Dopady umělé inteligence na ekonomiku

„Adaptace AI bude spíše vleklý proces, než revoluční změna ze dne na den. V dalších letech bude její dopad na ekonomiku jen minimální a většího boomu se dočkáme možná až v příští dekádě. Vyspělé ekonomiky budou existenčně závislé na této technologii kvůli nepříznivé demografii,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Umělá inteligence

Pro investora je jedno z nejdůležitějších uvědomění to, že to, co neví masivně přesahuje to, co ví. Na základě této moudrosti je pak diverzifikace portfolia jedna z klíčových praktik pro dlouhodobé zachování bohatství. Co víme je, že umělá inteligence (AI) v dalších dekádách má potenciál otřást trhy a výrazně přeměnit ekonomiku tak jak jí známe. V tomto kontextu za srovnatelné období lze uvažovat o začátku 21. století, který s sebou přinesl 2 relevantní proudy, které výrazně přeměnily ekonomické podnebí. Jednalo se o automatizaci a globalizaci. Tyto dva pomalu expandující vlivy způsobily strukturální změny ve světě, což vytvořilo deflační prostředí, podpořilo nerovnoměrné rozdělení bohatství, vedlo k lepším korporátním výsledkům a také to mělo dalekosáhlé politické a sociální vlivy. Jakým způsobem a v jakém časovém horizontu AI začne proměňovat dnešní svět je nyní extrémně nejisté.

Umělá inteligence dnes

Mnoho odvětví experimentuje s AI v široké škále činností, ale jeho hlubší adaptaci lze sledovat pouze v několika specifických lokalitách ekonomiky – jedná se především o zákaznickou podporu a softwarové inženýrství. Existují náznaky, že v důsledku toho poptávka po pracovní síle v těchto oblastech zmírňuje. Ovšem v kontextu celé ekonomiky se zatím jedná pouze o nepatrné vlivy.

Kontaktní centra v USA představují zhruba 1,8 % celkové pracovní síly a mzdové náklady tvoří v tomto odvětví až 95 % celkových nákladů firmy. Velké jazykové modely založené na strojovém učení jsou ideální pro rutinní úkoly, které zahrnují textovou nebo řečovou komunikaci. Počáteční data ukazují, že adaptace těchto modelů vede k vyšší produktivitě práce, a spíše než záměna zaměstnanců se většinou jedná o pomocný instrument. Trend v adaptaci této technologie podle studií nadále zrychluje. Data ukazují, že zaměstnanost v tomto odvětví v posledních 18 měsících výrazně klesla o 10 %, což do jisté míry souvisí s adaptací AI. Souvisí to ale i s ostatními vlivy jako je rekordně nízká míra nezaměstnanosti a rostoucí mzdy.

Softwarové inženýrství je odvětví, jež představuje 1,1 % pracovní síly v USA a zároveň se jedná o odvětví, kde je nyní největší potenciál pro využití jazykových modelů. Prvním důvodem je nedostatek softwarových vývojářů, což vede k vysokým mzdovým nákladům, kdy tato skupina zaměstnanců vydělává v mediánu 3násobek celostátního mediánu. Druhý důvod spočívá ve vyšší produktivitě. Podle studie od MIT (Massachusetts Institute of Technology) softwaroví vývojáři za pomocí AI dokázali v průměru vytvořit softwarový kód o 56 % rychleji než bez AI. Ačkoli vývojáři stráví pouze zhruba polovinu svého času přímo programováním, pořád se jedná o výrazné zlepšení produktivity práce. I přesto, že kvalitní data zatím neexistují, zdá se, že adaptace AI v rámci programování taktéž zrychluje. Vliv na zaměstnanost v odvětví je méně očividný než v případě kontaktních center. Například studie Challenger Report přisuzuje AI pouze zhruba 12,5 % výpovědí z celkového počtu v odvětví ve 2. kvartále 2023 (4 000 z celkových 32 000).

Trend automatizace bude pokračovat, podle studie od McKinsey & Company v USA kvůli vysokým mzdovým nákladům AI sníží počet lidských interakcí až o 50 % v rámci odvětví kontaktních služeb v dalších dekádách. V softwarovém inženýrství je další vývoj méně viditelný a bude silně záviset na schopnostech AI. V závislosti na tom bude AI buď pomocným nástrojem pro inženýry, nebo je zcela nahradí.

Praxe v reálném čase

Dopad umělé inteligence, především skrze tato dvě odvětví na celkovou ekonomiku je ale v současné chvíli nepatrný. Důležitou otázkou do budoucna je: jakým způsobem se AI dokáže rozšířit i do ostatních odvětví ekonomiky. Napříč odvětvími existují náznaky experimentování s nástroji AI napříč širokou škálou činností. Mnohé podniky hledají možnosti integrace velmi nové a rychle se rozvíjející generativní umělé inteligence (GAI). GAI je schopna vytvářet a složitě upravovat texty a grafické vstupy jako jsou videa či obrázky. Proces adopce má velký potenciál, ale je pořád na svém začátku a podniky teprve objevují možnosti těchto technologií, studují regulatorní prostředí a připravují své zaměstnance na jejich použití. Podle ankety McKinsey & Company z dubna 2023, třetina respondentů v globálním vzorku dotázaných uvedlo že používá GAI, ale způsob jejího užití je velmi rozsáhlý a nejednoznačný napříč respondenty. Nejčastěji se GAI používá v odvětví marketingu a prodeje, vývoje služeb a zákaznické podpory, kde 10-14 % respondentů uvedlo pravidelné využívání GAI. Co se týče specifických funkcí jedná se o následující: vypracovávání textů, personalizovaný marketing, shrnutí textových dokumentů, identifikace poptávkových trendů, vypracovávání technických dokumentů, chatbot, prognózování trendů apod.

