Týdenní aktuality z komoditních trhů: Pozornost se upíná na zlato a měď, kovy dál posilují

Bloomberg Commodity Index se v současné době obchoduje o 2,4 % výš, čímž smazal část svého propadu ze začátku ledna. Došlo k tomu poté, co se energetický sektor – s výjimkou zemního plynu – připojil k vzestupu kovů pod vedením zlata a mědi. Za tímto posílením stojí slabší dolar, klesající americká inflace a mimo jiné i vyhlídky na to, že opětovné otevření Číny s sebou přinese růst poptávky po surovinách. Ochotu riskovat navíc podporuje i pokračující pokles dolaru. Americká inflace totiž oslabuje, a tak už Fed nemusí zvyšovat sazby takovým tempem.

Výrazný vzestup – zejména zlata a mědi – v posledních pár týdnech podle nás ukazuje správný směr pro rok 2023. Ale i když je směr správný, načasování se nejspíš tak úplně nepovedlo, a tak stoupá krátkodobé riziko, že předtím, než ceny znovu stoupnou výš, dojde ke korekci. V Číně ve skutečnosti události naberou tempo nejspíš až po čínském Novém roce, který nás čeká koncem měsíce. Vyhlídka na útlum aktivit tak může v současném růstu cen zapříčinit krátkou pauzu než koncem čtvrtletí znovu získají sílu a momentum.

Z krátkodobého hlediska zůstává jedním z klíčových faktorů americký dolar, s opětovným otevřením Číny posiluje čínský renminbi a australský dolar a kromě toho značně posílil i japonský jen.

Podle posledních zpráv a fám se očekává, že Bank of Japan dnes oznámí další úpravu své politiky zastropování výnosů. Desetileté japonské dluhopisy přitom právě atakují horní 0,50% limit povoleného obchodního pásma. Rozšíření toho pásma by umožnilo další zúžení výnosového rozpětí mezi (stoupajícími) japonskými a (klesajícími) americkými výnosy, a podpořilo tak další posílení JPY a oslabení dolaru, které prospívá komoditám.

Není pochyb, že americká inflace už začíná klesat a pomohly k tomu i nižší ceny komodit v posledních měsících. Klíčovou otázkou pro rok 2023 zůstává, nakolik se dokáže znovu přiblížit k hladině 2,5 %, s níž se aktuálně počítá jako se středně až dlouhodobým cílem.

Ruské snahy o porobení suverénního národa a reakce západního světa na Putinovu agresi vyústily ve smutnou a dosud nevyřešenou situací, která výrazně narušila globální dodavatelské řetězce klíčových komodit – od ropy, paliv a zemního plynu až po průmyslové kovy a klíčové plodiny.

Zavedení embarga EU na ruské palivové produkty od příštího měsíce může přinést ještě větší chaos než ropné embargo zavedené minulý měsíc. Evropa bude muset shánět naftu a benzín jinde a Rusko bude mít možná problém najít kupce připravené platit za jeho produkty. Protože se zdá čím dál pravděpodobnější, že se Evropa recesi nakonec těsně vyhnula, a očekává se, že čínská poptávka po palivových produktech znovu vzroste, lze tento rok ještě očekávat zvýšení cen ropy.

Díky naději na znovuotevření Číny je měď za hvězdu

Měď vykročila do nového roku svižně a spolu s ní i další průmyslové kovy. Objevila se totiž naděje na prudký vzestup poptávky od největšího světového spotřebitele, Číny. Příčinou jsou vyhlídky na opětovné otevření čínské ekonomiky a zvýšenou politickou podporu ekonomického zotavení, které by zmírnilo hospodářské dopady neúspěšné a nyní ukončené politiky nulové tolerance COVIDu prezidenta Si Ťin-pchinga. Tento optimismus ještě posiluje dolar, jenž oslabuje kvůli spekulacím, že Federální rezervy zpomalí tempo dalšího zvyšování sazeb, protože inflační vyhlídky už nejsou tak vysoké.

