Obchodní boj mezi USA a Čínou přinese pokles světového obchodu

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA pravděpodobně znovuobnoví obchodní válku s Čínou. Nová americká administrativa nejspíše zvýší cla na čínský a další strategický dovoz. Výsledkem navýšení cel pro Čínu na 25 % a 5 % pro zbytek světa způsobí v roce 2026 snížení nominálního růstu světového obchodu o 0,6 procentního bodu. Obchodní války mezi USA a Čínou se také negativně dotknou obchodu Evropské unie, vyplývá z analýzy společnosti Allianz Trade.

Ve svém druhém funkčním období ve funkci prezidenta USA Donald Trump pravděpodobně zvýší cla na čínský a další strategický dovoz (na 25 % pro první jmenovaný a na 5 % pro zbytek světa, s výjimkou Mexika a Kanady), což by v roce 2026 snížilo nominální růst světového obchodu o -0,6 p.b.. Největší náklady tohoto kroku by nesla Čína a Evropská unie, kde by byl v letech 2025-26 ohrožen vývoz v hodnotě 67 miliard dolarů, zejména v oblasti výroby automobilů, dopravních prostředků a kovů. Jejich odvetná opatření pravděpodobně zasáhnou americké farmaceutické výrobky, automobilový průmysl, kovy, zemědělské a potravinářské výrobky a stroje.

„V případě plnohodnotné obchodní války (60% cla na Čínu a 10% cla na zbytek světa včetně Mexika a Kanady) by hrozil pokles nominálního růstu světového obchodu o 2,4 procentního bodu, což by nejvíce zasáhlo Čínu, Mexiko a Kanadu, kde by kumulované ztráty vývozu v letech 2025-26 dosáhly téměř 217 miliard dolarů. Tento scénář se však jeví jako nepravděpodobný, protože Spojené státy by musely rovněž čelit velkým nákladům,“ říká Kateřina Kirakosjan, vedoucí oddělení pohledávek české pobočky Allianz Trade.

Zdroje: UNCTAD, Allianz Research

Zatímco od 70. let 20. století do roku 2000 byla americká ekonomika bezkonkurenční, její podíl na světovém obchodu od té doby klesl z 15 % na méně než 10 %, zatímco podíl Číny nyní přesahuje 15 %. Současně Čína předstihla USA i z hlediska výroby – v roce 2009 se stala největším světovým výrobcem. Ačkoli je světový obchod i nadále silně provázán s ekonomikou USA, vzhledem k síle amerického spotřebitele a nenahraditelnosti amerického dolaru, se Čína stala novou velmocí světové ekonomiky, která sází na svou rozhodující roli v globální výrobě a na svůj velký a nadále rostoucí domácí trh.

Globální obchod je stále více ovlivňován konkurenčními strategiemi USA a Číny k obchodu. Dovoz USA se od Číny odděluje a Čína vyváží více do zemí svých geopoliticky blízkých partnerů (Rusko, Singapur, Vietnam, SAE, Saúdská Arábie). V této souvislosti se bilaterální obchod mezi geopoliticky blízkými zeměmi zvýšil za pouhé dva roky o 2 procentní body (620 miliard dolarů) na 60 % světového obchodu. „Čínská doktrína ‚hedvábí‘ zaměřená na obchod a průmysl se opírá především o měkkou sílu a spojovací vliv, zatímco americké ‚kmotrovství‘ stojí na čtyřech pilířích – neochvějném odhodlání chránit klíčové národní zájmy za každou cenu, zajištění loajality v rámci sítě svých historických spojenců, aktivním ekonomickém a vojenském postoji vůči soupeřům a rozšiřování amerického vlivu a kontroly v nových oblastech, jako je vesmír, technologie a umělá inteligence,“ vysvětluje Kateřina Kirakosjan.

Obchodní soupeří USA a Číny bude mít i silný vliv na Evropskou unii. USA a EU mají sice společný postoj ke geopolitickým otázkám, ale jejich hospodářské zájmy nejsou stejné. Přesto má EU tendenci následovat USA v uvalení cla na Čínu, i když za to dle analýzy Allianz Trade zaplatí vyšší cenu. Minulá cla uvalená na Čínu stála USA 17 miliard dolarů ročně (4 % čínského dovozu), ale EU stála ročně téměř 38 miliard dolarů (6,4 % čínského dovozu). „EU samotná navíc není před protekcionistickými opatřeními USA v bezpečí a existuje riziko, že USA nebo Čína budou sledovat strategii ‚rozděl a panuj‘ a využívat vnitřních evropských rozporů k hledání dvoustranných dohod, které by zlepšily jejich vlastní vyjednávací pozice vůči bloku,“ Kateřina Kirakosjan.

Nová obchodní centra se stávají vítězi, ale komplikují globální dodavatelské řetězce

V nadcházejících letech bude světový obchod pravděpodobně růst pod svým dlouhodobým průměrem. Index složitosti dodavatelských řetězců společnosti Allianz Trade zároveň ukazuje, že celosvětové obchodní toky se stávají složitějšími, přičemž úroveň složitosti se od roku 2017 zdvojnásobila a ve srovnání s pandemickými lety razantně vzrostla. V této souvislosti Allianz Trade identifikuje 25 ekonomik, které by mohly z tohoto nového geoekonomického řádu těžit, a to vzhledem k jejich relativně vyšší konkurenceschopnosti ve srovnání s Čínou v kontextu zesílené obchodní války ze strany USA.

„Kromě rychle rostoucích ekonomik, jako je Indie, tento posun otevřel dveře zemím, jako je Vietnam, Malajsie, Indonésie a Spojené arabské emiráty, aby se staly obchodními centry nové generace. Očekáváme, že podíl těchto ekonomik na celosvětovém vývozu vzroste v příštích pěti letech o 1,6 procentního bodu a dosáhne 1 274 miliard USD. Vzhledem k tomu, že tyto uzly porostou a do roku 2029 budou představovat až 21,3 % veškerého světového vývozu, budou muset také investovat 120 miliard dolarů jen do přístavní infrastruktury, aby si udržely svou dynamiku,“ uzavírá Kateřina Kirakosjan.

Pořadí obchodních center nové generace, zdroj: Allianz Research