Rozbřesk: Inflace se odpoutala od horní hranice tolerančního pásma ČNB

Čtěte více

• Rozbřesk: Inflace dodává ECB argument k akci
  V ECB v tento čas nejspíše vrcholí práce na přípravě podzimního překvapení, jehož cílem má být další uvolnění měnové politiky v podobě ještě nižších záporných úrokových sazeb a dalšího kola kvantitativního uvolňování. Připravuje tak plán, jak již tak lehce dostupná eura učinit ještě dostupnějšími. Cynik by asi řekl, jak učinit dluhopisy a fyzická aktiva ještě dražšími, vládní zadlužování ještě výhodnějším, euro ještě slabším atp.
• Rozbřesk: Inflace jako hlavní politické téma roku 2022 a koruna díky ČNB silnější
  Není žádným tajemstvím, že inflace rozděluje společnost. Zejména ta energetická a potravinová výrazně více zasahuje relativně chudší část populace. Zatímco lidem s vyššími příjmy “pouze” snižuje úspory “odkládané” do investic, nízkopříjmové skupiny nutí činit velmi těžké volby a bolestivé úsporné kroky. Proto bude inflace také jedním z hlavních témat politických soubojů relativně rušného roku 2022.
• Rozbřesk: Inflace leze dále nad cíl ČNB, ale výnosová křivka zplošťuje. Větří snad trh recesi?
  Dnes po ránu zapomeňte na lehké letní čtení - budeme se totiž věnovat náročnějšímu tématu, a tím nebude nic jiného než fenomén zplošťování korunové výnosové křivky.
• Rozbřesk: Inflace mírně pod prognózou ČNB
  Nová prognóza ČNB úspěšně prošla prvním testem. Včera zveřejněná říjnová inflace skončila jen jednu desetinu procentního bodu pod odhadem centrální banky, a tak ČNB ve svém komentáři nemohla vyjádřit nic jiného než spokojenost, a to dokonce i s vývojem všech složek inflace. Nákladové tlaky však podle ČNB zůstanou v české ekonomice dál zvýšené, jen namísto rychle rostoucích mezd bude inflaci pohánět slabá koruna. Podle centrální banky inflace na konci roku ještě vzroste na tři procenta a k jejímu poklesu do blízkosti dvouprocentního cíle dojde (sice jen na chvíli) už v prvním čtvrtletí příštího roku.
• Rozbřesk: Inflace nad prognózou ČNB, americkou inflaci ženou drahá auta
  Červnová inflace skončila mírně nad očekáváním trhu i centrální banky. Ve srovnání s červnem se spotřebitelské ceny zvýšily o půl procenta, a to především v důsledku dalšího zdražení pohonných hmot a zvýšení cen v hotelech a restauracích po rozvolnění. Svůj vliv měly i sezónní faktory – jako v případě oblečení nebo dovolených, ceny potravin naproti tomu docela překvapily dalším poklesem.
• Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas
  Máme za sebou poslední významné číslo před posledním letošním zasedáním bankovní rady ČNB. A dopadlo přesně podle očekávání. Inflace poklesla z pětiletého maxima (2,9 %) na aktuálních 2,6 % i díky tomu, že začal fungovat vysoký srovnávací základ z loňského roku. A z maxim ustupují i další inflační indexy, kterým centrální banka věnuje pozornost, ať už jde o čistou inflaci (3,1 %), jádrovou inflaci (2,6 %) nebo měnově politickou inflaci (2,7 %).
• Rozbřesk: Inflace na rychlém ústupu, vláda narýsovala jízdní řád pro rozvolňování karantény
  Chod české ekonomiky budou ještě dva měsíce (přesněji do 8. června) ovlivňovat vládní regulace. Až v tomto termínu, pokud vše půjde dobře, se budou moci uvolnit poslední služby, tedy hotely a restaurace, obchody nad 1000 metrů čtverečních (které nejsou v nákupních centrech), taxislužby, divadla apod. Ale ani to nebude znamenat úplný návrat do před korona-krizových podmínek, protože například hromadné kulturní akce zůstanou i nadále zapovězeny. Velkou neznámou navíc zůstává návrat běžného režimu na české hranice, a tedy i celkové uvolnění turistického ruchu. Budou to celkem tedy více než tři měsíce fungování ekonomiky v omezeném režimu, který se nepochybně výrazně projeví na jejím výkonu.
• Rozbřesk: Inflace oživí debatu o zvýšení úrokových sazeb
  Na jedné straně zpomalující ekonomika a přetrvávající vnější rizika a nejistoty, na straně druhé nejvyšší inflace za posledních sedm let. Asi tak se dají shrnout hlavní vstupy do debaty, v rámci které bude bankovní rada ČNB už příští čtvrtek rozhodovat o úrokových sazbách. Opět se bude muset postavit čelem k vlastní prognóze předpokládající v krátkém čase dvojí zvýšení sazeb a následně jejich téměř trojí pokles, a rozhodnout se tak pro aktivismus, či pokračování stability.
• Rozbřesk: Inflace porazila trh i ČNB
  Lednová inflace vždy patří mezi nejsledovanější ukazatele už proto, že do jisté míry nastavuje laťku pro další měsíce. V tuto dobu obvykle dochází k rozsáhlejším úpravám regulovaných cen, zvyšují se nájmy a obecně právě začátek roku vybízí ke změně ceníků. Je to i asi nejhůře odhadnutelná hodnota inflace v průběhu celého roku, když si uvědomíme, kolik tisíc cen za sebou skrývá položka nájemného, z kolika set cen vychází energie a desítek plyn. Není proto divné, když se lednovou inflaci nepodaří přesně odhadnout.
• Rozbřesk: Inflace pravděpodobně dočasně poleví, vrchol stále před námi
  Po listopadovém zasedání ČNB se zdá být víceméně jasné, že se holubičí většině v bankovní radě v tuto chvíli do dalšího zvyšování úrokových sazeb jednoduše nechce. A nic na tom v tomto týdnu pravděpodobně nezmění ani nejnovější inflační čísla. Předpokládáme, že meziroční dynamika inflace v říjnu díky startujícímu účinku úsporného energetického tarifu lehce zvolní (17,5 %), v listopadu a v prosinci ovšem ještě zrychlí do rozmezí 19 - 20 %. To víceméně odpovídá poslední prognóze centrální banky a pro holubice to nebude nový argument zvyšovat sazby.
• Rozbřesk: Inflace se opět přiblížila třem procentům
  Nová inflační prognóza založená na novém modelu centrální banky včera prošla prvním testem v podobě červencové inflace. Zatímco bankovní rada na svém zasedání před necelými dvěma týdny konstatovala, že prognóza je na horizontu měnové politiky mírně protiinflační, aktuální inflace už podle komentáře ČNB představuje „lehké proinflační riziko“ aktuální prognózy. Inflace totiž skončila dvě desetiny procentního bodu nad očekáváním centrální banky a dostala se tak až téměř na samotnou horní hranici tolerančního intervalu, a navíc ještě v důsledku růstu jádrové inflace, která už třetí měsíc za sebou roste a aktuálně dosahuje 2,8 %. A nahoru přitom míří i další cenové sub-indexy, které centrální banka sleduje, ať už jde o měnově-politickou inflaci (3,0 %) nebo čistou inflaci (2,7 %).
• Rozbřesk: Inflace se vzdaluje od prognózy ČNB
  Česká ekonomika prochází od začátku roku obdobím desinflace. Zatímco po celý minulý rok se inflace nacházela bezpečně nad cílem centrální banky, od začátku roku začal růst spotřebitelských cen výrazně zpomalovat. Dokonce mnohem rychleji, než předpokládala ČNB i finanční trhy a inflace se dostala dokonce pod cílovou hodnotu dvou procent. Březnová data, která přijdou na řadu dnes, tento trend nejspíše opět potvrdí a odchylka od poslední prognózy ČNB se může zvýšit dokonce na půl procentního bodu.
• Rozbřesk: Inflace stále nad prognózou ČNB, výprodej dluhopisů pokračuje
  Zatímco ECB má starost, jak nabudit inflaci v eurozóně a uvažuje o ještě nižších záporných sazbách a novém kole kvantitativního uvolňování, ČNB je v situaci přesně obrácené. Svoji hlavní úrokovou sazbu od konce kurzového režimu zvýšila už osmkrát, a přesto růst cen dál překonává stanovenou rychlost dvou procent, a to nejenom v případě celkové inflace, ale i té tzv. čisté, jádrové či měnově politické. Inflace přitom překonává nejen samotný cíl centrální banky, zaostává i její nejnovější prognóza. Aktuálně celkem o tři desetiny procentního bodu v případě celkové inflace, zatímco u měnově politické inflace se odchylka dostala už na čtyři desetiny procentního bodu. Česká inflace totiž v srpnu setrvala na předchozích 2,9 %, měnově politická na 3,0 %, zatímco čistá se zvýšila na 2,8 % a jádrová zkorigovala na 2,7 %.
