Dopady obchodních válek na finanční trh se prohlubují

Čtěte více

• Dopad vývoje ceny dřeva na ceny nemovitostí
  V posledních měsících jsme svědky růstu cen komodit. Nejedná se pouze o ropu, plyn či drahé kovy, jejichž ceny jsou v médiích zmiňovány nejčastěji. Zvýšení cen se dotýká i průmyslových kovů či zemědělských produktů. Jedním z nich je stavební dřevo, které se stalo velmi sledovaným. Proto se právě na cenu komodity spojené se stavbou či vybavením nemovitostí zaměříme. Dřevo se ve velkém využívá při stavbě nemovitostí jak ve Spojených státech, tak i čím dál více v České republice.
• Dopady cel. Čínský export zpomalil a import prudce klesl.
  V lednu a únoru 2025 zaznamenala Čína zpomalení růstu exportu a výrazný pokles importu, což odráží rostoucí nejistoty v globálním obchodě a eskalující obchodní napětí se Spojenými státy. Podle údajů čínské celní správy vzrostl export meziročně o 2,3 %, zatímco import klesl o 8,4 %.
• Dopady COVID-19 limitují efektivitu snižování sazeb ČNB
  V reakci na vládní opatření proti nekontrolovanému šíření koronavirové nákazy a jejich dopad na české hospodářství se Česká národní banka zřejmě inspirovala u amerického Federálního rezervního systému. Bankovní rada ČNB totiž v úvodu března, jen pár dní po amerických centrálních bankéřích, během mimořádného zasedání taktéž snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. V dalším snižování byli čeští centrální bankéři trochu trpělivější, když na rozdíl od svých amerických kolegů alespoň vyčkali na řádné zasedání.
• Dopady daňové reformy v USA
  Goldman Sachs varuje, že změna daňových zákonů prezidenta Trumpa připraví firmu o miliardy z jejího hospodářského výdělků.
• Dopady inflace a jak chránit úspory
  Jak uchránit úspory před znehodnocováním? Jak se daří akciím v proinflačním prostředí? Odpověď hledá Fincentrum & Swiss Life Select ve svém komentáři.
• Dopady inflace pociťuje 77 % Čechů, nejméně za pět let. Obavy z dalšího zdražování však zůstávají, přiživují je ceny pohonných hmot a rekordní vedra
  Dopady inflace na sobě stále pociťuje 77 % Čechů, poprvé za pět let je ale jejich podíl pod hranicí 80 %. Finanční nejistota tím nekončí. Dopadu cen pohonných hmot na českou ekonomiku se obává téměř osm z deseti lidí, negativních ekonomických dopadů klimatické změny pak sedm z deseti. V obou případech mají lidé strach především z dalšího zdražování běžného života – potravin, energií, dopravy nebo bydlení.
• Dopady IT výpadku na globální ekonomiku
  Problémy s nasazením nové verze bezpečnostního systému CrowdStrike ochromily ke konci minulého týdne miliony uživatelů operačního systému Windows. Podle společnosti vyřadila aktualizace z provozu přibližně 8,5 milionu Windows počítačů a serverů. Toto na první pohled vysoké číslo však stále představuje méně než 1 % uživatelů systému Windows. To se zdá být velmi málo.
• Dopady koronaviru na finanční trhy a poučení z minulosti
  Světové akcie reprezentované indexem MSCI World poklesly od poloviny února téměř o 27 % a odepsaly tak více než rok budované zisky. Tento nezvykle prudký propad se samozřejmě projevil na portfoliích s akciovou složkou. Dluhopisy naopak pod tlakem nákupního zájmu investorů ve snaze uchránit své prostředky zaznamenaly výrazný nárůst cen, který negativní dopad akciové složky na celkové výsledky částečně vykompenzoval. Navzdory v historickém kontextu nízkým výnosům tak dluhopisy potvrdily svůj význam při diverzifikaci rizika.
• Dopady koronaviru: Tři možné scénáře a varianty obchodování
  Trhy se dožadují, aby centrální banky zareagovaly prostřednictvím měnové politiky. Po masakru, k němuž na trzích došlo v minulém týdnu, už je pravděpodobně taková odezva nejspíš připravena a bude na cestě. Tradiční medicína centrálních bankéřů tentokrát ekonomice, která se zmítá v agónii, neboť se reálná aktivita prakticky zastavila, však příliš nepomůže. Zaměřme se proto na tři možné scénáře, které mohou teoreticky po epidemii koronaviru nastat a udávat další vývoj.
