
Vítám vás u dalšího článku ze série o psychologii tradingu a investování. V dnešním článku se zaměříme především na investiční psychologii, protože se mezi retailovými investory šíří vlna deprese z toho, že akciové trhy ke konci roku nerostou. Podíváme se proto na rizika, která jsou s tím spojena, a zároveň si vysvětlíme, proč jsou prodejní korekce přirozenou součástí dlouhodobého růstového příběhu.
Jaké je největší riziko akciového investora?
Zkušeným investorům se může tento odstavec zdát zcela zbytečný, avšak mnoho začátečníků se s tímto problémem stále potýká. Největší riziko akciového investora totiž často nespočívá v samotném vývoji trhu, ale v nákupu nevhodného instrumentu. Narážím tím na nákup CFD kontraktu na akcii namísto nákupu fyzické akcie.
Začínající investoři si z nějakého důvodu myslí, že jakmile akcii nakoupí, její cena musí okamžitě růst. Tato zkreslená představa je následně nutí riskovat kapitál prostřednictvím derivátů, konkrétně CFD, čímž se dostávají do zbytečných problémů. Hlavním rizikem je v tomto případě nutnost držet na obchodním účtu dostatečný kapitál kvůli marži. Výraznější cenový pokles akcií tak zvyšuje pravděpodobnost margin callu a nuceného uzavření nejztrátovější pozice.
Další nevýhodou CFD konkratků je účtování swapu, tedy poplatku za držení otevřené pozice. Tento náklad je zcela zbytečný, protože při nákupu fyzické akcie neexistuje. Kombinace swapových poplatků a dlouhodobého investičního horizontu tak činí nákup akcií přes CFD vysoce kontraproduktivním.
Když kupuji, tak vím
Začínající investoři mají také tendenci prodávat akcie společností při sebemenším cenovém poklesu. V takové situaci je důležité si připomenout, na základě čeho byla daná akcie původně nakoupena. Zda byla provedena kvalitní fundamentální analýza, zohledněny makroekonomické a mikroekonomické faktory a zda pořizovací cena reflektovala i tržní strukturu.
Pokud se investor rozhodne vložit svůj kapitál do konkrétní společnosti, tak by si měl být svým rozhodnutím jistý a neměnit svůj postoj kvůli krátkodobým cenovým výkyvům. Jestliže však šlo o spontánní nákup, například na základě FOMO nebo “doporučení” finfluencera, je pochopitelné, že i menší cenový pokles může vyvolat výraznou psychologickou nepohodu.
Závěr roku je specifický
Na závěr je důležité si uvědomit, že konec kalendářního roku je u mnoha společností spojen se závěrem účetního období. Správci fondů v tomto čase upravují složení svých portfolií, což má přímý vliv na cenu akcií. Závěr roku je zkrátka specifické období a cenové poklesy kvalitních akcií by měl investor vnímat spíše jako příležitost k nákupu za výhodnější ceny. Pokud takový přístup chybí, je to často signál, že je potřeba zlepšit práci s fundamentální i technickou analýzou a především s vlastní investiční psychologií.
Martin Klass pro portál FXstreet.cz




