Invaze v ekonomice - spory kolem ruského plynu, sankce a pesimistické odhady HDP

Výběr hlavních ekonomických událostí týkajících se ruské invaze na Ukrajinu (ruský plynárenský podnik Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska):

24. února - Ruský prezident Vladimir Putin v 04:00 SEČ oznámil, že dal svolení ke "speciální vojenské operaci". Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a Běloruska i z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

- Z řady zemí včetně ČR zazněla ostrá kritika Moskvy, materiální či vojenskou pomoc poskytly nebo slíbily poskytnout skoro všechny země Evropské unie a Spojené státy. Lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení prvního balíčku sankcí proti Rusku. K sankcím postupně sáhly i další země včetně USA.

- Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranici 100 eur za megawatthodinu (MWh). Výrazným propadem reagovaly na invazi i světové burzy.

25. března - Summit EU se shodl na tom, že členské státy budou moci v zájmu snížení vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Na závěr dvoudenního summitu také země podpořily závazek postupného a co nejrychlejšího ukončení závislosti na ruských energiích. EU také přijala druhý balík sankcí proti Rusku, které omezily přístup Ruska ke kapitálu a mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu.

27. února - EU přijala třetí balík protiruských sankcí. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF).

1. března - Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Německý kancléř Olaf Scholz ještě před invazí a poté, co Moskva uznala samozvané separatistické republiky na východě Ukrajiny, oznámil, že udělení souhlasu k provozu Nord Stream 2 za této situace není možné. Na projekt plynovodu tvrdě dopadly také sankce Spojených států.

3. března - Ratingové agentury Fitch a Moody's snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o šest stupňů, do neinvestiční kategorie.

4. března - Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh).

7. března - Cena zlata přesáhla poprvé po roce a půl 2000 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři hledají ve zlatém kovu bezpečí v důsledku eskalující rusko-ukrajinské války.

- Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé vystoupala na rekordních 345 eur (8900 Kč) za megawatthodinu (MWh).

8. března - Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

- Americký prezident Joe Biden oznámil, že USA zakazují dovoz ropy z Ruska. Také Británie informovala, že postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů do konce roku 2022.

- Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

- Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.

15. března - V platnost vstoupil čtvrtý unijní balík sankcí. Unijní země zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel či železo. EU také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Potrestáno bylo i devět zbrojařských firem.

18. března - Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů, a vyhnula se tak platební neschopnosti.

23. března - Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí sankce, kromě EU tedy i USA, Kanady nebo Británie. Země skupiny G7 to později odmítly. Příslušný dekret Putin podepsal 31. března, v platnost vstoupil o den později.

- EK oznámila, že firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400.000 eur (9,8 milionu Kč).

- Německý kancléř Olaf Scholz v parlamentu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska.

24. března - Moskevská burza po měsíci částečně obnovila obchodování s akciemi.

25. března - Americký prezident Joe Biden a předsedkyně EK Ursula von der Leyenová oznámili, že USA v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy do konce roku 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu.

30. března - Polsko oznámilo, že přestane používat ruskou ropu do konce 2022 a uhlí do května.

8. dubna - EU v reakci na masakry civilistů ve městě Buča přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí.

19. dubna - Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky kvůli invazi a sankcím na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta.

