Invesco: Průvodce investora prezidentskými volbami v USA

Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem vstoupil do posledních hodin. Jeho výsledek může mít výrazný dopad na vybraná odvětví a průmyslové obory, stejně jako na regiony, měny a komodity. Některé z těchto tržních dopadů však nemusí být intuitivní.

V našem novém průvodci investora volbami identifikujeme některá hlavní témata, která jsou hnacím motorem těchto voleb, zhodnotíme hlavní rozdíly mezi politickými platformami jednotlivých kandidátů a upozorníme na možné důsledky pro finanční trhy.

Obchod a investice:

Harrisová

·         Zaměření se na domácí konkurenceschopnost,

·         pokračování v realizaci zákona o investicích do infrastruktury a pracovních místech, zákona CHIPS a zákona o vědě a zákona o snižování inflace a případně pokračování v dalších průmyslových politikách

·         zachovat současný přístup k celním sazbám, včetně cílených cel na čínské elektromobily a čínské solární panely.

·         zavést cla na dovoz některých výrobků, aby se zvýšila domácí výroba.

Důsledky

·         Méně politické nejistoty. Zachování současného stavu by trhům zajistilo větší jasnost obchodní politiky a snížilo riziko krátkodobé volatility.

·         Slabší americký dolar. Bez nových obchodních a investičních opatření by dolar pravděpodobně mírně oslabil.

·         Investice do vybraných odvětví, jako jsou polovodiče, obnovitelné zdroje energie a umělá inteligence. Těžit by z toho měly i výrobní a stavební společnosti, protože země staví nové závody na výrobu solárních panelů, baterií a polovodičů.

Trump

·         Prosazování agendy „Amerika na prvním místě“,

·         zavedení univerzálního základního cla ve výši 10 %,

·         zvýšit cla na čínské zboží na „více než 60 %“,

·         zavedení 100 % cla na automobily vyrobené mimo USA

·         použít plošná cla k potrestání společností, které outsourcují pracovní místa v USA.

Důsledky

·         Nejistota v politice. Období nejistoty v obchodní politice by mohlo potencionálně zatížit trhy, dokud nedojde k většímu vyjasnění.

·         Silný americký dolar. Navzdory posledním zprávám, že Trump zvažuje vynucení slabšího dolaru na podporu vývozu, by americký dolar pravděpodobně posílil v očekávání, politika povede k silnějšímu růstu USA ve srovnání se zbytkem světa.

·         Ochrana vybraných průmyslových odvětví. Cla na evropské a čínské zboží by mohla prospět americkým společnostem v některých odvětvích, jako je ocelářství, zpracování hliníku a papírenský průmysl.

Oba kandidáti se hodlají zaměřit na americkou konkurenceschopnost. Harrisové zvolení však bude pravděpodobně vnímáno jako pokračování statusu quo se zaměřením na průmysl, zatímco druhé Trumpovo funkční období pravděpodobně přinese větší ochranu amerického průmyslu.

Protekcionistická opatření mají tendenci vést k neoptimálnímu hospodářskému růstu v celosvětovém měřítku, nicméně nemusí nutně sloužit jako dlouhodobá překážka pro akciový trh. „Celní války“ by ale mohly potenciálně zatížit ekonomiku a trhy, a to do té doby, než bude jasněji.

Například nejistota způsobená obchodní válkou mezi USA a Čínou v roce 2018 zastavila investice amerických podniků, způsobila cenové tlaky a vedla k posunu ke kvalitě na celém světě. Americký dolar v průběhu roku posílil o 5 %, americké akcie se vyprodaly a index VIX vzrostl. Jakmile bylo dosaženo řešení, americká ekonomika a finanční trhy se normalizovaly.

Imigrace

Harrisová

·         Bude usilovat o komplexní imigrační reformu – zvýšenou ochranu hranic a cestu k občanství.

·         Zvýšení počtu bezpečnostních agentů a příslušníků pohraniční stráže, imigračních soudců a azylových úředníků.

