Klíčová slova - Daňové příjmy státu

Německo má poprvé od roku 2011 schodek rozpočtu
14.01.2021 Německo má kvůli dopadům koronavirové krize poprvé od roku 2011 schodek rozpočtu. Za loňský rok dosáhl 158,2 miliardy eur (4,1 bilionu Kč) a je druhý nejvyšší od znovusjednocení. Měřeno výkonem celé ekonomiky odpovídá schodek 4,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Oznámil to dnes německý statistický úřad. Rekordní deficit zaznamenal rozpočet německé vlády v roce 1995.

Stát vybral na daních v pololetí meziročně o 12,6 pct. méně
19.07.2020 Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí klesly meziročně o 12,6 procenta, tedy o 65,2 miliardy, na 454,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 188 miliard korun, meziročně o 12,2 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 24,7 miliardy méně, celkem 74,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.
Další články k tématu Daňové příjmy státu

Německo očekává propad daňových příjmů téměř o 100 miliard eur
14.05.2020 Německo očekává, že daňové příjmy státu, spolkových zemí a měst kvůli koronaviru letos proti původnímu odhadu klesnou téměř o 100 miliard eur (2,76 bilionu Kč). Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes uvedl ministr financí Olaf Scholz, podle něhož se daňové příjmy ještě nikdy neodhadovaly tak těžko, jako právě za současné situace.

V Německu se v květnu vybralo na daních o 20 procent méně
19.06.2020 V Německu se v květnu vybralo na daních meziročně o téměř 19,9 procenta méně. Kvůli koronavirové krizi klesly zisky firem a projevily se i daňové škrty, které vláda zavedla na podporu ekonomiky. Za prvních pět měsíců pak klesly příjmy vládní pokladny meziročně o 6,3 procenta, uvedlo dnes podle agentury Reuters ministerstvo financí.

Dve americké vojny
14.02.2017 Pamätáte si na nášho sprievodcu rokom 2017? Tam sme písali o Cezhraničných daňových úpravách ako o potenciálne najväčšej udalosti nového roka. Zdá sa, že toto varovanie nestráca na aktuálnosti. Naopak, Európa sa už teraz pripravuje na podnet na Svetovú obchodnú organizáciu ohľadom jej možného zavedenia. Následky by boli dramatické na celý svet.

Zprávy z regionu; týdenní souhrn událostí – 29. týden
21.07.2013 Polsko Polský zlotý (PLN) v průběhu celého týdne (15. - 19. červenec) vůči euru posiloval, když nakonec uzavře...

Říjnová bilance rozpočtu dosáhla -19,6 mld. Kč
01.11.2019 Po třech po sobě jdoucích letech, kdy rozpočet v říjnu vykazoval kladné hodnoty, byl tentokrát převis výdajů nad příjmy 19,6 mld. Kč. Oproti předchozím měsícům se mírně zlepšila statistika výběru DPH, která dosud významně pokulhávala. Nadále ovšem daňové příjmy zaostávají za plánem, a to jak v případě DPH, tak i daní z příjmů fyzických osob, právnických osob či pojistného na sociální zabezpečení. Celkem stát na daních plánoval vybrat v tomto období zhruba o 29 mld. Kč více, než se reálně podařilo. Vzhledem k tomu, že na výdajové straně mnoho prostoru pro pozitivní překvapení ve zbytku roku nezbývá a výběr daní s původními představami příliš nekoresponduje, může být plánovaného deficitu ve výši 40 mld. Kč za letošní rok ještě náročné dosáhnout.

Raiffeisenbank: Okénko trhu 9.2.2018
09.02.2018 Z dnes zveřejněného záznamu z posledního jednání ČNB vyplývá, že velkým tématem diskuze bankovní rady byl vývoj eura. Ačkoli prognóza centrální banky počítá se silnějším posilováním koruny, než očekáváme my nebo trh, bankovní rada vnímá riziko oslabení koruny spojené s koncem kvantitativního uvolňování ECB. O tomto problému jsme psali již v naší lednové čtvrtletní strategii. Zároveň je v záznamu zdůrazňováno, že pokud bude posilování koruny mírnější, může centrální banka přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, s kterým aktuální prognóza ČNB nepočítá. Otázkou je, jestli jedno, resp. dvoje navýšení sazeb spolu s posilováním koruny bude ČNB stačit, aby dostala inflaci ke svému cíli do konce roku. Podle našeho názoru další kumulace inflačních tlaků (především mzdových) dotlačí ČNB i ke třetímu navýšení sazeb ještě v tomto roce. K tomu se přidává riziko „překoupenosti“ koruny a hromadného exitu z korunového trhu. Pokud si investoři vysvětlí nezvyšování úrokových sazeb jako přestávku v „normalizaci“ měnové politiky, mohou se rozhodnout odejít a náhle oslabit korunu.

Jak vážný je řecký problém s neplacením daní?
31.05.2016 Včera si mě pozvali do ČT na téma nových problémů, které se objevily kolem implementace řeckých úsporných opatření a j...

Stát v únoru hospodařil s největším deficitem v historii
02.03.2020 Státní rozpočet hospodařil za první dva měsíce tohoto roku s deficitem 27,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 7,5 mld. Kč. Zároveň je to také nejhorší únorový výsledek v moderní historii.

Makléřské firmy na Wall Street jsou v zisku
06.10.2015 Makléřské firmy působící na Wall Street vykázaly v prvním pololetí zisk v celkové výši 11,3 miliardy dolarů. Ve srovnání s loňským prvním pololetím je to nárůst o 29 procent a představuje to nejlepší pololetí od roku 2011. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil hlavní finanční kontrolor státu New York Thomas DiNapoli. Zpomalující globální ekonomika by ale ve zbytku roku toto odvětví mohla dostat pod větší tlak.

Raiffeisenbank: Okénko trhu 1.9.2017
01.09.2017 Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 2,5 % a meziroční tempo růstu zrychlilo na 4,7 %. Ve srovnání s prvním odhadem byl růst v obou případech revidován o dvě desetiny procenta nahoru. Za nejrychlejším meziročním růstem za poslední rok a půl stojí především růst investic a vývozu do zahraničí. V druhém čtvrtletí 2017 pozorujeme růst ve všech sektorech ekonomiky. V roce 2017 očekáváme tempo meziročního růstu české ekonomiky přes 3 %. Na druhou stranu neočekáváme překonání rekordního růstu z roku 2015, kdy ekonomika rostla meziročně o 5,4 %. Kromě růstu domácí a zahraniční poptávky po českých produktech, by mělo dojít také ke zrychlení čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie.
Související klíčová slova:
HDP | Německo | Daně | Ekonomika | Schodek rozpočtu | EUR | Německá ekonomika | EU | Hrubý domácí produkt | Nemovitosti | Reuters | Státní rozpočet | Zprávy | ROCE | Hrubý domácí produkt (HDP) | Daňové příjmy | Propad | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Krize | Výnosy | Příjmy | ČTK | Aleš Sosnovský | Statistický úřad | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Deficit | Miliardy | Problémy | Členské státy EU | Státy EU | Miliardy korun | Miliardy eur | Hrubý domácí produkt (HDP) Německa | Šíření koronaviru | Situace | Pandemie | Výdaje | Daň z příjmu | Ekonomické aktivity | MF | Podání přiznání k dani z příjmu | Přiznání k dani z příjmu | Přiznání k dani z příjmu fyzických osob | Růst | Koronavirové krize | Německý statistický úřad | Ekonomiky | Schodek | DPH | Dodavatelské řetězce | Členské státy | Unie | Útlum ekonomické aktivity | Celkové daňové příjmy | Celostátní daňové příjmy | DPFO | Spotřební daně | Rekordní deficit
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Trh | Reuters | Pozice | ČTK | Banky | Výhled | Rezistence | FOREX | Banka | Obchodování | EUR/USD | Indikátor | FXstreet | Graf | Euro | ROCE