Týdenní zpráva z FOREX trhu: Vývoj konfliktu na Blízkém východě poznamenal výkop na finančních trzích

Izraelsko-americký útok na Írán a následná odveta Íránu, která zasáhla i americké spojence na Blízkém východě, zvedají vlnu zájmu o aktiva bezpečných přístavů a mimo jiné i tlak na růst cen ropy. Další vývoj bude záležet na délce konfliktu a případné eskalaci z obou stran, včetně omezení aktivity v Hormuzském průlivu, což by vytlačilo ceny ropy výrazně výše oproti současným zhruba 78 USD/barel. Tuzemská data by v tomto týdnu navzdory mírnému zpomalení inflace v únoru na 1,5 % y/y neměla otevírat prostor pro snížení sazeb ČNB vzhledem k setrvání zvýšené jádrové inflace a růstu mezd a solidnímu momentu domácí poptávky na přelomu roku. Údaje z USA by měly potvrdit stabilizaci na trhu práce a solidní hospodářský růst. Inflace v eurozóně by i přes mírné zrychlení na 1,8 % y/y měla setrvat pod 2 % na pozadí robustního růstu tamní ekonomiky.

Eskalace konfliktu na Blízkém východě zvyšuje rizikovou averzi

Po úderech Izraele a USA na Írán přes víkend začíná obchodování na finančních trzích ve znamení „útěku do bezpečí“. Americký dolar otevřel tento týden o 0,7 % silnější a vůči euru se dostal ke 1,1730 EUR/USD. Světové akciové trhy otevírají v červených číslech a dluhopisové výnosy otevřely celkově níže, byť u amerických dluhopisů poté došlo k mírné korekci, což mohlo souviset s obavami ohledně inflačního dopadu zdražování ropy. Významné omezení námořní aktivity v Hormuzském průplavu by mělo zásadní dopady na ropný trh a mohlo by poslat cenu ropy v černém scénáři delšího omezení až k hranici 100 USD/barel dle kolegů z SG. Na začátku evropského obchodování se nyní pohybuje lehce pod 79 USD/barel (vs páteční závěr 72,6 USD/barel). Riziková averze na trzích zasáhla i středoevropské měny, které dnes otevírají na slabších úrovních, a to zejména maďarský forint a polský zlotý, zatímco česká koruna oslabení víceméně odolává a zůstává poblíž 24,25 EUR/CZK.

Česká data zatím stále spíše nahrávají stabilitě sazeb ČNB

Očekáváme sice pokračování dezinflačního trendu z konce loňského roku a zpomalení únorové inflace z 1,6 % na 1,5 % y/y, ta jádrová ale i přes malé zpomalení zůstane zvýšená na 2,6 % y/y. Klíčovou roli sehrají potraviny, u kterých předpokládáme obrat po silném lednovém zdražení a odhadujeme jejich pokles o 1 % m/m. To předznamenávají v lednu zlevňující potravinářské vstupy (-1,4 % m/m) a pokles cen zemědělských výrobců (-1,6 % m/m). V únoru meziměsíčně zřejmě klesly i regulované ceny (-0,1 %), naproti tomu pohonné hmoty zdražily vlivem růstu cen ropy. To bude s ohledem na situaci na Blízkém východě pokračovat. Ke zpomalení inflace pravděpodobně přispělo i zpomalení jádrové složky o desetinu na 2,6 % y/y. Nahoře ji drží rychlý růst cen nájemného (tržního i imputovaného). Bez cen bydlení by byla dle našeho odhadu poblíž 1,5 % y/y, když zboží kompenzuje zvýšený růst ve službách. Přehřívající se trh s bydlením zatím neindikuje významné zpomalení v dalších měsících. Celková inflace tak podle nás letos sice setrvá pod 2 %, ta jádrová by ale měla zůstat zvýšená nad 2 % y/y.

Mzdový růst v závěru loňska zůstal zvýšený a podle nás dosáhl 7,3 % y/y (vs 7,1 % v Q3 25). V reálném vyjádření očekáváme meziroční tempo nad 5 %, což by na mezičtvrtletní bázi značilo zrychlení růstu na 1,6 % q/q. Mzdová dynamika tak zůstává silná, navíc od letošního dubna dojde ke zvýšení platů ve veřejném sektoru, což podpoří její další zrychlení. V H2 26 by se v mzdové dynamice v soukromém sektoru mohl již odrážet efekt expanzivní fiskální politiky a silnějšího domácího růstu. To by tak zamezilo výraznějšímu zpomalení mzdové dynamiky pod 5-6 % y/y, což by například dle viceguvernérky Zamrazilové otevíralo prostor pro snížení sazeb ČNB.

Zpřesněný odhad HDP za Q4 25 potvrdí solidní růst o 0,5 % q/q a 2,4 % y/y, který byl na mezičtvrtletní bázi tažen domácí poptávkou. Pozitivně přispěla spotřeba domácností i investice spojené s obranou, umělou inteligencí, infrastrukturou a rezidenční výstavbou. Pozitivně přispěl, byť méně oproti Q3, pravděpodobně i čistý vývoz, a to i díky vývozu služeb, naproti tomu negativně přispěly zásoby. Solidní růst by si česká ekonomika měla udržet i letos; ten by měl zrychlit na 2,7 % po loňských 2,5 %. Pomoci by měla domácí ale i zahraniční poptávka. Zlepšující se výhled pro globální průmysl podpoří i ten český. Dále budou českou ekonomiku podporovat i nově se rozvíjející se sektory v oblasti obrany, zelených technologií nebo IT služeb.

Data v tomto týdnu by tak nahrávala stabilitě sazeb ČNB. Silný růst domácí ekonomiky, utažený trh práce spolu se zvýšenými mzdovými tlaky, fiskální expanze zvyšují inflační rizika do budoucna navzdory tomu, že se inflace nyní nachází pod 2 %. Prostor pro snížení sazeb se tak podle nás zatím neotevírá. To může podpořit lehký nárůst korunových sazeb a posilování české koruny, byť současné geopolitické dění měny rozvíjejících se trhů oslabuje.

Solidní ekonomická aktivita a stabilizace amerického trhu práce

Údaj NFP nových pracovních pozic v nezemědělském sektoru za únor potvrdí stabilizaci trhu práce a mírný nárůst zaměstnanosti. Odhadujeme přírůstek ve výši 55 tis. po lednových 130 tis. a setrvání míry nezaměstnanosti na 4,3 %. Týdenní počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti a regionální šetření Fedu indikují stálý růst zaměstnanosti ale nižší oproti loňskému prosinci či lednu. Přírůstek o 55 tis. by měl být poblíž růstu pracovní síly, který v poslední době zpomalil. Růst produktivity práce za Q4 25 bude zveřejněn ve čtvrtek a tržní konsensus předpokládá jeho zpomalení z +4,9 % q/q anualizovaně na 1,8 % q/q. V meziročním vyjádření i přes silný mezičtvrtletní růst byl kolem 1,9 % y/y v Q3, což je podle nás poblíž dlouhodobého trendu a výrazně pod hodnotami z let 2023-24. Dále zveřejněné ISM indexy z průmyslu a služeb potvrdí solidní momentum spotřebitelské poptávky a podnikatelských investic na začátku roku. Stabilizace na trhu práce, solidní ekonomická aktivita a zvýšené inflační tlaky podtrhují stabilitu sazeb na nadcházejícím březnovém zasedání Fedu (18.3.)

Inflace v eurozóně zůstane pod 2 % na pozadí pokračujícího cyklického oživení

Inflace v eurozóně v únoru pravděpodobně lehce zrychlila na 1,8 % y/y (vs 1,7 % v lednu). Jádrová inflace by ale měla setrvat na 2,2 % y/y. Naplnění těchto očekávání by tak indikovalo, že se celková i jádrová inflace pohybovaly v Q1 zhruba 0,2 pb pod prognózou ECB. Zvýšení inflace oproti lednu jde na vrub zdražení pohonných hmot o 1,5 % m/m, což zmírňuje jejich meziroční pokles na -3,2 % y/y, a vyšší inflace ve zboží ve Francii a Německu. Finální odhady PMI potvrdí pokračující oživení ekonomické aktivity napříč sektory. Průmyslový PMI v eurozóně vzrostl na 50,5 b zejména díky zlepšení vyhlídek v Německu, zatímco ve službách PMI v únoru dosáhl 52,2 b. To reflektuje především lepší výkon v Itálii a Španělsku. Evropský průmysl podpořený i německou fiskální expanzí a nadále rostoucí aktivita ve službách signalizují pokračování robustního růstu eurozóny, která v Q4 25 mezičtvrtletně rostla o 0,3 %.
Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q4 25 odhalí růst podpořený domácí poptávkou. Spotřeba domácností zřejmě přispěla 0,2-0,3 pb k q/q růstu, zatímco investice a vládní spotřeba rostly o 0,6-0,7 % q/q. Po dvou negativních kvartálech by měl přispět pozitivně i čistý vývoz (+0,2 pb). Zaměstnanost také zaznamenala solidní růst o 0,2 %q/q a zhruba 0,6‑0,7 % y/y. Mzdový růst (na zaměstnaného) podle nás dosáhl 3,7 % y/y a nad 3 % zůstane i letos. Růst jednotkových mzdových nákladů zřejmě setrval výrazně nad inflací na 3,1 % y/y v Q4 25. Celkově růst eurozóny v Q4 25 a relativně příznivá data na začátku roku jsou příslibem pokračování cyklického oživení ekonomiky eurozóny podpořeného fiskálním stimulem v Německu a vyššími investicemi do infrastruktury spojené s AI a obranou.

