Makroekonomická prognóza Komerční banky: Motor běží, palivo zdražilo

Česká ekonomika letos zpomalí, její hlavní růstové opory ale zůstávají pevné. Podle nové makroekonomické prognózy Komerční banky vzroste HDP v roce 2026 o 1,7 % a v roce 2027 o 2,3 %. Růst nadále táhnou spotřeba domácností a investice, zatímco průmysl a zahraniční obchod zůstávají slabší. Inflace letos v průměru dosáhne 2,1 %, v příštím roce ale kvůli dražším energiím a potravinám zrychlí na 3,0 %. Vyšší inflační tlaky podle prognózy přimějí ČNB v listopadu zvýšit základní úrokovou sazbu na 4 % a na této úrovni ji ponechat do konce roku 2027.

Domácí poptávka drží ekonomiku nad vodou. Spotřeba domácností by měla letos vzrůst o 2,7 % a fixní investice o 6,1 %. Odhad růstu spotřeby je nižší, než Komerční banka očekávala v létě, protože slabší dynamika mezd a vyšší inflace omezují růst reálných příjmů. Investiční aktivita naopak zůstává silná, přestože po mimořádně dynamickém období bude během dalších čtvrtletí postupně ztrácet tempo, a to i v souvislosti s restriktivnějším působením tržních úrokových sazeb.

„Česká ekonomika nezastavila, pouze přeřadila na nižší rychlost. Domácnosti dál zvyšují spotřebu a firmy investují, ale průmysl se nadále potýká s problémy a dražší energie zvyšují náklady. Motor tedy běží, jen palivo zdražilo,“ shrnuje vyznění prognózy Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Světová ekonomika zůstává navzdory dražší ropě a geopolitické nejistotě odolná. Spojené státy těží z fiskálního impulzu, silné spotřeby domácností a vysokých firemních investic, zejména do datových center a umělé inteligence. Eurozónu podporují evropské fondy, investice do AI, vysoké úspory domácností a německá fiskální expanze. Slabším místem zůstává evropský průmysl. Postupné oživení světové poptávky a relativně příznivé předstihové ukazatele však naznačují zlepšení.

„Odolnost světové ekonomiky má i svou stinnou stránku. Firmám usnadňuje přenášet vyšší náklady do cen a prodlužuje období zvýšené inflace. Fed i ECB proto podle nás budou v utahování měnové politiky pokračovat. Pro českou ekonomiku to znamená kombinaci stále solidní zahraniční poptávky, ale zároveň dražších energií a déle zvýšených úrokových sazeb,“ říká Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky.

Růstový výhled se oproti červencové prognóze zhoršil. Odhad růstu českého HDP pro letošní rok klesl z 2,1 % na 1,7 % a pro rok 2027 z 2,6 % na 2,3 %. Za revizí stojí slabší vývoj v první polovině roku a negativní důsledky vyplývající z pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Postupně by se měl růst vracet k tempu poblíž potenciálu české ekonomiky.

„Revize směrem dolů neznamená, že se naše ekonomika řítí do recese. Její krátkodobá dynamika je sice slabší, než jsme čekali, předstihové ukazatele ale zůstávají relativně příznivé. V dalších čtvrtletích tedy očekáváme postupné zrychlování růstu,“ říká Martin Gürtler, hlavní prognostik Komerční banky.

Napjatý trh práce podporuje příjmy domácností, mzdy ale letos porostou pomaleji, než jsme dosud očekávali. Prognózu růstu nominálních mezd jsme pro letošek snížili ze 7,1 % na 6,2 %. V roce 2027 očekáváme růst o 6,0 %. Podíl nezaměstnaných osob letos v průměru dosáhne 5,0 % a příští rok mírně klesne na 4,9 %. Vyšší inflace však ukrojí větší část růstu kupní síly domácností, což bude brzdit jejich spotřebu.

Inflace bude zrychlovat. Letos její průměr dosáhne nízkých 2,1 %, v roce 2027 ale vzroste na 3,0 %. Důvodem budou především dražší elektřina, plyn a teplo, vyšší ceny pohonných hmot a obnovený růst cen potravin. Jádrová inflace se bude na začátku příštího roku nadále pohybovat kolem 3 % a teprve poté začne pozvolna klesat. Vyšší inflační tlaky podle prognózy přimějí ČNB v listopadu zvýšit dvoutýdenní repo sazbu na 4 %. Na této úrovni by měla zůstat do konce roku 2027, první snížení očekáváme v únoru 2028. Kvůli trvajícím proinflačním rizikům ovšem další nárůst tuzemských sazeb vyloučit nelze.

„Inflace bude kulminovat na začátku příštího roku. V únoru se může meziroční růst spotřebitelských cen vyšplhat až téměř ke 4 %. Poté začne působit výrazný bazický efekt a inflace bude během roku postupně klesat. Právě riziko vyšší a po delší dobu zvýšené inflace je důvodem, proč očekáváme listopadové zvýšení sazeb ČNB a jejich následné delší setrvání na 4 %,“ říká Martin Gürtler, hlavní prognostik Komerční banky.

Korunu dočasně přibrzdí negativní sentiment i ČNB. Domácí měně budou do konce letošního roku podle prognózy Komerční banky scházet pozitivní impulzy. Proti jejímu posílení bude působit především zpevňující americký dolar a postupné zužování diferenciálu mezi korunovými a eurovými tržními úrokovými sazbami.

„V příštím roce by se však koruna měla vrátit k pozvolné apreciaci. Přispěje k tomu stabilizace úrokového rozpětí, zlepšený sentiment a vyšší růst české ekonomiky ve srovnání s eurozónou.Celkově na konci letošního roku očekáváme kurz na úrovni 24,40 CZK/EUR, v ročním horizontu poblíž 24 CZK/EUR,“ odhaluje kurzový výhled stratég Komerční banky Jaromír Gec.

Fiskální expanze sílí. Celkový schodek veřejných financí se letos pravděpodobně prohloubí z loňských 2,1 % na 2,8 % HDP. Ještě expanzivněji bude fiskální politika působit v příštím roce, a to v důsledku zvýšení deficitu rozpočtu na schválených 386 mld. CZK, respektive 3,5 % HDP na úrovni celkových veřejných financí.Další uvolnění rozpočtové politiky v příštím roce podle nás podpoří ekonomickou aktivitu jen dočasně: ekonomika netrpí nevyužitím výrobních kapacit a podíl kapitálových výdajů se v rámci rozpočtu nezvyšuje.

„Související zvýšené inflační tlaky však současně mohou přispět k udržení tržních úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů na relativně vyšší úrovni po delší dobu. Významnější konsolidaci veřejných financí nepředpokládáme ani v následujících letech. Veřejný dluh by tak měl nadále postupně narůstat a do konce dekády překročit 50 % HDP,“ předpovídá Jaromír Gec.

Úvěrová aktivita v české ekonomice si nadále udržuje svižné tempo růstu, postupně ale naráží na utaženější finanční podmínky. V sektoru domácností by mělo pokračovat ochlazování hypotečního trhu, kde se začínají více projevovat vyšší úrovně úrokových sazeb. To by mělo dále podpořit zmírňování tempa růstu cen nemovitostí, pokles cen se ale zatím zdá nepravděpodobný. Silný růst firemní úvěrové aktivity reflektuje opětovné zvyšování míry zadlužení domácích podniků a investiční apetit na pozadí odolného růstu české ekonomiky. Kombinace vyšších úrokových sazeb a vyčerpávajícího se prostoru ke zvyšování zadlužení by měla brzdit růst úvěrování v příštím roce.

„Finanční cyklus zůstává navzdory vyšším úrokovým sazbám výrazně expanzivní. Utaženější podmínky na finančním trhu zatím výrazněji ovlivnily pouze hypoteční trh, postupně by však měly brzdit i úvěrovou aktivitu v podnikovém sektoru, kde ale investiční apetit zůstává solidní i v souvislosti s dílčími strukturálními změnami v ekonomice,“ komentuje ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen.

„Česká ekonomika sice roste pomaleji, než jsme ještě v létě očekávali, nejde ale o návrat ke stagnaci. Domácí poptávka zůstává solidní a investiční aktivita silná, zatímco průmysl by se měl postupně zotavovat. Hlavní komplikací pro příští rok bude návrat vyšší inflace. Ta ukrojí část růstu kupní síly domácností a zároveň přiměje ČNB držet úrokové sazby výše po delší dobu. Českou ekonomiku tak čeká pokračující růst, ale v méně komfortním prostředí,“ uzavírá Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka