Dopady vypovedania jadrovej dohody v grafoch: Energetická akcie sú atraktívne, inflácia pôjde nahor

Čtěte více

• Dopady inflace pociťuje 77 % Čechů, nejméně za pět let. Obavy z dalšího zdražování však zůstávají, přiživují je ceny pohonných hmot a rekordní vedra
  Dopady inflace na sobě stále pociťuje 77 % Čechů, poprvé za pět let je ale jejich podíl pod hranicí 80 %. Finanční nejistota tím nekončí. Dopadu cen pohonných hmot na českou ekonomiku se obává téměř osm z deseti lidí, negativních ekonomických dopadů klimatické změny pak sedm z deseti. V obou případech mají lidé strach především z dalšího zdražování běžného života – potravin, energií, dopravy nebo bydlení.
• Dopady IT výpadku na globální ekonomiku
  Problémy s nasazením nové verze bezpečnostního systému CrowdStrike ochromily ke konci minulého týdne miliony uživatelů operačního systému Windows. Podle společnosti vyřadila aktualizace z provozu přibližně 8,5 milionu Windows počítačů a serverů. Toto na první pohled vysoké číslo však stále představuje méně než 1 % uživatelů systému Windows. To se zdá být velmi málo.
• Dopady koronaviru na finanční trhy a poučení z minulosti
  Světové akcie reprezentované indexem MSCI World poklesly od poloviny února téměř o 27 % a odepsaly tak více než rok budované zisky. Tento nezvykle prudký propad se samozřejmě projevil na portfoliích s akciovou složkou. Dluhopisy naopak pod tlakem nákupního zájmu investorů ve snaze uchránit své prostředky zaznamenaly výrazný nárůst cen, který negativní dopad akciové složky na celkové výsledky částečně vykompenzoval. Navzdory v historickém kontextu nízkým výnosům tak dluhopisy potvrdily svůj význam při diverzifikaci rizika.
• Dopady koronaviru: Tři možné scénáře a varianty obchodování
  Trhy se dožadují, aby centrální banky zareagovaly prostřednictvím měnové politiky. Po masakru, k němuž na trzích došlo v minulém týdnu, už je pravděpodobně taková odezva nejspíš připravena a bude na cestě. Tradiční medicína centrálních bankéřů tentokrát ekonomice, která se zmítá v agónii, neboť se reálná aktivita prakticky zastavila, však příliš nepomůže. Zaměřme se proto na tři možné scénáře, které mohou teoreticky po epidemii koronaviru nastat a udávat další vývoj.
• Dopady měnové politiky ČNB na ekonomiku a realitní trh
  Jakou roli hraje stále přetrvávající inflace v rozhodování o měnové politice? Jaká opatření jsou podle vás nutná, aby ČNB vyvážila inflační tlak s potřebou podpory ekonomického růstu?
• Dopady obchodních válek na finanční trh se prohlubují
  Finanční trh až doposud doufal, že obchodní válka mezi USA a Čínou, respektive zbytkem světa skončí dohodou. Proto byl pokles akciových trhů doposud relativně malý ve srovnání s tím, co je v sázce.
• Dopady tažení wagnerovců na Moskvu
  V Rusku se o víkendu odehrál dramatický a místy až bizardní pokus o vojenský převrat. Poté co žoldnéřská armáda wagnerovců pod vedením Jevgenie Prigožina ovládla Rostov na Donu přesunula svoji pozornost přímo na Moskvu. Jak rychle však vzpoura začala, tak rychle i skončila, třebaže ne úplně jasným kompromisním řešením.
• Dopady umělé inteligence na ekonomiku
  „Adaptace AI bude spíše vleklý proces, než revoluční změna ze dne na den. V dalších letech bude její dopad na ekonomiku jen minimální a většího boomu se dočkáme možná až v příští dekádě. Vyspělé ekonomiky budou existenčně závislé na této technologii kvůli nepříznivé demografii,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Dopady války na ekonomiku budou klíčové i pro další vývoj státního rozpočtu
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního března hospodařil s deficitem ve výši 59,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 66,1 mld. Kč, což odráží především nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu. Další vývoj je vlivem konfliktu na Ukrajině vychýlen pesimističtějším směrem.
• Dopady války na Ukrajině na kapitálové trhy a investice klientů
  Probíhající válečný konflikt má pochopitelně i svůj ekonomický rozměr. Zcela zásadně se dotýká především Ruska, které začíná pociťovat vliv sankcí. Rubl je rekordně oslaben, ruské banky jsou nebo v nejbližších dnech budou odstřiženy od západních kapitálových trhů a do značné míry i od možností provádět zahraniční transakce. Ruská burza je uzavřena a akcie ruských podniků na Londýnské či jiných evropských burzách oslabují o desítky procent, některé až na hodnoty blízké nule.