Vyšší inflační tlaky v USA nezvrátily pokles tržních sazeb

Meziroční pokles domácích cen průmyslových výrobců se v lednu prohloubil z prosincových -2,1 % na -3,0 %. Pokles o 0,7 % m/m reflektoval nižší ceny energií díky vládnímu opatření, ale i pokles cen zpracovatelské výroby. Cenový vývoj v potravinářské vertikále naznačuje utlumené inflační tlaky, což by se mělo odrazit v dalších měsících i ve vývoji spotřebitelských cen potravin. Růst cen ve stavebnictví zase zůstal relativně umírněný. Ceny materiálů byly vyšší o 1,5 % y/y (vs 1,6 % v prosinci) a ceny stavebních prací o 2,7 % y/y (vs 2,8 % v prosinci). Více jsme psali zde: https://bit.ly/PPIJan26. Utlumený cenový vývoj ve výrobní sféře bude skrze ceny zboží dále kompenzovat rychlý růst cen služeb včetně imputovaného nájemného.

Důvěra v českou ekonomiku v únoru sice narostla na 101,1 b., vývoj napříč sektory byl ale různorodý. Lepší důvěru v průmyslu a stavebnictví kompenzovalo zhoršení v obchodu a službách. V souladu s tím klesla i spotřebitelská důvěra, a to již potřetí v řadě. Přesto by to ale stále mělo značit pokračování robustního růstu ekonomiky.

Únorová inflace v eurozóně překvapila vyšší hodnotou ve Španělsku a Francii, zatímco zpomalení německé inflace na 2,0 % y/y trhy překvapilo v opačném směru. Tento mix znamenal nakonec mírný pokles eurových sazeb, které mezitýdenně klesly až o 10 bb dle splatnosti. Pokles únorové důvěry v ekonomiku eurozóny o 1 b. na 98,3 b. indikuje přetrvávající nejistotu kolem ekonomiky eurozóny. Přesto si myslíme, že eurozóna letos opět zaznamená robustní růst HDP kolem 1 %, rizika směrem dolů ale přetrvávají. V podobném duchu se vyjádřili i někteří představitelé ECB, což přispělo k poklesu sazeb v minulém týdnu. Data z Německa byla smíšená, když ukázala na mírný pokles spotřebitelské důvěry (GfK), a naopak zlepšení nálady v podnikatelském segmentu (IFO index). To může indikovat postupný náběh fiskálního stimulu, který se již odrazil v růstu spotřeby vlády v Q4 25, jak ukázala struktura HDP.

Americká data v závěru minulého týdne ukázala na silnější inflační tlaky ve výrobní sféře. Růst PPI dosáhl 2,9 % y/y v lednu oproti očekávaným 2,6 %. Meziroční růst se zvýšil u jádrového PPI (z 3,3 % na 3,6 % y/y). Meziměsíční růst citelně zrychlil u celkového i jádrového PPI na 0,5 %, respektive 0,8 %. Rychlejší růst pravděpodobně indikuje dopad amerických cel do cen napříč výrobní vertikálou a i zvýšené tlaky v službách. Inflace a první známky stabilizace na trhu práce, jak potvrzuje setrvání nízkého počtu jobless claims, sice spíše nahrávají redukci sázek na snižování sazeb Fedu, dolarové sazby přesto v týdnu klesly až o 15 bb dle splatnosti. Zásadní vliv na to měly obavy kolem technologických akcií v USA. To dostalo akciové trhy pod tlak a vedlo k poklesu dluhopisových výnosů. Výnos desetiletého amerického dluhopisu je nyní pod 4 % poprvé od loňského listopadu.

Obchodování v minulém týdnu kromě dat ovlivnil dozvuk zrušení amerických cel americkým Nejvyšším soudem z předchozího pátku, dále pak geopolitické napětí mezi USA a Íránem a rostoucí obavy kolem negativního dopadu umělé inteligence na reálnou ekonomiku, trh práce a inflaci. Zejména poslední zmíněný faktor podpořil poptávku po bezpečnějších aktivech. Americké, eurové i korunové sazby v minulém týdnu odepsaly až 15 bb dle splatnosti. Navzdory risk-off náladě americký dolar z toho tolik nevytěžil a vůči euru dokonce lehce oslabil. Středoevropské měny v minulém týdnu vykázaly odolnost a navzdory nepříznivému sentimentu oslabení odolaly. Maďarskému forintu dokonce posílil, když mu pomohly zprávy ohledně zvyšujícího se náskoku opoziční strany Tisza před tamními dubnovými volbami.

Autor: Kevin Tran Nguyen, Komerční banka