Boj o vzácné zeminy: Evropa chce prolomit čínskou dominanci vlastními doly a rafineriemi ⛏️

Evropa se snaží omezit závislost na čínských dodávkách prvků vzácných zemin, bez nichž se neobejde výroba elektromobilů, větrných turbín, elektroniky ani vojenské techniky. Samotné otevření nových dolů ale nestačí. Kontinent potřebuje vybudovat také zpracovatelské závody, rafinerie a výrobu magnetů — tedy celý řetězec, v němž dnes dominuje Čína.

Významnou roli v tomto úsilí získává sever Evropy, který spojuje rozsáhlá ložiska, dostupnou čistou elektřinu a dlouholeté zkušenosti s těžbou. Jedním z klíčových hráčů je švédská státní společnost LKAB, která chce získávat kritické suroviny jako vedlejší produkt své zavedené těžby železné rudy.

Čína ovládá především zpracování

Zdroj: Bloomberg

Čína zajišťuje přibližně 60 % světové těžby vzácných zemin používaných v magnetech. Její převaha je ještě výraznější při rafinaci, kde představuje více než 90 % globální produkce.

Taková koncentrace dodávek vytváří riziko pro průmysl i bezpečnost. Evropa jeho dopady pocítila už v roce 2025, kdy Peking zpřísnil vývoz vzácných zemin a bateriových materiálů.

Podle analytičky bruselského institutu Bruegel Madaleny Baraty da Rochy Čína ukázala, že je ochotná a schopná používat tento dodavatelský řetězec jako nástroj ekonomického nátlaku.

Evropské projekty proto stále více sázejí na přístup, který pomohl vybudovat čínskou dominanci: státní podporu propojenou se soukromými investicemi a rozvoj všech fází výroby.

Investice za desítky miliard eur

Dokončení desítek strategických projektů vybraných Evropskou unií v rámci zákona o kritických surovinách si podle odhadů bloku vyžádá více než 43 miliard EUR. Nejde pouze o vzácné zeminy, ale o širší skupinu strategických surovin.

Náklady případných výpadků by však mohly být podstatně vyšší. Mezinárodní energetická agentura odhaduje potenciální ekonomický zásah na 1,5 bilionu USD, soustředěný do odvětví, jako jsou automobilový průmysl, elektronika a letectví.

EU má pro projekty kritických surovin fond ve výši 3 miliard EUR. Severské vlády přidávají granty a prostředky na výzkum, dosavadní podpora ale zaostává za výdaji Číny i Spojených států.

Vedle financování mají pomoci také dlouhodobé odběratelské smlouvy. Zajištění budoucího odbytu může projektům přinést předvídatelnější příjmy a usnadnit získávání soukromého kapitálu.

Švédsko chce využít zavedenou těžbu železa

V dole Malmberget na severu Švédska se každou noc odstřeluje přibližně 50 000 tun horniny. Důl více než století slouží těžbě železné rudy, nyní ale může stát také na začátku evropského řetězce vzácných zemin.

Po oddělení železné rudy se vedlejší materiál dále zpracovává na apatitový koncentrát, z něhož lze následně získávat kyselinu fosforečnou a prvky vzácných zemin.

Výhodou LKAB je, že tento rozvoj navazuje na ziskové železorudné provozy. Společnost tak nemusí budovat veškerou těžební infrastrukturu od začátku.

Přibližně 190 kilometrů jižně, ve městě Luleå, už vznikl pilotní zpracovatelský závod. Nyní prochází zkouškami za skutečných provozních podmínek. LKAB do projektu dosud investovala přibližně 800 milionů švédských korun, tedy asi 85 milionů USD.

Plnohodnotný závod by mohl zahájit provoz na začátku 30. let a vyžádá si investici v řádu miliard švédských korun. Většinu chce financovat LKAB, zvažuje ale i další zdroje.

Cílem podle vedení společnosti není úplná soběstačnost, nýbrž snížení závislosti v rozsahu, který bude mít strategický význam.

Od ložisek až po hotové magnety

Evropské plány postupně propojují těžbu s navazujícím průmyslem. LKAB je největším akcionářem norské rafinační společnosti REEtec. V Estonsku mezitím zahájila komerční výrobu továrna na magnety ze vzácných zemin, kterou vlastní Neo Performance Materials.

Mezi strategické projekty EU patří také dosud nerozvinuté švédské ložisko Per Geijer. To obsahuje výrazně vyšší koncentrace vzácných zemin a fosforu než ložiska, která LKAB nyní těží.

Další možnosti představují projekt Ilua společnosti Amaroq v Grónsku nebo finské Sokli, jehož rozvoj by mohl stát až 1,5 miliardy EUR.

V Norsku se připravuje také Fen Carbonatite Complex, který by mohl být největším evropským ložiskem. Odhadovaný objem dosahuje 15,9 milionu tun oxidů vzácných zemin. Developer Rare Earths Norway oznámil pilotní zpracovatelský závod, přičemž zhruba třetinu jeho nákladů mají pokrýt veřejné prostředky. Firma připouští i budoucí majetkový vstup státu.

Bezpečnější dodávky nemusí znamenat levnější výrobky

Vyšší náklady a nejisté výnosy dlouho odrazovaly západní těžaře od investic do vzácných zemin. Dovoz byl jednodušší, postupně však vytvořil strategickou závislost, kterou evropské instituce přirovnávají k dřívější závislosti na ruském plynu.

Pro výrobce proto nejde pouze o cenu. Švédská společnost Höganäs používá vzácné zeminy v materiálech pro povrchové úpravy v energetice, letectví a obraně a nadále je získává z Číny.

Její šéf Henrik Ager zdůrazňuje, že přínosem bezpečnějších dodávek nemusí být levnější produkty. Jde především o obranyschopnost, dodávky elektrické energie a dostupnost výrobků a dopravy, na nichž evropská ekonomika stojí.