Jak investovat do AI: od hyperscalerů až po energetiku

AI se často přirovnává ke zlaté horečce, kde „zlatem“ jsou modely a aplikace a „krumpáče“ představuje infrastruktura – čipy, výrobní zařízení, datacentra a energie. Každá mince má dvě strany. Jedna strana tvrdí, že tento sektor má vysoký potenciál změnit svět, řeší se investice se zaměřením na AI, do čeho a jak investovat. Oponentní názory proti tomu říkají, že se jedná o bublinu, která musí splasknout, a investice do AI jsou tudíž risk.

Není mým cílem vynášet v tomto sporu soudy, nýbrž podívat se na možnosti investování, spojené s AI. Můžeme si vybrat, jestli investovat napřímo do producentů finálního produktu nebo do „dodavatele nářadí“, cesty se liší v očekávaném riziku a výnosu. Základem úspěšného portfolia je přitom jako vždy diverzifikace, takže i investorova expozice na umělou inteligenci by měla být složena z více přístupů a nesázet pouze na jednu kartu.

Přímá investice do hyperscalerů (silná AI expozice = zlato)

Hyperscaler je technologická firma, která provozuje masivní cloudovou infrastrukturu (datacentra po celém světě) a je schopna prakticky neomezeně škálovat výpočetní výkon. Jedná se o společnosti jako je Microsoft, Amazon (Amazon Web Services),Alphabet či Meta, které patří mezi nejvýznamnější veřejně obchodované společnosti s výraznou AI expozicí,.

Výhodou těchto podniků je silné cashflow, ekonomika rozsahu a integrace AI do stávajících produktů firem. Rizikem jsou extrémní kapitálové výdaje (snižující volný finanční tok), aktuální valuace reflektují vysoký růst a brzkou a úspěšnou implementaci, v případě pozdějšího doručení výsledků nebo nižšího reálného růstu může dojít ke snížení valuací. Dalším rizikem je zpomalení korporátní poptávky, pokud návratnost investic do AI bude pomalejší než se předpokládá nebo nebude tak zajímavá. Vzpomeňme si na „cloud optimization cycle“ v letech 2022–2023.

V posledních kvartálech tito hráči reportují dvouciferný růst cloudových tržeb. Zároveň navyšují kapitálové výdaje primárně do AI infrastruktury a zvyšují monetizaci AI nástrojů (Copilot, Gemini, reklamní algoritmy).

Výrobci čipů (prodejci krumpáčů)

Výše uvedení hráči potřebují pro svůj produkt nástroje jako jsou čipy a paměti. V dodavatelském řetězci čipů jsou jejich výrobci firmy jako NVIDIA, AMD, Taiwan Semiconductor Manufacturing Company, v pamětích Micron či Sandisk.

AI modely zvyšují potřebu silného výpočetního výkonu, potřebu výpočtu a velkých pamětí na uskladnění dat. Firmy zaměřené na čipy mají vysoké marže a AI čipů je obecně nedostatek, takže v aktuálním prostředí tahají za delší stranu provazu v cenotvorbě. Segment je jedním z nejvýkonnějších v rámci indexu S&P 500: NVIDIA zaznamenala extrémní meziroční růst tržeb a marží díky poptávce po AI akcelerátorech, TSMC těží z výrobní dominance v pokročilých procesech a paměťové firmy profitují z obratu paměťového cyklu.

Důležité je nicméně i zmínit rizika spojená s možným přesycením trhu či valuacemi, které počítají s dalším exponenciálním růstem i když se jedná o cyklický sektor. Firmy mají jedno období krásné a rychle rostoucí zisky, pak skončí cyklus a stane se, že zisky na akcii poklesnou nebo jsou i záporné a firma akcionářům doručuje ztrátu. Do karet výrobcům nenahrává ani fakt, že si můžou hyperscaleři čipy navrhovat sami (a někteří již začínají) a poptávat pouze jejich výrobu, což může dlouhodobě snížit závislost hyperscalerů na externích dodavatelích čipů. Navíc geopolitické napětí kolem Tchaj-wanu představuje systémové riziko pro celý polovodičový řetězec.

Datacentra – realitní a infrastrukturní přístup (prodejci krumpáčů)

Datacentra můžeme rozdělit na dva modely, jedním je přímý poskytovatel služby a druhým je Real Estate Trust (model burzovně obchodovatelného realitního fondu) pronajímající budovu klientovi.REIT vyplácí min. 90 % zdanitelného zisku (US model).

Přímými poskytovateli jsou společnosti jako Nebius, CoreWeave či Applied Digital. Jedná se o mladší firmy, které zatím nedoručují kladný zisk na akcii nebo volný finanční tok. Sází se na kontrakty s velkými hráči, rychlý růst tržeb a doručení zisku na akcii a free cash flow v budoucnu. V rámci realitních fondů se jedná o tituly jako Equinix či Digital Realty.