Kdy to začne proměňovat svět?

Postupem času se AI pravděpodobně stane dalším velkým vlivem, který výrazně promění ekonomiku a přinese s sebou dalekosáhlé změny v politice, rozdělení bohatství a přinese to s sebou sociální důsledky. Ačkoli je tento proces ještě pořád v plenách, AI povede k výraznému růstu produktivity napříč mnoha odvětvími. V literatuře se stále častěji objevuje tvrzení, že AI bude integrována do velmi velké části ekonomiky, ale metody, na nichž jsou tyto odhady založeny nejsou spolehlivé. A předvídání účinků AI je obzvláště náročné, protože samotná technologie se rychle a často nepředvídatelně vyvíjí a největší dopady na produktivitu mohou mít možnosti, které se ještě ani neobjevily.

Většina studií odhaduje, že největší vliv AI na ekonomiku je vzdálen dekádu nebo více ode dneška. Zdá se tedy, že v příštích několika letech inflační sekulární dynamika bude významnějším vlivem než deflační dynamika umělé inteligence. Využití potenciálních přínosů této technologie za účelem posílení produktivity bude vyžadovat jak rekvalifikaci pracovních sil, tak i smysluplné organizační a procesní inovace, které byly historicky velmi pomalé. Pravděpodobnějším výsledkem tedy je to, že integrace umělé inteligence bude postupovat pomaleji než proinflační vlivy, které již nyní vedou ke změnám v rozhodování podniků (např. potřeba budovat odolné dodavatelské řetězce). Rozsah vnějších odhadů je však nesmírně široký a toto zkoumání zdůrazňuje, že je důležité uvědomit si, co nevíme, a být připraven na více možností.

Výhled do budoucna

Ekonomika může růst pouze pokud se na tom podílí rostoucí počet lidí, nebo roste produktivita každého jednotlivce. V rozvinutých zemích je demografický trend rozhodně v neprospěch ekonomického růstu kvůli nízké porodnosti. Míra růstu produktivity jedinců bude tedy klíčová pro další ekonomický růst. Z této úvahy je zřejmé, že dlouhodobě právě míra adaptace umělé inteligence rozhodne o budoucnosti rozvinutých zemí – zda je čeká ekonomická prosperita, nebo úpadek.

Většina studií poukazuje na největší vlnu adopce AI a s tím spojeným růstem produktivity v letech 2030 – 2050. Historicky měly technologie pro všeobecné použití, které mohou být široce zavedeny v celé ekonomice, jako je elektřina nebo počítače, měřitelný dopad na produktivitu přibližně jedno až tři desetiletí po vzniku inovace. K tomuto zpoždění mezi vynálezem a makroekonomickým dopadem dochází z několika důvodů. Většina komerčních využití univerzálních technologií vyžaduje doplňkové vynálezy, které se vyvíjejí v průběhu času (např. teprve vynálezy jako Microsoft Excel nebo Word zpřístupnil širší komerční využití počítačů). Společnosti musí investovat do zavádění nových technologií a do přeškolování pracovníků. A co je nejdůležitější, hlavní přínosy technologií pro všeobecné použití obvykle neplynou z rychlejšího provádění již zavedených procesů, ale ze zcela nových přístupů. Identifikace a osvojení těchto přístupů vyžaduje čas. Historie, ačkoli se nemusí opakovat tedy ukazuje, že významná komerční integrace technologií AI nebude záležitostí pouhých několika let, ale spíše desítek let.

Vědci se neshodnou na tom, jak velký vliv AI představuje. Rozsah, ve kterém různé výzkumné společnosti odhadují vliv AI na růst HDP je natolik široký, že o něm nyní nemá smysl hovořit. Navíc mnohé studie ani neberou v potaz sekundární růst produktivity v důsledku efektivnějšího výzkumu a vývoje za pomocí nástrojů AI, který je ještě méně předvídatelný. Vzhledem k tomu, že se tato technologie stále vyvíjí, existuje ještě mnoho neznámých. Potenciální přínos pro růst a produktivitu závisí na tom, zda se dočkáme technologického průlomu, který je nesmírně náročné předvídat; výzkumníci v oblasti umělé inteligence nepředvídali mnoho schopností, které modely získaly v průběhu jejich rozšiřování. V krajním případě můžeme být svědky vývoje něčeho jako "umělá obecná inteligence" (AGI), technologie, která by mohla vykonávat všechny intelektuální úkoly, které dokáže člověk. Taková technologie by byla skutečně transformační, protože by mohla automatizovat vědecký pokrok (kromě jiných přínosů). Protože inovativní umělá inteligence by mohla také produkovat nápady na vytvoření dalších a lepších takových systémů umělé inteligence, mohli bychom získat velmi rychlou zpětnou vazbu, která by způsobila explozivní pokrok (i když dopad takové technologie na růst by mohl být stále omezen fyzickými nebo regulačními překážkami). V tomto ohledu lze tedy jen říci to, že víme, že nic nevíme.