Rubl v Kyrgyzstánu zavrhli mezi prvními. Mince si tam ale oblíbili až bizarně pozdě

Kyrgyzstán byl první středoasijskou postsovětskou republikou, která zavedla vlastní měnu. Po rozpadu Sovětského svazu se tak zrodil kyrgyzský som. Mince nového platidla se ale začaly používat až za téměř dvě dekády. Na příběh měny Kyrgyzstánu se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
Slovo „Kyrgyz“ zní pro Čecha na první pohled dost krkolomně. V turkickém jazyce ale znamená sousloví „Je nás čtyřicet“. Název této středoasijské republiky tím odkazuje na bájného hrdinu Manase, který dle eposu sjednotil čtyřicet klanů proti Ujgurům. A položil tak základy Kyrgyzstánu. Právě čtyřicet paprsků najdete i na vlajce Kyrgyzstánu.
Ať už se Manasovi povedlo oblast na chvíli sjednotit, nebo ne, pravdou je, že lid Kyrgyzstánu byl během historie spíše ve vleku cizích mocností. Dobývali ho Mongolové a další nájezdníci. V roce 1876 si pro něj sáhla dlouhá ruka Ruského impéria.
Pastevci z hor neměli proti carské invazi šanci. Ruské impérium oblast Kyrgyzstánu pohotově začlenila do své velkoříše a zavedla jako hlavní platidlo rubl. Když se posléze mocnost zhroutila a car se stal obětí bolševických intrik, řada někdejších sluhů Moskvy vytušila šanci na vlastní sebeurčení. Kyrgyzstán mezi nimi ale nebyl.
Vývoj kurzu kyrgyzského platidla vůči koruně – KGS/CZK (týdenní časový rámec):

V zemi nebyla dostatečná vojenská nebo politická síla na to, aby vznikl samostatný stát. Nebo samostatná měna. Kyrgyzstán tak plynule přešel pod správu Rudé armády. V roce 1936 pak oficiálně vznikla Kyrgyzská sovětská socialistická republika coby další bašta Sovětského svazu.
Přišla svoboda v diktátorském hávu
Měnou v zemi se tak stal sovětský rubl. Na více než padesát let. Až v devadesátých letech, s tím jak se Sovětský svaz začal drolit, začalo v Kyrgyzstánu významně sílit autonomní hnutí. To bylo spojené s postavou Askara Akajeva, který se stal prezidentem a podporoval samostatnost státu.
Krátce po jeho zvolení Kyrgyzstán skutečně vyhlásil nezávislost, stalo se tak v srpnu roku 1991. Sovětský svaz se definitivně rozpadl v prosinci téhož roku. A na stůl se dostala otázka: Čím teď budeme platit?
I když se Sovětský svaz roztříštil, chvíli se zdálo, že se vlastně nic nemění. Moskva dál distribuovala bankovky do postsovětských republik. Kyrgyzstán byl však první středoasijskou postsovětskou republikou, která zavedla vlastní měnu. Tou se stal v květnu roku 1993 kyrgyzský som.
Na rozdíl od jiných postsovětských republik byli občané Kyrgyzstánu ušetřeni toho, že přijde nějaká zuřivá měnová reforma, která je donutí směnit úspory za novou měnu v nevýhodném kurzu. I tak ale měli svých starostí dost.
Ukázalo se totiž, že Akajev nebude zase tak prozápadní a prodemokratický lidumil, jak se zdálo. Ve skutečnosti se proměnil v autoritáře, který začal potlačovat opozici a uplatňovat cenzuru. Oproti rudé éře si tak v Kyrgyzstánu příliš nepolepšili.
Nepokoje v zemi probublaly na povrch po parlamentních volbách v roce 2005. Demonstrace proti režimu donutily Akajeva prchnout ze země, jak už to diktátoři v krizi dělávají. Na jeho místo se posadil opoziční vůdce Kurmanbek Bakijev.
Mince, seznamte se
S rošádou na trůnu přišla i změna státního zřízení. Kyrgyzstán už neměl být prezidentskou republikou, ale parlamentní republikou. Demokratickým státem po vzoru západních zemí. Jenže ani tento plán nevyšel.
Ukázalo se, že když Bakijev ochutnal moc, probudily se u něj stejné autoritářské choutky jako u Akajeva. Nakonec byl i on v rámci mocenských tahanic sesazen a země se vrátila zpátky do prezidentského režimu.
