Týdenní zpráva z FOREX trhu: Zatímco německá ekonomika pátý rok stagnuje, ta česká se odlepila od země

Tento týden přinese zpřesněné odhady HDP Česka a Německa za třetí čtvrtletí. V případě německého očekáváme potvrzení mezičtvrtletní stagnace. U českého ale předpokládáme revizi směrem dolů, když silný růst HDP vykázaný v předběžném odhadu neodpovídá slabým měsíčním statistikám. V Německu přitáhnou pozornost i data nezaměstnanosti a Ifo index podnikatelské důvěry za listopad, které by měly odrážet přetrvávající slabou pozici tamní ekonomiky. Indikátory sentimentu budou tento týden zveřejněny rovněž v ČR, eurozóně i USA. Ze Spojených států již nová data přichází, termín jejich zveřejnění je ale stále nutné brát s jistou rezervou. Zářijové maloobchodní tržby, které by měly být v tomto týdnu zveřejněny, v USA zřejmě v reálném vyjádření zhruba meziměsíčně stagnovaly, mezičtvrtletně však růst tamní spotřeby domácností v Q3 nejspíše zrychlil. Cenové statistiky z výrobní sféry za září by pak měly ukázat, že vliv dovozních cel již dále nesílil. Fed podle všeho nebude mít na svém prosincovém zasedání k dispozici kompletní informace, neboť poslední zprávy ukazují, že nedojde ke zveřejnění kompletní sady dat z trhu práce a o vývoji inflace za říjen. Ty se kvůli shutdownu nepodařilo získat. Závěr týdne bude patřit datům z Evropy, když obchodování v USA bude ovlivněno oslavami Dne díkůvzdání. Sledovány budou předběžné odhady inflace za listopad z největších ekonomik eurozóny, které významně napoví, jak se ceny vyvíjely v celé měnové oblasti. V centru pozornosti bude i dění kolem možného ukončení války na Ukrajině.

Americký trh práce slábne, tamní poptávka ale zůstává odolná

Česká ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí překvapivě rychlým tempem, které neodpovídá slabým měsíčním indikátorům, a proto očekáváme revizi směrem dolů. Podle předběžného odhadu HDP mezičtvrtletní růst ekonomiky zrychlil z 0,5 % v Q2 na 0,7 % v Q3. Většina měsíčních indikátorů naproti tomu indikuje sestupný trend, a tedy i nižší celkovou dynamiku. Produkce tuzemského zpracovatelského průmyslu v Q3 mezičtvrtletně klesla o 0,7 %, když odezněl efekt amerického předzásobení. Pokles celkové průmyslové produkce pak dosáhl ještě hlubších 0,9 % q/q, neboť nižší byla i výroba energií. Podle dat reálných tržeb navíc klesla rovněž spotřebitelská poptávka. Maloobchodní tržby bez aut byly v Q3 mezičtvrtletně nižší o 0,1 % a v případě služeb pak dokonce o 0,6 %. Naopak stavebnictví zaznamenalo silný nárůst produkce o 4,1 % q/q, nejspíše za podpory vyšších vládních výdajů. Právě vyšší vládní investice, ať už do infrastruktury nebo obrany, jejichž vývoj je těžko zachytitelný pomocí měsíčních předstihových indikátorů, a tedy hůře predikovatelný, by mohly vysvětlit část překvapivě silného růstu HDP. Navzdory tomu je ale rozdíl mezi dynamikou HDP, na kterou ukazuje předběžný odhad ČSÚ, a vývojem měsíčních indikátorů podle nás příliš velký. Očekáváme tak sestupnou revizi mezičtvrtletního růstu HDP za Q3 na 0,4 %. Jde sice o relativně velkou revizi, ta se ale svým rozsahem nevymyká těm pozorovaným v posledních dvou letech. Rozdíl mezi finálním a prvním odhadem HDP nejčastěji činil 0,2-0,3 pb. Může se ale stát, že námi očekávaná revize nebude plně koncentrována v rámci tento týden zveřejněného druhého odhadu HDP, ale bude rozprostřena ještě do toho v pořadí třetího. Spolu s druhým odhadem bude zveřejněna také struktura HDP, která bude klíčová pro určení vývoje tuzemské ekonomiky v dalších čtvrtletích. Komentář ČSÚ k předběžnému odhadu HDP naznačil pozitivní příspěvek domácí i zahraniční poptávky k mezičtvrtletní dynamice.