Fond VanEck Global Mining UCITS ETF – kde najdeme i takové giganty jako BHP, Rio Tinto, Glencore, Vale či Freeport-McMoRan – se tento měsíc obchoduje už o 10,5 % výš a dosáhl devítiměsíčního maxima. Zhruba 40 % výnosů firmy Glencore pochází z mědi, v případě BHP je to 26,7 % a u Ria 11 %. Futures na železnou rudu obchodované v Singapuru se v očekávání silného sezónního zvýšení poptávky po oslavách čínského Nového roku poprvé za šest měsíců přehouply přes 125 USD za tunu.

Za počátečním silným vzestupem mědi stojí hlavně techničtí a spekulativní obchodníci, kteří očekávají, že ceny v nadcházejících měsících požene výš čínská poptávka. Až ale skončí počáteční nákupy, začne tvrdá práce, protože k dalšímu posilování bude nezbytný vzestup fyzické poptávky. V této fázi může dojít i k vybírání zisků, takže potenciální kupci dostanou další příležitost.

Měď, která tento měsíc posílila už téměř o 10 %, se obchoduje poblíž sedmiměsíčního maxima. Při posledním výrazném zvýšení se její cena přehoupla přes 200denní klouzavý průměr 3,8350 USD za libru, který se stal novou úrovní podpory. Od té doby už kontrakt na HG měď díky své dynamice a technickým nákupům prolomil několik úrovní odporu a tou zatím poslední byly 4,0850 USD za libru, tedy 50 % retracement výprodeje z roku 2022. Než se posune ještě výš (možná až k 4,31 USD za libru), bude asi muset trochu vychladnout, takže může dojít k retracementu níž ke 4 USD za libru.

Zlato po slibném startu pokračuje výš

Prosincové momentum zlata se přeneslo i do nového roku, a tak s počátkem roku 2023 vyrazilo jako o závod. To jen podporuje náš názor, že bude rok 2023 vstřícnější k investičním kovům, protože se loňské nepříznivé faktory – hlavně dolar a výše dluhopisových výnosů – začínají měnit v jejich prospěch.

Kromě už zmíněných faktorů, které budou v letošním roce podporovat zlato, předpokládáme, že po něm bude i nadále značná poptávka ze strany centrálních bank a ta bude tlumit případné šoky na trhu. Světová rada pro zlato uvedla, že ho veřejný sektor za první tři čtvrtletí loňského roku nakoupil 673 tun, což se už od roku 1967 nenakoupilo ani za celý rok. A kromě toho koupila v listopadu a prosinci celých 62 tun Čínská lidová banka. Tyto nákupy má z velké části na svědomí několik centrálních bank, které se snaží snížit své dolarové expozice. Odprodej dolaru a všeobecný hlad po zlatě by tak mohly přinést další silný rok nákupů zlata oficiálními institucemi.

Navíc očekáváme, že investiční prostředí příznivé pro zlato pomůže přesvědčit ke změně postoje i ETF, které se loni zbavily 120 tun, ale letos by mohly aspoň 200 tun nakoupit. Zatím se ale navzdory tomu, že zlato od listopadu značně posílilo, poptávka ze strany ETF – které jsou často využívány dlouhodobými investory – ještě nedostavila a jejich celková držba se dál pohybuje kolem dvouletého minima na 2 923 tunách. Zdá se tedy, že hlavním faktorem, který teď udržuje poptávku, jsou spekulativní technické nákupy zejména ze strany hedgeových fondů, z nichž se od počátku listopadu, kdy trojité dno předznamenalo změnu dosavadní strategie prodeje zlata při prvních známkách posilování, stali čistí kupci.       

Z krátkodobého hlediska se zdá, že si zlato čím dál víc říká o korekci. Toto riziko zvyšuje i nižší fyzická poptávka, než si obchodníci zvyknou na vyšší ceny – zejména v Indii, kde se podle agentury Reuters poptávka v prosinci ve srovnání s předcházejícím rokem propadla o 79 %. Zlato se od začátku listopadu neobchodovalo pod svým 21denním klouzavým průměrem a po lednovém vzepjetí se mu vzdálilo ještě víc, ale podle RSI to vypadá na překoupený trh, takže nelze vyloučit korekci k nižšímu pásmu, na 1830 USD.