Vývoj kurzu kyrgyzského platidla vůči dolaru – KGS/USD (týdenní časový rámec):

V roce 2008 proběhla v Kyrgyzstánu významná aktualizace měny. Záměrně píšu „aktualizace“, protože nešlo o měnovou reformu v tradičním smyslu. V rámci tohoto procesu se emitovaly nové bankovky a Kyrgyzstán začal poprvé masově užívat mince.
Čtete dobře. Po rozpadu Sovětského svazu přestal stát používat mince a ty se vrátily do peněženek lidí až za 15 let. K emisi mincí dotlačil stát především hazardní sektor. Bankovky se do automatů zkrátka neházejí tak pohodlně.
Kyrgyzský som v současnosti není navázaný na žádnou další měnou. Jedná se o nominálně velmi slabé platidlo. Podobně jako jiné středoasijské státy trápí Kyrgyzstán inflace. Za srpen už byla meziroční inflace 9,5 procent.
Kyrgyzský som: kurz 0,24 české koruny / KGS / v oběhu od roku 1993
Závěr
V příštím díle cyklu CASH HISTORY se budeme věnovat dalším světovým měnám. Postupně tak projdeme všechna zajímavá a současně používaná platidla planety. Představíme si historii daných měn a také budeme zkoumat hodnotu a vývoj těchto platidel.
Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz
Související články
Čtěte více
-
Perly, ropa a dirham. Podívejte se na historii měny Spojených arabských emirátů
Objev ropy ve Spojených arabských emirátech udělal ze země vyhledávanou dovolenkovou destinaci. Před ropou ale byly hlavním vývozním artiklem země perly. Měnovou politiku Emirátů ovlivnili Britové i Američané. Na historii tamního platidla se zaměříme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Podívejte se na historii švýcarského franku. Alpské měny, která vypekla i s eurem
Švýcarský frank je jednou z nejsilnějších, nejčastěji obchodovaných a nejdůvěryhodnějších měn světa. V minulosti si ale i toto alpské platidlo prošlo několika karamboly, které znervózněly i Mezinárodní měnový fond. Na historii švýcarského franku se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Pod křídly Osmanů i Britů. Jordánská měna se osamostatnila až po druhé světové
Jordánsko se nachází v epicentru mocenských bojů na Blízkém východě, takže měnová historie země byla pořádně pestrá. Nejprve si oblast chtěli podmanit Osmani, pak Britové. Dnes jordánský dinár stráží americký dolar. V dalším díle CASH HISTORY se podíváme na jeho příběh. -
Polská měna ještě stále odolává euru. U našich sousedů se platilo zlotým už ve středověku
Podobně jako Češi se Poláci zavázali, že budou jednou platit eurem. Ale ani u našich sousedů se na měnovou transformaci nijak nespěchá. Poláci by se ostatně vzdali měny, jejíž název se zrodil už dávném středověku. Na historii polského zlotého se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Po stopách kiwi dolaru. Jak novozélandská měna získala popularitu po odstřižení impéria
Moderním novozélandským dolarem se platí na světě jen několik dekád, přesto se platidlu podařilo probít mezi deset nejčastěji obchodovaných měn světa. Což je pro ostrovní ráj s pěti miliony obyvateli slušný úspěch. Na historii novozélandského dolaru se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Potomek rublu, japonská kopírka a postrach padělatelů. Takový je příběh kazašské měny
Samostatná kazašská měna existuje jen 31 let. Po rozpadu Sovětského svazu se země vydala na cestu vlastního platidla, jehož papírové bankovky se dnes pyšní vysokým počtem bezpečnostních prvků. Jaký byl příběh této měny, ukáže další díl cyklu CASH HISTORY. -
Před 10 lety islandské koruně zvonil umíráček. Příběh drobného platidla na věčně chladném severu
Vedle většiny ostatních skandinávských států se na Islandu platí korunou. Stačilo ale málo a peněženky tamních obyvatel by obsahovaly docela jiné bankovky. Islandská koruna ostatně musela o svou existenci bojovat od svého vzniku. Na příběh islandského platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Rebelská měna, kterou podpírá ropa. Příběh katarského rijálu začal po odchodu Britů
Podobně jako v případě dalších zemí Arabského poloostrova se o vliv nad Katarem přetahovali Osmani s Velkou Británii. Státní i měnovou nezávislost vyhlásil Katar teprve před 50 lety. Na cestu katarského rijálu se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Ropu tady našli pozdě. Ománský rijál je ale díky ní třetí nejsilnější měnou světa