Německá ekonomika v Q3 mezičtvrtletně stagnovala a v nejbližších čtvrtletích se nejspíše významnějšího oživení nedočká. Zpřesněný odhad stagnaci HDP za Q3 zřejmě potvrdí. Zatímco investice a vládní spotřeba nejspíše mezičtvrtletně vzrostly, spotřeba domácností se podle nás naopak snížila. To předpokládáme i u vývozů a dovozů. Mezičtvrtletní pokles dovozů by ale mohl být silnější, což by mohlo udržet příspěvek čistého vývozu v mírně kladných hodnotách. Pro nejbližší čtvrtletí pak předpovídáme pokračující slabý výkon německé ekonomiky. Změnit by to mohl až silný fiskální stimul tamní vlády, jehož implementace ale zaostává za očekáváními. Hmatatelné efekty expanzivnější fiskální politiky na ekonomiku očekáváme nejdříve v průběhu roku 2026. Chmurné vyhlídky pro nejbližší čtvrtletí by měl potvrdit Ifo index podnikatelské důvěry za listopad. Odhadujeme jeho pokles z 88,4 b. na 88,1 b. Ke zhoršení by mělo dojít jak v případě hodnocení současné situace, tak především u složky očekávání budoucího vývoje. Ifo index by měl tedy setrvat hluboko pod svým dlouhodobým průměrem. Zprávám z německého podnikatelského prostředí nyní dominují varování před slabší ziskovostí a redukcí pracovních míst. Ke zhoršení sentimentu by mohla přispět i probíhající korekce na akciových trzích. Tamní počet registrovaných nezaměstnaných se podle našeho odhadu v listopadu zvýšil o pět tisíc, míra nezaměstnanosti však nejspíše setrvala na 6,3 %. Zprávy o propouštění se týkají hlavně průmyslu, především pak toho automobilového. To bylo ovšem dosud kompenzováno rostoucí zaměstnaností v sektoru služeb. Vliv na zvyšující se míru nezaměstnanosti limituje i postupně se snižují pracovní síla v důsledku nepříznivého demografického trendu.

Americké maloobchodní tržby v září v reálném vyjádření zůstaly pravděpodobně zhruba beze změny, což by mělo platit také pro dynamiku tamních výrobních cen. V nominálním vyjádření, v kterém jsou tržby v USA sledovány, ale podle tržního konsensu došlo k meziměsíčnímu nárůstu o 0,4 %, což by představovalo zpomalení ze srpnových 0,6 % m/m. Podporu by tržbám měly poskytnout vyšší prodeje aut, především pak těch elektrických. Září bylo totiž posledním měsícem, kdy mohli Američané na jejich nákup čerpat federální dotace. Ochotu spotřebitelů utrácet mohl podpořit i silný růst akciových trhů během léta. V případě kontrolní skupiny, která je směrodatnější pro vývoj HDP, trh očekává zpomalení meziměsíčního růstu tržeb z 0,7 % na 0,3 %. Navzdory zářijovému oslabení poptávky, které může mít souvislost s postupně chladnoucím trhem práce, by ale zásluhou silných letních měsíců mohla soukromá spotřeba vykázat za Q3 zrychlení mezičtvrtletní anualizované dynamiky do blízkosti 3 % po 2,5 % dosažených v Q2. Meziroční růst amerických výrobních cen pak podle tržního očekávání stagnoval na 2,6 %. Intenzita působení dovozních cel na ceny ve výrobní sféře podle předstihových indikátorů v září již dále nesílila. S ohledem na to, že říjnová data z trhu práce, stejně tak ani ta o vývoji inflace, podle posledních zpráv v kompletním rozsahu zveřejněna nebudou, neboť se je kvůli shutdownu nepovedlo získat, bude muset Fed na svém prosincovém zasedání (10.12.) vycházet z alternativních zdrojů informací o vývoji ekonomiky. Jedním z nich může být i tzv. Béžová kniha, která bude tento týden také zveřejněna. Listopadová inflace a data z trhu práce za stejný měsíc by měly být zveřejněny až po zasedání centrální banky, a to podle posledních informací 18. a 16. prosince. Spolu s listopadovými daty zaměstnanosti by měla být zároveň zveřejněna i ta za říjen. Data vycházející z výběrového šetření, jako je třeba míra nezaměstnanosti či participace, ovšem zveřejněna nebudou vůbec. Od čtvrtka se pak dění na finančních trzích již ponese ve sváteční náladě a bude spojeno s nižší likviditou, neboť v USA na tento týden připadá Den díkůvzdání.

Po ospalých týdnech se v tom minulém investoři probudili

Americký shutdown skončil a nová data potvrdila, že tamní trh práce navzdory trvající odolnosti slábne, což by nakonec mohlo přispět k prosincovému snížení sazeb Fedu. V minulém týdnu po zhruba měsíc a půl trvající odmlce kvůli uzávěře amerických federálních úřadů začala být opět zveřejňována data o vývoji ekonomiky USA. Jednalo se ale o již relativně staré údaje za září či dokonce srpen, tedy měsíce, které přecházely vzniku shutdownu na začátku října. Nejvíce očekávány byly bezesporu zářijové statistiky z trhu práce. Růst zaměstnanosti v nezemědělském sektoru USA dosáhl 119 tis. nových pracovních míst, nejvíce od dubna, a překonal tak očekávání ve výši 53 tis. Údaj za srpen byl ale naproti tomu revidován dolů o 26 tis. a zaměstnanost v tomto měsíci tedy dokonce o 4 tis. klesla. Smíšené vyznění zářijových dat z trhu práce pak doplnil vývoj nezaměstnanosti, která oproti očekávané stagnaci vzrostla z 4,3 % na 4,4 %. Mírně zklamal i vývoj hodinových výdělků. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti pak za předminulý týden dosáhl 220 tis., což lze považovat za stále nízký údaj. Celkový počet registrovaných nezaměstnaných se ale zvýšil z 1 946 na 1 974 tis. Americký trh práce tedy nadále zůstává relativně robustní, jeho růstové momentum ale značně oslabilo. K významnějšímu propouštění prozatím nedochází, pokud ale zaměstnanci o práci přijdou, je pro ně již o poznání složitější najít si novou.

