Týden na finančních trzích: Pozitivní nálada pokračovala

V uplynulém týdne dominovaly titulky v médiích opět zprávy o epidemii koronaviru, jejím očekáváném dopadu na světovou ekonomiku a v neposlední řadě jsme byli svědky poměrně slabých makroekonomických dat z eurozóny a především Německa, jehož ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala a jenom o chlup se vyhnula recesi. Přesto trhy rizikových aktiv prokázaly velkou odolnost. Globální akciové trhy posílily o 1,1 %, komoditní index posílil o 2,0 %. Naproti tomu dluhopisy mírně ztrácely, když jejich globální index odepsal 0,1 %. Po překvapivém zvýšení úrokových sazeb Českou národní banku v předchozím týdnu pokračovala koruna vůči euru v posilování. Za týden byla silnější o 0,8 % a týden zakončila na úrovni 24,83 CZK/EUR.

Zajímavosti uplynulého týdne

Koronavirus táhne čínskou ekonomiku ke dnu. Továrny zavřené, hrozba i pro Evropu

Řada továren v Číně zůstává po novoročním volnu, které bylo prodlouženo kvůli epidemii nového koronaviru, zavřená. Místní úřady se tím snaží zamezit šíření nákazy. Zastavení provozů dopadá na druhou největší světovou ekonomiku a globální dodavatelský řetězec. Automobilky se potýkají s nedostatkem součástek od čínských dodavatelů.

Koronavirus zpomaluje světový obchod. Ohnisko nemoci je ekonomický motor Číny

Podle agentury Reuters čínská vláda připravuje kvůli zmírnění hospodářských dopadů několik opatření. Levnější bankovní půjčky pro podnikatele a firmy, daňové úlevy a také mimořádné dotace pro oblasti nejvíce postižené nemocí. Především v provincii Che-pej, kde leží ohnisko nákazy, město Wu-chan. "Země začíná mít problémy s dovozem nerostných surovin a zboží. Těžko hledá přepravce, který by je na lodích dostal do čínských přístavů," napsala agentura Reuters ve své analýze. Prodělávají restaurace, hotely, obchody, dopravci. V důsledku nižší čínské poptávky zlevnily na světových trzích ropa a měď.

Německý průmysl spadl do ještě hlubšího útlumu

Německý průmysl, na jehož poptávce silně závisí i mnozí tuzemští dodavatelé, je v recesi od třetího kvartálu roku 2018. Během uplynulého roku každý měsíc meziročně klesal o čtyři až pět procent. V jeho závěru nastal ještě strmější sestup. Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu se v prosinci průmyslová výroba meziročně snížila o 6,8 procenta. Je to nejhorší ukazatel od počátku roku 2009.

Vývoz Německa klesl. Ekonomický růst Berlína je na nule

Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala, hrubý domácí produkt zůstal ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny. Hlavní podíl měl na výsledku vývoz, který se ve srovnání se třetím kvartálem snížil. V meziročním srovnání tempo růstu německé ekonomiky v závěru roku zpomalilo na 0,4 % z 0,6 % v předchozích třech měsících.

HDP eurozóny loni vzrostl o 1,2 %, nejméně za šest let

Ekonomika eurozóny loni podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 1,2 %, což je nejpomaleji od roku 2013, kdy se země platící eurem potýkaly s negativními důsledky dluhové krize. Předloni růst hrubého domácího produktu činil 1,8 %. Ve své zpřesněné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ekonomika bez započtení Británie loni vykázala růst o 1,4 %.

Prognóza: Růst ekonomiky EU zpomalí, rizikem je koronavirus Covid-19

Evropská ekonomika bude letos už osmým rokem pokračovat v růstu, který se však proti podzimním odhadům Evropské komise mírně sníží.Nová prognóza počítá s letošním růstem hospodářství 27 zemí Evropské unie o 1,4 %, což je o desetinu procentního bodu méně než v předpovědi z loňského podzimu. Pro eurozónu zůstává odhad na 1,2 %.

Euro je nejníže od roku 2017, Německo stojí na prahu recese

Jak se daří evropské ekonomice? Nápovědu nabízí společná evropská měna, která vůči dolaru klesla na 1,0865 dolaru za euro, nejnižší hodnotu od května 2017. Německá ekonomika se opět ocitá na pokraji recese, podle předpovědi Deutsche Bank dosáhne růst v loňském čtvrtém čtvrtletí záporných hodnot a v prvním letošním čtvrtletí by se na tom nemělo nic změnit. Na vině je epidemie koronaviru, která ochromuje čínské hospodářství, což přeneseně působí i na největší evropskou ekonomiku.

Daimler šetří. Propustí výrazně více pracovníků, než avizoval

Místo deseti tisíc lidí skončí v automobilce Daimler až 15 tisíc pracovníků z celkových zhruba 300 tisíc. S odkazem na firemní zdroje o tom informoval německý deník Handelsblatt. Výrobce luxusních vozů tak podle listu hodlá do roku 2022 ušetřit přes 1,4 miliardy eur (35 miliard korun). Ještě v listopadu vlastník značky Mercedes-Benz zveřejnil, že zruší 10 tisíc pracovních míst, připomněla agentura DPA. Propouštění by se podle listu mělo dít sociálně smířlivou cestou prostřednictvím odstupného, dřívějších odchodů do důchodu a do řádného důchodu. Loňský rok byl pro automobilku obtížný kvůli obchodním sporům a zpomalení na globálním automobilovém trhu. Jeden z největších výrobců luxusních vozů na světě už koncem ledna varoval, že provozní zisk mu loni zřejmě klesl o polovinu, přičemž to bylo už třetí varování týkající se výše zisku za rok 2019. Slabý zisk je v kontrastu s prodejem vozů. Loni Daimler prodal 2,34 milionu osobních aut Mercedes-Benz, a jeho prodej tak byl devátým rokem za sebou rekordní.

Bod pro Macrona. Nezaměstnanosti ve Francii je nejnižší za 11 let

Míra nezaměstnanosti ve Francii ve čtvrtém čtvrtletí klesla na 8,1 % z 8,5 % ve třetím kvartálu. Oznámil to francouzský statistický úřad INSEE. Nezaměstnanost se tak dostala nejníže za 11 let, což je příznivá zpráva pro prezidenta Emmanuela Macrona. Ten v posledních měsících čelil demonstracím a stávkám kvůli důchodové reformě, proti které se postavily odbory.

Britská ekonomika se na konci roku 2019 zasekla, HDP beze změny

Růst britské ekonomiky se v posledních třech měsících loňského roku zastavil. Britský statistický úřad oznámil, že hrubý domácí produkt zůstal mezičtvrtletně beze změny, zatímco ve třetímu kvartálu se o půl procenta zvýšil. Za celý loňský rok hospodářský růst zrychlil na 1,4 % z předloňských 1,3 %.

IEA: Růst emisí souvisejících s energií se loni zastavil

Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého souvisejících s produkcí energie loni po dvou letech růstu zůstal beze změny zhruba na 33 miliardách tun. Oznámila to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Upozornila, že růst se zastavil navzdory pokračující expanzi světové ekonomiky. Růst globálních emisí se podle IEA zastavil zejména díky poklesu emisí při výrobě elektřiny ve vyspělých zemích, za kterým stojí rostoucí úloha obnovitelných zdrojů, přechod od uhlí k zemnímu plynu a vyšší produkce jaderných elektráren. Výrazný pokles emisí ve vyspělých ekonomikách v loňském roce podle IEA kompenzoval pokračující růst v jiných částech světa. Za ním stály zejména asijské země, které zvyšují výrobu elektřiny z uhlí.

České banky loni poskytly přes 75 tisíc hypoték, půjčily 175,6 miliardy

České banky poskytly v roce 2019 lidem 75 500 hypotečních úvěrů za 175,6 miliardy Kč. Proti předchozímu roku to bylo o 21 700 hypoték a 35 miliard korun méně. Hypoteční trh se podle expertů loni vyrovnával s přísnější regulací České národní banky a zaznamenal nejhorší výsledky za pět let. Podle limitů platných od října 2018 by dluh žadatele o hypotéku neměl překročit devítinásobek ročního čistého příjmu a na splátku dluhu by měl vynakládat maximálně 45 % měsíčního čistého příjmu. Zároveň platí doporučení, aby banky neposkytovaly hypotéky nad 90 % ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezily i hypotéky nad 80 %. Rok 2019 tak byl podle ČNB silně ovlivněný tzv. efektem předzásobení v roce předchozím. V období po ohlášení nových příjmových limitů platných od října 2018 totiž skokově vzrostl objem nově uzavřených hypotečních smluv.  O to méně se jich pak podle centrální banky zákonitě poskytlo v období následujícím, tedy v první polovině roku 2019. Ve druhé polovině loňského roku se objemy skutečně nových hypotečních úvěrů postupně dostávaly na běžné úrovně předchozích let.

Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla. Na úřadech přibylo 15 tisíc zájemců o práci

Nezaměstnanost v České republice v lednu stoupla na 3,1 % z prosincových 2,9 %. Práci shánělo 230 022, což je meziměsíční nárůst o 14 490 lidí. Přesto je to nejnižší lednová hodnota od roku 1997.Důvodem nárůstu nezaměstnanosti je ukončení sezónních prací. Zaměstnavatelé nabízeli 341 391 volných pracovních míst, jejich nabídka se tak meziměsíčně rozšířila o 434. V meziročním srovnání nezaměstnanost v lednu klesla o 0,2 procentního bodu, lidí bez práce tak bylo o 15 035 méně. Naopak volných míst bylo o 9 938 více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo letos v lednu připadlo v průměru 0,7 uchazeče. Mezi kraji byla nejnižší míra nezaměstnanosti v lednu v Praze, kde činila 1,9 %, následoval Pardubický kraj s 2,4 %. Nejvíce lidí bez práce bylo v Moravskoslezském kraji, a to 4,6 %. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v lednu všech 77 okresů. Nejnižší byla v okrese Praha - východ, kde činila 1,2 %. Okresy Praha - západ a Rychnov nad Kněžnou shodně vykázaly 1,5 % a Pelhřimovsko mělo 1,6 %. Naopak nejvyšší podíl lidí bez práce byl na Karvinsku, 6,9 %. Mírně nižší byl na Bruntálsku a Znojemsku, kde činil šest, resp. 5,9 %.

