Ve volbách do Kongresu v USA by demokraté mohli opět získat většinu

Američtí voliči budou v úterních ostře sledovaných volbách rozhodovat, zda si republikáni prezidenta Donalda Trumpa udrží většinu v obou komorách Kongresu. V hlasování, kterému dominují vysoké životní náklady, válka s Íránem a rekordně nízká Trumpova popularita, jsou podle průzkumů mírnými favority demokraté. Tentokrát se však nečeká jen na výsledek, ale i na to, jak Trump zareaguje na případný volební neúspěch.

Republikáni mají nyní ve Sněmovně reprezentantů většinu 218 ku 214 kongresmanům a v Senátu 53 ku 47 senátorům. Sněmovna, která se volí celá, má 435 křesel, zatímco Senát, který se obměňuje ze třetiny, 100. Nyní jsou ve sněmovně dvě místa neobsazená a jeden kongresman je nezávislý.

Kongresové volby uprostřed prezidentského období, takzvané midterms, obvykle znamenají určitý pokles pro prezidentovu stranu a do jisté míry jsou i referendem o jeho působení ve funkci.

Průzkumy tentokrát nevěstí republikánům nic dobrého. Potvrzuje to i aktivita prezidenta Trumpa, který se ve svých vystoupeních na předvolebních mítincích v posledních týdnech soustředil na dosud jednoznačně jisté republikánské státy, jako je Kansas nebo Texas, a ne ty, kde jsou síly obou stran vyrovnané a prezidentovo vystoupení by mohlo rozhodnout.

Podle průzkumů jsou hlavní příčinou Trumpovy nízké popularity inflace a rostoucí ceny benzinu, potravin, bydlení a zdravotní péče a mnozí si je spojují s americkou válkou proti Íránu. Podle demokratů ceny rostou i kvůli Trumpovým clům. Hodně se mluví i o jeho imigrační politice a úsilí o deportace lidí bez potřebných dokumentů. I když mnoho lidí s tím obecně souhlasí, pobouření vyvolala řada incidentů a násilných zákroků imigračních agentů.

Významu letošních voleb odpovídají i bezprecedentně vysoké částky, které proudí do kampaní. Republikáni mají v tomto směru výraznou převahu. Podle listu The New York Times jen miliardář Elon Musk vydal na pomoc republikánským kandidátům od července na 276 milionů dolarů (přes šest miliard Kč), zatímco Trump před týdnem uvedl, že jeho politický akční výbor Maga Inc. celkem investuje do republikánských kandidátů přes 400 milionů dolarů (asi 8,7 miliardy Kč). Na straně demokratů přispěl někdejší newyorský starosta a mediální magnát Michael Bloomberg 80 miliony dolarů (asi 1,7 miliardy Kč).

Demokraté jsou přesto favority na ovládnutí Sněmovny reprezentantů. U Senátu jsou zatím předpovědi nejisté, i když se také shodují, že demokraté posílí.

"Myslím, že republikáni určitě přijdou o Sněmovnu. Otázkou je jen, jakou budou mít demokraté většinu. Řekla bych deset až 15 křesel," řekla ČTK republikánka, která roky pracovala na vysokých postech v Kongresu. "Myslím, že teď jsou demokrati opravdu na koni. Boj o Senát je vyrovnanější. Republikáni pár křesel ztratí a buď budou mít těsnější většinu, nebo o Senát přijdou úplně. Ale myslím, že teď je to tak padesát na padesát."

Demokraté mají šanci nově získat senátory v dosud "nepravděpodobných" státech, jako je Texas, Kansas nebo Aljaška. Současně ale musí uhájit senátorská křesla v Georgii či Michiganu a v obou státech čeká demokratické kandidáty velmi těsný souboj. V Michiganu jde o jeden z nejsledovanějších střetů celých voleb. Za Demokratickou stranu tu kandiduje Abdul El-Sayed, který patří k jejímu progresivnímu křídlu. Chce prosazovat zdravotní péči pro všechny nebo zastavení pomoci Izraeli.