Stavba datacenter je jak pro REIT tak přímé dodavatele finančně nákladná, často financována dluhem a tudíž zde hraje roli citlivost vůči růst úrokových sazeb. Druhý způsob financování je emise nových akcií, která snižuje podíl investora. Klienty těchto společností jsou hyperscaleři a byznys model často stojí na několika klíčových zákaznících. V USA se navíc řeší faktor energetických omezení, aby datacentra atd nesnižovala dostupnost energií obyvatelstvu.

Výhodou je obecně nižší volatilita než u čipů (v případě neměnných úrokových sazeb), nicméně není imunní vůči poklesu AI investic. Výnos je případě REIT více predikovatelný, na druhou stranu je pak i více omezený. REIT investice obvykle nenabízí stejný exponenciální růst jako čistě technologické firmy, spíše se jedná o stabilnější expozici, která doručuje primárně výnos v podobě dividendy s doplňkovým růstem akcie. Přímí provozovatelé jsou proti tomu více růstoví, ale často zatím negenerují stabilní zisk.

Energetické společnosti – nepřímá, defenzivnější expozice (prodejci krumpáčů)

AI je energeticky náročná, datacentra potřebují stabilní dodávky a proto vznikástrukturální poptávka. Na sektor umělé inteligence můžeme získat nepřímou expozici právě i přes energetické společnosti. Je třeba počítat i s riziky jako jsouregulace, politické riziko, komoditní cyklus. Dokonce sihyperscale firmy staví vlastní zdroje energie.

Dá se vybírat mezi dodavateli elektřiny (NextEra Energy, Constellation Energy) či jaderné energie (Cameco) jako dodavatele uranu výrobcům energie. Tato defenzivnější cesta nebude homerun, který portfoliím dodá desítky či stovky procent. Energetické společnosti také pracují s dluhem, tak je třeba zmínit citlivost na změny úrokových sazeb.

Společnosti s jadernou expozicí profitují ze zvýšeného zájmu o stabilní bezemisní zdroje a investoři začínají oceňovat dlouhodobou strukturální poptávku po elektřině. Růst však není čistě AI příběhem — energetika zůstává regulovaným a cyklickým sektorem.

Kdo bude skutečný vítěz AI?

Otázka nezní „Poroste AI?“, ale „Kdo si udrží pricing power a bude mít stabilní rozvahu, když růst zpomalí či cyklicky zamrzne?“. Nejvyšší potenciál zisku přináší přímá expozice do hyperscalerů, čipů a pamětí či přímých provozovatelů datacenter. Ovšem je třeba brát v potaz, že investor vstupuje do cyklického sektoru nebo vstupuje na vyšších valuacích, někdy se jedná i o kombinaci obojího. Pokud dojde ke kompresi valuací, výnos může být nižší než růst tržeb. Očekávání jsou dnes extrémně vysoká.

Rozhodně dává smysl nesázet pouze na umělou inteligenci a ani v rámci umělé inteligence nesázet pouze na jednoho koně, ale diverzifikovat mezi společnostmi a také se poohlédnout po alternativní složce portfolia, která nám umožnuje konzervativnější expozici přes pronájem datacenter či energetiku.

Historie technologických cyklů ukazuje, že nejvyšší růst tržeb nemusí automaticky znamenat nejvyšší výnos pro akcionáře. Rozhodující je vstupní valuace a schopnost firmy konvertovat růst do udržitelného free cash flow.

Jak zařadit AI do portfolia?

Pokud bych měl AI tematiku strukturovat v rámci dlouhodobého portfolia, přistupoval bych k ní jako k růstové, nikoli však dominantní složce. Osobně bych ji viděl přibližně jako 10–15 % portfolia s rozdělením mezi více typů hráčů napříč hodnotovým řetězcem.

Konkrétně bych expozici rozložil tak, aby Hyperscaleři (cca 4 %) tvořili základ díky silným rozvahám a diverzifikovaným příjmům. Nešlo by o čistou AI sázku, ale o širší technologickou expozici s AI jako významným akcelerátorem růstu. Výrobci čipů (cca 3 %) by představovali menší, dynamičtější složku s vědomím jejich cykličnosti a aktuálně vysokých očekávání trhu. Datacentra a infrastrukturní společnosti (cca 5 %) by fungovaly jako kompromis mezi růstem a relativně stabilním cash flow a energetika (cca 3 %) by doplnila expozici o defenzivnější prvek navázaný na strukturální růst poptávky po elektřině.

Nevolil bych koncentrovanou pozici v jednom segmentu, ale spíše postupné budování expozice s důrazem na vstupní valuaci a diverzifikaci.

AI podle mého názoru v portfoliu místo má. Neměla by však být budována na předpokladu, že současná dynamika růstu a marží zůstane nezměněna po mnoho let. Klíčové bude, které společnosti dokážou přetavit investiční boom do udržitelného free cash flow i ve chvíli, kdy se tržní očekávání vrátí na realističtější úroveň.

Marek Tomšík, Relationship Manager, Conseq Investment Management a. s.