·         Zachovat automatické občanství pro děti přistěhovalců bez dokladů narozené v USA.

Důsledky

·         Přínosy budou pro některá průmyslová odvětví. Méně restriktivní politika by pravděpodobně pomohla odvětvím, která přitahují pracovníky z řad přistěhovalců, včetně pohostinství, zdravotnictví, výroby, stavebnictví a zemědělství, a to z hlediska nižších nákladů na pracovní sílu i menšího tlaku na ziskové marže.

Trump

·         Zavedení rozsáhlého programu hromadných deportací s cílem vyhostit všechny nelegální přistěhovalce ze Spojených států.

·         Vydávat výkonné příkazy k zavedení podmínek pro přistěhovalectví

·         Obnovit výstavbu zdi na jižní hranici USA.

·         Ukončit automatické udělování občanství dětem přistěhovalců bez dokladů narozeným v USA.

·         Spolupracovat s místními orgány činnými v trestním řízení na strategii „chyť a pusť“.

Důsledky

·         Negativní dopad na některá průmyslová odvětví. Odvětví, která využívají pracovní síly přistěhovalců – včetně pohostinství, zdravotnictví, výroby, stavebnictví a zemědělství – by mohla čelit problémům, jako jsou vyšší náklady na pracovní sílu a nižší ziskové marže.

·         Potenciální demografické a růstové problémy vzhledem k relativně nízké porodnosti občanů Spojených států.

Imigrace

Imigrace má již po mnoho desetiletí dramatický pozitivní dopad na ekonomiku USA. Pracovníci narození v zahraničí mají historicky vyšší míru účasti na trhu práce a přistěhovalci narození v různých regionech mají vyšší průměrnou úroveň vzdělání než rodilí pracovníci. Imigranti mají zásadní význam pro některá odvětví, jako je příprava potravin, úklid a údržba, zdravotnictví a počítačové a matematické profese.

Energetika

Harrisová

·         Další zpřísnění emisních norem,

·         pokračovat v provádění zákona o snižování inflace,

·         pokračovat v zaměření na zavádění elektrických vozidel,

·         pokračovat v podpoře politiky nulové spotřeby energie, včetně závazku vlády v USA dosáhnout nulové spotřeby energie do roku 2050.

Důsledky

·         Utrácení zvýhodňuje vybraná odvětví. Zdá se, že nejzřetelnějšími příjemci jsou podniky zabývající se obnovitelnou energií. Daňová úleva pro elektromobily by pokračovala. Těžit by z toho měly i výrobní a stavební společnosti, které mimo jiné staví nové solární a bateriové elektrárny.

Trump

·         Odstranění překážek pro zvýšení těžby ropy a zemního plynu,

·         velký tlak na větší vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG),

·         odstranění pobídek pro elektromobily a větrnou energii,

·         zrušení závazku vlády USA k dosažení nulových emisí do roku 2050.

Důsledky

·         Nižší ceny ropy. Zvýšená nabídka by poznamenala ceny, protože produkce ropy je již nyní rekordně vysoká.

·         Větší energetická nezávislost pomáhá chránit ekonomiku USA před otřesy v dodávkách ropy.

·         Střední proud těžby těží z většího objemu. Ze zvýšené produkce by měly prospěch hlavní komanditní společnosti, které vlastní a provozují ropovody.

·         Vývozci zemního plynu mají prospěch. Těmto společnostem by pomohla výstavba nových terminálů na vývoz zemního plynu.

Co ovlivňuje ceny energií?

Během Trumpovy vlády čistá energie překonala tradiční energii – což připomíná, že výkonnost často ovlivňují jiné faktory než politický program prezidenta. Během Trumpova funkčního období byla jedním z takových faktorů pandemie, která vedla k prudkému poklesu cen komodit a prudkému poklesu úrokových sazeb, z čehož pravděpodobně těžily podniky zabývající se čistou energií. A během Bidenovy vlády měla navzdory politickému tlaku na čistou energii výraznější vliv na ceny ropy rusko-ukrajinská válka.