Progresivní kandidáti jako El-Sayed nebo kandidáti hlásící se ke skupině demokratických socialistů (DSA) patří k výrazným trendům letošních voleb. Jejich průkopníkem je nezávislý senátor z Vermontu a někdejší prezidentský kandidát Bernie Sanders, který se označuje za demokratického socialistu již dlouho. Opravdový obrat ale přinesly před rokem volby newyorského starosty, ve kterých překvapivě vyhrál nyní 35letý Zohran Mamdani. Nedlouho po jeho vítězství kandidáti DSA překvapivě vyhráli v demokratických primárkách v New Yorku, Pensylvánii a Coloradu.

Tito levicoví demokraté přitahují útoky republikánů. "Barbaři jsou již za branami a demokraté je vítají," napsal na X předseda sněmovny Mike Johnson, "Komunismus už není vzdálenou, přehnanou hrozbou. Je tady, na našich březích," řekl o nich Trump na mimořádném republikánském sjezdu v září v Dallasu. I když na sebe poutají značnou mediální pozornost, ve Sněmovně jich nebude mnoho. Podle studie Brookingsova institutu v primárkách kandidovalo 64 kandidátů podporovaných DSA a jen 19 z nich vyhrálo. I kdyby se všichni dostali do Kongresu, budou tvořit poměrně malou skupinu.

Letošní kongresové volby jsou jiné i v tom, že se nesoustředí jen na výsledek samotný, ale i na to, jak na ně zareaguje Trump. Říjnový průzkum institutu Ipsos ukázal, že jen 28 procent Američanů je přesvědčeno, že Trump přijme výsledek, pokud prohrají republikáni.

Trump nikdy neuznal prohru v prezidentských volbách v roce 2020, v nichž ho porazil Joe Biden, a bez důkazů tvrdí, že volby byly zmanipulované. Také nyní již předem opakovaně varoval před podvody. Prezident Trump a jeho spojenci poslední týdny před volbami své stoupence zaplavovali výroky zpochybňujícími legitimitu voleb a připravovali je tak na zpochybnění výsledků, pokud by republikáni prohráli, napsal list The Washington Post.

Během minulého roku Trump také tlačil na urychlené překreslování volebních obvodů pro sněmovní volby (pro volby do Senátu je volebním obvodem celý stát) takovým způsobem, aby to zvýhodnilo republikány. Na mimořádném republikánském sjezdu v Dallasu pak vyzval své stoupence, aby "podváděli, jako o život" a volili, ať jsou registrovaní nebo ne.

V úterý minulý týden na dotaz novinářů, zda bude respektovat výsledek voleb, i když přijdou republikáni o většinu v Kongresu, odpověděl kladně. "Pokud to budou poctivé volby," dodal.

Američané tradičně volí vedle členů Kongresu také řadu politiků na státní a místní úrovni a hlasují v místních referendech. Nejsledovanější jsou volby guvernérů, kteří budou v úterý voleni v 36 amerických státech.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Washington Post, The New York Times

