Zmrzne Evropa?

Evropa aktuálně čelí jedné z nejhorších energetických krizí v historii. Faktorů, kterých vedlo k této situaci je mnoho, avšak jeden je zřejmý. Rusko v odvetě za sankce uvalené po útoku na Ukrajinu již přerušilo dodávky plynu některým členským státům EU a postupně omezuje dodávky plynu do dalších zemí. Po dlouhá léta byl plyn preferovaným zdrojem energie, což se přisuzuje jeho nízké ceně. Nelze vyloučit různé akce ruské lobby, která učinila Evropu závislou na ruském plynu. Z toho důvodu se všichni obávají, že během zimní sezóny mohou zmrznout. 

Struktura evropské poptávky plynu

Před vypuknutím války vyváželo Rusko přibližně 30-40 % svého plynu do Evropské unie. Závislost EU na této komoditě se zvýšila na cca 80 %. Je to skutečně hodně, avšak po dlouhá léta EU redukovala produkci vlastního plynu a stávala se závislejší na tom levném z Ruska. Přes obrovské námitky tranzitních zemí a USA se Německo rozhodlo vybudovat drouhou větev projektu Nord Stream II, přičemž zcela zanedbalo diverzifikaci zdrojů. Zemní plyn byl nejen komoditou levnou na spalování, která dopomohla k budouvání konkurenceschopnosti německého průmyslu, ale tektéž, v porovnání s uhlím, nízkoemisní komoditou. Není tedy divu, že se plyn stal oblíbeným "přechodným" zdrojem energie v rámci zelené agendy EU.

Nyní je důležité hledět na několik čísel. Loni dle Eurogazu činila spotřeba v EU zhruba 4700 TWh, tedy méně než 500 miliard metrů krychlových plynu. Velkou část z toho spotřebovalo Německo, avšak výrazným odběratelem je i Itálie a donedávna jím byla i Velká Británie. Plyn tvoří 22 % všech energetických zdrojů v Evropě, tato úroveň se jeví jako nezastupitelná. Na druhou stranu se plyn používá pro vytápění domů, přípravy vody a jídla po celé Evropě, nehledě na některá průmyslová dovětví, kde je plyn jediným zdrojem energie.

Jaká je současná situace?

Podíl ruského plynu importovaného do Evropy dramaticky poklesl ze 40 % (dle dat z roku 2021) na přibližně 20 % (v prvním pololetí 2022). Tento fakt není tak překvapující, když si uvědomíme, že byl zastaven vývoz do Polska, Nizozemska, Řecka, Dánska nebo Finska. Navíc vývoz plynu do Německa byl snížen o masivních 60 %. Ostatní členské státy EU pak z Ruska dováží méně, mezi tyto státy se řadí Itálie, Francie, Rakousko a Česká republika. Přerušení dodávek plynu je důsledkem nedodržení platební metody uložené Gazpromem, zatímco omezení dodávek je důsledkem politické hry.  

Evropa se snaží import z Ruska nahradit. Velké množství zkapalněného zemního plynu (LNG) již bylo shromážděno a zvýšil se také objem importovaný z jiných zdrojů, zejména z Norska. Pokud jde o dovozní kapacity LNG nebo plynu ze Severní Afriky či Azerbajdžánu, Evropa si nemůže stěžovat. Zásoby dosahují vyšší úrovně než loni, přičemž jsou zásobníky doplněny ze dvou třetin. Příkladem celé EU by mělo jít Polsko nebo Portugalsko, které mají své zásobníky ze 100 % naplněné. Samozřejmě je nutné vzít v potaz, že tyto zásobníky jsou relativně malé se srovnání s kapacitou Německa (polské jsou 6x menší). Teoreticky se nenacházíme ve špatné situaci, ale bezprostřední vyhlídky nejsou bohužel optimistické.

V porovnání se stejným obdobím v loňském roce je situace v Evropě relativně dobrá. Zásobníky jsou plné ze dvou třetin, což odpovídá 5letému průměru. Zdroj: Bloomberg

Co když Rusko zavře plynový kohout?

Rusko již výrazně omezilo vývoz plynu do západní Evropy. Dodávky do Německa v porovnání s minulými lety klesly o 60 % a nyní jsou na nule kvůli každoroční údržbě plynovodu. Každý se tak nyní obává, že dodávky plynu již nebudou obnoveny. Dřívější omezení dodávek plynu bylo pravděpodobně způsobeno technickými problémy. Gazprom tlačil na Siemens, aby opravil turbíny potřebné ke znovuobnovení dodávek do Evropy. Kanada, kde byla jedna z turbín udržována, souhlasila s odesláním potřebného vybavení, ale kvůli sankcím se zatím neví, zda-li zásilka nalezne svého adresáta. Pokud do Německa v srpnu nepoteče plyn přes Nord Stream I, nedá se ničemu divit. Malým pozitivem zůstává, že plyn na Ukrajině stále plynovody teče.

Dovoz plynu do Německa nyní klesl na nulu. Dříve dodávky kvůli technickým problémům klesly o 60 %. Zdroj: Bloomberg

Máme si připravit tlusté ponožky?