• Dopady měnové politiky ČNB na ekonomiku a realitní trh
  Jakou roli hraje stále přetrvávající inflace v rozhodování o měnové politice? Jaká opatření jsou podle vás nutná, aby ČNB vyvážila inflační tlak s potřebou podpory ekonomického růstu?
• Dopady tažení wagnerovců na Moskvu
  V Rusku se o víkendu odehrál dramatický a místy až bizardní pokus o vojenský převrat. Poté co žoldnéřská armáda wagnerovců pod vedením Jevgenie Prigožina ovládla Rostov na Donu přesunula svoji pozornost přímo na Moskvu. Jak rychle však vzpoura začala, tak rychle i skončila, třebaže ne úplně jasným kompromisním řešením.
• Dopady umělé inteligence na ekonomiku
  „Adaptace AI bude spíše vleklý proces, než revoluční změna ze dne na den. V dalších letech bude její dopad na ekonomiku jen minimální a většího boomu se dočkáme možná až v příští dekádě. Vyspělé ekonomiky budou existenčně závislé na této technologii kvůli nepříznivé demografii,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Dopady války na ekonomiku budou klíčové i pro další vývoj státního rozpočtu
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního března hospodařil s deficitem ve výši 59,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 66,1 mld. Kč, což odráží především nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu. Další vývoj je vlivem konfliktu na Ukrajině vychýlen pesimističtějším směrem.
• Dopady války na Ukrajině na kapitálové trhy a investice klientů
  Probíhající válečný konflikt má pochopitelně i svůj ekonomický rozměr. Zcela zásadně se dotýká především Ruska, které začíná pociťovat vliv sankcí. Rubl je rekordně oslaben, ruské banky jsou nebo v nejbližších dnech budou odstřiženy od západních kapitálových trhů a do značné míry i od možností provádět zahraniční transakce. Ruská burza je uzavřena a akcie ruských podniků na Londýnské či jiných evropských burzách oslabují o desítky procent, některé až na hodnoty blízké nule.
• Dopady vypovedania jadrovej dohody v grafoch: Energetická akcie sú atraktívne, inflácia pôjde nahor
  Po Trumpovom vypovedaní jadrovej dohody s Iránom som narazil na viacero zaujímavých grafov týkajúcich sa vývoja cien ropy a dopad týchto krokov na ekonomiku. Tu je výber tých najzaujímavejších:
• Dopady zavedení systému občanských emisních povolenek (EU ETS 2) na běžnou českou domácnost do roku 2030
  Evropská unie v rámci plnění klimatických cílů vyplývajících z programu Fit for 55, jako součást širší strategie Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), zavádí nový systém obchodování s emisními povolenkami, označovaný jako EU ETS 2. Tento systém se na rozdíl od dosavadního režimu EU ETS 1, který se vztahuje především na průmyslové emise, nově rozšíří na sektor domácností a silniční dopravy.
• Dopady zavedení systému občanských emisních povolenek (EU ETS 2) na běžnou českou domácnost do roku 2030
  Evropská unie v rámci plnění klimatických cílů vyplývajících z programu Fit for 55, jako součást širší strategie Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), zavádí nový systém obchodování s emisními povolenkami, označovaný jako EU ETS 2. Tento systém se na rozdíl od dosavadního režimu EU ETS 1, který se vztahuje především na průmyslové emise, nově rozšíří na sektor domácností a silniční dopravy.
• Dopady zvyšování minimální mzdy na českou ekonomiku
  V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.
• Dopady zvyšování sazeb na občany a firmy
  Na posledním zasedání koncem září ČNB rozhodla o skokovém zvýšení základních úrokových sazeb. Obecně se očekávalo, že dojde ke zvýšení sazeb několikrát v průběhu letošního roku, což se již nyní potvrdilo. Nicméně jen někteří ekonomové očekávali, že dojde k takto razantnímu zvýšení sazeb, nejvyššímu od roku 1997. Z mého pohledu se jedná o jasný signál ČNB pro trh a veřejnost, že centrální bankéři nebudou tolerovat zvýšenou inflaci, která má obecně negativní vliv na hospodářský růst. Znamená to tedy, že se situace vrací do předcovidové doby, kdy základní sazba byla 2,25 %.
• Dopad zvýšení úrokových sazeb ČNB na trh s nemovitostmi
  „Česká národní banka s ohledem na vývoj inflace k dalšímu zvýšení úrokových sazeb přistoupit musela. Ačkoli s sebou tento krok přinese další zdražování hypoték, investičních i spotřebitelských úvěrů, moc jiných nástrojů, jak se pokusit tempo růstu cen zkrotit, ČNB nemá.