• Rozbřesk: Inflace stále nad trojkou, Londýn a EU opět na kordy
  Už od konce loňského roku se česká inflace pohybuje, s jednou výjimkou, nad hranicí tří procent. Ani srpen nebyl v tomto směru výjimkou. Inflace tentokrát podle očekávání poklesla o jednu desetinu procentního bodu, avšak nad trojkou nejspíš zůstane ještě několik měsíců. ČR tak bude dál patřit mezi země s nejvyšší inflací v rámci celé EU, a to i v době, kdy se ekonomika teprve vzpamatovává z koronarecese, výrazně klesají mzdové inflační tlaky a na poptávkovou inflaci může dokonce pomalu zapomenout.
• Rozbřesk: Inflace v březnu vzrostla nad 12 % a to letos rozhodně není vše
  Číslem dnešního dne i celého týdne je domácí březnová inflace. Oproti únoru domácnostem dál zdražují zejména energie a pohonné hmoty, tlak na růst cen přetrvává napříč celým spotřebitelským košem - čestnou výjimkou mohou být některé potraviny a ceny za rekreace. Celkově ceny vzrostly o 1,7 % meziměsíčně, což katapultovalo inflaci spolehlivě nad 12 %, konkrétně na 12,7 %. To je 2,9procentního bodu nad poslední zimní prognózou centrální banky, a to zdaleka nebude ještě inflační vrchol.
• Rozbřesk: Inflace v Česku před a po invazi, Orbán udržel ústavní většinu
  Česká národní banka nenechala v uplynulém týdnu nikoho na pochybách, čeká nás výrazně vyšší inflace a slabší růst. Přitom minimálně v nejbližších měsících centrální banka nebude chtít ponechat nic náhodě a bude inflaci pravděpodobně krotit dalším nárůstem úrokových sazeb. Jak moc, to bude záležet vedle síly inflačních tlaků i na míře zpomalení ekonomiky. Proto začnou čím dál větší roli hrát (vedle sledování válečné fronty) i konkrétní čísla přicházející z české ekonomiky.
• Rozbřesk: Inflace v Česku se posune nad 6 %, v EU je nad pěti. Stále dočasná?
  Inflace v eurozóně dosáhla 5 % (0,4 % meziměsíčně) - to jsou nejvyšší čísla od konce devadesátých let a je za nimi nejen nárůst cen energií a pohonných hmot, ale i jádrová inflace. I když za značnou částí prosincové inflace stojí zdražující energie (meziročně dražší o 26 %), zdražování probíhá napříč položkami spotřebitelského koše. Inflace ve službách se pohybuje okolo 2,5 % a velice znepokojující je vysoká inflace v ne-energetickém průmyslovém zboží. Ta celou dekádu před pandemií prakticky neexistovala, zatímco v tuto chvíli ji “rozbité” výrobní řetězce a sekundární efekty drahých energií a logistiky udržují v blízkosti 3 %.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně nad cílem ECB
  Inflace je na vzestupu nejenom u nás, ale i v dalších unijních zemích. Už bleskový odhad ukázal, že růst cen v zemích eurozóny v červenci zrychlil na 2,2 % a přestřelil tak cíl ECB, avšak jádrová inflace poklesla z předchozích 0,9 % na 0,7 %. Současná inflační vlnka jde z více než poloviny na vrub rostoucím cenám energií, kterým sekundují potraviny, alkohol a tabák.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně nejvýš za 13 let, trhy překvapil konec šéfa Bundesbanky
  Včera zveřejněná data Eurostatu potvrdila, že vyšší inflace netrápí pouze ČR, ale i většinu zemí EU. V celé unii se meziroční inflace vyšplhala na 3,6 %. V eurozóně s inflačním cílem stejným jako u nás se inflace zvýšila na 3,4 %. Vyšší inflaci krátce zažívala eurozóna naposledy v létě roku 2008, tedy těsně před pádem banky Lehman Brothers.
• Rozbřesk: Inflace v eurozóně zpomalila, jak zareaguje ECB?
  Listopadová inflace v eurozóně překvapila mírnějším růstem, když z říjnových 10,7 % zpomalila na 10 %. Jádrová inflace očištěná o volatilní složky jako energie nebo potraviny nicméně dopadla dle očekávání a setrvala na 5 %. I tak již inflace v eurozóně pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, z části však – podobně jako v českém případě – díky příznivým statistickým efektům vyplývajících z vládních opatření proti drahým energiím. Jeden příklad za všechny – listopadová inflace v Nizozemsku poklesla oproti říjnu o mohutných 5,6 p.b. na 11,2 %...