27. dubna - Ruský plynárenský gigant Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Stalo se tak kvůli tomu, že tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Cena plynu pro evropský trh se zvýšila zhruba o 20 procent a přechodně se dostala až na 125 eur (3064 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Intradenní technická analýza – GBP/USD (6.2.2013)
  Měnový pár GBP/USD se pohybuje v klesajícím trendu. Pokud prolomí support 1,5610, bude zřejmě dál...
• Intradenní technická analýza – GBP/USD (8.11.2012)
  Měnový pár GBP/USD se obchoduje v intradenním klesajícím trendu. Trend by mohl pokračovat k důležitým úrovním...
• Intradenní technická analýza – GBP/USD (8.2.2013)
  Dokud se měnový pár GBP/USD bude obchodovat nad supportem 1,5655, zůstane v intradenním rostoucím...
• Intradenní výhled: EUR/USD se před summitem propadl
  Dnes ráno se sentiment na finančních trzích opět výrazně zhoršil a EUR/USD výrazně propadl...
• Intradenní výhled: EUR/USD se snaží korigovat
  Za propadajícím se měnovým párem EUR/USD stojí stále stejné události - strach z vývoje ve Španělsku a v Řecku.
• Intradenní výhled: EUR/USD v úzkém pásmu
  EUR/USD se pohybuje v intradenním klesajícím trendu. Po prolomení supportu 1,2470...
• Intradenní výhled: EUR/USD zatím pouze dolů
  Měnový pár EUR/USD se nachází v intradenním klesajícím trendu.
• Intradenní výhled měnového páru EUR/USD
  Měnový pár EUR/USD je zatím stále v intradenním rostoucím trendu, který bude pravděpodobně...
• Intradenní výhled pro: EURUSD
  Včerejší odpolední americká data o prodeji nových domů přinesla zklamání a připravila americký dolar na oslabení.
• Invaze ruských vojsk na Ukrajině přerušila asi třetinu ekonomické aktivity
  Invaze ruských vojsk si na Ukrajině vyžádala přerušení zhruba 30 procent ekonomické aktivity. V televizním rozhovoru to dnes řekl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Upozornil také, že daňové příjmy jsou nyní nedostatečné, takže vláda peníze získává hlavně prostřednictvím půjček. Informuje o tom agentura Reuters.
• Investice Číny v Evropě a USA jsou rekordní
  Investice Číny v Evropě a ve Spojených státech se loni navzdory zpomalení čínské ekonomiky dostaly na nový rekord. Celkově čínské státní a soukromé podniky investovaly v Evropě, tedy v zemích EU, Norsku a Švýcarsku, 23 miliard dolarů. V USA pak 15 miliard USD. Vyplývá to ze zprávy právnické firmy Baker & MacKenzie a konzultační společnosti Rhodium Group zveřejněné listem Financial Times.
• Investice Číny v zahraničí letos vzrostly
  Přímé nefinanční investice, které Čína letos uskutečnila v zahraničí, pravděpodobně vykážou nárůst o více než polovinu na 1,12 bilionu jüanů (4,2 bilionu Kč), zatímco loni činily 735 miliard jüanů. Řekl to dnes čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng. Měly by tak být vyšší než přímé zahraniční investice v Číně, u kterých se čeká růst pouze na 785 miliard jüanů z loňských 781 miliard jüanů.
• Investice do bitcoinu je extrémně riziková
  Investice do digitální měny bitcoin je extrémně nevyzpytatelná a riziková záležitost, rozpětí odhadů budoucí ceny bitcoinu se pohybuje od nuly do desítek milionů korun. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Problémem bitcoinu je to, že se z něj stal populární nástroj pro spekulace lidí, kteří ho mohou vyhnat velmi vysoko, ale také nuceně prodávat a stlačit jeho cenu, upozorňují analytici.
• Investice do bitcoinu překročily jeden bilion USD
  Celkový objem peněz investovaných do bitcoinu dnes poprvé od listopadu 2021 překročil jeden bilion dolarů (23,7 bilionu Kč). Cenu nejznámější kryptoměny podporuje nadále příliv financí do amerických investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF). Od začátku února si připsala kolem 20 procent.
• Investice do komerčních nemovitostí v Evropě byly do března nejnižší za 11 let
  Investice do komerčních nemovitostí v Evropě klesly v prvním čtvrtletí na minimum za 11 let. Investoři kvůli vyšším úrokovým sazbám a horšímu výhledu ekonomiky odkládali akvizice, uvedla dnes společnost MSCI Real Assets. Kanceláří, které v Evropě tvoří největší část realitního sektoru, se prodalo nejméně za dobu záznamů. Objem transakcí se pak snížil na 10,8 miliardy eur (253,8 miliardy Kč), což je nejméně za 13 let.
• Investice EBRD v pololetí kvůli koronaviru vystoupily na rekord
  Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) investovala za prvních šest měsíců letošního roku rekordních 5,1 miliardy eur (134,5 miliardy Kč), aby podpořila ekonomiky zasažené koronavirem ve svém regionu. Meziročně se pak objem investic zvýšil více než o třetinu, oznámila dnes banka.
• Investice mezi USA a Čínou klesly v pololetí nejníže za devět let
  Tok investic mezi Spojenými státy a Čínou v první polovině letošního roku klesl nejníže za devět let. Mohlo za to vzájemné napětí, které by mohlo způsobit, že více čínských firem se ocitne pod tlakem, aby se zbavilo svých amerických operací. Podíl na poklesu měla i koronavirová pandemie. Celkové investice, tedy jak přímé investice společností, tak peníze od firem rizikového kapitálu, mezi oběma zeměmi činily za leden až červen 10,9 miliardy USD, což bylo o 16,2 procenta méně než ve stejném období loni. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Rhodium.
• Investice německých firem se loni přiblížily rekordu z roku 2008
  Německé firmy loni investovaly do hmotného majetku 59,8 miliardy eur (1,6 bilionu Kč). Meziročně se tak...
• Investice rizikového kapitálu by letos mohly být třetí nejvyšší
  Fondy rizikového kapitálu investovaly za tři čtvrtletí letošního roku do začínajících firem asi 56 miliard dolarů...
• Investice v Číně rostou letos nejpomaleji za více než 16 let
  Růst investic v Číně se letos do července dál zpomalil a byl nejnižší za více než 16 let. Dnešní oficiální údaje potvrzují...