Environmentální udržitelnost

15.12.2021 Zemním plynem je v ČR plně či částečně vytápěno zhruba 1,6 milionu bytů. Rozšířenějším druhem energie k vytápění je již pouze teplo. V bytech rodinných domů pak plyn dominuje dokonce i nad teplem. Teplo se však vyrábí převážně opět z neobnovitelných zdrojů, jako je plyn a uhlí. Z plynu a z uhlí se vyrábí také podstatná část elektřiny, která s obnovitelnými zdroji energie a tuhými palivy představuje třetí až pátý nejrozšířenější druh energie k vytápění bytů v ČR.

02.05.2024 Tento článek poskytuje hluboký pohled na environmentální a sociální změny, které formují naši současnou společnost a budoucnost. Dozvíte se o narůstajících výzvách, jako je změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti, a o tom, jak tyto změny ovlivňují naše životní prostředí, ekonomiku a investiční příležitosti. Článek také diskutuje o klíčových faktorech, jako jsou investice do udržitelnosti a faktory ESG, které ovlivňují rozhodování investorů a regulátory.

21.11.2024 Jaké změny vnese rok 2025 do pracovního prostředí? Automatizace a robotizace zvýší hodnotu specializovaných profesí, naopak rutinní pozice se z Česka pomalu vytrácejí. Jak to ovlivní přístup firem k zaměstnancům a jak se trend projeví na míře nezaměstnanosti? A kolik si Češi průměrně vydělají?

24.01.2020 Včerejší zasedání ECB nepřineslo žádnou změnu měnové politiky této centrální banky, a tak úrokové sazby zůstávají tam, kde byly. Kvantitativní uvolňování (QE) odstartované teprve v listopadu pokračuje v nezměněném rozsahu. QE chce ECB ukončit jen těsně před tím, než začne zvyšovat úrokové sazby.

03.07.2020 Koronavirová pandemie jasně ukázala, jak moc je Evropa závislá na Asii, zejména na Číně a Indii, pokud jde o výrobu zdravotnických přístrojů a vybavení, ale i účinných složek běžně užívaných léčiv. Zatímco v 80. a 90. letech minulého století pocházelo kolem 60 % všech účinných složek z Evropy, po roce 2010 se situace zcela obrátila ve prospěch Číny a Indie, které jsou teď společně odpovědné až za 60 % celkové produkce.

26.02.2020 Evropská komise dnes zveřejnila své pravidelné každoroční hodnocení socio-ekonomické situace České republiky. Evropská komise Česku vytýká předně to, že neučinilo žádný pokrok v reformě penzijního systému a systému financování veřejné zdravotní péče. Za problematické Brusel považuje loňské rozhodnutí vlády nenavyšovat věk odchodu do starobního důchodu. Vláda místo tohoto rozhodnutí nepřišla s alternativním řešením, což podle Komise staví otazník za dlouhodobou fiskální udržitelnost penzijního systému.

22.01.2020 Probíhajícímu Světovému ekonomickému fóru v Davosu více než kdy jindy v jeho padesátileté historii dominují environmentální témata. Jedná se však stále o ekonomické fórum, nikoli o sjezd ekologů či čistě environmentálních aktivistů. Na fórum zavítá třeba 119 světových miliardářů nebo centrální bankéři.

09.12.2021 Spotřebitelé se ve světě dívají do budoucnosti s větším optimismem než v předchozích čtvrtletích, tři z pěti lidí věří v pozitivní vývoj. S rostoucím optimismem roste ochota utrácet v kamenných obchodech, za zábavu i cestování, vyplývá z průzkumu, který společnost PwC uskutečnila mezi 10.000 lidmi ve 26 zemích světa. Více optimisticky se přitom do budoucnosti dívají očkovaní a lidé pracující z domova.

28.06.2021 Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v posledních letech na vzestupu. Investorům z Česka se prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů Georgia Energy SICAV otevřela možnost podílet se na výstavbě vodních elektráren v Gruzii, která má díky kvalitní infrastruktuře a velkému množství vodních toků v této oblasti obrovský potenciál. V první fázi vzniknou elektrárny s instalovaným výkonem 40 MW, očekávaný výnos pro investory je 6–8 % ročně.

18.12.2022 Evropská unie se dnes nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Rozšíření systému emisních povolenek ovšem nepřichází ve vhodnou dobu. Představuje totiž další inflační tlak. V řadě příštích let přitom zásadní inflační tlak bude představovat probíhající energetická krize EU a s ní související nutná energetická transformace. Příslušné náklady dopadají jak na domácnosti, tak zejména na podniky EU, jimž snižují konkurenceschopnost v globálním měřítku. Středně- až dlouhodobě tak hrozí ztráta pracovních míst v EU a další s tím spjaté neblahé ekonomické a sociální dopady, které nebude s to nově zřízený klimatický fond mírnit dostatečně.