• Dopady zavedení systému občanských emisních povolenek (EU ETS 2) na běžnou českou domácnost do roku 2030
  Evropská unie v rámci plnění klimatických cílů vyplývajících z programu Fit for 55, jako součást širší strategie Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), zavádí nový systém obchodování s emisními povolenkami, označovaný jako EU ETS 2. Tento systém se na rozdíl od dosavadního režimu EU ETS 1, který se vztahuje především na průmyslové emise, nově rozšíří na sektor domácností a silniční dopravy.
• Dopady zavedení systému občanských emisních povolenek (EU ETS 2) na běžnou českou domácnost do roku 2030
  Evropská unie v rámci plnění klimatických cílů vyplývajících z programu Fit for 55, jako součást širší strategie Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), zavádí nový systém obchodování s emisními povolenkami, označovaný jako EU ETS 2. Tento systém se na rozdíl od dosavadního režimu EU ETS 1, který se vztahuje především na průmyslové emise, nově rozšíří na sektor domácností a silniční dopravy.
• Dopady zvyšování minimální mzdy na českou ekonomiku
  V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.
• Dopady zvyšování sazeb na občany a firmy
  Na posledním zasedání koncem září ČNB rozhodla o skokovém zvýšení základních úrokových sazeb. Obecně se očekávalo, že dojde ke zvýšení sazeb několikrát v průběhu letošního roku, což se již nyní potvrdilo. Nicméně jen někteří ekonomové očekávali, že dojde k takto razantnímu zvýšení sazeb, nejvyššímu od roku 1997. Z mého pohledu se jedná o jasný signál ČNB pro trh a veřejnost, že centrální bankéři nebudou tolerovat zvýšenou inflaci, která má obecně negativní vliv na hospodářský růst. Znamená to tedy, že se situace vrací do předcovidové doby, kdy základní sazba byla 2,25 %.
• Dopad zvýšení úrokových sazeb ČNB na trh s nemovitostmi
  Dnešní další zvýšení úrokových sazeb centrální banky znamená, že bude nutně pokračovat trend zdražování hypoték nastartovaný již v polovině loňského roku. Do cen bydlení se vyšší úroky navíc promítnou také skrze prodražení investičního developmentu. Developeři si obvykle ponechávají otevřené dveře ke zohlednění dražšího financování v koncových cenách nemovitostí, a tak se dá čekat pokračování růstu nabídkových cen nových domů a bytů. Když navíc vezmeme v úvahu zpřísněnou bankovní regulaci pro poskytování hypoték, bude pro běžné lidi v letošním roce bohužel ještě těžší dosáhnout na bydlení ve vlastním.
• Dopad zvýšení úrokových sazeb ČNB na trh s nemovitostmi
  „Česká národní banka s ohledem na vývoj inflace k dalšímu zvýšení úrokových sazeb přistoupit musela. Ačkoli s sebou tento krok přinese další zdražování hypoték, investičních i spotřebitelských úvěrů, moc jiných nástrojů, jak se pokusit tempo růstu cen zkrotit, ČNB nemá.
• Do pěti let pravděpodobně vznikne digitální euro
  „Zavedení digitálního eura může být první krok na cestě k bezhotovostní ekonomice, kde budou moci být kontrolovány všechny provedené transakce. To by sice usnadnilo boj proti podsvětí, ale také výrazně zasáhlo do svobod lidí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Dopoledne bude patřit evropským PMI, večer konferenci Fedu
  Dnešní evropské PMI potvrdí relativně dobrou kondici evropského hospodářství. Měly by tak podpořit kurz eura. Americká obchodní seance bude ovlivněna vystoupením důležitých členů Fedu, kteří se sejdou na konferenci ve Filadelfském Fedu.
• Dopoledne je pro akcie smíšené. Čísla o ekonomice lepší než o nákaze
  Měkké indikátory z klíčových asijských zemí dopadly smíšeně. Na jedné straně japonský průzkum Tankan za 2Q propadl ještě více do záporu, než se čekalo, a moc nepotěšil ani (méně sledovaný) index PMI. Na straně druhé ovšem čínský PMI za červen vystoupal o něco víc nad 50 bodů a překonal očekávání.
• Dopoledne převažuje pozitivní vývoj při vyčkávání na Fed
  Většina evropských akciových trhů se dnes dopoledne obchoduje v zeleném. Slušně jsou na tom třeba CAC 40 a FTSE MIB s 0,7pct ziskem. Menší růst registrují AEX a DAX , zatímco FTSE 100 se obchoduje 0,3 pct v záporu. Americké futures jsou momentálně těsně u nuly.