Obrana

Harrisová

·         Provést mírné zvýšení rozpočtu na obranu,

·         zaměřit se na integrované odstrašování, dodavatelské řetězce a připravenost pracovních sil,

·         využít prezidentské pravomoci ke stažení prostředků pro Tchaj-wan,

·         investovat do aliancí a partnerství USA s cílem čelit Rusku a Číně,

·         pokračovat v plném zapojení do NATO.

Důsledky

·         Platby dodavatelům obranných služeb by se mohly zvýšit; obranný průmysl by z toho mohl mít prospěch. Zaměřit se na vyzbrojování spojenců USA, jako je Ukrajina, municí a technikou a na posílení připravenosti západní Evropy.

·         Pokračující využívání finančních sankcí k negativnímu ovlivnění zahraničních protivníků. To by mohlo vést k menší závislosti na americkém dolaru jako hlavní světové rezervní měně.

Trump

·         Důraz na sdílení zátěže a reciprocitu v NATO (3 % hrubého domácího produktu výdajů na obranu) a dalších aliancích.

·         Integrovat hospodářskou/průmyslovou a vojenskou politiku.

·         Vyhnout se novým válkám.

·         Posílit schopnosti jaderné obrany.

·         Zvýšit rozpočet Pentagonu, včetně technologických inovací a vojenských platů.

·         Posílit vesmírné a kybernetické kapacity.

Důsledky

·         Silnější americký dolar a vyšší cena zlata. Obavy z angažovanosti USA v mezinárodních aliancích by mohly vést k posílení amerického dolaru v rámci útěku k aktivům „bezpečného přístavu“.

·         Investice do vesmíru a kybernetické bezpečnosti. Finanční prostředky by směřovaly do programů národní bezpečnosti zaměřených na kybernetickou bezpečnost a vojenské schopnosti ve vesmíru.

Akcie zbrojařských firem dosáhly za Bidena lepších výsledků

Výdaje na obranu se za prezidentů Trumpa a Bidena každoročně zvyšovaly a v roce 2023 dosáhly rekordní úrovně. Nicméně podíl výdajů na obranu na hrubém domácím produktu, který během Trumpova funkčního období mírně stoupal, je nyní na několikaletém minimu.

Nicméně tradiční představa, že republikánská podpora výdajů na obranu bude pro akcie obranného průmyslu výhodná, se během Trumpových let nepotvrdila. Za Trumpovy vlády akcie obranného průmyslu těsně zaostávaly za výkonností indexu S&P 500. Naopak za Bidenovy administrativy akcie obranného průmyslu dosud dosahovaly lepších výsledků než index S&P 500, protože země řeší problémy spojené s četnými globálními konflikty.

Zdravotnictví

Harrisová

·         Pokračovat v provádění a rozšiřování vyjednávání o cenách léků na předpis v rámci systému Medicare.

·         Usilovat o posílení dodavatelských řetězců v oblasti zdravotnictví pomocí investic do domácí výroby a snah o přesun výroby.

·         Posílit a chránit reprodukční práva

·         Reformovat systém Medicare Advantage a rozšířit systém Medicaid.

·         - Rozšířit a posílit zákon o dostupné péči (Affordable Care Act)

Důsledky

·         Větší výdaje na Medicaid. Prospělo by to organizacím a zařízením poskytujícím zdravotní péči financovaným z programu Medicaid.

·         Zvýšené financování výzkumu. Prospělo by to společnostem zabývajícím se nástroji a službami v oblasti věd o živé přírodě.

·         Zisky farmaceutických společností by pravděpodobně byly negativně ovlivněny vyjednáváním o cenách léků

Trump

·         Zavedení politiky Most Favored Nation, která by farmaceutickým společnostem ukládala, aby zákazníkům v USA neúčtovaly více, než kolik stojí léky v podobných zemích v zahraničí.

