Mírně holubičí ECB nemusí mít velký dopad na EUR

Čtěte více

• Míra úspor domácností na rekordní úrovni
  Česká ekonomika podle třetího zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,6 % a její meziroční pokles činil 4,8 %. Ve srovnání s druhým odhadem je tak v meziročním srovnání o desetinku hlubší. Revize ve struktuře byly pouze drobné. Směrem nahoru byly revidovány vládní výdaje, dolu pak investice a zásoby. Za celý loňský rok domácí ekonomika poklesla o 5,6 %.
• Míra úspor domácnosti stále výrazně nad průměrem
  Třetí, zpřesněný odhad výkonu domácí ekonomiky za druhé čtvrtletí žádnou revizi nepřinesl. Dynamika HDP dosáhla v mezikvartálním srovnání 0,5 %, v tom meziročním pak 2,6 %. Třetí odhad nicméně nabídl pohled na sektorové účty. Ty ukázaly, že míra úspor domácností zůstává stále výrazně nad svým dlouhodobým průměrem i nad úrovněmi kde se pohybovala před pandemií (zhruba 11 %). Ve druhém čtvrtletí se nacházela na 18,4 %, přičemž ve srovnání s předchozím čtvrtletím byla o 0,6 pb vyšší. Domácnosti tak stále drží naakumulované nadměrné úspory, což se pak odráží v pouze pozvolném oživení spotřeby domácností. Ta tak stále zůstává o více než jedno procento za svou předpandemickou úrovní.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  ČSÚ potvrdil, že česká ekonomika rostla během třetího čtvrtletí loňského roku tepem 0,8 % mezičtvrtletně, což znamenalo meziroční vzestup o 2,8 %. Výsledek tak odpovídal předchozímu odhadu. Za silným mezikvartálním růstem stál hlavně vývoz, a to zejména ve službách.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  Finální odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku přinesl drobnou revizi o jednu desetinu níže na mezičtvrtletních 0,8 %. V meziročním srovnání zůstala statistika beze změny, tedy 3,6 %. Z předchozího čtení již víme, že hlavním zdrojem mezičtvrtletního růstu ekonomiky byl čistý vývoz, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Mírně rostly i fixní investice (0,5 % q/q). Příspěvek změny stavu zásob byl naopak mírně záporný. Zklamáním byla spotřeba domácností, která se mezičtvrtletně snížila o 1,8 %.
• Míra úspor domácností zůstává vysoká
  Finální odhad růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku přinesl kosmetickou revizi o jednu desetinu níže na mezičtvrtletních 0,8 %. V meziročním srovnání zůstala statistika beze změny, tedy na 3,6 %. Drobné změny nastaly ve struktuře. Hlavním zdrojem růstu zůstal čistý export, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Fixní investice přispěly pouze nepatrně (+0,2 pb). Kladný byl i příspěvek změny stavu zásob (+0,3 pb), když ještě dle druhého odhadu byl záporný. Spotřeba domácností se mezičtvrtletně snížila o 1,7 % a HDP zredukovala růst o 0,8 pb.
• Míra úspor v Česku opět vzrostla, co to znamená?
  Česká míra úspor ke konci roku opět překvapivě vzrostla a dosáhla 19,4 %. To je z historického pohledu velmi vysoké číslo - dlouhodobě Češi před rokem 2019 spořili zhruba 12 % ze svých příjmů. Pak přišla pandemie COVID 19 a napříč vyspělým světem šla míra úspor prudce vzhůru - stát garantoval domácnostem příjmy, které však častokrát nebyly kryté prací a nebylo je také kde utrácet (velká část segmentu služeb byla mimo hru).
• Míra úspor zůstává výrazně nad historickým průměrem
  Tempo růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku bylo revidováno o jednu desetinu směrem nahoru, tedy na 0,7 % q/q. To odpovídá našemu původnímu odhadu ve výši 0,8 %, který byl nad tehdejším tržním konsensem ve výši 0,6 % q/q. Za celý rok 2025 ekonomika vzrostla o 2,6 %. Jednalo se o nejrychlejší růst za poslední tři roky.
• Míra zadlužení veřejného sektoru je nejnižší od propuknutí krize
  „Míra zadlužení sektoru vládních institucí je nejnižší od propuknutí krize. Dosahuje úrovně 32,0 procenta hrubého domácího produktu. Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se zadlužení začalo prudce zvyšovat kvůli příchodu světové hospodářské krize do České republiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Míra zisku a investic nefinančních podniků klesá
  Třetí odhad statistického úřadu potvrdil předchozí údaj, podle kterého český hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí 2020 meziročně spadl o 2,0 %. K mírné opravě došlo u mezičtvrtletní dynamiky, když byl předchozí pokles o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl tedy -3,4 %. Nižší hospodářský výkon je dán především klesající investiční aktivitou a zahraniční poptávkou, naopak rostoucí výdaje vládních institucí přispívaly pozitivně a bránily ještě hlubšímu poklesu.
• Mírná korekce HDP směrem výše
  Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu týkající se růstu české ekonomiky ve třetím kvartále ukázal na stejnou dynamiku jako v první polovině roku. Mezičtvrtletní růst tak byl revidován mírně výše z 0,3 % na 0,4 %. Meziroční číslo ve výši 1,3 % zůstalo nezměněno. Růst tuzemské ekonomiky tak směřuje k 1% růstu v souladu s naší prognózou.
• Mírně horší výsledky z novozélandského trhu práce, zasedání RBNZ příští týden bude zajímavé
  Nezaměstnanost na Novém Zélandu stoupla v září na 4,2 %, což bylo desetinu nad většinovým konsenzem a tři desetiny nad výsledky z minulého měsíce. Změny na Novém Zélandu však na čtvrtletní bázi často bývají poměrně velké a i když by včerejší výsledky měly být vnímány jako lehce negativní pro NZD, nutno dodat, že byl růst zaměstnanosti do značné míry způsoben hlavně zvýšením participace na pracovním trhu, která rostla z 70,2 % na 70,4 %.
