Sociální odvody

22.11.2023 Britský ministr financí Jeremy Hunt dnes oznámil rozsáhlou sadu rozpočtových plánů, včetně snížení odvodu na sociální pojištění, nových daňových úlev a růstu minimální mzdy, které mají pomoci Britům překonat nárůst životních nákladů a podpořit podniky. Oznámení přišlo současně s novými odhady hospodářského vývoje, které sice slibují růst ekonomiky a další pokles inflace, avšak pomalejší ve srovnání s jarními projekcemi.

13.12.2024 GBP/USD nedosáhl působivého výkonu, ale červencový politický posun doleva a relativně konzervativnější politika snižování sazeb ze strany Bank of England vyrovnaly prodejní tlaky a zanechaly tento pár s nepatrným ziskem 0,36 % od začátku roku. Inflace je opět nad 2,0 % cílem centrální banky a dopad nového fiskálního rozpočtu, který v dubnu donutí podniky zvýšit odvody na sociální pojištění, není znám.

17.06.2025 Země Visegrádské čtyřky (V4) preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % ze všech druhů příjmů, na Slovensku činí sazba daně z příjmů fyzických osob 19 % a 25 %, Polsko uplatňuje 12% a 32% sazbu a jediné Maďarsko má paušální daň ve výši 15 %. Sazbu daně ve výši 15 % pak v určitých specifických případech (příjem ze samostatné činnosti nepřesahující 100 000 EUR za rok) uplatňuje také Slovensko. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, došlo ke zvýšení progresivních sazeb v Německu a Lotyšsku. Svou sazbu paušální daně zvýšilo Estonsko. Naopak v Chorvatsku došlo u marginální sazby ke snížení. Celkově tak lze (s drobnými odchylkami) sledovat trend zachování konstantní míry zdanění.

29.06.2020  Živnostníci s ročním příjmem do 800.000 korun budou moci od 1. ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Na dnešním jednání to schválila vláda. Pro příští rok by měla činit 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Fungovat bude na dobrovolné bázi. Na svém twitteru to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

29.06.2020 Živnostníci s ročním příjmem do 800 tisíc korun budou moci od ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Na dnešním jednání to schválila vláda. Pro příští rok by měla činit 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun.

13.05.2024 Vláda pod vedením Petra Fialy přišla s „reformou“ penzí. „Je to jedna z mála vlád od vzniku České republiky, která měla odvahu sáhnout do důchodového systému, tedy velmi třaskavého tématu, na kterém si ostatní buď vylámali zuby, nebo se mu přes veškeré sliby raději obloukem vyhnuli. „Toto téma je velmi důležité a dotkne se většiny z nás. Reforma je postavená na šesti základních bodech: postupném zvyšování důchodového věku po roce 2030, jistém minimálním důchodu, snížení výpočtu nových důchodů, výchově dětí a péči o blízké, sdílení vyměřovacích základů manželů a vdovských a vdoveckých důchodech,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.

22.04.2020 Celková opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,19 bilionu korun. Z toho přímá podpora je 216 miliard korun a záruky na úvěry 951,5 miliardy korun. V pořadu České televize Události, komentáře to včera řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dalších 22 miliard korun odhaduje ministerstvo jako stimul ekonomiky díky odkladu záloh na daních nebo odkladu elektronické evidence tržeb. Částku zpochybnil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

26.10.2020 Zahraniční firmy, které v Česku investují do zdejších podniků, loni na těchto investicích vydělaly sumu opět přesahující 400 miliard korun. Konkrétně se dle čísel ČSÚ jednalo o 401 miliard. Ještě v roce 2006 byl tento jejich zisk pouze asi poloviční. Česko tedy vydatně upevňuje pozici atraktivní investorské lokality, která cizincům skvěle vydělává. Ty je pak zisk buď znova investují, nebo jej ve formě dividend vyvádějí za hranice. Loni takto na dividendách odteklo zhruba 319 miliard korun. Reinvestovalo se bezmála 82 miliard.

01.03.2024 Hospodaření české vlády vykázalo ke konci letošního února druhý nejhorší výsledek v historie. Schodek totiž činí 102,5 miliardy korun. Výraznější deficit vykázal státní rozpočet za první dva měsíce roku už jen loni, kdy schodek za měsíce leden a únor činil dokonce 119,7 miliardy korun. Zlepšení salda rozpočtu v porovnání s loňskem má na svědomí fakt, že rozpočtové příjmy letos meziročně rostou znatelně výrazněji než výdaje. Zatímco příjmy narůstají o 10,7 procenta, výdaje jen o 2,5 procenta.

17.12.2018 Rozpočtový schodek Francie se bude příští rok pohybovat kolem 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to francouzský premiér Édouard Philippe v rozhovoru, který v neděli zveřejnil list Les Echos. Země by tak opět překročila požadovanou tříprocentní hranici stanovenou pravidly Evropské unie, která má zajistit, aby se členské státy přehnaně nezadlužovaly.