Východní blok

26.11.2018 Majetek, který mají Češi uložen v podílových fondech, stoupl během tří uplynulých čtvrtletí letošního roku o necelých patnáct miliard korun, na 498,4 miliardy korun ke konci září. Jde o výrazně zpomalení přílivu nových prostředků do fondů. Loni od ledna do září totiž do nich přiteklo bezmála 40 miliard korun. Ztráta dynamiky růstu objemu investovaných prostředků souvisí se silnou kolísavostí finančních trhů celého světa, která je patrná prakticky od začátku letošního roku. Nepříznivě působí také růst úrokových sazeb zejména ve Spojených státech, který je klíčovým důvodem citelného poklesu zájmu o investice hlavně v dluhopisových fondech. Dluhopisové fondy zaznamenávají letos zdaleka největší odliv prostředků ze všech druhů fondů. Od ledna do září z nich odteklo 17,1 miliardy, zatímco ostatní druhy fondů – až na strukturované – vykázaly naopak čistý příliv prostředků.

27.04.2020 V Evropě v době šíření koronavirové nákazy vyrostla nová železná opona. Naštěstí jen pomyslná. Vůbec přitom nesouvisí s uzavíráním hranic, nýbrž s počtem zemřelých na onemocnění covid-19. V zemích na západní straně pomyslné nové železné opony jsou počty obětí koronaviru v přepočtu na milion obyvatel dramaticky vyšší než v zemích její východní strany (viz graf). V zemích bývalého socialistického bloku se jedná o jednotky až nižší desítky zemřelých v přepočtu na milion obyvatel, zatímco v zemích na západní straně někdejší skutečné železné opony se jedná o vyšší desítky až stovky zemřelých na milion obyvatel.

28.04.2020 Vstupujeme do druhého poločasu bitvy s koronavirem a jeho následky. Dostat se ze současné krize s co nejmenšími důsledky zdravotními i ekonomickými předpokládá najít rozumný kompromis mezi epidemiology a ekonomy.

21.07.2020 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Oznámil to dnes ráno předseda Evropské rady Charles Michel. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

21.07.2020 Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie směřují po čtyřech dnech tvrdého vyjednávání k dohodě o vytvoření fondu pokrizové obnovy ekonomik a o příštím sedmiletém rozpočtu bloku. Poté, co předseda Evropské rady Charles Michel přišel v pondělí večer s novým kompromisem, se podle některých neoficiálních zdrojů státníci shodli na jednom z hlavních nevyřešených bodů, jímž byla podmíněnost čerpání peněz z fondu dodržováním principů právního státu.

23.03.2025 Pro stále širší okruh obyvatel Česka je pořízení vlastního domu či bytu nedostupné. Jak kvůli neustálému a markantnímu růstu cen nemovitostí, tak kvůli přetrvávajícím poměrně vysokým úrokovým sazbám hypoték – které příliš nemusí klesnout ani letos, ba dokonce ani v příštích letech.

13.10.2025 Pro stále širší okruh obyvatel Česka je pořízení vlastního domu či bytu nedostupné. Jak kvůli neustálému a markantnímu růstu cen nemovitostí, tak kvůli přetrvávajícím poměrně vysokým úrokovým sazbám hypoték – které příliš nemusí klesnout ani v příštích letech.

19.11.2025 Pro stále širší okruh obyvatel Česka je pořízení vlastního domu či bytu nedostupné. Jak kvůli neustálému a markantnímu růstu cen nemovitostí, tak kvůli přetrvávajícím poměrně vysokým úrokovým sazbám hypoték – které příliš nemusí klesnout ani v příštích letech.

13.09.2017 Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker dnes v Evropském parlamentu představil svou vizi budoucnosti Evropské unie. Ve zprávě o stavu společenství se vyslovil například pro to, aby státy začaly přijímat rozhodnutí v některých klíčových oblastech kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti. Blok by tak prý měl být akceschopnější. Juncker rovněž podpořil soudržnost východní a západní části EU a mluvil o potřebě překonat objevující se rozdíly mezi starými a novými či západními a východními členy bloku.

12.12.2023 Česká metropole Praha si pohoršila v žebříčku, jejž společnost Mercer sestavuje na základě vyhodnocení kvality života z hlediska cizinců. První v pořadí je rakouská metropole Vídeň, následovaná švýcarským Curychem a novozélandským Aucklandem. Vůbec nejhůře si stojí súdánský Chartúm. Praha obsazuje až 71. příčku.