Americké tržní sazby po velkou část minulého týdne mírně rostly, k jeho konci ovšem došlo ke korekci, silnější dolar to ale neohrozilo. Hybatelem úrokového vývoje nejspíše byly hlavně zprávy z tamní centrální banky. Zveřejněný zápis z posledního zasedání Fedu se totiž nesl v jestřábím duchu, když velká část představitelů FOMC se vyjadřovala ve prospěch stability úrokových sazeb na následujícím zasedání, které se koná 10. prosince. Finanční trh v reakci na to zredukoval šance na prosincové snížení na pouhých zhruba 30 %, zatímco na konci předminulého týdne to bylo více než 40 %. Po pátečních vyjádřeních šéfa newyorského Fedu Johna Williamse se však pravděpodobnost opět zvýšila, a to dokonce na 60-75 %. Ten totiž uvedl, že rizika ve směru zhoršení trhu práce jsou výraznější hrozbou, než je tomu v případě možného nárůstu inflace. Inflace sice odráží vliv vyšších cel, podle Williamse však nedochází k přelivům do ostatních cen, které nejsou přímo vyššími cly dotčeny. Ve výsledku tak podle něj může americká centrální banka v nejbližší době úrokové sazby opět snížit. Americkou měnu ovšem veletoče na sazbách významně nezasáhly, a ta si tak vůči euru v mezitýdenním srovnání připsala výrazné zhruba jedno procento. Důvodem mohla být silná korekce na akciových trzích a s tím související vyšší averze k rizikovějším aktivům. Index S&P 500 na pozadí obav o míru výnosnosti investic do AI v mezitýdenním srovnání klesl o přibližně 2 %. Evropský širokopásmový akciový index STOXX 600 pak odepsal zhruba 2,5 %.

Slabšímu euru vůči dolaru nahrávaly i zklamání z posledních dat PMI za listopad či slabý mzdový růst v eurozóně podle předstihového ukazatele od ECB. Z předběžných PMI za listopad zklamaly hlavně ty z průmyslu. V Německu totiž došlo k poklesu z 49,6 b. na 48,4 b. oproti očekávanému mírnému nárůstu na 49,8 b. Podobně celá eurozóna zaznamenala zhoršení z 50,0 b. na 49,7 b., zatímco se čekalo zlepšení na 50,1 b. To bylo důvodem, proč za očekáváními zaostaly v obou případech kompozitní indexy navzdory tomu, že ve službách indikátory setrvaly vysoko nad 50 b., ač v Německu došlo k poklesu z 54,6 b. na 52,7 b. Dobrou zprávou pro další vývoj domácí poptávky v eurozóně, která dosud vyvažovala slabé výsledky evropského průmyslu, však nejsou indikace o významném oslabení mzdového růstu. Ten totiž podle indikátoru vyjednaných mezd od ECB v třetím čtvrtletí v meziročním vyjádření zpomalil z 4,0 % na pouhých 1,9 % oproti odhadovaným 2,5 %. Přestože tento ukazatel bývá tradičně více volatilní než oficiální data, potvrzuje podle nás trend oslabujícího evropského trhu práce. Evropské tržní sazby navzdory mírnému poklesu významně zasaženy nebyly. Tržním konsensem tedy nadále zůstává to, že ECB bude po delší dobu držet sazby beze změny.

Středoevropské měny vesměs doplatily na vyšší rizikovou averzi spojenou s korekcí na akciových trzích. Nejvíce vůči euru v mezitýdenním srovnání odepsal polský zlotý, a to 0,5 %. Česká koruna pak ztratila mírnějších 0,2 % a její kurz se tak udržel poblíž 24,20 EUR/CZK. Tuzemská měna tedy zůstává nejsilnější za poslední přibližně dva roky. Nejlépe z trojice středoevropských měn dopadl maďarský forint, jehož kurz oproti euru skončil v mezitýdenním srovnání zhruba beze změny. V jeho vývoji, který je tradičně více citlivý na globální události, se totiž jako protiváha mohly projevit zprávy o pokroku americké administrativy v rámci snahy vyjednat konec války na Ukrajině.

Autor: Martin Gürtler, Komerční banka