EK vzkázala Maďarsku, že očekává dodržení dohody ohledně půjčky pro Ukrajinu

Evropská komise očekává, že Maďarsko dodrží dohodu z prosincového summitu EU ohledně poskytnutí půjčky ve výši 90 miliard eur (téměř 2,2 bilionu korun) Ukrajině. Podle serveru Wirtualna Polska to řekla mluvčí unijní exekutivy Paula Pinhová v reakci na hrozby maďarských představitelů, že Budapešť půjčku zablokuje, pokud Kyjev neobnoví tranzit ruské ropy do Maďarska.

Pinhová zdůraznila, že "šéfové států a vlád zemí EU v prosinci jednomyslně odsouhlasili podporu pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur na nejbližší dva roky". Dodala, že na základě této dohody 14. ledna komise představila příslušné legislativní návrhy. "Evropská komise očekává, že všechny členské země dodrží politickou dohodu týkající se definitivního přijetí půjčky pro Ukrajinu," vzkázala mluvčí Maďarsku.

"Dokud bude Ukrajina blokovat ropovod Družba, bude Maďarsko blokovat válečnou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Nenecháme se zastrašit," napsal v pátek na facebooku maďarský premiér Viktor Orbán. Podobně se vyjádřil i šéf maďarské diplomacie Péter Szijjartó, který Ukrajinu obvinil, že "zastavením dodávek ropy Maďarsko ve spolupráci s Bruselem a maďarskou opozicí vydírá, aby se postarala o narušení zásobování a tlačila na ceny před volbami".

Voliči v Maďarsku budou o složení nového parlamentu rozhodovat 12. dubna a národněkonzervativní straně Fidesz premiéra Orbána, která je u moci od roku 2010, podle průzkumů reálně hrozí, že přijde o moc.

Server euronews připomíná, že podle ukrajinských činitelů je ropovod Družba, kterým přes ukrajinské území teče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko, narušený po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarští a slovenští politici nicméně obviňují ukrajinské vedení, že obnově dodávek brání. Vláda v Kyjevě poukazuje na to, že příjmy z ropy Rusku slouží k financování invaze na Ukrajinu.

Maďarsko a Slovensko jsou v rámci Evropské unie vůči Rusku nejvstřícnější. Ve středu obě země shodně oznámily zastavení vývozu nafty na Ukrajinu. Budapešť pak uvedla, že zvažuje také zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev dodávky neobnoví. Včera zastavením vývozu elektřiny Ukrajiny pohrozil také slovenský premiér Robert Fico.

"Premiér Orbán právě zablokoval evropskou pomoc pro Ukrajinu, (šéf polské opozice Jaroslaw) Kaczyński se snaží zablokovat SAFE, tedy peníze na obranu a polský zbrojní průmysl. Hádejte, kdo se raduje," napsal včera na sociální síti X polský premiér Donald Tusk.

Polský parlament v současnosti pracuje na zákonu, díky kterému Polsko bude moci využít půjčky v rámci evropského nástroje SAFE. Proti zákonu se postavila opozice, které se nelíbí, že financování může být zastavené, pokud Evropská komise dojde k závěru, že jsou prostředky využívané špatně. Podle opozice tento mechanismus může v budoucnu posloužit Bruselu k vydírání polské vlády, uvádí server money.pl.

Orbán se později ohradil proti Tuskově kritice. "Drahý Donalde, jsem odpovědný za lidi v Maďarsku a za Maďarsko. Pokud jim někdo škodí, je mojí povinností je bránit. A tak tomu bude i teď. Dokud (ukrajinský) prezident Volodymyr Zelenskyj neobnoví dodávky ropy, neměl by od nás očekávat žádnou podporu," napsal Orbán na sociální síti X.

