Dva roky války na Ukrajině. Jak se změnil svět?

Přesně před dvěma lety, 24. února 2022, zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Po dvou letech války se současná situace na východě země zdá být v západních zemích na denním pořádku, i když pro Ukrajinu je to stále těžký boj o vlastní území, stejně jako v posledních několika měsících. Co se ve světě změnilo od 24. února 2022? Jaký je současný stav finančního trhu, zejména trhu s komoditami? Je svět stále ochoten pomoci Ukrajině? Jak by mohla změna moci v USA ovlivnit vojenskou pomoc Ukrajině?

Všichni ztratili

Ozbrojený konflikt, který měl podle Ruska skončit kapitulací Ukrajiny během prvních několika desítek hodin po útoku, trvá již dva roky. Během těchto dvou let utrpěla ukrajinská ekonomika značné škody, ale jeho dopad se rozšířil i do zbytku světa. Podle výzkumu Národního institutu ekonomických a sociálních výzkumů ztratilo Rusko v letech 2022 a 2023 v důsledku války něco přes 11 % svého HDP. V případě Ukrajiny tyto ztráty dosahují několika desítek procent. Globální dopad je však omezený a činí přibližně 1 procentní bod. V eurozóně je dopad ještě větší, v předchozích dvou letech činily ztráty 1,2 a 1,5 procentního bodu.

Konflikt vedl k narušení mnoha obchodních cest, ale především způsobil výrazný nárůst cen komodit. Rusko je významným producentem a vývozcem komodit, jako je ropa, zemní plyn, pšenice, kukuřice, hliník, palladium a hnojiva. Dočasný nedostatek přístupu na ruský trh, částečně způsobený sankcemi, vedl v mnoha případech k prudkému nárůstu cen o několik set procent. To samozřejmě podpořilo inflaci, která již reagovala na značný příliv kapitálu od vlád a centrálních bank po pandemii. Dopad války mezi Ruskem a Ukrajinou mohl v roce 2022 přidat ke globální inflaci přibližně 1,8 procentního bodu a v roce 2023 0,9 procentního bodu. Vzhledem k blízkosti konfliktu byly nejzranitelnější evropské země. Nedostupnost levných energetických zdrojů z Ruska vedla k výraznému zvýšení cen v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku a pobaltských zemích. Nakonec byly ruské dodávky nahrazeny, ale na této situaci nelze spatřovat jiné pozitivní aspekty než zvýšenou diverzifikaci a posílení energetické bezpečnosti do budoucna.

Trh s komoditami se vrátil k normálu, spolu s inflací

Ceny komodit se vzhledem k obavám o jejich dostupnost normalizovaly poměrně rychle. Ropa se od února do června držela nad hranicí 100 dolarů za barel, ale absence výraznějšího poklesu vývozu z Ruska, které přesměrovalo své zdroje na asijský trh, a nalezení alternativních dodavatelů ze strany Evropy vedly k 50% poklesu cen ropy z maxim v roce 2022 na minima v roce 2023. Velmi podobná situace nastala u pšenice. Dohoda s Ruskem o vývozu ukrajinské pšenice po moři umožnila prozkoumat jiné trhy a přejít na pozemní dopravu, ačkoli to vedlo ke značným problémům pro evropské zemědělce, kteří byli nuceni konkurovat ukrajinské pšenici a dalším zemědělským produktům. Vzhledem k tomu, že silniční doprava je několikanásobně dražší než námořní, zemědělské zboží končilo svou cestu v sousedních zemích, což je značný problém při snaze sladit vlastní zájmy s další podporou ukrajinského státu v jeho boji proti okupantovi.

Mnohem bouřlivější situace byla v případě zemního plynu. Ruský plyn se do Evropy dostával především prostřednictvím plynovodů, takže vzdát se tohoto zdroje nebylo tak samozřejmé. Jen o několik let dříve Německo prosazovalo změnu energetického mixu se zaměřením na plyn, zejména ruský. V tuto chvíli Německo zažívá stagnaci, což souvisí s tím, že se země dynamicky rozvíjela díky levným komoditám, kterých je v současnosti nedostatek.