·         Ponechat potratovou politiku na státech

·         Může zvážit obnovení úsilí o zrušení a nahrazení zákona o dostupné zdravotní péči soukromým systémem zdravotní péče řízeným průmyslem.

Důsledky

·         Snížení výdajů na Medicaid by mělo negativní dopad na organizace a zařízení financované z programu Medicaid Health Maintenance Organizations.

·         Za druhé Trumpovy administrativy je pravděpodobné, že v odvětví zdravotní péče bude obecně méně regulací.

Jak investoři vnímali reformu zdravotnictví z roku 2010?

V roce, kdy investoři očekávali přijetí zákona o dostupné zdravotní péči (Affordable Care Act – ACA), akcie zdravotnických společností nedosáhly takových výsledků jako široký trh. V následujících letech tomu bylo jinak. V pěti letech po přijetí zákona ACA akcie zdravotnických společností překonaly výkonnost širokého trhu, protože zákon přinesl tomuto odvětví čistě více než bylo nákladů.

Bydlení

Harrisová

·         Zvýšit nabídku bydlení podporou výstavby 3 milionů nových bytových jednotek během čtyř let nabídkou daňových pobídek pro ty, co staví „startovací domy“, a zrychlením povolovacích/revizních procesů, které zpomalují výstavbu bytů.

·         Nabídka 25 000 dolarů jako potenciální pomoc pro „prvo“ kupce, kteří včas platili nájemné.

·         Zavedení limitů pro růst nájemného institucionálních vlastníků rezidenčních nemovitostí.

·         Zabránit pronajímatelům v používání algoritmů určování cen ke zvyšování nájemného.

·         Omezit daňové úlevy pro velké investory, kteří ve velkém kupují nájemní rodinné domy.

Důsledky

·         Zvýšila by se nabídka bydlení.

·         Pomoc začínajícím zájemcům o bydlení by měla zvýšit poptávku, což by mělo zvýšit ceny bydlení.

·         Velcí investoři do rezidenčního bydlení by pravděpodobně zaznamenali snížení ziskových marží.

Trump

·         Zpřístupnění federální půdy pro bydlení s cílem zvýšit nabídku

·         Snížit poptávku po bydlení omezením přistěhovalectví a deportací nelegálních přistěhovalců, čímž se sníží počet zájemců o bydlení.

·         Snížit počet předpisů, které zpomalují bytovou výstavbu.

Důsledky

·         Snížení imigrace a deportace nelegálních přistěhovalců by výrazně snížilo počet pracovních sil, což by zpomalilo proces výstavby a prodražilo by ji.

Fiskální politika

Harrisová

·         Zachování úrovně výdajů na zahraniční pomoc, fondy na čistou energii a zmírnění dopadů klimatických změn a na imigraci.

·         Ochrana sociálního i zdravotního pojištění před snížením dávek; zvýšení maximálního zdanitelného příjmu

·         Podporovat dostupnost bydlení.

·         Podpořit podnikání malých podniků zvýšením daňového odpočtu pro nové podniky z 5 000 na 50 000 dolarů.

Důsledky

·         Úroveň fiskální disciplíny bude záviset na tom, zda bude vláda rozdělena. Pokud dojde k převzetí vlády jednou stranou, je pravděpodobné, že budeme svědky vyšších fiskálních deficitů.

Trump

·         Omezit vládní výdaje na zahraniční pomoc, čistou energii a fondy na zmírnění dopadů klimatických změn a na imigraci.

·         Chránit reformy sociálního a zdravotního pojištění před snižováním dávek.

·         Prodloužit daňové škrty zavedené za první vlády

Důsledky

·         Úroveň fiskální disciplíny bude záviset na tom, zda dojde k rozdělení vlády. Pokud dojde k převzetí vlády jednou stranou, budeme pravděpodobně svědky vyšších fiskálních deficitů.

Kristina Hooper, hlavní globální stratéžka společnosti Invesco

Andy Blocker, globální ředitel PR společnosti Invesco