Sankce v minulosti zasáhly kromě Ruska Irák, KLDR, Bělorusko nebo Barmu

Výběr zemí, na které západní státy uvalily v uplynulých letech sankce (řazeno chronologicky):

Irák

- Široké sankce s výjimkou humanitární a zdravotnické pomoci zavedla proti Iráku rezoluce Rady bezpečnosti OSN 6. srpna 1990, jejich důvodem byla irácká agrese proti Kuvajtu. Sankce postavily mimo zákon jakýkoli obchod a spolupráci s Irákem a s okupovaným Kuvajtem. Zakázaly také investice a poskytování jakýchkoli finančních prostředků. Další rezoluce zakázala Iráku vlastnit zbraně hromadného ničení nebo zakázala iráckým představitelům cestovat do zahraničí. V dubnu 1995 další rezoluce umožnila Iráku během 180 dní prodat ropu v hodnotě dvou miliard dolarů a nakoupit za to léky a potraviny. Irák to odmítl a dohodu známou pod názvem "ropa za potraviny" podepsal až 20. května 1996. Sankce byly zrušeny květnu 2003.

KLDR

- Rada bezpečnosti OSN v roce 2006 jednomyslně schválila rezoluci obsahující sankce vůči Severní Koreji, která oznámila uskutečnění své první jaderné zkoušky. Rezoluce navržená Spojenými státy vyzvala všechny země, aby zabránily KLDR v obchodování s materiály, které by mohly mít nějaký vztah k severokorejským programům vývoje nekonvenčních zbraní. Embargo se rovněž týkalo tanků, bojových lodí a letounů a raket, ale i dovozu luxusního zboží do KLDR. Rezoluce se týkala i zmrazení účtů osob a firem spojených se severokorejským nukleárním či raketovým programem. OSN sankce v následujících letech postupně rozšiřovala. Sankce vyhlásila i Evropská unie nebo Spojené státy. Týkají se zmrazení majetku a zákazu cestování, zákazu dovozu některých nerostů z KLDR, zákazu investic EU v KLDR ve všech odvětvích nebo úplný zákaz prodeje rafinovaných ropných produktů a ropy do KLDR. Podle poslední zprávy EU je na evropském seznamu zařazeno 57 osob a devět subjektů, na sankčním seznamu OSN je 80 osob a 75 subjektů.

- Vztahy KLDR a USA se od roku 1950, kdy vypukla korejská války, do roku 2008 řídily zákonem o obchodování s nepřátelským státem (TWEA), který stanovil základ pro sankce ze strany USA. Sankce platily kvůli severokorejskému terorismu, šíření jaderných zbraní a pokračující agresi vůči USA. Zrušeny byly v roce 2008 v reakci na kroky Severní Koreje směrem k jadernému odzbrojení a závazky pokračovat v demontáži jejího programu jaderných zbraní. Spojené státy uvalují sankce i na zahraniční společnosti, které Koreji umožňují obcházet sankce. V roce 2016 Spojené státy vůbec poprvé vyhlásily individuální sankce proti severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, a to za vážné porušování lidských práv jdoucí od mimosoudní popravy po mučení. Americké ministerstvo financí spolu s diktátorem umístilo na listinu ještě dalších deset členů severokorejského režimu.

Bělorusko

- Spojené státy a EU uvalily první sankce na režim prezidenta Alexandra Lukašenka v roce 2006 po údajně zfalšovaných prezidentských volbách. Sankce byly o dva roky později pozastaveny, ale v roce 2011 EU rozhodla uvalit sankce na Lukašenka a dalších více než 150 představitelů tamního režimu kvůli represím po prezidentských volbách v roce 2010. I tyto sankce byly později zmírněny. V roce 2020 pak státy EU schválily sankce vůči 40 běloruským činitelům odpovědným za volební manipulace při prezidentských volbách a násilné potlačování opozičních demonstrací. Lukašenko byl na seznam přidán společně s dalšími až v listopadu 2020. Loni v červnu ministři zahraničí zemí EU se shodli na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu, postižena byla konkrétních odvětví běloruské ekonomiky. Zástupci unijních zemí přidali na seznam osm desítek činitelů a skupiny subjektů. Byla to reakce na přinucené přistání letadla s opozičním představitelem. Loni v listopadu státy EU rozšířily sankční seznam v reakci na migrační situaci u hranic s Běloruskem.

Írán

Jaderný program:

- Od roku 2006 přijala Rada bezpečnosti OSN řadu rezolucí, v nichž se požaduje, aby Írán ukončil obohacování uranu pro účely výroby jaderných zbraní. Tyto rezoluce byly postupně doplněny o omezující opatření, která měla Írán přimět, aby příslušné rezoluce plnil. EU kromě provádění sankcí OSN uvalila v posledních letech řadu samostatných hospodářských a finančních sankcí, například omezení obchodování s různými druhy zboží: zákaz vývozu do Íránu týkající se zbraní, zboží dvojího užití a zboží, které by mohlo být použito při činnostech souvisejících s obohacováním uranu, zmrazení aktiv íránské centrální banky a hlavních íránských komerčních bank, zabránění přístupu íránských nákladních letů na letiště EU a zákaz provádění údržby a obsluhy íránských nákladních letadel nebo plavidel převážejících zakázaný materiál nebo zboží; cestovní omezení a zmrazení majetku. Některé z těchto sankcí byly počínaje lednem 2014 pozastaveny. Poté, co USA odstoupily v roce 2018 od dohody o íránském jaderném programu z roku 2015 a ovnovily protiíránské sankce, přestal dohodu dodržovat i Teherán. Írán se v roce 2012 stal také první zemí světa vyloučenou ze systému SWIFT.

Porušování lidských práv:

- V roce 2011 EU zavedla sankce proti Íránu kvůli "vážnému porušování lidských práv". Sankce zakazují vývoz do Íránu zboží využitelného k represím obyvatel, sledování nebo odposlechům. Občané ani firmy z EU nesmí osobám na seznamu poskytnout finanční prostředky. Loni v dubnu také Evropská unie uvalila sankce na osm členů vedení íránské bezpečnosti za jejich roli v násilném potlačení protestů v listopadu 2019. Zmrazení aktiv a zákaz vydat těmto osobám vstupní víza do států, na unijním seznamu je 89 lidí z Íránu a čtyři organizace.

Barma

- V reakci na loňský převrat, který armáda zdůvodnila údajnými podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, USA, Británie a EU uvalily sankce například na vysoce postavené členy barmské armády, státní firmy a organizace. K sankcím se přidala rovněž Británie a Kanada. Británie oznámila, že bude blokovat státem vlastněný podnik Myanmar Gems Enterprise (MGE), který označila za jeden z hlavních zdrojů finančních prostředků vojenského vedení země. Kanada pak v koordinovaném kroku s USA a Británií uvalila sankce proti několika společnostem včetně MGE i konkrétním lidem spojeným s juntou. Na unijním seznamu je už celkem 43 osob a šest hospodářských subjektů. Sankce jsou zaměřené také na odvětví drahých kamenů a dřeva a mají zabránit tomu, aby junta mohla využívat myanmarských přírodních zdrojů k financování represí obyvatel.

Čína

- Americký Senát na konci loňského roku schválil návrh zákona, který zakazuje dovoz zboží z čínské provincie Sin-ťiang kvůli porušování lidských práv tamních etnických Ujgurů. Zákon počítá s výjimkou v případě, že čínské firmy prokážou, že při výrobě zboží nebyla využita nucená práce. Washington navíc uvalil další sankce na čínské firmy. Sankce se týkají čínské akademie, jež se zaměřuje na vojenskou medicínu, a jejích 11 výzkumných institutů. Podle Washingtonu se podílely na vybudování monitorovacího systému v Sin-Ťiangu, který využívá biometrická data ke sledování a rozeznávání jednotlivých Ujgurů. Spojené státy už kvůli situaci v regionu přistoupily k sankcím proti Číně opakovaně. Dosud žádný krok ale nebyl tak významný jako tento.

Rusko

- Kvůli napadení Ukrajiny Rusko nyní čelí zatím největším sankcím ze strany západních zemí. Unijní sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu. Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Na sankčním seznamu figurují dvě desítky vysoce postavených činitelů, je mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Západní země v sobotu také uvedly, že některé ruské banky vyřadí z mezinárodního platebního systému SWIFT. Slíbily také, že zabrání ruské centrální bance, aby se vyhnula sankcím, a zamezí bohatým Rusům snahu získat "zlaté pasy". Evropský blok zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. USA mimo jiné zakázaly obchodování s ruským státním dluhem na amerických trzích, začaly blokovat aktivity několika ruských bank včetně Sberbank a omezují export technologických výrobků do Ruska. Vlastní sankce vyhlásila i řada dalších zemí.

- Rusko již čelí sankcím kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014. Na unijní sankční seznam se postupně dostali místní proruští politici či šéfové firem, kteří mají na základě sankcí zákaz cestovat do unijních zemí. Kromě toho je jim i firmám zmrazen veškerý majetek v EU a mají zákaz získávat v unii půjčky. Unie uplatňuje rovněž hospodářské sankce vůči některým sektorům ruské ekonomiky. Zaměřené jsou na finančnictví, určité oblasti energetiky a obrany a na zboží, které by mohlo být využito k vojenským účelům. Kvůli anexi Krymu bylo Rusko v roce 2014 také vyřazeno ze skupiny nejvyspělejších ekonomik G8. Rusko v odvetě za západní sankce mimo jiné omezilo dovoz potravin ze zemí, které zavedly či podpořily protiruské sankce, což se dotklo i českých firem.

- Další sankce přinesl skandál kolem hackerských útoků a údajného vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb v roce 2016, v nichž republikán Donald Trump zvítězil nad demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou. Bývalý prezident Barack Obama vyhlásil na konci roku 2016 sankce proti devíti ruským organizacím a jedincům včetně ruské civilní tajné služby FSB a vojenské rozvědky GRU. Sankční seznam byl poté několikrát doplněn a další sankce reagovaly i na údajné vměšování Ruska do kongresových voleb v roce 2018. USA tehdy také vypověděly 35 ruských diplomatů a uzavřely dvě ruská pracoviště na svém území. Další sankce vyvolaly otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii v roce 2018, otrava a následné uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Salvador se jako první země chystá přijmout bitcoin jako národní platidlo
  Za necelé dva týdny se Salvador stane první zemí, která přijme bitcoin jako oficiální národní měnu. A nikdo neví, co bude dál, upozornil list The Wall Street Journal (WSJ).
• Salvadorská vláda vytěžila první bitcoiny za použití energie ze sopky
  Salvadorský prezident Nayib Bukele v pátek oznámil, že jeho vláda nechala poprvé vytěžit kybernetickou měnu bitcoin za použití geotermální energie ze sopky. Hodnota vytěžené kryptoměny činila zhruba 500 dolarů (zhruba 11.000 korun), uvedla agentura EFE.
• Salvador ujišťuje MMF, že bitcoinem nenahradí dolar jako legální platidlo
  Salvador ujišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF), že bitcoinem nenahradí dolar jako legální platidlo v zemi. Dosavadní rozhovory jsou úspěšné, uvedl včera ministr financí tohoto středoamerického státu Alejandro Zelaya. Salvador se minulý týden stal první zemí na světě, která zavedla nejznámější kryptoměnu bitcoin jako legální platební prostředek vedle amerického dolaru. Nyní žádá technickou asistenci od Světové banky ohledně pravidel zavádění bitcoinu.
• Salvador vybuduje město Bitcoin City, projekt bude financovat kryptoměnou
  Středoamerický stát Salvador plánuje vybudovat město nazvané Bitcoin City. Bude u pobřeží, na úpatí sopky Conchagua na jihovýchodě země, Projekt hodlá financovat stejnojmennou kryptoměnou, informují dnes zahraniční média. Geotermální energii vulkánu chce přitom země využít při těžbě bitcoinu. Stavba má začít příští rok, uvedl prezident Nayib Bukele.
• Salvini: Itálie neuvažuje o odchodu z eurozóny
  O odchodu Itálie z eurozóny se neuvažovalo a neuvažuje. Novinářům to včera řekl šéf krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini. Odmítl tak informaci listu La Repubblica, který včera napsal, že Salvini připravuje protievropskou kampaň a hrozí, že pokud se nepodaří dosáhnout kompromisu s Bruselem ohledně rozpočtu, odejde Itálie z eurozóny. Liga je vládní strana, list La Repubblica je blízký opozici.
• Samaras: Řecko jde do další závislosti
  Bývalý řecký premiér Antonis Samaras včera obvinil novou vládu vedenou levicovou stranou SYRIZA, že...
• Samaras: Řecko potřebuje víc času na reformy
  Řecký premiér Antonis Samaras chce, aby mezinárodní věřitelé dali jeho zadlužené zemi víc času na...
• Sankce povedou podle Francie ke kolapsu ruské ekonomiky
  Sankce, které na Rusko uvalily západní státy v odvetě za invazi na Ukrajinu, povedou ke kolapsu ruské ekonomiky. Stanici France Info to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire, který dodal, že Západ je připravený ještě přitvrdit.
• Sankce proti Rusku mohou narušit dominantní postavení dolaru, varuje MMF
  Finanční sankce uvalené na Rusko by mohly postupně oslabovat dominantní postavení amerického dolaru a jejich výsledkem může být větší roztříštěnost mezinárodního měnového systému. Uvedla to v rozhovoru s listem Financial Times (FT) první náměstkyně šéfky Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová.
• Sankce ruskou ekonomiku příliš neovlivní
  Sankce, které západní země plánují vůči Rusku po nedělním referendu o odtržení Krymu od Ukrajiny, zřejmě...
• Sankce vůči Rusku by poškodily obě strany
  Případné hospodářské sankce západních zemí vůči Rusku by poškodily obě strany. Je dokonce možné, že by způsobily větší újmu těm zemím, které by je uvalily, než Rusku. Uvedl to dnes šéf Americké obchodní komory v Rusku Alexis Rodzianko. Sankcemi kvůli ruskému postupu vůči Ukrajině o víkendu pohrozil například americký ministr zahraničí John Kerry.
• Sankce vůči venezuelské PDVSA zdražují ropu
  Ceny ropy se dnes výrazně zvyšují, vliv na jejich růst mají zejména sankce, které vůči venezuelské státní ropné společnosti PDVSA vyhlásily Spojené státy. Tím se zřejmě citelně sníží objem exportu suroviny z Venezuely, která je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), růst cen ropy ale bude podle analytiků zřejmě jen omezený vzhledem k vysoké nabídce a ke zpomalování tempa růstu čínské ekonomiky.
• Sarkozy a Cameron budou jednat o dluhové krizi
  Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se dnes sejde s britským premiérem Cameronem.
• Sarrazin: Německo nesmí Řecku ustoupit
  Německo při řešení krize zadluženého Řecka nesmí ustoupit a musí trvat na tom, aby Atény reformovaly...
• Satoši Nakamoto popírá spojení s bitcoinem
  Zakladatelem populární internetové měny bitcoin je prý Dorian Prentice Satoši Nakamoto, žijící v Kalifornii. Tvrdí to časopis Newsweek. Nakamoto však popírá, že by měl s touto měnou cokoliv společného. O existenci bitcoinu se podle agentury AP dozvěděl teprve před třemi týdny, kdy časopis Newsweek kontaktoval jeho syna.
• Satoši Nakamoto se brání před dezinformací
  Domnělý tvůrce bitcoinu, japonský Američan Dorian Satoši Nakamoto, si najal právníka, aby očistil své jméno od spojitosti s touto internetovou měnou. V prohlášení jeho právní zástupce zdůraznil, že jeho klient bitcoin "nevytvořil, nevymyslel, ani jinak na něm nepracoval". Čtyřiašedesátiletý Nakamoto zatím neuvedl, zda podá žalobu na týdeník Newsweek, který tuto zprávu před deseti dny přinesl.
• Saudi Aramco dostala povolení vstoupit na domácí burzu
  Saúdskoarabský regulátor dnes schválil žádost státní ropné společnosti Saudi Aramco o vstup na domácí burzu. Informaci přinesly světové agentury. Mohlo by se jednat o největší primární nabídku akcií na světě a sama firma by se mohla stát největší veřejně obchodovanou společností na světě.
• Saúdové podmiňují zmrazení těžby ropy
  Saúdská Arábie přistoupí ke zmrazení produkce ropy na lednové úrovni pouze v případě, že stejný krok učiní...
• Saúdové prý navrhují snížit těžbu ropy
  Saúdská Arábie navrhla, aby těžařské země snížily produkci ropy až o pět procent, a podpořily tak ceny suroviny...
• Saúdové zvýší dodávky ropy do Číny
  Saúdská Arábie a Čína se dohodly, že zvýší spolupráci v ropném sektoru, včetně dodávek saúdské ropy neustále rostoucímu čínskému trhu. Obě země spojuje i zájem o vyřešení občanského konfliktu v Jemenu, jehož vládě čelící šíitskému povstání vyjádřily podporu. Vyplývá to ze společného komuniké vydaného na závěr návštěvy saúdskoarabského krále Salmána v Číně.