Ceny zemního plynu v Evropě se vracejí na úroveň před pandemií. Stojí však za zmínku, že rostly již v roce 2021, kdy Rusko pohrozilo pozastavením dodávek do Evropy. Nyní již nedostatek ruského plynu v Evropě nepředstavuje problém. Zdroj: Bloomberg Finance LP, XTB

Evropa však přešla na zkapalněný zemní plyn a ceny se začínají blížit předpandemické úrovni, což souvisí se zvýšenou konkurenceschopností na trhu se zkapalněným plynem. Evropa stále dováží plyn z Ruska ve formě LNG, ale od soukromých společností a v minimální míře, i když se očekává, že i tento dovoz v blízké budoucnosti skončí. Nicméně je třeba poznamenat, že nedostatečný přístup na evropský trh s ropou nejvíce poškozuje Rusko, i když i v tomto případě byly nalezeny alternativní cesty. Často docházelo k překládkám, změnám vlajky nebo jednoduše k prodeji ropných produktů z dříve neexistujících destinací. Za zmínku stojí, že v současné době se do Evropy dostávají pohonné hmoty z Indie. Zároveň evropští výrobci výrazně zvýšili svůj vývoz do Kazachstánu a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. V tomto případě lze jen těžko hovořit o nějaké absenci souvislosti se sankcemi.

Pozornost USA směřuje i jinam

Za tyto dva roky si svět na konflikt zvykl. Ne všichni jsou ochotni ke konfliktu nadále přispívat, a to i za cenu rizika jeho rozšíření do dalších zemí. Spojené státy se již před konfliktem méně zajímaly o Evropu a více se zaměřovaly na Tchaj-wan. Kromě toho je nyní znepokojivá situace na Blízkém východě, a to nejen v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Hamásem, ale také kvůli útokům Hútíů, které podporuje Írán, na obchodní lodě. Vzhledem k této situaci by se trh s ropou mohl stát ještě napjatějším než v případě války mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud by došlo k další eskalaci.

Další sankce, ale pomoc pozastavena

Rusko bylo do značné míry izolováno od světového finančního systému a mnoho zahraničních aktiv bylo zmrazeno. Probíhají snahy o zabavení těchto prostředků a jejich přidělení na obnovu Ukrajiny, ale vzhledem ke složité právní situaci to bude nepochybně obtížný a zdlouhavý proces.

Mezitím se současná situace na frontách dostala do patové situace, ačkoli se objevují i zprávy o značných problémech Ukrajiny v důsledku nedostatku dostatečného vojenského vybavení. Americký Senát schválil návrh zákona ve výši 95 miliard dolarů, přičemž velká část je určena na pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Předseda Sněmovny reprezentantů se však rozhodl poslat kongresmany na dvoutýdenní dovolenou a prostředky jsou v současné době pozastaveny, což samozřejmě souvisí s politickým manévrováním. Tyto prostředky by měly být nakonec uvolněny, což povede k navýšení celkové pomoci USA na 170 miliard dolarů, ačkoli od ledna 2023, kdy republikáni získali ve Sněmovně reprezentantů většinu, nebyla žádná významnější pomoc Ukrajině schválena. To nás vede k otázce, co když Donald Trump vyhraje volby?

Volby v USA by mohly být pro Ukrajinu klíčové

Asi není nikdo, kdo by neslyšel o nedávných výrocích Donalda Trumpa o jeho touze vystoupit z NATO, nebo dokonce o nepřímém povzbuzování Ruska k útokům na země, které nejsou dostatečně vyzbrojeny. Pro většinu evropských zemí to není problém. Polsko má nejvyšší výdaje na obranu v poměru k HDP v celém NATO, dokonce vyšší než Ukrajina. Německo a Francie se rovněž připojují ke skupině zemí, které vynakládají více než 2 % HDP. Obranný průmysl v Evropě však není tak silný, jak by se mohlo zdát. Dodávky z Evropy na Ukrajinu jsou nedostatečné, což také vedlo k ještě většímu zaměření Ukrajiny na domácí výrobu.

Vrátíme-li se k Trumpovi, byla by ohrožena nejen situace v Evropě, ale především v Asii a na Blízkém východě. S největší pravděpodobností bychom se mohli dočkat další obchodní války, která by mohla přerůst ve větší konflikt. Na druhou stranu by se Trump mohl vojensky zaměřit na Blízký východ, což by také mohlo vést k výrazným pohybům na trhu s energetickými komoditami. Ačkoli Trumpovo vítězství by mohlo pro Američany či americké firmy znamenat příznivý vývoj v oblasti daní (jako tomu bylo v roce 2016), důsledky dalších kroků by mohly být zničující.