• Mírnější inflace v USA bude trhům vyhovovat
  Srpnová inflační čísla ze zámoří jsou nakonec pro trhy poměrně příznivá. Že nepůjde o vysoké hodnoty, naznačoval už report o výrobních cenách z minulého týdne, a tato indikace se ukázala relevantní. Spotřebitelské ceny meziměsíčně rostly o 0,3, respektive po očištění o potraviny a energie o 0,1 procenta. To je v obou případech pod konsensem nastaveným na 0,4, resp. 0,3 pct. Meziroční inflace klesla podle očekávání na 5,3 z 5,4 procenta, jádrová inflace pak zpomalila rovnou na 4,0 z 4,3 pct.
• Mírnější postup Trumpa vůči omezování čínských investic pomohl akciím. V ČR mezitím rostou sazby, CZK z jejich zvýšení ale moc nevytěžila
  I dnes je zatím na finančních trzích v centru všeho dění politika. Tentokrát ale z USA přišly pro změnu zase dobré zprávy, když odpoledne vyplynulo najevo, že se americký prezident rozhodl postupovat opatrněji v otázce případného omezování čínských investic. Ty chtěl Trump výrazně omezit ve snaze vytvořit tlak na Čínu, aby dělala něco s dosavadní laxní ochranou duševního vlastnictví. Trump sice tuto otázku do budoucna hodlá stále řešit, rozhodl se však zatím pouze posílit práva státního orgánu, který se touto otázkou dlouhodobě zabývá. Nevyužije tedy aktivaci zákona to roku 1977, který by americkému prezidentu dával možnost přímo rozhodovat o samotné maximální možné výšce investic.
• Mírné ochabování pracovního trhu pokračuje
  Podíl nezaměstnaných v České republice zůstal v srpnu na 3,8 %. Stagnaci na této úrovni očekávala naše i tržní prognóza. Náš podíl nezaměstnaných i přes klopýtání české ekonomiky zůstává nejnižší v rámci Evropské unie.
• Mírné oslabování koruny skončilo s domácími daty
  Koruna v závěru minulého týdne lehce oslabila, ale další ztráty nenabírá a proti euru se obchoduje na 25,87. Nová česká makrodata koruně pomohla, ale reakce byla nepatrná. Inflace stoupla podle očekávání a průmysl překvapil výraznějším zrychlením.
• Mírně pozitivní úvod při konsolidaci dluhopisů. Po čínských datech vyjdou americká
  Týden začal pro evropské akciové trhy lehce pozitivně. Panevropský Stoxx Europe 600 je o půl procenta v plusu, zatímco hlavní národní indexy za ním trochu zaostávají. Praha se západem kontinentu drží krok. Eurodolar lehce klesá na 1,1925, libra se drží zhruba beze změny.
• Mírné sankce vedou investory zpět do akcií. Dluhopisy ztrácejí
  Situace kolem Ukrajiny zůstává výrazně nejistá, ovšem po včerejším oznámení západních sankcí se krátkodobě dostavuje zklidnění. Důvodem je jednoznačně to, že sankce jsou velmi mírné a chybějí nové znepokojivé zprávy. Pro Rusko jsou však mírné sankce v podstatě pobídkou pro navýšení požadavků, takže opětovné vyhrocení je docela pravděpodobné. Jako klíčový se nyní jeví okamžik, kdy se Ukrajina odmítne stáhnout ze zbytku Donbasu a Rusko ho tedy bude chtít "osvobodit".
• Mírně slabší než očekávané údaje z amerického průmyslového sektoru; USD omezuje zisky po údaji o maloobchodních tržbách
  Průmyslová výroba: Skutečnost: -0,3 % m/m. Prognóza: -0,1 % m/m; předchozí: 0,8 % m/m;
• Mírné údaje o inflaci v USA tlačí dolarový index dolů.
  Dolarový index v tuto chvíli vytváří nová týdenní minima, protože cena se obchoduje na úrovni 103,75. Po zprávě o americkém CPI na úrovni 7,1 % v ročním vyjádření, tzn. pod očekávanými 7,3 %, je dolar pod tlakem. Cena vytváří nová minima, kdežto RSI vytváří vyšší minima. RSI poskytuje další býčí divergenci. Jedná se o varování, že sestupné momentum slábne. Nemělo by nás překvapit, kdybychom v nadcházejících dnech zaznamenali úplný obrat dolarového indexu nahoru. Rezistence je na úrovni 105,10. Průraz nad ni by signalizoval býčí obrat a my budeme očekávat pohyb nahoru minimálně k úrovni 109. Do té doby ovládají trend stále medvědi.
• Mírně vyšší inflační čísla z USA trhy nevystraší
  Zářijová data o spotřebitelských cenách v zámoří v podstatě potvrdila, že dochází ke stabilizaci tempa a neobnovuje se jejich zrychlování. Celková inflace se nepatrně zvedla na 5,4 pct, zatímco trh podle konsensu počítal s udržením na 5,3. Jádrová inflace zůstává podle očekávání na 4,0 pct. Na trzích tak sledujeme lehký nárůst dluhopisových výnosů nebo posílení dolaru, ale vážný strach z inflace nepropuká. V rámci reportu však narazíme i na některé nepříznivé tendence. Inflace v cenách potravin, která má slušný potenciál ovlivňovat očekávání spotřebitelů, se postupně zvedá. Energie jsou výrazným proinflačním faktorem už řadu měsíců.