Zdroj: Reuters, ČTK, X

Čtěte více

• EK věří, že USA dají EU výjimku z cel
  Evropská unie by mohla získat výjimku z cel USA na ocel a hliník, věří podle diplomatických zdrojů Evropská komise (EK). Její přesná podoba by mohla být oznámena už dnes večer. O otázkách mezinárodního obchodu přitom mají na schůzce v Bruselu šéfové států a vlád zemí osmadvacítky diskutovat dnes odpoledne.
• EK vyzvala členské země eurozóny k podpoře ekonomiky
  Evropská komise dnes vyzvala vlády členských zemí eurozóny, aby prostřednictvím rozpočtové politiky a strukturálních reforem pomohly Evropské centrální bance (ECB) ve snaze o podporu inflace, hospodářského růstu a tvorby pracovních míst. Informuje o tom agentura Reuters.
• EK vyzvala členské země k práci na prohloubení měnové unie
  Na hlavních rysech budoucího rozpočtového nástroje eurozóny by se podle názoru Evropské komise (EK) měli koncem příštího týdne shodnout premiéři a prezidenti členských zemí EU. Komise dnes před červnovým summitem EU vybídla šéfy států a vlád bloku k několika konkrétním krokům směrem k větší integraci evropské hospodářské a měnové unie (EMU).
• EK vyzvala eurozónu k dalším reformám
  Snaha o konsolidaci veřejných financí v eurozóně podle Evropské komise přináší výsledky. K zajištění...
• EK vyzvala Itálii k vysvětlení rozpočtu
  Evropská komise (EK) vyzvala Itálii, aby vysvětlila, proč návrh jejího rozpočtu na příští rok nesplňuje...
• EK vyzvala Řecko k urychlení reforem
  Silně zadlužené Řecko učinilo pokroky při řešení svých rozpočtových problémů, mělo by však zrychlit...
• EK vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky
  Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit. Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.
• EK vyzvala státy, aby se při podpoře oživení soustředily na klima a investice
  Země eurozóny by měly v příštím roce pokračovat v podpoře hospodářského oživení po covidové krizi, avšak zároveň brát více ohled na to, aby peníze směřovaly do ekologicky udržitelných projektů. Ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie to včera doporučila Evropská komise, která hodlá i v roce 2022 ponechat uvolněná fiskální pravidla. Podle unijní exekutivy v příštím roce pomůže státům v investicích mimořádný fond obnovy, který bude financovat téměř čtvrtinu všech podpůrných opatření.
• EK vyzvala státy k další podpoře ekonomik, návrat k pravidům chce v roce 2023
  Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy.
• EK vyzvala státy k podpoře konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity
  Evropská komise dnes vyzvala státy, aby přijaly politická opatření na podporu konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity. Komise to uvedla ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie. Podle místopředsedy EK Valdise Dombrovskise se EU poslední dobou zotavuje z různých šoků, jako jsou ruská agrese vůči Ukrajině a s tím související rostoucí ceny energií. Současná sedmadvacítka nicméně prokázala obrovskou míru sociální a ekonomické odolnosti, dodal Dombrovskis s tím, že například pracovní trhy jsou silné a v zemích EU se daří snižovat inflaci i nezaměstnanost.
• EK zablokovala fúzi Deutsche Börse a LSE
  Evropská komise dnes zablokovala plánované spojení německé burzovní společnosti Deutsche Börse s Londýnskou akciovou burzou London Stock Exchange (LSE). Své rozhodnutí zdůvodnila obavami z negativních dopadů na hospodářskou soutěž. Firmy LSE a Deutsche Börse se na fúzi v hodnotě kolem 29 miliard eur (784 miliard Kč) dohodly zhruba před rokem.
• EK začala konzultovat opatření proti americkým clům
  Evropská komise dnes zahájila veřejnou konzultaci o možných opatřeních proti americkým clům v případě, že obchodní jednání s Washingtonem selžou. Souběžně Evropská unie zahájí spor v rámci Světové obchodní organizace (WTO) proti USA ohledně jejich takzvaných recipročních cel a cel na automobily a automobilové díly, a to formálním podáním žádosti o konzultace. Komise o tom informovala ve svém prohlášení.
• EK zahájila antimonopolní vyšetřování možné dohody mezi Deutsche Börse a Nasdaq
  Evropská komise zahájila antimonopolní vyšetřování s cílem posoudit, zda německá společnost Deutsche Börse a společnost Nasdaq porušily pravidla hospodářské soutěže při obchodech s finančními deriváty. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Deutsche Börse je mimo jiné provozovatelem frankfurtské burzy cenných papírů a Nasdaq je největší ryze elektronický burzovní trh v USA.
• EK zahájila debatu o změnách v eurozóně
  Evropská komise (EK) dnes vybídla členské země Evropské unie k diskusi o změnách podoby a fungování eurozóny. Diskusní dokument s konkrétními představami změn do roku 2025 novinářům představili místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis a eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Jedním z cílů navrhovaných změn je přitom podle nich snaha zatraktivnit přijetí eura i pro ty státy EU, které společnou evropskou měnou zatím neplatí.
• EK zahájila s Maďarskem řízení kvůli právnímu státu, může mu odebrat dotace
  Evropská komise dnes formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
• EK zachová uvolnění rozpočtových pravidel i v roce 2022
  Evropská unie by měla zachovat současné uvolnění rozpočtových a dluhových pravidel i v příštím roce. S ohledem na současné ekonomické dopady koronavirové pandemie to dnes navrhla Evropská komise (EK). K předkrizovým pravidlům rozpočtové odpovědnosti by se podle dnešních doporučení unijní exekutivy měly země vrátit od roku 2023.
• EK zastaví jednání o volném obchodu s USA
  Evropská komise se rozhodla pozastavit část jednání o vytvoření zóny volného obchodu se Spojenými...
• EK zatím nehodlá s Itálií zahájit řízení kvůli rozpočtu
  Evropská komise (EK) prozatím s Itálií nezahájí disciplinární řízení kvůli rozpočtovým plánům této země na příští rok. Uvedl to dnes eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Komise minulý měsíc varovala, že návrh italského rozpočtu na příští rok by mohl být v rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie.
• EK zatím odložila plán na ukončení dovozu ruské energie
  Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dan Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie. Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Cestovní mapu podle něj zveřejní EK do několika týdnů.
• EK: Země EU mohou k řešení krize použít 225 miliard eur z fondu obnovy
  Členské země Evropské unie mohou k řešení energetických problémů i dalších potíží souvisejících s válkou na Ukrajině využít 225 miliard eur (zhruba 5,5 bilionu Kč) z dosud nevyčerpaných půjček z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19. Uvedl to včera místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.