Ropa vymazala čínské ztráty z počátku ledna

Kvůli optimistickým očekáváním robustního oživení čínské poptávky po ropě i palivových produktech se ceny ropy za poslední týden výrazně zvedly. Došlo totiž ke zrušení čínské politiky nulové tolerance COVIDu a uklidňují se i obavy z recese v USA a Evropě – navzdory varování MMF, že jedna třetina světové ekonomiky letos v recesi skončí. Ani obrovské navýšení amerických zásob o 19 milionů barelů se na cenách nijak negativně nepodepsalo. Zvýšení hladiny zásob se dalo očekávat. Jeho příčinou bylo ochlazení, které na konci prosince snížilo exporty a dočasně uzavřelo některé rafinerie.

Očekává se sice, že v tomto čtvrtletí nabídka překoná poptávku, takže ceny nebudou moci vystoupat příliš vysoko, ale po zbytek roku lze počítat s tím, že ceny dál porostou, protože poptávka začne nabídku dohánět, jakmile se projeví dopady rostoucí poptávky z Číny a únorových sankcí na ruské palivové produkty. Díky aktivnímu řízení nabídky ropy dokázal kartel OPEC+ vytvořit zdání, že ceny nemohou příliš klesnout, a odradil tak případné prodejce obávající se recese od toho, aby se ropy zbavovali příliš agresivně.

V nejbližší době vidíme jen omezené riziko, že by se ropa WTI a Brent vymanila ze zavedených pásem – Brent se obchoduje mezi 75 a 90 USD. Ale až na severní polokouli dorazí jaro, přijde znovu čas dlouhých pozic.

Měkké komodity, hlavně káva a bavlna, jsou jediným sektorem, který se za poslední týden propadl. Futures na kávu Arabica vkročily do nového roku špatnou nohou, meziročně se propadly o 11 % a před mírným odrazem ode dna dosáhly 20měsíčního minima. Příčinou není jen silnější brazilský real a obavy ohledně poptávky, ale nejspíš i zvýšení brazilských dodávek po problematickém roce 2022. V reakci na tento vývoj se hladina zásob ve skladech sledovaných burzou ICE od listopadového multidekadického minima více než zdvojnásobila.

Bavlna se mezitím vrátila do spodní části zavedeného pásma mezi 80 a 90 centy za libru poté, co americké ministerstvo zemědělství (USDA) v reakci na růst produkce a pokles vývozu zvýšilo domácí zásoby. „Velcí spotřebitelé jako Čína, Indie a Pákistán mají problémy jako například sestupný trend ziskových marží i objemu objednávek příze, což má za následek konzervativní nákupní praktiky v případě vyzrněné bavlny,“ uvedla organizace.

Bloomberg Grains Index, který se posledních šest měsíců pohyboval v úzkém pásmu, sice meziročně klesl (hlavně kvůli snížení cen pšenice po zajištění dostatečných dodávek z Černomoří), ale mírně vzpamatoval poté, co USDA zveřejnilo měsíční zprávu o nabídce a poptávce. Ceny kukuřice a sójových bobů poskočily výš, protože USDA snížilo své očekávání americké domácí produkce a dostupných zásob, což znamená, že loňské dlouhodobé sucho bude asi ovlivňovat ceny i v roce 2023. Čtvrtletní hladina amerických zásob k 1. prosinci klesla na 15leté minimum u pšenice, devítileté minimum u kukuřice a dvouleté minimum u sóji.

Také v Jižní Americe vedlo nejhorší argentinské sucho za 60 let ke snížení očekávaných výnosů sóji a kukuřice, i když to částečně kompenzuje očekávaná rekordní úroda v Brazílii. Světlým bodem byla pšenice – americké ministerstvo zemědělství totiž zvýšilo svá očekávání ohledně její produkce celosvětově, ale zejména v USA, kde se letos očekává největší výsev ozimé pšenice od roku 2015.

Autor:Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank