížena nedostatkem duševního vlastnictví a současné ekonomické prostředí není příznivé pro technologický rozvoj a volný obchod. Čína byla v minulých letech největším světovým zákazníkem na trhu s čipy, na co se pravděpodobně připravila pro případ, že by byly odříznuty tchajwanské dodavatelské řetězce.

Komplikace na trhu s PC

Jako by to nestačilo, američtí výrobci polovodičů AMD a Intel přiznali, že poptávka po stolních počítačích se zhoršuje. Problém je v tom, že míra zpomalování poptávky je vyšší, než obě společnosti letos v létě předpokládaly v pesimistických prognózách. Analytik trhu polovodičů Bernstein Stacy Rasgon zveřejnil zprávu o setkání s vedoucími pracovníky obou hlavních amerických výrobců. Finanční ředitel Intelu David Zinsner uvedl, že poptávka po počítačích se zhoršila ještě více, než naznačovaly odhady, které počítaly s 10% meziročním poklesem. Právě tato prognóza, kterou společnost učinila během výsledkové sezóny v červenci, prohloubila výprodeje akcií. Zinser zdůraznil, že důvodem oslabení trhu jsou především nižší prodeje v Číně a složité makroekonomické prostředí, díky kterému se zpomaluje poptávka po nových technologiích. Režisér se však nenechal v pokušení předpověď aktualizovat. Připomeňme, že ještě v dubnu Intel předpovídal oživení trhu s PC ve druhé polovině roku, od kterého po výsledcích za 2. čtvrtletí ustoupil. Podle odhadů IDC Technologies celosvětově klesly dodávky PC o 15 % od roku 2021.

Analytik Bernstein se také setkal s Danem McNamarou, ředitelem obchodní divize AMD. McNamara také potvrdil, že současná poptávka po PC klesá a že vyhlídky růstu jsou ještě slabší, než se očekávalo. AMD optimisticky předpovídalo 1,5% pokles poptávky po komponentech pro osobní počítače v loňském roce. Ředitel výrobce čipů prozradil, že pokles bude větší. Při pohledu na Intel by situace neměla být žádným překvapením. Obě společnosti jedním hlasem říkají, že trh s PC je ještě slabší, než předpokládala jejich již tak „pesimistická“ očekávání.

Úspěch za každou cenu?

Navzdory turbulencím na globálním trhu Intel naznačil datum vydání své 13. generace procesorového čipu „Raptor Lake“, které bylo oznámeno již téměř 2 roky. Prezentace se bude konat 27. září v rámci konference „Intel Innovation“, kterou zahájí generální ředitel společnosti Pat Glesinger. Čip, který Intel vyvíjí společně s tchajwanským MSI v důsledku přetaktování napájení, dosáhl 8GHz proti základnímu 6GHz a překonal světový rekord mezi procesory. Cena jednotek nové generace však může být až o 140 USD vyšší než u předchozí (odhady ji uvádějí kolem 550 USD), takže otázka poptávky tváří v tvář hospodářskému poklesu zůstává stále otevřená. Uvedením na trh však Intel potvrdil svou schopnost dodávat technologicky nejefektivnější jednotky tím, že překonal výkon konkurenční řady Ryzen 7000 od AMD. V nedávné době utrpělo podnikání Intelu také masivní ránu ze strany společnosti Apple, která opustila produkty společnosti a změnila svého dodavatele polovodičů na britského výrobce ARM, kterého Apple koupil v roce 2020 za 40 miliard dolarů. Společnost nyní začíná konkurovat společnosti Apple na trhu minipočítačů a vydala model NUC 12 Enthusiast vybavený vlastními nejmodernějšími součástmi, jehož cena je dvakrát vyšší než cena Mac Studio od „společnosti s jablko'. To však pravděpodobně nebude stačit k odvrácení období turbulencí na trhu s čipy.

​​​​​​​Zhoršující se trh se stolními počítači a problémy s exportními omezeními do Číny, která byla doposud největším dovozcem čipů, evidentně ztrácí na akciích Advanced Micro Devices (AMD.US) Micron Technology (MU). USA) a Taiwan Semiconductor (TSMC.US).Akcie Intel (INTC.US), interval W1. Akcie společnosti v roce 2022 zvrátily mnohaletý vzestupný trend a cena v lednu prudce klesla pod klouzavý průměr 200 sezení, což byla spodní hranice poklesů více než deset let. Nákup akcií za průměr 200 relací se pokaždé ukázal jako skvělé investiční rozhodnutí. Tentokrát se nabídka nevzdala a nejistota a otřesy na trhu polovodičů, které vidíme de facto od roku 2020, způsobily trvalé oslabení valuace Intelu. Vize konfliktu v Tchajwanském průlivu a brzdění poptávky po zařízeních zasáhla ziskovost společnosti. Ocenění ztrácí 65 % od svých cenových vrcholů v roce 2020. RSI se ocitla na přeprodaných úrovních, které nebyly zaznamenány téměř 14 let. Připomeňme, že k tak obrovským výprodejům v případě Intelu již došlo mimo jiné při prasknutí dot-com bubliny v roce 2000 a během krize 2008-2009. Společnost se zatím pokaždé dokázala vzpamatovat z těžké situace a znovu získat marže, což nepřímo souvisí s dominancí USA na trhu nových technologií. Navzdory obtížným ekonomickým podmínkám společnost Intel 16. září oznámila čtvrtletní dividendu akcionářům ve výši 0,365 dolaru na akcii, což se přenese na 1,36 dolaru na roční bázi. Při současném ocenění akcie činí dividenda asi 2,5 % její hodnoty. Zdroj: xStation5

Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Marketingová komunikace je připravena s nejvyšší pečlivostí, objektivitou, prezentuje fakta známé autorovi k datu přípravy a neobsahuje žádné hodnotící prvky. Marketingová komunikace je připravena bez zohlednění potřeb klienta, jeho individuální finanční situace a nijak nepředstavuje investiční strategii. Marketingová komunikace nepředstavuje nabídku k prodeji, nabídku, předplatné, výzvu na nákup, reklamu nebo propagaci jakýchkoliv finančních nástrojů. Společnost XTB S.A. organizační složka nenese odpovědnost za jakékoli jednání nebo opomenutí klienta, zejména za získání nebo zcizení finančních nástrojů, na základě informací obsažených v této marketingové komunikaci. V případě, že marketingová komunikace obsahuje jakékoli informace o jakýchkoli výsledcích týkajících se finančních nástrojů v nich uvedených, nepředstavují žádnou záruku ani předpověď ohledně budoucích výsledků. Minulá výkonnost nemusí nutně vypovídat o budoucích výsledcích a každá osoba jednající na základě těchto informací tak činí zcela na vlastní riziko.