V Ománu čekali dlouho na vlastní měnu i objev ropy. Obojí ale vedlo k tomu, že se ze strategicky umístěného státu stala obchodní velmoc. Dnes patří ománský rijál mezi tři nejsilnější měny světa. Na jeho vývoj se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Rubl je druhou nejstarší měnou světa: Cesta od Petra Velikého po bankrot, který nepřichází
Po britské libře šterlinků se ruský rubl považuje za druhou nejstarší měnu světa. Oficiálně platidlo zavedl slavný car Petr I. Veliký už v roce 1704. Moderní rubl se ale zrodil teprve nedávno po rozpadu Sovětského svazu. Na historii ruského platidla se podíváme v dalším díle pořadu CASH HISTORY. -
Rumunský leu kouše už druhé století. Měna si vláčí historii drastických reforem
Rumunský leu (též lei) si v minulosti prošel řadou krutých měnových reforem, každou z nich ale země u Černého moře nakonec zvládla. Podobně jako Češi nebo Poláci se Rumuni zavázali, že budou jednou platit eurem. Na historii rumunského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Říše Čingischána a brzkých papírových peněz. V dnešním Mongolsku platí tugrikem
Mongolsko se řadilo mezi největší říše historie, v posledních staletích ale bylo spíše ve vleku Číny nebo Sovětského svazu. Současnou měnu tam používají přesně 100 let – od roku 1925. Nese název tugrik. Jaký byl její příběh? To si řekneme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Seznamte se s CFA frankem. Nejkontroverznější měnou světa, kterou tíží koloniální minulost
S touto měnou se platí hned ve 14 státech, má ale podstatně menší vliv na globální ekonomiku než dolar nebo euro. Řeč je o CFA franku, který se používá ve vybraných afrických zemích, z nichž mnohé mají spojitost s francouzskou koloniální minulostí. Na historii tohoto kontroverzního platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Stříbrná měna, o které psal i Dante „ve svém pekle“. Podívejte se na historii srbského dináru
Označení dinár obyčejně evokuje blízkovýchodní měny, dinárem se ale platí také na evropském Balkáně. Srbové ho zaváděli už ve středověku, nakonec ale trvalo ještě půl milénia, než se zrodil moderní srbský dinár. Na historii platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Sýrii svírá už 13 let občanská válka. Podívejte se na historii tamní zničené měny
Syrská libra patří mezi nejméně hodnotné měny světa. Platidlo od začátku vzniku trápí politická zemětřesení v zemi a už 13 let také občanská válka, která ekonomiku trhá na kusy. Na historii syrské libry se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Thajská měna baht stála u bitcoinové revoluce. Její historie sahá až do středověku
Vyhnula se kolonistům, zapsala se do historie bitcoinu a její název se používá už nějakých sedm set let. Thajský baht překvapuje pestrou měnovou historií, kterou rozklíčujeme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Touto měnou platí čtvrt miliardy lidí. Pákistánská rupie si nese dědictví britských kolonistů
Vedle sousední Indie se Pákistán jeví jako ministát, z globálního pohledu jde o populačního giganta. Takřka 250 milionů lidí v této zemi platí pákistánskou rupií. Ještě před sto lety Pákistán patřil Britům, pak přišly povstání, chaos a největší migrační vlna v dějinách zeměkoule. Na historii pákistánského platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Turkmenský manat je starý jen pár let. Jeho reálnou cenu nikdo nezná
Současná měna Turkmenistánu existuje pouhých 16 let. Poprvé přitom místní vyhlásili nezávislost už během první světové války. V cestě za svobodou ale stálo Rusko. Na historii turkmenské měny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Vedle má rijál cenu zlata, tenhle patří mezi nejslabší měny světa. Tiskne se v Jemenu
Zatímco rijály Ománu nebo Kataru si užívají statusu silných měn podpíraných ropou, jemenský rijál patří mezi nejslabší platidla na světě. V Jemenu dnes zuří další ze série občanských válek, protože země je stále rozdělena na dva kusy. Což v minulosti vedlo ke dvěma měnovým příběhům, jak si řekneme v dalším vydání CASH HISTORY. -
V této měně si nechcete spořit. Íránský rijál dnes patří mezi nejslabší platidla světa
Íránský rijál patří mezi nejstarší měny Blízkého východu, zároveň ho ale tíží unikum jedné z nejslabších měn světa. Současná íránská ekonomika je totiž zdevastována sankcemi. Rijál ale vždy tak chmurnou pověst neměl, na jeho cestu se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
Diskuse ke článku
| Diskuse je přístupná pouze pro registrované uživatele. |
| Přihlásit se | Nová registrace |