Banky reagují na kroky ČNB, zvyšují úroky u vkladů. Výnos však stále nedokáže porazit inflaci

Hned několik bank v posledních dnech zvýšilo úrokové sazby, které nabízejí střadatelům na svých spořicích účtech. Reagovaly tak na překvapivé rozhodnutí České národní banky. Rada centrální banky 6. února kvůli obavám z růstu inflace změnila svou klíčovou míru z dvou na 2,25 %. Za to si u ČNB ukládají běžné banky přebytečné peníze. I přes vyšší úroky ale zhodnocení vkladů u tuzemských peněžních domů nadále zaostává za inflací.

Tuzemská ekonomika v závěru loňského roku zpomalila na 1,7 % meziročně, za celý rok 2019 rostla o 2,4 %

Růst tuzemské ekonomiky v posledním čtvrtletí minulého roku zpomalil na 1,7 % meziročně. Ačkoli se zpomalení v závěru roku očekávalo, čísla zaostala za očekáváním, trh předpokládal růst o 2 %, ČNB i ministerstvo financí pak o 1,9 %. Růst tuzemské ekonomiky tak zpomalil na nejslabší hodnotu za poslední tři roky (1,7 % v 3Q16). Za celý rok 2019 ekonomika zrychlila o 2,4 % po 2,8 % v roce 2018.Vzhledem k méně příznivému vývoji v zahraničí a slabému růstu německé ekonomiky jde však o stále relativně pozitivní hodnotu. Pro letošní rok předpokládáme zpomalení růstu HDP české ekonomiky na 2 %.

Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,1 %, odhaduje Evropská komise

Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,1 % z loňského tempa 2,5 %. Předpověděla to 13. února Evropská komise (EK). V příštím roce pak očekává zrychlení hospodářského růstu na 2,2 %. Ve svém předchozím výhledu z listopadu komise předpokládala, že letošní růst dosáhne 2,2 % a příští rok 2,1 %.

Lednová inflace vzrostla nad očekávání z titulu růstu cen potravin na 3,6 % a je nejvyšší od března 2012

Lednová inflace překvapila a vzrostla z prosincových 3,2 % na 3,6 % a je nejvyšší od března 2012. Překonala tak očekávání trhu ve výši 3,2 % i ČNB ve výši 3,3 %. Lednovou inflaci je obvykle obtížné odhadnout, jelikož začátkem roku se mění v ekonomice řada cen. Letos se přidalo i zvýšení spotřební daně na cigarety a líh, naopak se do druhé snížené sazby DPH (z 15 na 10 %) přesunulo dodání tepla. Rozsah odhadů analytiků pro lednovou inflaci se tak pohyboval v širokém rozmezí od 2,9 do 3,4 %, což dokládá nejistotu ohledně lednového vývoje cen. Lednové zvýšení cen však šlo zejména na vrub cenám potravin, které meziměsíčně z rychlily o 2,3 % a jejich meziroční dynamika tak zrychlila z prosincových 4,8 % na 6,3 %. Další zvýšení pak šlo na vrub vyšším cenám lihovin, které meziměsíčně vzrostly o 11 % důsledkem zvýšení spotřební daně. Růst cen alkoholických nápojů a tabáku byl tak hlavní příčina lednového růstu cen. V dalších měsících by ceny mohly ještě mírně růst, jelikož se do nich budou postupně promítat vyšší daně z tabákových výrobků, které se v lednu projevily pouze částečně. Inflace by se tak mohla v první polovině roku přiblížit 4% hranici, ačkoli je možné, že vysoké ceny potravin budou mírně korigovat. Růst cen by tak měl dosáhnout svého letošního vrcholu v dubnu, poté by měla meziroční dynamika cen opět mírně zvolnit, nicméně zůstane patrně stále nad 3 %. Za zpomalením inflace v květnu by měla stát jednak vyšší srovnávací základna, jednak snížení DPH u některých služeb ve spojitosti se zavedení 3. a 4. vlny EET. Je však v tuto chvíli velmi nejisté, do jaké míry se tento pokles DPH projeví v konečných cenách a do jaké míry zůstane v maržích podnikatelů. Po většinu letošního roku by se tak inflace měla pohybovat nad 3 % hranicí, a za celý být v průměru kolem 3 %. Inflaci z roku 2012 ve výši 3,3 % by však dle současných odhadů překonat neměla.

Slovenská ekonomika nad propastí? Zpomaluje průmysl, sešup stavebnictví

Slovenský průmysl rostl loni nejpomaleji od globální ekonomické krize v roce 2009 a stavebnictví zaznamenalo pokles výkonů poprvé od roku 2016. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil slovenský statistický úřad.

Michal Stupavský, CFA
Investment Strategist
Conseq Funds investiční společnost, a. s.
Stock Exchange Building