Bohužel to není vtip. Lídří evropských zemí hovoří o krizovém plánu na zimu. Ačkoliv některá řešení z pohledu každodenního života vypadají absurdně, nikdo se nesměje. Politici v Polsku nebo v Německu doporučuji občanům sbírat palivoé dříví. Donkonce i Deutsche Bank naznačila, že Němci budou nuceni používat krby, aby se zahřáli. Polské úřady doporučují domy před zimou zateplit a Evropská unie doporučuje si koupit tlusté ponožky, svetry a snížit teplotu v domech. Řecký velvyslanec v Německu zase zve seniory ze severu, aby strávili podzim a zimu ve středomořských oblastech. Je napravděpodobné, že by domácnosti přes zimu neměly přístup k plynu, protože jsou vybudovány rezervy. Na druhou stranu za plyn zaplatíme vyšší účty a ekonomickým zpomalením v důsledku pozastavení některých průmyslových dovětví. 

Je to opravdu tak zlé?

Při pohledu na statistiky situace není tak zlá. Pokud chce Evropa nahradit ruský plyn, musí najít cca 1600-1700 TWh dalšího energetického zdroje, to je zhruba objem dovozní kapacity LNG do Evropy. Navíc zde existuje dodávka asi 200 TWh skrze plynovody ze severu Afriky a možná je i dodávka z Norska. Plynová infrastruktura na LNG bohužel neumožňuje plyn v Evropě volně rozvádět. Španělsko a Spojené království mají nyní poloviční kapacitu zpětného zplynování. Prostřednictvím plynovodů má Španělsko kontakt pouze s Francií. Evropa taktéž potřebuje, aby dodavatel plyn na kontinent dovezl. Spojené státy nyní do Evropy posílají hodně, avšak k úplnému nahrazení Ruska to nestačí. Nutné jsou také nové kontrakty na trhu s LNG, které by zajistil import tohoto plynu z Asie. Sjednání nových smluv vyžaduje čas, zatímco Evropa může být od plynu odstřižena během jedné noci. Je velmi pravděpodobné, že se potopí i největší "záchranný kruh" Evropy, protože norská těžebná pole jsou vystavována stávkám zaměstnanců, kteří požadují vyšší platy. Situace se nyní zdá být pod kontrolou, avšak nevylučujme podobné komplikace do budoucna.

Jak si může Evropa se současnými problémy poradit?

Jedním z řešení je obnovit uhlené elektrárny, avšak i ty mají omezenou kapacitu. Pokud nedojde k legislativním úpravám, bylo by v tomto kontextu možné sledovat nárůst poptávky po emisních povolenkách na emisi CO2. S největší pravděpodobností dojde ke snížení poptávky a to nejen v průmyslovém sektoru, ale i v oblasti vytápění. V Německu se již doporučuje nastavovat teplotu na veřejných místech na 20 stupňů, i když některé návody ukazují, jak se vypořádat s teplotou kolem 15-16 stupňů. Bloomberg upozorňuje, že Evropa bude schopna nahradit přibližně polovinu ruské nabídky, tudíž reakce poptávky bude muset být silná. To naznačuje, že nejen zima bude chladnější, ale i že peněženka bude chudší. Neměli bychom se tedy divit, když cena plynu na burze v Amsterdamu vysokčí do rozmezí 200-250 EUR za MWh nebo až k úrovním 300 EUR. Vše, co bylo v tomto článku uvedeno je medvědí, ale realistický scénář. Zbývá doufat, že zima bude mírná a Rusko se rozhodne ponechat kohouty směřující do Německa otevřené.

Ceny v Evropě se pohybují na historických maximech, pozastavení ruských dodávek by je mohlo vytlačit ještě výše. Teoreticky by mohla situace v Evropě vytlačit vzhůru i ceny v USA, které pracují na zvyšování dovozu do EU. Ceny jsou uvedeny v USD za milion britských topných jednotek. Cena na nizozemské burze je nyní kolem 160 EUR za MWh. Zdroj: Bloomberg

Ceny plynu jsou kruciální i pro euro a polský zlotý. Z cenové stabilizace mohou těžit evropské měny díky redukci rizika energetické krize. Pokud by cena vyskočila nad 200 EUR za MWh (nad 70 USD za MMBTU), lze očekávat oslabení evropských měn.

"Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Marketingová komunikace je připravena s nejvyšší pečlivostí, objektivitou, prezentuje fakta známé autorovi k datu přípravy a neobsahuje žádné hodnotící prvky. Marketingová komunikace je připravena bez zohlednění potřeb klienta, jeho individuální finanční situace a nijak nepředstavuje investiční strategii. Marketingová komunikace nepředstavuje nabídku k prodeji, nabídku, předplatné, výzvu na nákup, reklamu nebo propagaci jakýchkoliv finančních nástrojů. Společnost XTB S.A. organizační složka nenese odpovědnost za jakékoli jednání nebo opomenutí klienta, zejména za získání nebo zcizení finančních nástrojů, na základě informací obsažených v této marketingové komunikaci. V případě, že marketingová komunikace obsahuje jakékoli informace o jakýchkoli výsledcích týkajících se finančních nástrojů v nich uvedených, nepředstavují žádnou záruku ani předpověď ohledně budoucích výsledků. Minulá výkonnost nemusí nutně vypovídat o budoucích výsledcích a každá osoba jednající na základě těchto informací tak činí zcela na vlastní riziko."