Minimální daně z příjmu

19.06.2024 Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19procentní sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.

19.05.2022 Evropský parlament naprostou většinou hlasů podpořil zavedení minimální sazby daně pro velké společnosti. Vyzval také členské země, aby po pěti letech umožnily revizi, která by zhodnotila, zda není toto rozhodnutí nutné zpřísnit. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

07.11.2022 Svaz německého průmyslu (BDI) vyzval k odkladu celosvětové minimální sazby daně z příjmů právnických osob nejméně o rok, tedy do roku 2025. S ohledem na současnou krizi chce, aby měly podniky více času na tuto změnu se připravit. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

16.12.2025 Daňové zvýhodnění na děti výrazně snižuje daň z příjmu jednomu z rodičů, a při nižším příjmu se daň z příjmu vůbec neplatí a rodič naopak získává daňový bonus. Pro rok 2026 se výše daňového zvýhodnění na děti nemění – zaměstnanci ho uplatňují měsíčně a částky činí 1 267 Kč na první dítě, 1 860 Kč na druhé dítě a 2 320 Kč na třetí a každé další dítě. Daňový bonus lze však obdržet pouze v případě, že hrubá měsíční mzda nebo hrubá měsíční odměna dosahuje alespoň polovinu minimální mzdy, v roce 2026 tedy alespoň částky 11 200 Kč.

06.04.2021 Německo a Francie dnes přivítaly slib americké ministryně financí Janet Yellenové spolupracovat na globální minimální sazbě firemní daně. Podle nich to znamená, že nová daňová dohoda mezi více než 140 zeměmi je nyní možná. Státy usilují o dohodu o minimální dani z příjmu právnických osob do poloviny roku v rámci jednání, jehož cílem je aktualizovat pravidla přeshraničního zdanění obchodu, napsala agentura Reuters.

17.08.2023 Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150 – 350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.

18.01.2023 Globální minimální daň z firemních zisků, která je součástí plánované reformy mezinárodního daňového systému, by mohla vytvořit dodatečné rozpočtové příjmy kolem 220 miliard dolarů (téměř pět bilionů Kč) ročně. To je téměř o polovinu více, než se dříve předpokládalo. Uvedla to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

06.06.2021 Výběr informací o zdaňování největších světových firem (členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent):

23.10.2023 Vlády po celém světě by měly otevřít novou frontu v mezinárodním boji proti daňovým únikům a zavést globální minimální daň pro miliardáře. Ta by mohla vynést ročně až 250 miliard USD (5,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie výzkumné organizace EU Tax Observatory, jejímž cílem je analýza a sledování daňové politiky v EU. Pokud by se tato částka opravdu vybrala, odpovídala by pouze dvěma procentům z téměř 13 bilionů USD majetku, který vlastní po celém světě 2700 miliardářů.

10.07.2022 Spojené státy vypoví smlouvu s Maďarskem z roku 1979 zamezující dvojímu zdanění. Důvodem je rozhodnutí Budapešti zablokovat v Evropské unii zavedení nové globální minimální sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 procent. Oznámilo to americké ministerstvo financí.