Čtěte více

• Větší využití vodíku sníží energetickou závislost na Rusku, míní ministři
  Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu.
• V eurozóně i v EU se obnovila inflace
  V eurozóně i v celé Evropské unii se v květnu obnovila inflace. Spotřebitelské ceny v každém z bloků...
• V eurozóně jsou dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž členem se před 15 lety, 1. ledna 2001, stalo Řecko:
• V eurozóně jsou již dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž 19. členem se od 1. ledna stane Litva:
• V eurozóně se v květnu obnovila inflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční...
• V eurozóně v říjnu klesla nezaměstnanost
  Po měsících růstu klesla v říjnu v zemích platících eurem nezaměstnanost o desetinu procentního bodu...
• V EU se plánuje otvírání hranic, hlášen propad průmyslové výroby
  V Evropské unii včera v návaznosti na příznivý vývoj epidemie covidu-19 pokračovaly debaty o návratu volnějšího režimu na vnitřních hranicích. Kroky v tomto směru ohlásilo Rakousko a Německo, podle Evropské komise by členské země měly umožnit cesty za prací i rodinou. Průmyslová výroba v EU podle čerstvých čísel v březnu klesla o více než deset procent. V Evropě včera počet mrtvých po nákaze koronavirem přesáhl 160.000. Rusko, USA i Brazílie dál zaznamenávají vysoké denní bilance spojené se šířením koronaviru.
• V EU začala platit vysoká vyrovnávací cla na dovoz elektromobilů z Číny
  V zemích Evropské unie dnes začala platit vyrovnávací cla až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Brusel k nim přistoupil, protože se s Pekingem nedokázal dohodnout na přátelském vyřešení sporu ohledně podmínek dovozu. Evropská komise (EK) v úterý oznámila, že uzavřela antisubvenční vyšetřování a že zavádí dodatečná cla na dobu pěti let. Rozhodnutí bylo hned v úterý zveřejněno v Úředním věstníku EU. Čína se proti clům ohradila.
• V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky
  Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters.
• Ve Vídni startuje zasedání OPEC
  Ve Vídni dnes startuje zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Účastníci zasedání mají projednat plán na omezení těžby ropy. Dohoda je však stále velmi nejistá a cena ropy může na dnešní výstup reagovat velmi citlivě, ať už bude finální verdikt jakýkoli.
• V Evropě je euro stále silné
  Po delší pauze bez evropských ekonomických dat dnes přicházejí ostře sledované indexy nákupních...
• V Evropě loni nejvíce vzrostly akcie v Řecku, Rusku a v Itálii
  V Evropě se loni nejvíce dařilo akciím v Řecku, Rusku a v Itálii. Přestože rok 2019 byl rokem ekonomické i politické nejistoty ve více zemích světa, investoři na tyto trhy nepohlíželi jako na příliš rizikové. Hlavní index akciové burzy v Aténách tak přidal zhruba 43 procent, nejvíce se tam dařilo bankám.
• V Evropě sílí odpor vůči daňovým rájům
  Do projektu společného boje proti daňovým rájům se přihlásily další evropské země...
• V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí
  V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
• Ve východní Evropě by měl letos růst HDP o 3,0 až 4,5 procenta
  Východní Evropa by měla letos dosáhnout tempa růstu ekonomiky mezi 3,0 až 4,5 procenta, které bude podpořeno silnou domácí spotřebou, oživením zahraničních investic a postupným oživením na exportních trzích. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun & Bradstreet, která je světovým lídrem v poskytování klíčových obchodních dat a analytických řešení firmám.
• Ve vztazích s Ruskem se nelze vrátit do doby před útokem na Ukrajinu, Scholz
  Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Dnes to na summitu velkých světových ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elmau prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout.
• Ve Washingtonu začalo třetí kolo obchodních rozhovorů EU a USA
  Zástupci Spojených států a Evropské unie včera ve Washingtonu zahájili třetí kolo rozhovorů o vytvoření...
• Ve Washingtonu začalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky
  Ve Washingtonu dnes prvními schůzkami začalo podzimní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Kvůli pandemii se ale většina schůzek bude konat pouze virtuálně. Hlavní sdělení bude v úterý, kdy MMF vydá podzimní výhled globální ekonomiky.
• Ve Washingtonu začíná jednání o novém záchranném balíčku
  Špičky amerického Kongresu a představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa se po víkendu naplno ponořili do složitých vyjednávání o novém balíčku opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Neshody podle médií panují nejen mezi demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů a Senátem kontrolovaným republikány, ale také mezi republikánskými zákonodárci a Bílým domem. Agentura Reuters připomíná, že dříve schválený program federální podpory pro miliony Američanů, kteří přišli o práci, skončí tento měsíc.
• Ve zvyšování úrokových sazeb bude ČNB podle guvernéra Rusnoka pokračovat
  Měnová politika České národní banky podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, uvedl Rusnok na tiskové konferenci po jednání rady. Ta dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.